ČERVENEC 2016

Zase končí měsíc

neděle 31. července 2016

Bouřky a vlhko

***VIDEO Zvířátka jak je neznáš***

Dnes jsme se vypravili na obchůzku s Pajdou a s deštníky. Vypadalo to na nevinné mrholení, ale ze všech stran se ozývalo drnčivé, pekelně hluboko tónové burácení. Ještě k Duškům to šlo, pak jsme to vzali kolem vagónku a u hospody již lilo, že Pajda chtěl do výčepu. Došli jsme domů akorát, pak počaly padat trakaře…

Co dokáže strom

sobota 30. července 2016

Dnes je pěkně teplo

***VIDEO Co dokáže strom***

Přišlo od Ládíka

Cesta za 11⁰

Pátek, 29. Juli 2016

Dnes se střídá déšť se sluncem

***VIDEO Cesta za 11***

Včera bylo takové pěkné odpoledne, ani ne horko a ani ne zima. Tak jsme vyrazili, jako již vícekrát, na Roviny k Dernerům na jedenáctku. Cesta je to úmorná, ale s vidinou orosené, pěkné a čisté sklenice, jsme přidávali do tempa. Nakonec, před absolutním zhroucením, jsme uchopili pivo, které nám Honzík rychle přinesl a svět byl zase krásný. Pajda se radoval z nového prostředí, a my, že jsme to zvládli.

Jo při cestě nahoru jsme potkali Roberta jedoucího dolů. Záhada! Avšak Olda, co seděl na u Dernerů terase nám řekl, že jsme měli vyjít o pět minut dříve a Robert by nás sem hodil. Vezl totiž Květě dlaždice. Tak nevím, od té doby, co již týdny zažíváme hrůzy z Irenčiny dřevěné podlahy, počala Květa s dlážděním kuchyně! Možná také budeme muset něco vydláždit….

Přestaneme vítat, bude se loučit

Blíží se doba, kdy zprávy o vraždění civilního obyvatelstva dalším fanatickým magorem napojeným na IS, budou vnímány jako samozřejmá součást našeho každodenního života. Už teď nás politici nabádají, že si máme zvykat. Řečnit to oni umí. Osobně se nechci dožít doby, kdy zprávy o dalších útocích budou na stejné úrovni jako ta o silničářích, kteří opět zaspali a o vlekařích, kteří požadují náhradu za špatnou zimu.

Zatím jsme vyděšeni, naštvaní, máme potřebu vše komentovat na sociálních sítích, dohadujeme se mezi sebou, co by se vlastně mělo dělat a že nelze z těch odporných činů vinit mírumilovnou muslimskou menšinu žijící již roky v Evropě. Už mě nebaví sáhodlouhé filozofické debaty o krvavé historii křesťanství, nebaví mě ani debaty o nedostatečné integraci a xenofobních postojích, alergická jsem i na řeči o naší nedávné migraci díky soudruhům, nechci už žádné dojemné fotky malých topících se dětí.

Nejsem sobec, pouze chci jistotu a bezpečí pro svoji rodinu a všechny ostatní, a ty v tuto chvíli začínám ztrácet. Za to, že žiji jako řádný člen této společnosti, a i proto dodržuji její pravidla i s tím, že jsem dobrovolně odevzdala část své svobody rozhodovat o všem podle svého, chci velmi málo. Nechci se bát. A nechci se bát toho, že další zprávy o desítkách mrtvých nikdo už na Facebooku nebude komentovat.

Za největší blamáž pak v této věci považuji snahu všech výjimečných a vyvolených lidí, elit, podsunovat mi argument o multikulturním obohacení. Holt jsem prostě omezená a hysterická matka, ale já se ve své zemi cítím obohacena dostatečně. Já jednoduše nechci, aby se v mé domácnosti vedle kuchyňského nože a vodní stříkací pistole v dětském pokoji, musela objevit i střelná zbraň.

autor: Mgr. Vladimíra Ludková - zastupitelka za ODS

Matrace

čtvrtek 28. července 2016

Dnes je dusno a oblačno

Dopoledne přijel Ládík s Adamem. Dověděl se Adam, že mám na pozemku pumpu, kterou nechci. Tak jsem mu ji prodal, aby byla skutečně jeho. Cena byla 100 KC. Když jsme společně mluvili o důležitých věcech, jako třeba o sekání trávy a nebo kam teče v kanálu odpadní voda, zvonil telefon. Přivezli L+M nové matrace. Tak se Ládík vyhoupl na koně a ještě prohodil pár slov s Pepou, který také zrovna neměl nic na práci a uháněl domů.

