VIDEO pro potěšení Jak
se kočky kočkují
VIDEO pro potěšení Starosti
s dětmi
Očekávání zimy
středa 30.
listopadu 2016
Dnes je slunečně
ale mráz
Tak jsme se
zase přiblížily ke konci roku. Včera jsme byli v divadle, bylo to docela
povedené až na akustiku, ta nebyla nic moc. Přede mnou seděla paní, která
zřejmě neviděla celé jeviště a tak neustále kývala hlavou vlevo a vpravo. Já musel
dělat to samé, ale opačně, takže jsem
musel být pro toho člověka, co seděl za mnou také potěšením. Jinak nám
počalo mrznout. Zatím je ale sucho a tak se to docela dobře snáší. Tiguana vezu
zítra do servisu, odešla mi navigace, tedy celá mnohoúčelová jednotka, která se
tváří, jakoby tam nebyla. Myslel jsem, že se z garáže vyvalí pán
mechatronik s laptopem a že to bude věc na tři minuty, ale ne. Musel jsem
si nechat udělat termín, Tiguan je s touto bolístkou vyhlášený. Tak mi
držte palce…
Přejeme touto cestou všem přátelům, blízkým i známým
pěkný Adventní čas
Vinnetou žije!!! Senzační překvapení k Vánocům
Televizní premiéru tří dvouhodinových epizod ohlásila RTL na 25., 27. a 29.
Pierra Brice nahradil v roli Vinnetoua Albánec Nik Xhelilaj, který hrál s Aňou Geislerovou ve Smutku paní Šnajderové. Jako Old Shatterhand se po Lexu Barkerovi představí Wotan Wilke Möhring, komisař Falke z německého krimiseriálu Místo činu, a zlosyna Santera hraje švýcarský rodák Mario Adorf.
První Advent
neděle 27.
listopadu 2016
Chvilkami
vysvitlo sluníčko a je zima
Dnes byl zase
koupací den. Parkoviště byly všechny obsazené, ale v bazénu skoro nikdo
nebyl. Tak jsme se jen dohadovali, kam ty lidi šli. Včera jsme měli v naší
ulici Vánoční trh, na to, že tam nebyly skoro žádné spolky, bylo narváno.
Dlouho jsem tam nebyl. Byl tam Marek a Carolina, pak nějací jejich přátelé.
Snažil jsem se najít něco k jídlu pro Carolinu, ale nic tam neměli. Ona je
totiž veganerin, což je ještě stupeň nad vegetářem, ona nejí ani mléčné výrobky
a ani koláč, tam jsou vejce. Jediné dostupné jídlo je Pommes Frites a ten tam
neměli. Večer, pozdě, již jsem šel spát, připlížil se Marek a jestli nemám
suchý chleba. Asi měla hlad. Jo, měl jsem pár krajíčků v mrazáku.
V úterý jdeme s Hankou do divadla na „Ein Mann fürs Grobe“, což by se
dalo přeložit jako „Hodinový manžel“ Hraje tam nějaký Prochnow, to bude také
jistě emigrant. Ale hodně starý.
středa 23.
listopadu 2016
Někde v našem mozku, v srdci, snad i v břichu jsou
uchované. Čím jsme starší, tím větší možnost má naše vědomí na výběr, aby ve
vteřince učinilo rozhodnutí, jak v dané situaci reagovat. Těmto knihovnám v nás
se říká podvědomí. Podvědomí nemohou lidé ovládat, je to něco, co běží bez naší
vůle. Pak máme někde v hlouby uschované
vzpomínky na nekonečné množství příhod a příběhů, které občas vyplavou na
povrch nějakým impulsem. Mě stačí projíždět krajem kolem Würzburgu, kde je vidět
červený pískovec a v tu ránu se vidím nad propastí Gran kaňonu, v Americe. Tak to funguje u každého z nás. Někdy si někdo
jiný pamatuje příhodu, do detailů nám ji vypráví a my si nemůžeme vzpomenout.
Prostě jsme to zapomněli. Vzpomínky jsou ovšem částí naší osobnosti. Nemít
žádné by znamenalo, že bychom byli někdo jiný. Náš obličej, naše otisky prstů i
novodobé DNA z nás dělá to co jsme: dobří či špatní lidé, přátelé, manželé či
manželky, děti či vnoučata. Nejvíce se nám do pamětí vrývají vzpomínky
obrazové. Proto lidé po staletí malují, kreslí a v dnešní době fotografují.
