Rok
se loučí
pátek 30. prosince
2016
Mráz a sluníčko
Dnešní den je
předposlední ve starém roce. Je překrásné počasí, stromy se chlubí diamantovou pokrývkou
svých větví, tráva se leskne ve svitu slunce, příroda se stává jakoby povýšena
do královských ceremoniálů. Jako pohádka o krásném princi, co potkává ještě krásnější
princeznu. Jako by chtěla napravit temné dny, které zanechávají v duši málo
tepla. Ale dny se již, zatím zcela nenápadně ale přece, prodlužují. Vánoční stromeček
v zahradě se již, jsouc nastaven automaticky, rozsvěcí za světla…
Co zbyde?
pátek 30. prosince
2016
Dnes je nádherné počasí
Občas si vzpomenu, když jdeme kolem jeho domu, na pana Duška. Byl tu a již tu není a svět se dále řítí svou kosmickou rychlostí, na cestě kolem slunce, na cestě vesmírem. Co po člověku zbude, když odejde? Jistě trocha popele a vzpomínky. Co to vlastně vzpomínky jsou? Je to něco jako software u počítače. Je to něco, co bez PC neexistuje a jenom tento přístroj je schopen nám různé složky se záznamy ukázat. Skončí-li svět elektřiny, a počítačových přístrojů, nezbude nám nic. Zrovna jako truchlící pozůstalý, když odejde, vzpomínky zmizí. Sledoval jsem na internetu blogg pana Krejčího. Je to velice dobrý fotograf, miluje květiny a dokáže obdivuhodně psát o krajinách. Spoustů krajů navštívil a spoustu článků napsal. Jsou to krásné vzpomínky
Prší
středa 28. prosince
2016
Je teplo a leje
Včera odpoledne
jsme byli v Čisovicích u Zuzany. Je již skoro dva roky babičkou. Má vnučku
Toničku. Je to zázračná holčička, člověk o ní ani neví. Ptali jsme se co dělají
slepice, ale ty jim postupně sežral nějaký dravec, orel nebo co a zbyla jim jen
jedna. Ta je ale velice pilná, snese každý den jedno vajíčko. Nejraději by
bydlela u nich v obýváku, ale Jirka tvrdí, že tam je již slepic dost. Díval
se při tom dvousmyslně na Zuzanu, Zuzanku, Toničku, Báru, Markétu a Kateřinu. No
nemá to ten můj synovec harém?
Po
štědrém večeru
pondělí 26.
prosince 2016
Je teplo a nevlídně
Neděli po štědrém
dnu jsme prožili u televize. V poledne dávali „Prinz Himelblau afee Lupine“
kde hraje kamarád mé dcery, večer pak „Winnetou“, nové zfilmování, kde se vše
zcela změnilo, až na známé postavy. A ve finálu ještě na Helene Fischer, kde
Helene zpívá duet s Elvisem.
Helene Fischer a Tom Jones Sexbomb
Útok
na vánoční trh v Berlíně nás nenechává na pochybách, že střet civilizací
existuje a že dějiny opravdu neskončily. Byla jen otázka času, kdy dojde i v
Německu k něčemu podobnému, k čemu došlo již dříve v Nizozemí, Belgii,
Španělsku, Británii či Francii. Útok v Berlíně je „lepší“ v tom, že má méně
obětí, než bylo např. ve francouzském Nice, ale naopak „horší“ v tom, že
terorista, který s kamionem najel do lidí, utekl a může tedy zaútočit znovu.
Tento
nový útok nějaké zásadně nové otázky nevyvolává – pouze podtrhuje závažnost
těch již vyslovených.
Chceme,
aby naše civilizace existovala dál?
Co
víme o myšlení teroristů?
Štědrý
den
neděle
25. prosince 2016
Oteplilo
se a je vichr
Vánoce, Vánoce, již
jsou tady a již jsou za námi. Hosté byli spokojeni, navařeno na týden a v televizi
samé pohádky. Venku je vítr ale teplý, je to taková nezdravá zima. Dnes jsme
již prováleli první svátek a budeme se válet i druhý.
