Příspěvky

DUBEN 2018



➤Nová éra, zahrada bez bazénu,
 poslední blůz
sobota 28. dubna 2018**dnes je krásně

      ➽VIDEO Bourání bazénu➽

➤je to již hodně dávno, co jsme zatoužili po vodě v zahradě. Zpočátku jsme měli v klubu napuštěný gumový člun, který jsme používali ještě v dobách, kdy jsme jezdili na dovolenou. Pak, když jsme převzali sezónní restauraci, měli jsme po letních dovolených. Později jsme napustili vanu, kterou jsme našli na Smetáku, a občas za horka jsme tam hupsli.  Pak, když jsme koupili Bischofsheim, objednala Anička malý bazének, co se styděl na trávníku ve velké zahradě, a posléze ten náš, velký. Původně jsme ho objednali u Neckemanna ale oni nebyli schopni dodat. A tak jsme našli v inzerátu, že v Hochstadtu mají jeden nový, ještě nerozbalený v garáži a to jen proto, že jim úřad nedovolil porazit jabloň. Více místa asi v zahradě neměli. Ale to je již bezmála třicet let. Vše co někdy začíná, musí i skončit. Tak tady na tomto místě hraji poslední blůz našemu bazénu, sloužil nám dobře a dlouho. 


➤Kdo to tak uklidil?
čtvrtek 26. dubna 2018**je chladno a fouká to

➽VIDEO Poolhaus➽
➤Teď, když je to již uklizené tak to nepřipadá tak hrozné! Ale bylo to hrozné, Hanka tam nechala málem duši. A tak je poolhaus, tedy domek u bazénu zase opuštěný, prázdný a uklizený. Akorát nám nastává problém:

Když tam již nebude bazén, jak toku domku budeme říkat? No ono se jednoho dne něco naskytne a někdo mu určitě dá nové jméno. Aha, co kdybych tady vyhlásil soutěž?  Vítěz tam může strávit jednu noc! Kde? No tam jak to nemá jméno. Na tomto místě patří poděkovat naší Hance za statečnost. Pekařka naproti měla zavřeno a tak nedostala Hanka ani kafe. 


➤Vše je v květu
úterý 24. dubna 2018**ochladilo se a je hezky



➤Dnes, když jsme se vrátili z projížďky na kole a s Pajdou, našli jsme ve dvoře návštěvu. Byli tu dva pejskové, takové ty černobílé ale velké jako Pajdy. Jsou to účastně milá zvířata, tyhle border kolie. Hned přiběhli a chtěli se mazlit. I Pajdovi to bylo příjemné, očichali se a Pajda se rozhodl, že bude zahradničit. Zkontroloval macešky, co tu Kim zasadila. Včera jsme počali odbourávat bazén. Adrian mi za neustálého pyskování pomáhal a měl pak dobrý nápad. Tu těžkou folii jsme svázali a pak po žebříku vytáhli ven. Nakonec jsme ten ocelový  plášť rozřízli a zahájili tím ničení bazénu a zároveň počali novou éru „zahrady bez poolu“. Jo a skoro jsem zapomněl: je tu vše v květu. Zlatý déšť jsme propásli a jabloně již také končí. Tajemství života, přírody a věčného boje o místečku na slunci…

➤Ahoj drahouškové,
pondělí 23. dubna 2018**slunce teplo


➤Přijeli jsme  v sobotu večer a stačili jsme naštvat dvě dobré duše. První byla Annabella, protože pro silný vítr v zádech se nám zkrátil let o více jak hodinu a tím pádem se zkrátila dceři návštěva u přátel, kterou pořádala shodou v okolností u letiště. Druhý byl pak Pajda. Nemohl mi odpustit, že jsem ho opustil a nemluvil se mnou a i celou neděli chodil spát ke Kim. Já mu dal nažrat, on šel poděkovat Kim a večer zmizel a čekal u bytu ke Kim a já ho hledal. No dnes jsem byl nakoupit a tak jsem vzal psa sebou a tak si myslím, že se již nezlobí. Ale nevím. Je tady nádherně, projeli jsme s Hankou kraj na kolech, vše kvete a je zelené to je záhada, co se za 14 dní vše změní. Tak ještě vyřídíme věci co jsou potřeba udělat a zase nasedneme na oře koně Tiguana a přivaneme do Lhoty. Již se těšíme….

