➤Nalaď si kytaru ➤ Deníček také na Facebook ➤Seznam písní ➤MUZIKA ➤Na cestě k české státnosti ➤Moje recepty ➤MUZIKA ➤Pony Express-VIDEO
➽VIDEO Co vyplavil Internet➽
pondělí 26.
února 2018**slunce a mráz
➤Zase již se blíží konec měsíce. Máme krásné počasí,
slunce zlatem nešetří, ale venku člověk nevydrží, protože mrzne. Ale koukat do
prosvícené krajiny je tak i tak lepší, než věčná tma. Sedím tedy u PC a dělám
si věci. Například jsem vytvořil hlavičku pro Deníček, to aby byla změna. Také poslouchám
různé názory, třeba pana Okamury či bývalého presidenta Klauze, kteří verbují
pro vystoupení Česka z Evropy. Ještě že tu žije plno moudrých lidí, kteří
jejich argumenty okamžitě odhalí jako lži a uvedou na správnou míru, že od vstupu
do EU se mzdy zvedly o 50% a ne, že nestoupaly. Tak si tady klidně sedím, s vědomím,
že to chytří lidé zvládnou. Horší je to s těmi méně chytrými s těmi,
co si hrají s moc velkými výbušninami a co se neustále neštvávají a
vyhrožují a tak je jisto, že jim jednou prdne v bedně a svět se bude
klouzat do neznáma….
➤Hombré šel do penze
sobota 24.
února 2018**stále hezky a mráz
➤Když se jde do penze tak se to může oslavit, nebo ne? A tak
jsme slavili odchod Tomáše již podruhé, protože poprvé jsme s Hankou nebyli
v hospodě. A taky se nás včera sešlo docela plno a kluci hráli, jako za
peníze. Někdo se nechal slyšet, že to filmování je pořád stejné! povídám: jaké
to štěstí, to totiž znamená, že tu stále jsme. Myslím jako na tomto světě. Tak z tohoto
místa posílám pozdravy tam i sem i nahoru a dolu. Ano, probírali jsme zda je
Anička v nebi, všichni s tím souhlasili, ale já řekl, že si určitě
skočí občas do pekla na pivo. Na to Jana: Anička? Ta tam má již otevřenou hospodu.
➤Dá se pískat bez zubů?
pátek 23. února
2018**slunce svítí a mrzna
Dnes se mi
ztratil pes. Ano, Pajda. Jelikož byla Hanka v Praze na pokec
s kámoškou, šel jsem s Pajdou sám. Šli jsme jako vždy a došli
pohodlně až k lesu a Pajda že se prý podívá do lesa. No nic jsem nenamítal
a šel dále naší cestou, kterou se dá jít i potmě. U lesa bylo zaparkované auto
a hned z toho domečku u kříže přišla dáma a nasedala do auta a odjela. To
byl okamžik, kdy jsem neviděl na psa a on na mne také ne. Jednoduše dáma odjela
a pes nikde. Jelikož je hluchý, tak nějaké volání na něj neplatí. Tak jsem se
pokoušel pískat, ale pískejte, když máte zuby v opravě! Nakonec jsem šel
domů a tu u branky vidím pana Rouska a Pajdu jak u nás doma zvoní. Myslel jsem
že vám utekl, tak tu zvoním, vysvětloval pan Rousek. Jo, ještě jednou děkuji…
neděle 18.
února 2018**dnes je pod mraky
➤Včera jsme se
po dlouhé době opět slezli a bylo to veselé. Stařecká nemohoucnost zatím
zanechává ve vzpomínkách veselé metafory. Jak to bude za pár měsíců, nebo let
nemohu posoudit. A tak se smějeme Robíkovi, co ztratí klíč na věčné časy mezi
obývákem a garáží a mně, že si vařím kašovitou stravu do foroty, nemajíc zuby. Také
jsme si vzpomněli na našeho frajera z Královských Vinohrad, Láďu a
posíláme mu pozdrav. Pozdrav je zakódovaný : taky, taky….