Pro klid duše

čtvrtek 28. července 2016

Dnes je dusno a oblačno

Každý člověk má o určitých věcech různé představy. Někdy si lidé vyjádří různá mínění v klidu, jindy nechají promlouvat děla. Mé představy se neslučují s představami našeho hostinského ale střílet z děl pro to nehodlám. Proto se na tomto místě omlouvám, za slova, která byla příliš kritická.

O co šlo?

Odpoledne v lipové aleji

úterý 26. července 2016

Dnes bylo horko a dusno

***VIDEO Odpoledne v lipové aleji***

Již delší dobu nás zlobila vodárna. Nejprve nevypínala. Když jsem se s ní pomazlil zase několik dnů fungovala. Pak zase nechtěla naskočit a dnes ráno se zastavila zcela. Kdyby měly vodárny duši, řekl bych, že je v nebíčku. Tak jsme jeli na Dobříš, koupili jsme tam vodárnu novou a já ji za pomoci Hanky instaloval. Jak jsem neustále lezl do jímky a zase ven, a nemohl jsem tu starou nohu přehodit, jak je člověk tlustý a neohebný, tak mi Hanka tu nohu přetahovala a pak mě tahala z jámy. Kdyby to někdo filmoval, tak by to asi bylo k popukání. Nakonec jsme ještě vyčistili pumpu v jezírku a letní deštík uzavřel naší pracovní činnost. Voda teče. 

Cesta do Lhoty

neděle 24. července 2016

Dnes je dusno a prší

***VIDEO Poolparty druhá***

Dneska jsme vyrazili zavčas. Hanka někde zaslechla, že kolem Würzburgu budou největší zácpy kolem poledne. A tak jsme vyjeli v osm hodin ráno a skutečně, když jsme jeli kolem Norinberka již hlásili sedmi kilometrovou zácpu. Celou cestu jsme měli příjemně pod mraky, tudíž žádné oslnění sluncem se nekonalo. Jedeme totiž skoro permanentně na východ, tudíž proti sluníčku. Na Lhotě nás čekala Waschküche, neboli prádelna. Rybičky žijí, tráva roste a kamarád krtek je zase u nás a dělá hromádky….

Poolparty 2016

sobota 23. července 2016

Po zamračené předehře, krásný den

***VIDEOPoolparty 2016***

Dnes se konal již legendární fest, Markova slavnost u bazénu. Přestože včera lilo jak z konve, neztrácel Marek humor a optimismus a dobře to dopadlo. Jídlo bylo a i pití a bazén praskal ve švech, ještě že ho přívalový déšť pátek naplnil.

Jak za starých dob

sobota 23. července 2016

Ve Frankfurtu deštivo a dusno

***VIDEO Narozeniny Hanky***

Hanka měla narozeniny a tak byla naše hospoda zase nabitá. Kdo měl nohy, ten přišel a dokonce tu hrála i harmonika. Přejeme touto cestou oslavenkyni vše nejlepší

Jak nastaly deště

pátek 22. července 2016

Dnes je zase horko a dusno

Včera skoro celý dnen pršelo, ale bylo ukrutné dusno. Vše co bylo zapotřebí jsem vyřídil. Jak jsme seděli na zahradě tak jsme s Hankou vzpomínali, jaký to byl ráj. Mladý holt mají jiný pojem o kráse. Takže si ničeho nevšímám, naopak kopřivy, které jsou tak vzrostlé, že není vidět k sousedům si v duchu pochvaluji. Adrian má zase rozcházející se období. Před průchod, kterým jsem před lety spojil horní a dolní apartmán si postavili skříň. Jsou teprve čtyři dny od sebe a již to začíná: jak se pere v pračce? Na jakou teplotu? No, má to jednoduché kluk jeden tvrdohlavý, až bude mít těch nezodpovězených otázek pytel, odtáhne skříň a problém bude vyřešen. Jo, ještě mi oznámili, že mají opět dvě miminka: vylíhli se jim dva papoušci...