Koupelna bez dveří, Květunko koukej...



 ➤Land und Leuten – kraj a lidé
pátek 20. dubna 2018**horko slunce vítr
Karamboa Boa Vista duben 2018




➤Něco o obyvatelích Kapverdské republiky: domorodci jsou míšené rasy černochů a Portugalců. Jsou to velice hezcí a urostlí lidé, každá uklízečka co se na pokojích činí by vyhrála v Německu mis já nevím čeho. Jsou slušní, neustále usměvaví a čestní. Zásadně si neříkají o spropitné a mám pocit, že ani pořádně neví co to je. Mají neskutečný rytmus a jsou velice muzikální. Jejich každodenní večerní představení, kdy v různých příbězích vyjadřují děj tancem, je nepřekonatelné.  Neustále vyjadřují úctu příslušnou každému hotelovému hostu, což je jistě náplní jejich povolání, jenže tady člověku nepřijde, že to mají ve smlouvě, ale že je to upřímné.



➤Jak to uteklo
pátek 20. dubna 2018**slunce horko vítr
Karamboa Boa Vista duben 2018





➤Taková dovolená je jako lán pole. Na počátku 
nepřehledná, na konci však vždy brzo uteče.  Strávili jsme zde hezké dny a já si navíc spálil nos. No, spálil jsem se na mnoha místech a došel jsem k poznání, že moje stará kůže se již nerada opaluje. Jo, jo, byl jsem vyznavač slunce a pořád jsem, ale  ta stará kůže se již brání. Potkali jsme zde několik krajanů, mladý pár, postarší pánskou jízdu i divoké holky, ženy co jim již ujížděl vlak. Výhoda takové „vše v ceně“ dovolené je v tom, že tu člověk nic neutratí a je neustále poháněn lidským chtíčem, urvat toho co nejvíce. A tak se nejí ale žere a nepije se ale chlastá. Tak to pak někdy vypadá. Děvčata oblékala kamarádku uprostřed jídelny, protože jí spadly plavky a  docela sprostě a česky hulákala.  No, ale naštěstí tu máme přísné turnusy, protože se sem nic jiného než letadlo nedostane a tak se nedá jet domů stopem a nepříjemně vystupující ženy pak tiše zmizí a přiletí nové. Letí tady každý pátek letedlo do Prahy a každou sobotu do Frankfurtu. Co napsat o ostrově? Z deseti ostrovů Kapverdské republiky byl Boa Vista velmi málo a dlouho neobydlen. Nic tu, mimo 50 km pláží není. Je tu stále slunce a vítr. A takový ostrov objevili turisté a hotelové společnosti a počala doba, kdy se ostrov stal výhodnou pracovní příležitostí pro domorodce. Jistě sem jezdí pracovat z jiných ostrovů. Jakmile se dá půdě kapka vody vše tu vyroste a jde do krásy. Hotel Caramboa má palmové háje a spousty místa. Dojít z hotelového pokoje do jídelny je dlouhá procházka. To mám na Lhotě hospodu mnohem blíže. Pak na druhou stranu se jde na pláž a to je také daleko. Hotel je postaven v jakési africké architektuře mně připadá jako nějaká fata morgana. To by bylo výstižnější jméno. Tak jo, dnes naposledy k moři a zítra letíme….