Vzpomínky nám dávají možnost důkladně promýšlet budoucnost. Nad její logičností
však často zapláčeme, říká se, že jsme nepoučitelní. To však neznamená, že jsme
se vzpomínkami nekomunikovali. Jednoduše jsme vzali z mnoha možností co nám
naše sbírka zkušeností nabídla to špatné rozhodnutí. Snad v každé písni se
zpívá: až budu stár, tak budu vzpomínat…. Proto si myslím, že není chybou občas
si připamatovávat, co jsme prožili.
Tyto střípky
jsou studánky našeho života, jsou hvězdy noční oblohy, naší duše….
středa 23. listopadu 2016
Právě jsem se dozvěděla že včera umřel pan Dušek je to hlavně před Vánocemi
velice smutné čest jeho památce zdraví Milena
Samozřejmě se také připojujeme ke kondolenci, s přáním
hlavně jeho rodině aby našla sílu a vypořádala se s tímto bolestným
okamžikem, jež se Bohužel promění ve věčnost.
Ta tomto místě vyslovujeme hlubokou soustrast!
Dolly Buster
středa 23.
listopadu 2016
Dnes svítí
slunce a máme 10⁰ plus
Včera byla
Hanka s Helenou ve Frankfurtu a byly se najíst v restauraco Dolly
Pasta. Dolly Buster byla slavná porno herečka, jež přišla z Prahy s rodiči
asi v 90sátých letech. Dosáhla věhlasu, stala se z ní později
producentka, kameramanka a spisovatelka. Také je podnikatelka a má po celém
Německu restaurace. Pasta Buster…
Ahoj přátele,
Mail z Mauritius 23.11.2016
Přemístili jsme se z Hiltonu do hotelu Riu Creole.
Resort je to hezký až na tu jejich mentalitu. Pořád se jenom usmívají všechno odkývají
a skutek utek. Pokoj, který nám dali původně měl krásný výhled na jakousi
čističku odpadních vod. Kupodivu to nesmrdělo, ale působilo to blbě. Vždycky
když jsem se dívala z okna, dostala jsem vztek. Milošek se rozčílil hned první
večer a druhý den se stěhoval. Já jsem to vydržela ještě další den a pak jsem
to také řešila. Nyní máme krásný pokoj rovnou do zahrady s výhledem na obrovské
vlny. Někdy tak přemýšlím, kam bych utekla před tsunami. No ale o tom až ústně.
Je toho mnoho na vyprávění.
Mějte se krásně a
těšíme se na Vás
Irena a Robert
Tak ten Tvůj krtek přicestoval k nám Lída Mášová nám říkala, že tam máme
asi dvanáct hromádek.Tak, že hold je to kluk který se
rád přesunuje. Nevadí dostane za ucho. Tak se opatrujte a za chvíli L+m
pondělí 21. listopadu 2016
Dnes je pod mraky ale žádná zima
Dnes pro mě neměl nikdo čas. Jo, akorát
Pajda, ten má čas asi furt. Jel jsem tedy na kole a pak jsem jel nakupovat na
Mikuláše. Vše jsem měl naplánované. Nejprve jsem byl v drogerii Miller a
mluvil s paní Doubravovou. Říkala, že tu byla Radka u rozvodového soudu ale
neměla čas a hned zase jela domů. Ani se u mě potvora nezastavila. Její bývalý
manžel, Kamil, se bude muset asi stěhovat za prací, no mají ti mladí svoje
starosti. To naše starosti jsou jednoduché: šikovně natáhnout bačkory. Aby to
nebolelo a aby se nemuselo nikoho obtěžovat. Dívám se teď na Trabantem
Austrálií a nejvíce mě překvapilo, že to jsou kluci z Nové Vsi pod Pleší. Tedy
alespoň ten technický tým je tam doma. Je to ukrutná sranda, jejich dialogy
jsou skoro souvisle protkávané písknutími, to jak se retušují sprostá slova.