Horko zvané Frankfurt

středa 20. července 2016

vedro vedro vedro

***VIDEO Horko zvané Frankfurt***

Dnes jsem jel s Pajdou stejnou cestou, jako vždy, ale trochu později. Měl jsem tady instalatéra, předělával mi něco na potrubí. Takže na Pajdu zbyl čas později. Večer a hlavně v noci jsem byl v bazénu, je to krásné ochlazení. Našel jsem doma trenky, které jsem neměl na sobě asi deset let a tak jsem si nevšiml, že jsou v rozkroku rozpárané. No nic, ptáček vylekal jen kámošku, chudák se asi hodinu styděla, než se mi to odvážila říct. Trenky jsou již zašité. Takové věci se můžou stát v ranném mládí, za což se pak člověk strašně stydí a nebo, ve stáří a to se již nestydí za nic. Prostě se to stalo. Ptáček se podíval na svět, na něco jiného stejnak již není…

Horko vedro bazén

úterý 19. července 2016

Horko a vedro

Je to právě chvilka, kdy jsem si řekl, že půjdu s Pajdou na zmrzlinu. Pajda to velice ocenil, protože na zmrzlinu k Italovi se chodí, to se nejezdí na kole a může se každý roh očuchat. Takže spokojený jsme byli oba. Ale jak jsme vylezli ze zahrady od Poolu, jako by nás někdo udeřil do palice. Ulice jsou vyhřáté, že se to ani nedá slovy vylíčit. Zato zmrzlina je báječná. Ty poháry a co jich mají, to je jako v Itálii a ještě lepší. Ještě štěstí, že ten náš Ital je tady a ne ve Stříbrné Lhotě. To bych tam byl každý den.

 

Cesta domů

neděle 17. července 2016

Dusno a pod mraky

Cesta domů byla klidná a rychlá. I když byly všechny dálnice po celém Německu ucpané(radiové hlášení o dopravě trvalo vždy 20 minut) naše trasa Norinberk-Frankfurt byla volná, takže jsme byli za pět hodin doma, i s přestávkou na dobré Baguette a čajíčku. Tam jsem měl nebývalý zážitek: kolikrát jsem při podobných případech viděl frontu na záchod u žen. Tentokrát byla fronta jen u pánských záchodů. Asi bylo více pánů na cestách, než žen. Proti směr, těch co jeli z Frankfurtu měli auta jen zácpy. Doma jsem předal karton s čističkou bazénu Markovi a naštěstí tu byla kamarádka Věra a ta vše složila a přivedla do provozu. Je to paráda: přístrojík si vyleze po stěnách a celý bazén umyje. Paráda! 

Country Radio

sobota 16. července 2016

dnes je zase tepleji

Dnes na Country radiu dávali písničky s věnováním. Mezi tím vyprávěli příběhy diváků, které se jim přihodily v cizině, z neznalosti jazyka. Máme také takovou rodinnou příhodu a tak jsem ji tam E-mailem poslal. Asi za deset minut byla hlasatelkou přečtena. Tady se s tou příhodou s vámi podělím:

Servírka na Canárech se zatavila nad prázdným talířem mé přítelkyně s otázkou Are you finishing? (dojedla jste?) Přítelkyně odpověděla: I come from the Czech Republic,(Já pocházím z České republiky) obrátila se na mně a říká: vypadám jako Finka?

Televizní vysílání

pátek 15. července 2016

Dnes je zima a pod mraky

 

***VIDEO Nové vysílání***

Již delší dobu nám televizní vysílač hlásil, že se bude končit s vysíláním. Že to vypnou 7.7.2016 toho dne se však nic nestalo, ale o tři dny později. Jednalo se o přenos přes satelit, kde skutečně padla klapka. Takže bylo zapotřebí zakoupit nový receiver, ten digitální. Investice se ale vyplatila. Mnoho programů vysílá mnoho pořadů a jedno mají s tím starým vysíláním společné: buďjsou všude jen kraviny a blbosti a nebo pěkné pořady ve stejnou dobu.

