migranti

➤Osobní charakteristiky migrantů

Věk. Ukazuje se, že věk je jeden z rozhodujících faktorů, které mají vliv na ochotu opustit zemi svého původu a hledat své štěstí jinde. Největší zastoupení mezi migranty mají lidé ve věku 20 – 24 let, a to celých 15 %. Starší lidé pak migrují méně často. Třicátníků migruje jen 10 % a migrantů ve věku kolem 47 let je jen 5 %. Vysvětlení je jednoduché. Mladí lidé ještě nemají tak pevné sociální vazby, jsou k migraci odvážnější a jsou celkově více flexibilní, než lidé starší.

➤Vzdělání. Zatímco věk ukazuje pravděpodobnost, kteří lidé celkově budou migrovat, vzdělání ukazuje pravděpodobnost, s jakou budou migrovat lidé v každé věkové skupině. Z empirických studií je patrné, že lidé s vyšším vzděláním jsou k migraci náchylnější. A platí to prakticky pro všechny věkové skupiny.

➤Vliv vzdálenosti na migraci

Teorie lidského kapitálu předpovídá, že s rostoucími náklady na migraci, bude migrační proud slábnout. Náklady na migraci rostou přímo úměrně se vzdáleností cílové země, a to ze dvou důvodů. Prvním je dostupnost informací o příležitostech v cílové zemi. Ty se daleko snáz shánějí u geograficky bližších zemí, než u těch vzdálenějších. Druhým důvodem jsou pak samotné náklady na cestu. Ty jsou samozřejmě tím vyšší, čím delší cestu migrant nastoupí.

Celkově můžeme říci, že migraci rozhodujícím způsobem ovlivňuje věk migranta, náklady na opuštění země původu a pravděpodobnost nalezení lepšího uplatnění v cílové zemi. Tyto charakteristiky platí jak pro mezinárodní, tak pro vnitrostátní migraci. Jinými slovy, migranti se vydají na cestu tehdy, když současná hodnota jejich budoucích užitků z migrace bude kladná, neboli když vyhodnotí, že se jim migrace vyplatí.

➤Velká migrace v USA: černoši z jihu se stěhují na sever

Příklad migrace v rámci USA po válce Severu proti Jihu na první pohled výše uvedené vyvrací. Když občanská válka v USA skončila, osvobozeným otrokům z jihu se otevřely obrovské možnosti na severu. Severní mzdy byly v té době i dvakrát vyšší, než na jihu USA, avšak během 70. let 19. století odešlo z jihu na sever jen necelých 70 tisíc lidí. Skutečně velká vlna migrace nastala až v průběhu první světové války, kdy do začátku 20. let minulého století přesídlilo z jihu na sever více než 500 tisíc lidí. Během dvacátých let to bylo již více než dvakrát tolik a v letech čtyřicátých se z jihu přestěhovalo na sever více než 1,5 milionu černošského obyvatelstva. Do roku 1950 tak svůj rodný jih opustila celá pětina černochů.

Proč trvalo takovou dobu, než černoši z jihu využili příležitosti, které pro ně severní státy USA skýtaly? Zřejmě nejdůležitějším faktorem pomalého migračního rozjezdu bylo vzdělání. Ještě v roce 1880 byly více než tři čtvrtiny Afroameričanů, starších 10 let, negramotných. Do roku 1930 se tento podíl snížil na 20 %. Jedna ze studií ukázala, že v roce 1900 byla u dospělých gramotných Afroameričanů třikrát vyšší pravděpodobnost, že emigrují, než u těch negramotných.

Zdá se, že první světová válka byla oním migračním spouštěčem, a to hned ze dvou důvodů. Prvním byla rostoucí poptávka po pracovní síle na průmyslovém severu. Tím druhým pak faktický kolaps imigrace ze zahraničí.

➤Ekonomičtí vs. političtí migranti

Lidé, kteří imigrují do USA, případně dnes do Německa, tak podle všeho činí proto, že věří ve zlepšení své životní úrovně. Jejich migrace je tak motivovaná ekonomicky a je v zásadě dobrovolná. Tyto migranty můžeme označit jako migranty ekonomické. Jiní lidé ale svou vlast opouštějí z politických důvodů, ať už proto, že jim v rodné zemi hrozí perzekuce či smrt v důsledku totalitního politického režimu, nebo proto, že je v jejich zemi válka. V takovém případě se jedná o migranty politické.

Jaké můžeme mezi těmito dvěma skupinami migrantů očekávat rozdíly? V první řadě se dá předpokládat, že ekonomičtí migranti budou mít v cílové zemi větší výdělky, protože ti přesně vědí, proč svou zemi chtěli opustit a nová vlast jim dává možnost lépe využít svůj potenciál. Političtí migranti naopak svou zemi opouštějí vesměs nedobrovolně a teprve až v cílové zemi hledají možnosti, jak se uplatnit na trhu práce a celkově se začlenit do společnosti.

Proti tomu však hovoří jiná teze. Političtí migranti mohou mít daleko silnější motivy uplatnit svůj lidský kapitál co nejlépe, než migranti ekonomičtí. Političtí migranti totiž v zásadě nemají možnost návratu zpět do své původní vlasti, a proto si nemohou dovolit ve své nové zemi neuspět. Kromě toho, političtí migranti ve své původní zemi prakticky zanechávají veškerý svůj majetek a finanční aktiva, což je další poměrně silná motivace najít rychle uplatnění na novém trhu práce.

Jedna nedávná studie říká, že na konci 70. let minulého století měli političtí migranti o 11 % nižší výdělky než migranti ekonomičtí, avšak v 90. letech to bylo přesně naopak – političtí migranti vydělávali v průměru o čtvrtinu více, než jejich ekonomičtí „kolegové“. Političtí migranti navíc daleko častěji chodili do školy, zlepšovali své jazykové schopnosti a více se snažili začleňovat do společnosti.

➤Imigranti nám berou práci

To je pravděpodobně nejčastější předsudek vůči imigraci. Bohužel ani zde nemohou dát empirická data tomuto klišé zapravdu. A zde nemusíme chodit pro příklady daleko. Z hlediska České republiky stojí za pozornost studie Hany Pořízkové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2008. Jde o analýzu sice staršího data, nicméně trendy, které jsou v ní ukázány, jen potvrzují to, že imigranti nemají na možnosti „domorodců“ nalézt práci negativní vliv.

Hana Pořízková zkoumala období 1993 – 2007 a z její studie je patrno několik jevů. Jednak podíl cizinců na pracovní síle má tendenci dlouhodobě růst, ačkoli na konci sledovaného období dosáhl přibližně 4,5% úrovně. Dále jsou tam vidět dvě imigrační vlny, kdy došlo ke skokovému zvýšení podílu cizinců na pracovní síle. První se dostavila bezprostředně po rozdělení Československa a vrcholila v roce 1996, druhá pak po roce 2004, kdy se Česko stalo členem Evropské unie.

Dalším důležitým jevem z hlediska mýtů o vytlačování domácí pracovní síly zahraniční je vývoj volných pracovních míst v souvislosti s počtem cizinců v postavení zaměstnanců. Na obrázku tuto souvislost vidíme.