Trabantem
po Austrálii Tady jsem dodal odkaz, kdyby jste se chtěli dívat. Opravdu to
stojí zato. Jo, jak koukám, den je pryč a ani mi nedošlo, že dnes na mě neměl
nikdo čas.
Čas od času
pátek 18. listopadu 2016
Dnes je zamračeno ale na tuto dobu dost
teplo
Ano, čas od času se něco rozbije a musí se
to spravit. Včera mi dával zabrat WORD. Nechtěl startovat a pořád se nabíjel a
jednoduše mi lezl na nervy. To je totiž tak: je to německý WORD a češtinu si
půjčuje z českého WORDU, takže ten musí být také instalovaný. No a pochopitelně
někdy mu tam hrábne, asi je naštvaný, že neumí česky a musí si takhle vypomáhat.
Takže je musím odinstalovat a pak zase instalovat, no, co bychom jinak dělali?
Dozvěděl jsem od zpravodaje ze Švýcarska,
že jde kamarád z Písku na operaci a to již dnes. Takže se zase nedovíme,
co bude v hospodě. Irenka se z Mauritius
neozývá, tak to se jim tam daří dobře. Hořejší obrázek jsem si jen vypůjčil, po sněhu to není ani památky.
čtvrtek 17. listopadu 2016
dnes je docela teplo a sucho
Skypovali jsme tuhle s přáteli ze
Švýcarska a můj kamarád si stěžoval, že toho do deníčku moc nepíši. Doufal jsem,
že se to přehlédne a že pravidelná reportáž z Mauritius to trochu nahradí,
ale ne. On si stěžoval. Že prý na Lhotě píši více. Ano, ale tam se pořád něco
děje. No, tak to teď chci trochu napravit. Byl jsem dnes nakoupit a koupil jsem
si něco k jídlu a měli zase víno, tak jsem vzal krabici. To by mě
zajímalo, kdo mi to víno krade. Pak jsem si ještě koupil elektrický polštářek,
ještě nevím na co, ale posledně když jsem byl u Lidl, tak jsem si ho nevzal a
to mě moc mrzelo. Pak jsem jel do Media Centr, protože mám u televize notebook,
abych se vždy hned podíval, co nám tam vypráví a tam jsem špatně viděl na
klávesnici. Vlezl jsem do obchodu, a hned jsem oslovil prodavače, co klečel na
zemi a něco rovnal do regálu. Chtěl bych takovou lampičku, co se dá zapojit do
USB na počítači. On se na mně podíval a pak na to, co držel v ruce a hned
mi to podal. Přesně to jsem chtěl. Pak jsem byl ještě v Bauhaus a tam jsem
koupil el. kamínka, která mně zrovna minulý týden opustila. Musel jsem na
záchod a tam nefungovalo světlo a místnost byla bez oken. No, zkuste se trefit,
když je úplná tma. Tak jsem si vzpomněl na mobilní telefon a již se strefovalo.
No, Ládíku? Je toho dost za jedno dopoledne, že?
Pošta z Maritius.
Středa 16.11.2016
Dával jsem pozor, ale na obálce Modrý Maritius nebyl. Byl to jednoduchý, obyčejný E-Mail
Ahoj přátelé,
moje svědění má původ v brusinkách. To bych nevěřila,
co je to za svinstvo. Už to mám asi třetí den a nejeví se, že by to ustupovalo.
Nejhorší je to večer, kdy mám pocit, že mi shoří nohy a ruce. Musím si je vždycky
vymáchat ve studené vodě. Ale beru to lehce. Třeba se mi to i zalíbí. Dnes
jedeme na výlet, ale jsem zvědavá, kdy vyrazíme, protože už jsme měli být dávno
na cestě a náš delegát se tady hrabe s nějakými účty. Ani jsme si nedávali moc
do nosu a je tu účet jako hrom. Alespoň na můj příjem. Pro ostatní je to asi
sranda. I když asi také ne, protože akorát my jsme si večer sedli na sklenku
vína a piva. Dnes jsou takové vlny, že to jsem také v životě neviděla, ale je
to tu celé obehnané korálovým útesem a o ten se to rozbije. Tak to je ode mne vše.
Další zprávy budou následovat. Snad. Všechny
srdečně zdravím, Ir.