Má kruté bolesti
pátek 23. prosince
2016
Dnes mráz polevil je
na nulou
Irena se mi svěřila:
má kruté bolesti a celý se takhle pokrčí a otočí. Než jsem se stačil zeptat
kdo, spatřil jsem to na vlastní oči. Robík
se předklonil, zatvářil se jako černokněžník, nadechl se přestal dýchat. No vidíš,
to mám dnes celý den, souhlasně mi říkala Irena a byla ráda, že měla pravdu. Občas
ji již muselo napadnout, že si vymýšlí při líčení různých mimických představeních
svého manžela. Povídám: to nic to je jen skřípnutá krční obratel. Já mu dám
obratel, skončila Irena odbornou konzultaci a přejela na jinou konverzaci. Byl to
hezký večer, slavný večer řízků s gulášů. Dnes ráno jsme zase spatřili, za
záře slunce, ojíněné vrcholky Brd. Zase se potvrdilo, že je země kulatá. Mařenka
by nám ujasnila, co je to „vrcholky hor“. Ale to co nemáme tady, to si přimyslíme. Ano,
nejsou to Alpské velehory, ale jsou naše. A víte co? Ještě jednou spát a přijde
Ježíšek!! Jestli pak bude nadělovat?
čtvrtek
22. prosince 2016
Mrzne
Mráz
způsobil podivnou kulisu. Stromy na hřebenech Brd byly pocukrované zmrzlou
jinovatkou zatím co ty v popředí ne. Hanka usoudila, že se nám tu nabízí
důkaz, že je země kulatá. Chtěla vehementně svůj názor prosadit a vůbec ji
nezajímalo, že za podobný názor dali jiní a dávno život. To bylo včera. Dnes byly
i ty stromy v popředí bílé: vidíš, tady je důkaz, že je země placka, říkám jí. Co jinak
nového?
Slavné postavy z románu
Karla Maye se vrací. Na RTL o Vánocích dávají nově nafilmovaný Winnetou.
Pozdrav
k Vánocům
pondělí 19.
prosince 2016
Ráno svítilo slunce
pak byla tma
Letošní svátky asi nebudou pocukrované Krásnou bílou
vatou. Je neustále moc teplo. Včera, když jsme jeli od sestry z Voznice byla
ledovka a dopoledne byla i na dálnici. Policie prosila řidiče, aby raději nevyjížděli. A tak kámoš z Písků,
ohledně těch bílých Vánoc, použil starou fotka a ejhle, máme bílé Vánoce!!
BOHATÉHO JEŽÍŠKA A SAMÉ DOBRÉ DO BŘÍŠKA
V NOVÉM ROCE JENOM PLUS, RADOST A ŽÁDNÝ SPĚCH ANI KLUS
přejí
Jana+ Zdeněk
Večer
v Chýši
neděle 18. prosince
2016
Včera jsme jeli do
Davle za Jardou a Evou. Když jsme vystoupili před Chýší z auta, šlo kolem pár podnapilých lidí a připadalo jim
směšné, že jdeme do hospody a šli za námi. Já ty lidi nikdy nepotkal ale Jarda
si myslel, že patří k nám. Chtěl nás usadit u jiného stolu, ale pak se vše
vysvětlilo. Seděli jsme podle známého zasedacího pořádku. Eva se docela bavila
a Zuzana hrála na kytaru, pak tam byl ještě jeden pán s manželkou a zřejmě
u nich propukla hudební epidemie. Měli banjo, dvě kytary a ukulele. Neptejte se
mně u jakého Kulele, to nevím! Byl to podařený večer. Akorát Miládka se
nedostavila, něco na ni lezlo. Chudák, zůstala na chatě.