Večer v Davli

neděle 10. července 2016

Dnes je vedro

***VIDEO Večer v Davli***

Včera jsme se rozjeli do Davle. Pěkně jsme seděli venku a mezi tím, co jsme rozprávěli s Miládkou, se Chýše naplnila aniž bychom si toho všimli. Předali jsme Jardovi časopis a důkaz, že tu Paul Anka v roce 1966 byl a měl v Praze koncert. Mně to uniklo, protože jsem byl na vojně a Jarda to také neregistroval. Uznal porážku, ale o nějaké sázce se nezmínil. Tak jsem asi zklamal. Pak se sedělo a hrálo poté se v autě pod obrovskou vrbou krásně spalo. Bylo již dvanáct, kdy Evička podávala snídani. Pak jsme jeli domů….

Miluška a Michal

sobota 9. července 2016

Dnes je oblačno a teplo

***VIDEO Miluška a Michal***

Včera k nám do hospůdky zavítali Miluška Michal se synkem Simonem. Dlouho jsme je neviděli. Muzikanti s kytarami nepřišli. Je to již třetí nebo čtvrtý týden, co se neukázali. Náladovost našeho hospodského je nepopsatelná. Jít si tam sednout jen tak sám je věru nebezpečná věc. Ale Michal nám zahrál písničku i se synem, príma kluk je to. Tak jsme si alespoň popovídali.

Karolina

pátek 8. července 2016

Dnes je teplo a takový letní opar

Tak se jmenuje Markova nová přítelkyně. Jelikož Marek bydlí na zahradě v poolhausu, koupila si Karolína pojízdnou ložnici. Je to fajn holka a tlačí ho trochu jiným směrem. Přespat v přírodě. A proč ne? Je to paráda. My jedeme zítra také přespat k Vltavě, do Davle…

Kamarádi

čtvrtek 7. července 2016

Horké slunce a studený vzduch

Někdy ani oni nepomůžou. Jako bych  chtěl psát o labutích. O těch majestátných ladných, něžných přeludech, o oněch  krásných bílých, neposkvrněných, plovoucích ikon, když se svými zobáky dotknou, jakoby v polibku, a jejich těla a útlé krky vykreslí  symbol srdce.  Ano, oni jsou ztotožněním lásky, té, která trvá až do okamžiku, kdy přestanou žít. Přitom se čas odchodu jednoho z nich může i o celé roky lišit. Jejich láska však žije a na důkaz najdeme osamělé labutě, jež v nás vzbuzují soucit a smutek. Ano, soucit ale i hlubokou úctu a obdiv, neboť málo je nás lidí, kterým se taková láska přidá cestou životem. Hledat ji, je bláznovství, neboť ta přichází sama a znenadání.

Píši tyto řádky proto, že mi má kamarádka na mé pozvání aby přišla do hospůdky, kam to má třicet kroků, poslala upřímnou a pravdivou esemesku: když tam sedím mezi vámi, těmi, co každý máte partnera, připadám si ještě opuštěnější. Ano, moje kamarádka je milující, hrdá labuť a já respektuji její přání, zůstat sama. Měl jsem jen snahu pomoci….

 

První svátek

středa 6. července 2016

Je oblačno ale docela studený vítr

***VIDEO Chataři z Ústí***

Včera jsme před hospodou nachytali chataře z Ústí nad Labem. Máma táta a dva syny. Jeden je zubař, jako tatínek, a druhý je kapitán na říčních lodích. Byla s nimi legrace. Pak jsme se však stáhli do výčepu a byla docela zábava. Přišla i Hanka Maršíková a byla ráda, že nemusela být sama doma. Již delší dobu nám tu dávají na obrazovkách, že přestanou vysílat některé programy a bude se muset přeladit na jinou frekvenci, čemuž jsem vůbec neporozuměl. Tak jsem volal panu Hanzlíkovi, co nám ten setobox instaloval a on říkal, že se musí koupit nový přijímač. Že se u nás staví, říkal.