➤Zítra se slaví
pátek 16. února
2018**dnes je krásně
➤Dnes jsme si
vyrazili jako vždy do sluníčka do čerstvě napadaného sněhu. Bylo prý plno
bouraček, ale co bychom se tam, do pracujícího světa cpali, když nemusíme do
práce. Takže jsme si to vše s klidem poslechli. Hospoda se dnes nekoná,
tak si zase vyhlídneme nějaký ten film. Posledně jsme se docela vžili do
příhody „Prázdná kolébka“, jež popisuje jak ještě donedávna posílala Britská
vláda opuštěné děti ze sirotčinců do, mezi mnohé, Austrálie a jak tam byly děti
zneužívány. Kauza není ještě k dnešním dnům vyřešená, ještě stále hledají
dospělé děti svůj původ. Na světě je v podstatě tolik zla, že lidstvo
snese jeho odhalení jen po hodně tenkých plátcích.
Výlet do slunce
úterý 13. února
2018**od rána sluníčko
Od samého rána
dnes svítí sluníčko. Tak jsme se jeli koupat. Andělka ze Řitky s námi
nejela, protože jsou školní prázdniny a
ona musí hlídat vnoučata. Jo to jsou povinnosti prarodičů. My takové starosti
nemáme protože nás naše děti prarodiči neudělaly. Jak milé od nich. Jenže zase
to nemělo tu výhodu, protože byl bazén plný. Ve vířivce byla rodinka, máma táta
a tři děti. To prostřední dítě bylo to čemu se říká: šijí s ním čerti.
Nejdříve do vířivky přinesl červený náklaďák a pak ve finále do ní spadl po
hlavě. Bylo to ale milé. Na Marjáně bylo prázdno, že to prý tak v únoru
bývá. Ale cesta autem v prozářené krajině byla opravdu malý zázrak. Jak
krásné je žít, chtělo se nám zpívat....
Kamarádkám a
kamarádům, mladým i starým, milenkám i milencům,
dcerám i synům, dámám i pánům, holkám a klukům, posíláme přání k Valentýnu
Arno i
Hanka
My house is my castle
neděle 11.
února 2018**dnes vysvitlo slunce
➤Dnes jsem
dostal od Marka fotky. Neustále pilně pracuje na svém domě a vše jde do finále.
Začátkem března se přistěhují nájemníci. Jeho byt v přízemí konečně bývalá
majitelka opustí a on se pak bude moci také přestěhovat. Mám z něj, z kluka
radost a jistě by se více radovala i Anička. Ale možná že tam na obláčcích dělá
stavitelku a dodává mu odvahu.
pátek 9.2.2018
➤Byli jsme plavat
➤Dnes jsme byli zase plavat. Jezdí s námi
Jaruška a její kamarádka. Je to milá paní a čistě náhodou jsme se dostali k tomu,
jak řeč šla, že její rodina vlastní již po mnoho pokolení restauraci Veselku na
Řitce. Nyní již je jediný majitel její syn, pokud jsem tomu dobře rozuměl. Vím,
že to bývala vyhlášená hospoda, ještě za totality a dříve prý v ní přespal
i sám Napoleon. Ale možná, že to byl jiný známý pohlavár. Jisté je také, že
nyní restaurace neběží, je někomu pronajatá a ten provoz neprovozuje. Ono je to
tady s hospodami jako u nás ve Frankfurtu. Ještě když jsem měl já
restauraci, bylo jich v tom malém městečku, které bylo a je přilepené na
prsu Frankfurtu asi 28 hospod. A všichni se uživily. Ke konci mého podnikání
jich bylo již jen osm a přesto se v nich žádné velké kšefty nekonaly. Jak je
to možné? Lidé se rozhodli žít jinak. Mnoho jich sedí doma u počítače a dodávkové
služby všech nejmožnějších kuchyní světa se činí. Dále pak jsou lidé
vybíravější a vědí přesně co chtějí a jdou i předbíhají dobu. Jakmile nemá pan
podnikatel dobrý nápad a nenajde díru v trhu, může hospodu zavřít. Vím o
čem mluvím. Shodou okolností jsem před 40 lety hledal jakousi druhou nohu pro
mé podnikání, protože jsem měl podnik sezónní, v zimě jsem neotvíral. Ale poplatky
tu byly stále a tak jsem počal dělat party-service a měl jsem kšeft. Teprve po
třiceti letech počaly tento kšeft provozovat jiní ale já jsem již slízal
všechnu šlehačku. Pak jsem počal pořádat Brunche, tedy příležitostné sváteční
akce, kdy hosté za jednotnou cenu můžou nekonečně hodovat u Švédských stolů. Tyto
akce doprovázel vždy nějaký motiv: Loď snů, Karibské pochoutky, Zabíjačka,
Dožínky, Vánoční i Velikonoční, Pytlácké pamlsky, Středozemské poledne a i jiné. Personál jsem oblékal do k motivu padnoucích krojů a často hrála i živá hudba. Také úspěch. Jakmile se přestane v hospodě
usínat na úspěchu, jde vše z kopce. A to se stává většinou rychleji, než se
člověk probere. A tak se na trhu udrží jen ti nejsilnější. Mezi ně patří
klasické familiérní zájezdní restaurace, ty, kde se provozu účastní celá rodina
a pak již jen hotelové a podobné řetězce. Jenže pravidlo, které se dříve usadilo v hlavách
lidí, že hospoda znamená snadný a rychlý vývar, již dávno neplatí. Hospoda znamená dřinu
od nevidím do nevidím a soboty i neděle jsou vyškrtnuty ze slov znamenajících
odpočinek a idylu. Jsou to nejuspěchanější dny.