sobota 17. prosince 2016
Tak jsme zase
seděli pospolu a bylo nám dobře. Již večer udeřily mrazy, pouhých 2⁰ pod nulou,
ale my již na mráz nejsme zvyklí. Chodili jsme poslední dobou lesem, protože
byla cesta od Ládi Špáse tak rozježděná, že jsme měli bláto i za ušima. Dnes jsme
tam tedy šli, protože mrzlo a zase jsme se o to vysoké bláto přerazili, teda
mále, protože bylo zmrzlé. A tak zítra najíždíme na poslední Advent což podle
Z.B. znamená příchod. Jo, je to pravda, ověřil jsem si to ve slovníku. Večer jedeme
do Davle…
Milena
nám poslala Vánoční perník
Venca
Maršík z Písků by dnes oslavil narozeniny.
pátek 16.12. 2016
pátek 16.12. 2016
Zmatek
důchodce a pocit beznaděje
15.
prosince 2016
Dnes
je zase vše ve vysoké mlze
Byl jsem včera u
bankomatu v Mníšku. Stála tam paní a také takové auto. Paní stála opřená
zády o bankomat. Vystoupil jsem a ptal jsem se, se zájmem, co tam jaksi dělá. Ona
na to, že automat je mimo provoz, že doplňují peníze. Skutečně po chvilce
vylezli z domečku co se za bankomatem nachází, dva černě oblečení chlapíci
s kufry a s pistolemi. Nasedli do toho auta a odjeli. Pak, když jsem
se dostal na řadu, řekl mi bankomat, že mi peníze nedá. Tak jsem to zkoušel
ještě jednou a pak zase a za mnou již byla značná fronta a jeden pán mi
pomáhal. Přepadal mě pocit beznaděje a pak jsem to vzdal a šel k paní Talůžkové
do banky. Ta mi sdělila, že jsem dával špatný pin a že si můžu v internet Banking
přečíst, jaký pin mám. Oni ho tam v bance neznají. Vyzvedl jsem si u ní
peníze, a teprve při obědě u Číňana mi došlo, že jsem tam dával špatný pin. No není
to ostuda?
Posezení
u vínečka
středa
14. prosince 2016
Dnes
je mlhavo a mírné teploty
Včera v úterý jsme
se zase slezli. Vrátili jsme se z ciziny domů, nebo z domova se
vydali do ciziny. Je to takový rituál a všichni dbáme, aby se na tom nic
nezměnilo. Dnes jsme již staří a při loučení, když řekneme „tak za měsíc!“, je v tom hlase slyšet trochu
melancholie: budeme ten slib moci splnit? Nepřijde nějaká vyšší moc, která nám ten
slib nedovolí splnit? A tak jsme si povídali a byli veselí a říkali si jen milé
věci, aby se nám povrch života zdál lepší než ve vnitru je. Někdy se nám to sebe nalhávání
podaří lépe, někdy hůře, ale stejnak se na věci nedá nic změnit. Robík byl
velice rozšafný, Irenka mu snědla kus cmundy a tak si nechával stále nalívat
pivo, říkal tomu „jen půlku“, nakonec byl velmi veselý. Pak byla hospoda
prázdná, nikdo nám nic neřekl a všichni odešli. Ještě že na nás čekal Míla s Evou.
Dnes jsme měli honičku, naplánovali jsme si nákup a to tak, abychom seděli v jednu
u Číňana kde jsme byli domluvení s Kájou a Arnoštkou na oběd. Dopadlo to tak,
že po nákupu jsme měli teprve 12:00 hodin a tak jsme si vymýšleli činnost, a
nechali umýt auto v myčce, šli se podívat k Vietnacům a tak podobně. Ach
jo a na parkovišti u Lidl stál Tiguan se švýcarskou značkou.