 ➤Je to k ničemu
úterý 17. dubna 2018**teplo, slunce
Karamboa Boa Vista duben 2018


➤Napadlo mne tuhle, jda kolem páru manželů, či milenců, černé pleti, jak se válí na lehátkách jako ti, prasatům i prasátkům se podobajících Evropanů, a vyvalují se ve slunci. Oproti těm prasátkům, které po několika dnech zčervenají a pak zhnědnou, co očekávají ti lidé černé pleti? Že třeba zase naopak zbělí? Ale to asi ne! A tak jsem přemýšlel o zcela zbytečných věcech. Proč mají muži bradavky? Ano, také vás napadá to slovo? Na h…o? A je tu plno podobných věcí. Dnes šla kolem dáma ve věku, kdy již děti neočekávala. Zato měla prsa plná silikonu a na co? No to jsou věci, kterým jeden nerozumí. Zrovna jako proč jsou chlupy pod paždí každého muže a tak dále tak dále. Těch věcí co jsou zdánlivě nanic je hodně. Kolem zdejší jídelny běhá plno koček a žádné myši. Po pláži jsou někdy vidět psi co mají žízeň a přes to obrovské množství vody se nenapijí. No kdo by pil slanou vodu?


➤Mister Bombastiko
pondělí 16. dubna 2018**horko,slunce
 Karamboa Boa Vista duben 2018


➤Mister Bombastiko je cvičitel při vodní gymnastice. Je jediný, který dostane přesně ve dvanáct v poledne plný bazén. Je to chlapík který se skládá jen z kůže a svalů a strašně uřvanou hubou. Jeho pohyby jsou tak prudké a precizní, že se v žádném případě nedají napodobit pod vodou. Ale koho to zajímá. Jako pomůcky slouží takzvané špageti, to jsou taková dlouhá bidla z pěnové gumy, nebo třeba, zrovna z pěnové gumy udělané činky Dnes vytáhl modré zelené rukavice které měly samé díry a je mi záhadou na co měly sloužit. Vypadali jsme jako žabáci. Jelikož je tu o tři hodiny méně, je dvanáct v poledne tři odpoledne. Po této akci v bazénu jdeme na procházku kolem moře. Pláž je tu nekonečná a liduprázdná. Tento týden vítr polevil a vzduch je mnohem průzračnější a obloha jasně modrá. Dnes jsme se nechali svést horkem a dali si v bazénu drink Copacabana s rumem. Mají tu bar přímo v bazénu a tak jsme se měli. Jinak dnešní pohodu rozbrázdila WhatsApp zpráva. Adrian se rozčiloval per VoiceMail, že Pajda celou dobu vyl, a pravděpodobně udělal i hromádku. A že prý nikdy žádného psa nebude chtít. Tak jsem mu per VoiceMail řekl, že by Pajda také nechtěl takového páníčka jako je on a že si beru letadlo a letím domů. Toho se dost polekal, neboť neví  v jak opuštěném kraji tady jsme a poslal hned dva VoiceMail že né že to tak nemyslel a že mu Pajda vůůůbec nevadí…

Ano, nevím kolikrát do týdne přiletí letedlo na zdejší letiště, ale obloha je tu čistá, ani stopy po kondenzované stopě, kterých je v Evropě neustále plná  obloha.




➤RYTMUS OSTROVA


➤Vítr vane pláží
Karamboa Boa Vista duben 2018
pátek 13. dubna 2018**horko,vítr, slunce

vítr vane pláží
klobouk se žene, ulítl
Hanka ho honí, křičí
Arního klobouk frčí
Někam až do Afriky
Nebýt  turistů jiných
Kteří chytili klobouk
Neměl by Arní žádný

Ano, dnes při procházce po pláži ulít mi klobouk do dáli…..