Mail od kamarádky
úterý 6.2.2018**venku je pěkně
Koukala
jsem na deníček. Copak je to s Pajdíkem ? Chudinka malej. My jsme také měli
patálii s Nerinkou. V neděli ráno zvracela, pak sežrala další várku granulí a
odpoledne jsme šli na procházku. Všechno bylo v pohodě. Na svůj věk lítala
jakko splašená. Večer se zase nažrala a zase zvracela, pak si šla lehnout a
pořád mlaskala. To znamená, že je jí blbě od žaludku. No a také jo. Najednou
vystartovala a už jsme letěli, aby to nebylo v ložnici nebo na schodech. Ona je
i v takových vypjatých situacích, děvečka moje zlatá, tak disciplinovaná.
Takhle jsme letěli asi dvakrát až jsem si s ní lehla v obýváku, že to budeme
mít blíž. Ale pak už spala jako dudek. Na rozdíl ode mne. Já jsem byla tak
vynervovaná, že jsem nemohla zabrat. A ráno jsme měli ve schránce oznámení od
sousedů, že našli na pozemku hozený váleček s jedem na krysy. Už to dali
policii, ale já mám nervy, aby to u nás také nebylo. Tak Nerinu hlídám víc než
malé dítě, protože ona sežere na co přijde.
Výzva: všiml si někdo něčeho?
➤Napadne sníh?
Výzva: všiml si někdo něčeho?
➤Napadne sníh?
neděle 4. února 2018**dnes svítí slunce a leží sníh
➤Vypadalo to tak, ale nebylo to tak. To že jsme seděli v hospodě
a povídali si o důležitých věcích, byla jen náhoda. Když jsme šli do lokálu
nebylo po sněhu ani památky, když jsme vyšli ven, bylo bílo. Jaká to nádhera v době,
když již očekáváme jaro. Nicméně jsme se radovali jako děti. A ráno nás
obdarovalo slunečním svitem. Bylo to dobré ráno, i když se Pajdovi udělalo při
procházce špatně. Kašel a dávení mohl být infarkt a chvilková ztráta vědomí,
jež se podobala záchvatu padoucnice to potvrzovala. Necítil se chudák dobře a
celou cestu se choval vzorně a neustále mě hlídal. Jo, je chlapíkovi již 17
let.
➤Co nás zaujalo
➤Dnes ráno byl pěkný a čistý vzduch. Přestože bylo jen fousek na nulou pocitově
bylo v povětří hauch jara. Jeden takový den mne vylákal podívat se, kam by se
dalo jet na dovolenou. Musím se přiznat, že jsem neměl chuť někam letět, protože
ve všech destinacích se buď střílí, nebo tam umírají lidi hladem, nebo jsou již
všichni utečený a to bych mohl jet do Spolkové Republiky, tam ale náhodou
bydlím. Tak jsem si nakonec z toho zla vybral to nejmenší a sice: Ziku. Tu mouchu. Starým
prý neškodí a otěhotnět teď zrovna neplánujeme. Takže jsme si vybrali Kapverdy,
ostrov Boa Vista, hotel RIU Karamboa. Leží tam jako v pohádce na obrovské
pláži. Máme tam přímý let z Frankfurtu a dostal jsem také App na mobil,
který mi hlásí za jak dlouho?? Tak třeba v tomto momentě nastává naše dovolená
za 63dní*16hodin*8minut*29vteřin. Není to výborná maličkost? Ani nevím, jak
jsem do této doby mohl žít a být bez APP TUI ? A co nás zaujalo? Hezký obrázek:
praví přátelé drží spolu, jedno co se stane!!
praví přátelé drží spolu, jedno co se stane!!