Ahoj všichni,
Měsíc byl jako na dlani, ale moc jsem z toho neměla,
protože jsem se musela drbat. Mam asi alergii na nějaké kořeni. Už dnes dovedu
pochopit, ze se z toho někdo může zbláznit, protože já jsem k tomu měla jenom
kousek. Dnes vynechám nějaké kořeněné jídlo i když to bude boj, protože je to
ukrutně dobrý. Ale nedá se nic dělat. Dnes ráno jsem měla jenom sýry a jogurt a
svědí mě prsty na levé noze. Je to legrační, protože třeba Květa něco říká, já
vůbec netuším co a drbu si nohy. No umíte si to představit ? Včera v noci jsem
musela jít a vrazit nohy a ruce pod ledovou vodu. Tak uvidíme. Zítra
jedeme na okružní výlet. Měli bychom se mrknout na vyhaslou sopku, jezero a
sedm barev země. Budu vše fotit abyste z toho také něco měli. Jinak Vám můžu
tuto lokalitu jenom doporučit. Je to tu opravdu nádherné. Mějte se krásně. Další
zprávy budou následovat.
Ir.Zik
Miluška Kuchařka
pondělí 14.
listopadu 2016
Dnes je mrazivo,
ale krásné sluníčko
Včera jame byli
zase ve Spessartu plavat. Kamarádka Miluška měla jet s námi, ale nebylo jí
dobře a tak doma vařila a byli jsme pozvaní na oběd. Ten se jí opravdu vydařil,
byl rukola salát, lasganě a potom borůvkový Francouzský borůvkový dort. K tomu
se otevřely dvě lahvičky vína, bylo to pěkný posezení. Pajda čekal na zahradě
ale přehlédl, že jsem přišel domů. Stál jsem za ním a on štěkal do ulice tím
svým malým okénkem…
Pan
advokát
sobota 12.
listopadu 2016
Dnes je trochu
světleji i sluníčko vykouklo
Tak jsme měli zase
posezení se starým kamarádem. Dokonce jsme se sjednotili s tím, že jsme se
již dva roky neviděli, že jsme naše zelené nudle s masovými kuličkami,
(což je již stará tradice) v loni zapomněli. Můj přítel Oliver! Letos přinesl tři láhve červeného a pak ještě
došel do mé kuchyně a otevřel ještě tu čtvrtou. Trochu později přišel Marek s Karolínou.
Karolína je vegetárka záhadných rozměrů, nepije ani mléko. Jinak je velice
příjemná paní. Probrali jsme co se dalo a zjistili jsme, že jsme život a vznik
vesmíru, jeho nekonečnost zase nevyřešili. Jako vždy jsme se dobře pobavili a
pak jsme s Pajdou pana advokáta doprovodili. Noc byla studená, vzduch
stříbrný a měsíc svítil. Tento úplněk bude velmi blízký, odehraje se 14. listopadu 2016. Naposledy byl tak velký úplněk 26. ledna 1948. Další podobně velký nastane až 25. listopadu 2034.
Všichni milí sousedé
čtvrtek 10.
listopadu 2016
nevlídně a deštivo
Nakonec se ozval i
náš milý soused Dan. Poslal naši zahradu s krtkem a zcela jiného pohledu,
od východu. Teda, on poslal fotku naší zahrady, poslat Mailem celou zahradu ta funkce se musí pro PC ještě vymyslet. Tu fotku jsem ještě neměl, protože Zdeněk parkoval u
našeho plotu a nechtěl obcházet (byl línej) zahradu jakoby k hospodě. Zaplať
pánbůh, Dan línej nebyl a vyfotil to z tohoto jiného pohledu. Jo, je to takový
ošklivý čas, tma a zima, déšť nebo sníh, ještě že tu nemáme prohibici…
Dny
jako tyhle
čtvrtek
10. listopadu 2016
Dnes
je zataženo a kolen 6⁰
Tak dnes se to
sype. Psala mi Milena, že je již doma a že napadl první sníh, že si prvně
zvládla ubařit, ale ještě to není ono a také mi volala kámoška Míla, že již přilítla.