Podzimní
návrat do Lhoty
úterý 13. prosince
2016
Pod mraky 2⁰ nad
nulou
Přijeli jsme v neděli
odpoledne, cesta byla rychlá, ale byl silný vítr a místy i pršelo. Měl jsem
pocit, že mi auto plave a nevěděl jsem čím to je. Stromy kolem dálnice co jsou zbavené
listí nesignalizovaly žádný vítr, ale pak, když jsme se stavili na čaj, málem
jsem od auta odlítl. Všechna čest, Tiguan je dobrý společník, za každého
počasí. Večer jsme seděli v hospůdce a včera jsme se zabývali internetem,
protože Hance neběžel laptop a internet rádio také nehrálo, a tak jsem zavolal
pana Biskupa a ten nám dal nový routek a vše nově nastavil a bylo. Jenže den
utekl jako voda a nic jsme nestačili udělat. Dnes jsme byli letos naposledy v Měříně,
pak již mají zavřeno. Včara jsme přesto stačili obejít vesnicí, naše zahrada je
samý krtinec u Doležalů mají již hotový plot, takže žádný strach z prasat,
za Duškovýma je hotová střecha, světlý plech moc hezky to nepůsobí a zahrada u
Dušků je smutná, pan Dušek tu již s námi není.
Vše nejlepší k narozeninám
a kapelle
Těm, na které se
zapomnělo
Dostal jsem vynadáno
pátek 9. prosince 2016
Stále vysoká mlha
Hochnebel je německý výraz pro krajinu, jež
není pod mraky, ale pro svůj vzhled to tak vypadá: vysoká mlha. Takže se nedá vše
přeložit doslova, i když, jak stále pozoruji se čeština mění: počala spojovat
slova, jak je obvyklé v němčině a ani se nezardí! Například automyčka. Jo a
dostal jsem dnes vynadáno. Každý den dvakrát stojí Pajda u kola a chce ven. Jedu
rychlostí tomu zvířátku a stáří přizpůsobenou a vzhledem telepatie, která mezi
mnou a psem je na vysoké úrovni vím, kde si chce co očuchat. To pak zastavím. No
a dnes ráno jela zcela neznámá dáma autem do našeho revíru. Na sedadle
spolujezdce seděl nezajištěný pes velikosti
krávy. Dáma zastavila otevřela okýnko a počala mi nadávat, že toho psa uštvu! Mého
Pajda uštvu? Broučka malého?! Jen jsem se kouknul a neřekl ani slovo. Moje rada:
od tak špatně vyspalých dam ruce pryč…
Vítáme touto cestou našeho spolehlivého dopisovatele z nemocnice
u nás, ve Stříbrné Lhotě a přidruženého
Zázrakova-Písky
Návrat z nemocnice
pátek 9. prosince 2016
Vše je v mlze
Ahoj přátelé, hlásím návrat z nemocnice. Jana
jako vždy vzorně vše připravila, a hlavně připravila moji postýlku. Kdo
zná spánek v nemocnici na nemocniční posteli, ví o čem mluvím. Jsem rád že to
mám za sebou a teď si budu užívat domácí stravu a konečně si dám jedno
orosené.
Čaj v jakékoliv podobě nechci nejméně rok ani
vidět.Vánoce se blíží a tak začnu adventem nasávat tu vánoční atmosféru.
Těším se na naše společné posezení, a pokecání v
našem Lhoteckém salonu.
Zdraví Vás Zdeněk+ Jana
Mikuláš
středa 7.
prosince 2016
Dnes je svět v
mlze
Tak jo, a je to. Zase o rok starší. Ani to moc nebolelo. Všechno
je v pořádku až na to, že se mi sem nastěhoval cizí chlap. Vy mi to
nevěříte? Tak se přijďte podívat ke mně do zrcadla. Vždy, když se doň podívám,
tak ho vidím. A ne a ne si na něj zvyknout. Nejhorší jsou přátelé a i děti. Vůbec
mi to neřeknou, koukají na toho cizince jako bych to byl já a dělají, že se nic
neděje. Je to prostě zrada! Kdyby řekli abych vypadl a ukázal se až zase budu
doma, ne oni tomu chlapovi dokonce říkají mým jménem! No to jsem dopadl. Také se
vám tak daří??