➤Jak se představuje ředitelství hotelu

➤Spi dál, to byl jen sen
 Karamboa Boa Vista duben 2018
pátek 13. dubna 2018**horko, vítr, slunce

➤Večer jsme si po večeři vzali víno na terasu a pozorovali cvrkot. Co jsme ale nepozorovali, byly kočky, které ale pozorovaly nás. Jedna dokonce hlasitě mňoukala a dožadovala se naší pozornosti. Druhá dokonce vyskočila na můj klín a chovala se jako doma. Pak jsme šli domů na pokoj a v noci se to stalo. Zdálo se mi, že bydlíme v sedmém patře a jeden pokoj jsme zrovna malovali a byla tam dokořán otevřená okna. Připomínám v sedmém patře. Jak jsem otevřel dveře, vyskočily na mne tři kočky. Jednu jsem chytil a mrsknul s ní do kouta. Neustále jsem přemýšlel, jak se ty potvory dostaly do sedmého patra. A v tu chvíli slyším Hanku jak volá a volá, až jsem se probral. Koukám a říkám: nevíš kde mám polštář? No, mrsknul jsi s ním támhle do kouta a řval jsi při tom…


➤Slunce spolklo svůj stín
Karamboa Boa Vista duben 2018
čtvrtek 12. dubna 2018**slunce vedro vítr


➤Slunce spolklo svůj stín, napsala Stefanie Zweig  židovská spisovatelka, když chtěla vyjádřit ve svém románě, že vyrůstala v Africe pod rovníkem. Tenkrát se její rodina  schovávala před fašisty a otec, v Německu vystudovaný soudce se zde ujímá   chovu koz. Ano slunce tu svítilo rovně ze shora, jako dnes Hance, když jsme se šli projít po pláži. Je to jediné, co se dá tady s mořem dělat. Jsou neustále vlny a vyvěšená je červená vlajka, což znamená nebezpečí. A tak se kolem jen procházíme, což také není jednoduché, protože je silný vítr. Jak tak jdeme, před námi jde holčička s čepečkem na hlavě. Vítr jí čepičku strhnul a pokryl jí jím celý obličej, že nic neviděla. Ať dělala co chtěla, pořád měla čepec na obličeji pevně přifouklý. Počala plakat a já se snažil jí pomoci, ale matka závod s čepicí větrem a mnou vyhrála. Pak jsme pozorovali mladíky, jak surfují na vlnách za pomoci jakýchsi obrovských  draků, poletujících nad nimi.  Odborný název mi unikl. 








➤Hotel Karamboa
Karamboa Boa Vista duben 2018
středa 11. dubna 2018**slunce horko vítr







➤Hotel na Boa Vista nešetří místem. Asi  byly pozemky ještě levné. Leží na 50 km dlouhé pláži, plné bělostného písku. Před hotelovým pozemkem na pláži jsou lehátka, v ceně a pak za vstupní bránou jsou velmi čisté a nepáchnoucí záchody. Pak je otevřený bar a za ním obrovský bazén se sladkou vodou. Pak vede dlouhá cesta kolem okrasného, zámeckého kanálu k hlavní budově, kde je recepce, jídelna, amfiteátr. Mezi otevřeným barem u pláže a hlavní budovou se po levé a pravé straně nacházejí dvojitá křídla, kde jsou, na třech podlažích pokoje hostů. Neexistují tu výtahy, ani jezdící chodníky, takže se člověk nalítá až hrůza. Koná se tu dopoledne vodní gymnastika a vodní pólo, hraje se tenis, volejbal, fotbal, v moři se surfuje na vlnách. Také se vyučuje samba. Něco   k snědku, mimo hlavních časů, je někde pořád k dostání.


Ve vlastní věci
Zdravím tímto všechny kamarády kteří nemají nebo já o tom nevím, WhatsApp v dotykáči, na který posílám pozdravy z dovolené. Nemám tu funkční E-Mail


➤Safari, kozy, krávy a oslové
Karamboa Boa Vista duben 2018
úterý 10. dubna 2018**vítr,teplo,opar