 

Malý Mnich

***Malý  Mnich***

 

Malý Mnich je kavárna na náměstí v Mníšku. Je tu pěkné posezení

***

Smutná zpráva

úterý 5. července 2016

Dnes jsou mraky i sluníčko svítí

Včera nás v odpoledních hodinách opustil navždy, náš jezevčík Andy. Již je ve psím nebíčku. Dlouhá léta dělal společníka svému páníčkovi Sváťovi, pak denně léta doprovázel Hanku do Frankfurtu do zaměstnání a poslední léta se staral o naši chaloupku na Lhotě. Byl tu s námi sedmnáct let.

Tak nám tu chybí a Pajda ho hledá.

***

Markova nová sedačka z palet

**VIDEO***

***

Přísaha v rytířském sálu

neděle 3. července 2016

Ochladilo se a je pod mraky

***VIDEO Přísaha v Rytířském sále***

Včera se po celý den pokračovalo v akcích pana Bílka, které se točily kolem Pony Expressu, toho našeho, Australského a Amerického. Skládala se přísaha zapojení se do příprav 100 let založení Československa, které budou na programu v roce 2018. Podrobnosti zde:                          Jinak jsme obdivovali zdaleka nedokončený sál ve vedlejším křídle hospody, který jsem pojmenoval „Rytířský“ a to jménu mu již zůstalo. Čas příjemně běžel a řeči se vedly. Míla nás uzemnil koltem co měl v kapesníku a

boxerem, takovým prstencem na ruku, co měl na prstech.

Asi mě chtěl zmlátit. Každý jsme dostali „Placku“ na památku, Míla si jich nabral plnou hrst. Však má doma podobných upomínek plno.

***

Zmatek jménem Bílek

sobota 2. července 2016

Dusno a pod mraky

***VIDEO Zmatek zvaný Bílek***

Již týdny se o tom mluvilo: bude velká oslava a to celé tři dny. Bude tu i tři sta lidí! Robert připravil Rytířský sál, postavil novou pípu a za hospodou udělal nové posezení v zahradě. Nikdo nevěděl přesně co se bude slavit, proslýchalo se že přijede Pony Express až z Austrálie, ale pak, že se budou podpisovat smlouvy o propojení našeho Expressu s tím od protinožců, nakonec byla hospoda z počátku prázdná, ale pak se naplnila. Organizátor byl pan Bílek a přestože naši Hospodu na náměstí přejmenoval na Tavernu ve Lhotce, nikdo nebloudil a pan Bílek, ozbrojen holí vše vedl. Abychom věděli, kdo tu má co říci, tak byl pan Bílek oblečen v bílém. Naši kytaristi nepřišli, přestože vyhrožovali, že se od jejich stolu nehnou, Austrálie sem, Austrálie tam. Zato pak přišly: Duo Tornádo! Dvě dámy mohutných rozměrů a silných hlasů. Slávek měl hosty z Německa, pro které griloval, ale ti jaksi do téhle společnosti nepatřili a pak se během večera někam ztratili. Na louce před hospodou bylo plno aut a postavených stanů. Ještě tam stojí, že prý šli trempové na Packard a zase večer přijdou. Tak se uvidí…

***

Dnes počaly prázdniny

pátek 1. července 2016

Sluníčko, teplo, dusno

***VIDEO Den kdy počaly prázdniny***

Je tomu již dávno, kdy jsme se na tento den těšili a zároveň měli i strach. Málo bylo těch, co včera přišlo se samými jedničkami a rodiče měli vždy nějakou výtku připravenou. Ale vše tyto strasti překryly vytoužené dva měsíce prázdnin. Ano, je tomu již dávno. Ale tady, v naší stříbrné vesničce život nestál: přibylo tu plno domků, vilek i bungalovů a s nimi přišly i děti. Nejprve v kočárkách, pak se držely za máminy sukně pak počaly jezdit na kolech a nakonec počaly chodit do školy. A včera přinesly domů vysvědčení. První? Druhé, nebo i čtvrté? Jak je to v tomto období života důležité! Co vše na tyto mladé lidi čeká? Na konci života se pak ukáže, že plno toho, co se dnes naučí, nebylo zapotřebí, že život se dal úplně jinou cestou! Ale jak se to má vědět? Teď, když jsou tak mladí? Ano, dnes bylo 1. Července.