Je to v polovině,
nebo?
pondělí 5. prosince 2016
Dnes mrzne a svítí sluníčko
Říkal jsem si tuhle, kolik znám lidí, co tu mezi námi již
nejsou. Ať to otáčím jak chci, těch co zemřeli je již více, než těch co žijí. A
to je asi v mém věku normální. To byla taková ta myšlenka, kterou známe,
myšlenka po probuzení. Ano, ještě tu jsem, protože jsem se probudil. Pokud někdo
ví, že umře, tedy, chtěl jsem říci brzo umře, je to hrozné pro umírajícího a i
pro jeho blízké. Anička vždy říkala, že lepší je na tom ten co umře, ten totiž
již po okamžiku velké „O“ nemá žádné starosti. Zatím co naši zemřelí se sluní
na věčnosti, potýkají se pozůstalí se samotou. Moje kamarádka se nachází v takové
situaci. Pečlivě plánuje den po dni, aby byla mezi lidmi ale samotě neuteče. Večer do
postele leze sama. A pak jsou tu ty řeči, které lidé vedou, které by normálně
přešly bez povšimnutí, ale ne v období samoty. V té době je každé
slovíčko brané na zlatnickou váhu, a vždy bolí. Někdy méně někdy více a pak
jsou ještě taková slova, co rvou duši do horoucích pekel. Recept na toto období
asi nikdo nemá a lék si musí každý najít sám. Ach jo, dnes jsem se vydal do
Bauhaus, koupit nový ubrus, říkala Hanka, že by bylo již načase. Učím se
pracovat s mojí kamerou a tak jsem cestu nahrál. Cesta do Bauhasu a zpět. Kdyby
se tak dal nahrát život našich blízkých a pak si to přehrát?
***VIDEO Krásné fotografie***
Přejeme touto cestou politrukovi Zděnkovi z písků brzké uzdravení.Redakce
Zpráva z nemocnice:
Ahoj kamarádi
už se trochu belhám po nemocnici, a objevil jsem tady internet tak se Vám
hlásím.Je to tady samej lazar jako já, a potácíme se tady o berlích jeden přes
druhého. Sestřičky nás vůbec nešetřej a na nás stařečky jsou ještě drškaté.Jinak
se pomalu v potu a krvy vylízávám z ran ale je to opravdu hodně náročná léčba.Rána
je silně oteklá-bolí jako čert, a navíc měto celé zčervenalo až do modra.
Dnes u mě byl pan profesor a říkal že je nutné vyčkat.Myslel jsem že mě pustí
už příští týden, ale zatím nevím nevím. Jana je u Zdenka ale to víš je
také zvyklá na to naše doupě, a jatak vidím se mnou.Doufám že jste
všichni plný optimismu jak Vás znám, a zdraví jako bejci.Těším se
na naše setkání na našich kouzelných Brdech
Zdraví
Vás Zdeněk
čtvrtek 1. prosince 2016
dnes je zima a tma
Dnes nám nastal poslední měsíc tohoto roku. Vždy je
někdy něco poslední. Tak tu máme prosinec, přijde Mikuláš, a Ježíšek a spousty
svátků a narozenin a pak ještě Silvestr. Jinak, abych vás na to upozornil, letos
se Ježíšek zdráhá lítat nadělovat, chce do důchodu. Máme tu podrobný popis této
nečekané situace, která byla potřeba řešit, protože je krátce před nadělováním.
Jak to v nebi vyřešili si přečtěme v naší nové autorské Vánoční
pohádce. **čti zde** Jinak, jak jsem se již zmínil, Tiguan je v dílně,
přestalo fungovat rádio a tak tam dají zítra nové. To jsem zvědav, jak to
dopadne. Takže s chutí do toho a měsíc bude odsýpat…
Jak Ježíšek nepřestal nadělovat.
Vánoční
pohádka
Arnošt
Valeš
Ježíšek je batolátko, které v den svého narození musí roznést
dárky všem dětem tohoto světa. Dnes se
již děti ptají, jak to zvládne? Mají na zřeteli rodiče, kteří si něco neustále
objednávají u Amazon, Alza, nebo u jiných
Online Shoppingů a vědí, že často hubují, že to trvá a nebo něco vůbec
nedojde a něco se ztratí. To ony, děti když si objednají u Ježíška vždy to
většinou dojde přesně a v termínu. A bylo to tak dávno před internetem. A
to všechno funguje zrovna, když se Ježíšek narodí? čti dále...