➤Dnes jsme se vypravili se 14 lidmi a dvěma Toyota Jeep do prozkoumání ostrova. Kapverdy mají deset ostrovů, z nichž jeden, ten nejmenší není obydlen. Jinak prý je každý z ostrovů zcela jiný. No a Boa Vista je hlavně plná písku a kamenů a pouště. Je tu jedna asfaltová silnice, jinak jsou kamenné jako za císaře Nera v Římě. Do těch ostatních míst se dostaneš pouští něčím, co se podobá, ovšem neustále mizícím v písku, polním cestám, akorát, že tam žádná pole nenajdeš. Tak jsme se plahočili ku ztroskotané lodi, která tu uvízla roku 1968 plná proviantu, konzerv,zeleniny a nápojů,  ale bez posádky. Proč já si to datum tak dobře pamatuji? V roce 1975 vydobyli domorodci svobody, tím způsobem, že porazili Portugalce na Africké pevnině. Od té doby jsou Republika. Občané jsou většinou tmavé pleti ale  s bělošskými rysy. Jsou skoro bez výjimky pohlední lidé. Vtíravého domáhání diškrece, jak je to zvykem na Kanárech, se tady nedočkáš. Jsou to hrdí a úslužní lidé, muzikální a mají rytmus v těle. Z Kapverd  pochází slavní muzikanti a je tu význačný jazzový festival světové úrovně. Jo, abych se vrátil k té safari: poušť není zcela mrtvá, všude něco roste, i když já bych to mezi rostliny neřadil. A tak tu žijí, neustále na cestách překáží stáda zdivočelých koz, koní a i oslů. A také se tu potulují divoké krávy. Kdyby do jedné ten náš jeep najel, byla by to rána. Mluví se tu kreolsky a každý ostrov má jiný dialekt. A je tu neustále vítr…



➤Fotbal multi-kulti
Karamboa Boa Vista duben 2018
pondělí 9. dubna 2018**slunce, teplo vítr



➤Pláž u moře, lehátka a fotbalové hřiště v písku. Na hřišti se radují ze sluníčka a tepla děti. Všechny mají jen trenýrky, nebo plavky. Mezi dohněda opálená tělíčka se mísí severoevropská běloba Angličanů či švédů, přirozeně tmavá plet jihoevropanů a černá africká. Ano děti, chlapci a děvčata z celého světa. Jedni jsou již opálené a druzí právě vybalily kufry a jsou tady, mezi svými  kamarády, jenže se ještě vůbec neznají. Nyní po prvním gólu, když je zapotřebí dohody, zda byl platný počne boj, jakou řečí se bude na tomto hřišti mluvit. Je slyšet francouzština, pak němčina, i čeština a italština. Nakonec zvítězí, jak jinak, angličtina a již se počne hrát. Ted´ přiběhla holčička, od pohledu Italka a zapojila se do hry. Kluci nic nenamítali, do počtu stejně nejsou. Angličan, svítící  bělobou a s černými vlasy si vydobyl oblibu a ujal se vedení. To se nelíbilo klukovi se zrzavými vlasy a odběhl do písku k lehátkům rodičů a do zad, na břichách ležících rodičů vylil svou stížnost. Teprve nyní se zvedla matka o dvě lehátka dále ležící, avšak kluk, zbaviv se své starosti ani nepostřehl, že plakal na falešném hrobě, a již zase hrál fotbal.
 V tom okamžiku přistane přítelkyni míč na hlavě a nikdo se nerozčiluje. To je rozkošné odpoledne na pláži Atlantického ostrova Boa Vista.


➤Boa Vista- v jídelně
Karamboa Boa Vista duben 2018
neděle 8. dubna 2018**slunce vítr teplo


➤Je to rituál. Přesto že se tu vaří od rána do večera, rituály se dodržují. Snídaně oběd a večeře. Oběd se tu odbývá, to se běží jen  tak v plavkách a tričku a něco se do sebe hodí. Je zajímavé pozorovat páry mladých rodičů či manželů a i staré s dětmi či bezdětné. Tak například stará matka si kecne ke stolu a pohledem dá najevo:jděte se nažrat, jsem mimo službu a zapálí si popřípadě i cigaretu. Pak s rozkoší pozoruje, jak to dětem a manželovi chutná, či nechutná jsouc v dobrém rozmaru, protože ona to nevařila. Pak jsou tu ti mladí manželé, ti takoví  sportovní. Mladý pán si to namíří přímo k hambugru s hranolky s majo a kečupem. Mladá paní rovnou k syrové zelenině a salátům, ale v zápětí je u svého vyvoleného, aby mu sdělila, na co má chuť. Pak jsou tu ty skupiny mužů co tráví volno od manželek a také velmi málo, ale zato v hrůzném vydání, se tu najdou i manželky bez manželů. Ty a v dnešním případě parta Češek, kdy jedna je za pomoci družek, přesně u smažených řízků, oblékána do plavek, které ztrácí a nakonec skončí na dlažbě slavné jídelny hotelu Caramboa Boa Vista, Atlantický oceán. A ti starší, našeho vydání, ti si nevzrušeně užívají starostí těch mladých s heslem: to máme za sebou…




