Střídání
generací
aneb Micinka v Bruseli
Napsal:
Václav Trojan
Kořeny
evropské či tzv. západní civilizace sahají od starého Egypta, Kréty a Mykén přes klasické Řecko a Řím až do doby křesťanské. Křesťanský kult
panoval v těchto končinách mimořádně dlouho a naše kultura je jím velmi výrazně
zformována. Vznik křesťanství bývá kladen do doby prvního století našeho
letopočtu.
O více než
půltisíciletí později, v roce 610, se jistému Mohamedovi při meditaci v jeskyni
na hoře Hirá zjevil archanděl Gabriel, oznámil mu, že není jiného boha kromě
Alláha, a předal mu 6232 posvátných veršů koránu.
Zjednodušeně by se
dalo říci, že stejně jako křesťanství má původ v judaismu, má islám kořeny v
křesťanství. Muslimové mají mezi svými proroky i Abraháma a Ježíše, který
údajně prorokoval Mohamedův příchod.
Křesťanství je o více
než 600 let starší než islám. Obě tato náboženství
procházejí zřejmě podobnými vývojovými fázemi se vzájemným posunem oněch
600-700 let. Něco jde rychleji, něco pomaleji.
Podobně jako jedinec
prožívá své dětství, mládí, adolescenci, dospělost a stáří, můžeme podobná
stadia sledovat i u těchto kultů
Islám je v
současnosti v podobné fázi, v jaké bylo křesťanství někdy v 11.-13. století. V
tu dobu bylo stejně rozpínavé a kruté, často fanatické, jako dnešní islám.
Sedmdesát tisíc lidí podřezaných v r. 1099 v dobytém Jeruzalémě jako ovce
zahynulo také ve jménu jediného správného boha. Křesťanský bojovník zabíjel s
přesvědčením, že jeho bůh si to žádá. Stejně jako dnešní džihádista pižlá nožem
obratlové vazy, aby oddělil hlavu od těla archeologa v Palmyře. Totalitní dogma
vlastnění jediné správné pravdy je oběma kultům společné. Rozdíl je v tom, že
křesťanství je dnes již možná zmoudřelý, ale také starý a slábnoucí muž. Islám
je teď ovšem ve fázi rané dospělosti. U člověka je to období asertivní
aktivity, vrcholu sexuální výkonnosti a snahy dobýt či změnit svět. Islám se
dnes chová přesně jako mladý muž. Svaly napumpované testosteronem a chystá se
také dobýt svět. Jako každý normální mladý muž. Jak symbolické, že většina
dnešních imigrantů jsou přesně muži tohoto věku!
Možná jde o
nevyhnutelné a zákonité střídání generací. Islám je zřejmě na řadě, aby od
stárnoucího Všemohoucího převzal grunt se vší často bezohlednou razancí mládí.
Zda nás nechá dožít na vejmiňku, ví jen Zeus.
Dnešní západní
civilizace je zkřehlá přepychem a přestává se množit. Starat se o děti je
nepohodlné a brzdí to seberealizaci. Přijali jsme utopický hodnotový systém,
který je esteticky krásný, ale bezbranný. Připomíná vyšlechtěnou a načesanou
gaučovou kočičku. Ve chvíli, kdy se páníček zblázní a pustí do domu divokou
kočku, je micinka kde? Viz podtitulek.
Vyšlechtěná orchidej našich motýlích představ o toleranci,
pravdě a lásce nevydrží první pořádný slejvák. A tak se v naší slavné, něžné,
multikulturní a lidskoprávní toleranci brzy dočkáme toho, jak si z našich
orchidejí udělá nevyšší muftí salát k večeři.
Je demokracie opravdu
životaschopný model? Po starém
Řecku a některých obdobích Říma vymizela na mnoho staletí i z evropských dějin.
Dnešní demokratická společnost evidentně předvádí svou neschopnost bránit se
dravosti kultur nedemokratických. Churchil prý řekl, že demokracie je nejméně
špatný způsob vládnutí. Evropa je nyní krůček od toho, aby dokázala, že také
nejslabší. Kdesi jsem nedávno četl krásnou myšlenku: „Abych mohl vést
tolerantní dialog, musím zůstat živ.“
Naše orchestry hrají
tango, v casinu se lesknou smokingy a naše dámy vedou řeč o garderobách a
charitě. Klimatizace běží a v humrovém salátu bylo dnes málo
citrónu. Příšerné!
Blbé je, že naše Loď
se jmenuje Titanic, v podpalubí je plno vody a bruselský kapitán se tam chodí
mazlit s medůzami. I takový tvoreček má přece svá práva!