Byla prvně u syna v Londýně, kde se ztratila ale zase našla a psal mi
kamarád Zdeněk, že máme zahradu plnou krtků, že nám paní Mandáková závidí. No,
ono není co závidět, ale pokud se nedohrabou až do obýváku, je to dobré. Dnes také odlétla na dovolenou Irenka, s taškou plnou řízečků a Miloš je zásoben rohlíky s šunkou od kosti. Šťastnou cestu přejeme! Tady někde
nedaleko byla sněhová kalamita, a abych nezapomněl- bývalý manžel naší lyžařky
Ivanky se stal presidentem spojených států Amerických Donad Trump….
Jak
jsem si vydělal prachy
Dienstag,
8. November 2016
Dnes
je zima, déšť a sluníčko
Včera večer při
usínání jsem si namluvil, že je něco cítit. Přestože jsme měl vyprané povlečení
tak mě asi trápilo svědomí, že jsem pod postelí nevyluxoval dost poctivě. Tak jsem
se do toho dnes pustil. Luxoval jsem v každém koutku a vyluxoval jsem i
Pajdu. Nevím proč, ale on je takový fajnovka ale vysavače se nikdy nebál, ani
sekačky na trávu ne. To mu jezdím pět centimetrů kolem nosu a ani se nehne. Vysavačem
si zase rád nechá vysát pelíšek a drží při tom jako u holiče. No jo, asi je
technický typ. Jo a abych nezapomněl: při tom luxování pod postelí jsem našel 2
eura a 20 centů. No, na ulici se naválí. A tak jsem zase vydělal prachy.
Fernweh 
06.11.2016
Dnes bylo hezky ale
již mrazivo
Dnes jsem zaslechl
slovo Fernweh. Je to slovo do českého jazyka, nepřeložitelné a jistě by každý,
kdo ovládá němčinu toto slovo přeložil jinak. Jistě má každý jazyk krásná
slova, a ne každému jazyku se takové slovo vydaří. Nejvíce snad pochopí toto
slovo mladiství, ještě v pubertě, či krátce po ní, pak většinou nachází porozumění
u starých lidí, co vědí, že jejich cesta již pomalu končí, že na ní již není
tolik serpentin do horských velikánů s výhledem do dálky. Ano, dálka, co
nás láká zkusit to ještě jednou… Většinou víme, že tady někde cesta končí, že
dálky patří mládí. Těch co uposlechnou toto volání je málo! Ano Fernweh je
volání, které nás láká po celý život, jen málokdo ho uposlechne. Ti však, kdo
tomuto volání podlehli jsou většinou slavní, ať je to Marko Polo, či Hanzelka a
Zikmund. K tomuto volání je zapotřebí nezkušenosti mládí, či pošetilosti
stáří. Toto slovo znamená: bolest po dálkách…
Frankfurt
Zeil
středa
2. listopadu 2016
Včera byla Hanka na
návštěvě u dcery Heleny. Byly se projít a kam by se mělo ve Frankfurtu jinam
jít než na Zeil. Zeil je nejdelší nákupní třída v Německu. Dostane se tam
ke k koupi vše a zrovna tolik tam toho můžeš zažít. Hančin největší zážitek
bylo, že si připadala mladá. A proč? Protože ji nikdo neuvolnil místo ani v metru,
ani v tramvaji a ve vlaku také ne. Takže ona ta vulgární nevychovanost
mladých lidí ve Frankfurtu je také k něčemu dobrá…
Cesta domů
úterý
1. Listopadu 2016
Kdyby jsme to měli
tak rychle. Tady máme pět hodin zhuštěno do pár minut
Halloween
úterý 1. listopadu
2016
Dnes je jiskřivý
vzduch a slonečno
Je to svátek
nemrtvých, tedy lidí, kteří umřeli ale nejsou mrtví. Především je to svátek nám
zcela cizí a tak nám nezbývá nic jiného, než pozorovat, jak se jiní baví.
Návrat
úterý 1. listopadu
2016
V neděli jsme
se vraceli domů, do Frankfurtu. Vždycky říkám, že jedeme domů, že se zároveň
vracíme do bankovního srdce Evropy si nechávám pro sebe, on by mi to nikdo
nevěřil. No posuďte sami! Uvidíte, kdo nás tak nadšeně vítal: zaměstnanci bank
to nebyli. Nebo že snad jo? Dnes je vše možné….