Tak jsme na ostrově Boa Vista
Karamboa Boa Vista duben 2018
neděle 8. dubna 2018**větrno a vlhké teplo

tu noc před odletem jsem nespal. Hanka prý jo. Marek nás odvezl na letiště a tak jsme v klidu odstartovali. Asi po třech hodinách letu nám kapitán oznámil, že máme silný protivítr a na Kapverdské ostrovy nedoletíme. Pak nás nechal v dlouhých vteřinách nejistoty, kdy jsme přemýšleli, zda je lepší dát život plamenům kerosinu, nebo slanému moři, a on pak dodal, že se stavíme na Gran Canaria a dotankujeme. Jak řekl, tak se stalo. Po natankování jsme letěli další dvě a půl hodiny až jsme přistáli na Boa Vista interkontinental, asi dvě přistání za týden a po čtyřech minutách jízdy autobusem jsme mohli obložit recepci hotelu RUI Caramboa, kde se o nás vzorně postarali. Po zdolání nepatrných potíží (kam zapojit PC, kde se rozsvěcí v koupelně atd) jsme skončili v amfiteátru, kde dávali AFRIKA což bylo vzhledem neobyčejně pohledných zdejších lidí kouzelné. Děvčata uměla neobvykle  dobře třást zadečky a tak po mém požadavku, aby se to Hanka naučila jsem byl poučen, že ona žádný nemá. Také jsme ještě nezjistili, jak na nás bude působit neobvyklost našeho pokoje: koupelna nemá žádné dveře ani stěnu a je otevřena se vším co skrývá obýváku. Přemýšlel jsem, co kdybych  tu byl na dovolené s mojí matkou? A tak nás zrovna nyní nehledejte, jsme ztraceni v Atlantiku. 


                                                        
  

 ➤Markův byt
středa 4. dubna 2018**zase se vrátila zima




➤Včera se nájemnice odstěhovala a Marek se dal do renovování přízemního bytu. Přišli jeho kamarádi a dalo se do toho, aby bylo hotovo. No posuďte

                                     
➤Porcelán byl její vášeň

neděle 1. dubna 2018**déšť, bouře, sluníčko

➤Tak Markova nájemnice se již balí aby uvolnila přízemní byt a tím pádem se do domu bude stěhovat i on. Jeho nájemníci již bydlí a tak si Marek balí tady jeho věci. Přišel se zeptat na nějaké sklenice, jestli si je může vzít a tu jsem si vzpomněl, že tu je v kuchyni deponován jeden porcelánový servis. Svého času si ho Anička objednala a když přišel, rychle zmizel ve skříni a do dnešního dne jsem ho neviděl. Na můj tehdejší dotaz, zda se nechce pochlubit, mávla  Anička rukou a že  prý Vánoce a debata byla u konce. Tak jsme se do té skříně vypravili, já potěšen, že bude mít kluk něco po mamince avšak úsměv nám strnul na tváři: mám tam talířů dost, prohlásil po chvíli Marek. Tiše jsem si odplivl. Tak ošklivý servis jsem ještě neviděl a Anička chudinka ho schovávala abych se jí nevysmál. No jsem si jistý, že se jí v katalogu líbil. A tak tam zase schne ve skříni růžový servis. Rozumíte? Servis s růžemi. Chce ho někdo??