Vánoční pohádka 2016
Jak Ježíšek nepřestal nadělovat. Arnošt Valeš
Ježíšek je batolátko, které v
den svého narození musí roznést dárky všem dětem tohoto světa. Dnes se
již děti ptají, jak to zvládne? Mají na zřeteli rodiče, kteří si něco neustále
objednávají u Amazon, Alza, nebo u jiných Online Shoppingů a vědí,
že často hubují, že to trvá a nebo něco vůbec nedojde a něco se ztratí. To ony,
děti když si objednají u Ježíška vždy to většinou dojde přesně a
v termínu. A bylo to tak dávno před internetem. A to všechno
funguje zrovna, když se Ježíšek narodí?
Ano, ale dá to práci. První
adventní neděli andělé z Ježíškovy družiny staré batole, jemuž bude letos
2016 let, vzbudí a počnou ho omývat, oprašovat a různými mastmi masírovat, aby
na Štědrý den byl zase krásné batolátko a mohl dětem nadělovat. Je to fuška
všechno zvládnout, protože je Ježíšek neochotný a nabručený, no jak starý
dědové bývají. Kdo to říkal, že musím pracovat do tak vysokého věku? Lidé chodí
do penze a pak nedělají nic a já pořád a každý rok. Kdo mi to nařídil?,
neustále se vyptával.
Andělé poletovali kolem
starce a někteří zpívali překrásné melodie ale on byl naštvaný: to mi nemůžete
zazpívat Elvise, nebo Karla Gotta? Já již tyhle staré nebeské odrhovačky nemůžu
poslouchat, nebo třeba Vojtu Dyka, tomu to také pěkně zpívá?, durdil se. No kdo
to pomně chce, abych se udřel k smrti!!?
Teď se ale andělé lekli a
letěli pro Archanděla Gabriela. Ten se nelekl, že by chtěl Ježíšek umřít
to v nebi jaksi nejde, tam jsou již všichni po umření! Ale že by chtěl do
penze, to se v nebi nezná. Tam se pracuje pořád. A tak počal starého
Ježíška utěšovat: podívej, jednou za rok jsi miminko, co by za to lidé dali? No
jo, nedal se Ježíšek, ale kdo to po mně chce? No přece stará Tradice, stará a
Velectěná Tradice! Ježíšek se na Gabriela díval, dlouho díval a pak řekl: no to
je pěkná kráva, tu bych si podal, kdybych ji potkal.
Jak řekl to zlé slovo,
oblohou se zablesklo a Trollové co v podzemí na Islandu zrovna
kontrolovali výbuchové zabezpečení sopky Eyjafjallajökull něco pokazili a sopka
vybouchla. Všechna evropská letadla, co zrovna letěla, musela nouzově přistát,
a všechna letiště byla vyřazená z provozu. No na takový zmatek se přišel
podívat i Svatý Petr. Svým hlubokým hlasem chtěl vědět co se děje? Andělé se
nejprve ošívali, nechtěli s pravdou ven, až jeden, ten nejmenší to řekl:
Ježíšek řekl, že Velectěná Tradice je stará kráva! A zase zablesklo a tentokrát
skřítkové na Sicílii, kteří zrovna dělali pochůzku v kolem kotlů sopky
Etna zakopli a odklopili, naštěstí na krátko, ventil a obrovský kopec si pšoukl.
To bylo puchu. Veškeré víno, co již zrálo ve sklepech v sudech se zpěnilo.
Vinaři, nemajíc žádnou jinou možnost, počali ten mok prodávat levně jako burčák
a tenkrát byla celá Itálie namol.
Svatý Petr se zachmuřil. Co
si pamatuje, takovou starost v nebi ještě neznal. Ano potíže byly již
dávno, proto máme na východě Dědu Mráze, v Evropě Weihnansmanna a v
Americe chodí nadělovat Santa Klaus. No však by tolik angažmá ten starý Ježíšek nestačil. Akorát děti
v Česku chtějí tvrdohlavě Ježíška. Velké obchodní řetězce sice tyto
náhradní, profesionální nadělovače prosazují, ale lidé jim na to kašlou. Mají
doma děti, které chtějí dárky od Ježíška a mají recht, oni, když byli
dětmi, také jim nosil dárky Ježíšek.
Svatý Peter si počal mnout
svůj dlouhý bílý plnovous a na zemi počala sněhová kalamita. Všechno kolem
Prahy zůstalo stát. Amazon, Alza, a i jiný Online Shoppingy také
uvízly ve sněhu, děti se nedostavily do školy a školníci neodemkli třídy a svět
se ponořil do bílého ticha. Ježíšek chvíli naslouchal a pak se zeptal: jak to,
že nic neslyším? Petr mu odpověděl: protože jsi byl sprostý a já si musel mnout
bradu! Staré miminko jménem Ježíšek si povzdychlo: to postrádá jakoukoliv
logiku, nezdá se ti? Jo, to máš pravdu, to je zrovna jako když ty chceš jít do
penze. Jenže já jsem dostal nápad: a Petr mávl rukou. Nebem se prohnala
meluzína v Německu ve Spessartu spadly čtyři větrné elektrárny a Ježíšek
byl v penzi. V Praze, na Smíchově.
Zrovna přijela tramvaj a tak
nastoupil. Průvodčí povídá: heljte dědku, že jste starej to vidím, ale to by
mohla být maškaráda, ukažte občanku, jinak si musíte koupit jízdenku. Já žádnou
nemám, já jsem Ježíšek! Tramvaják se zasmál: tak takovou výmluvu jsem ještě
neslyšel, padej, ať jsi venku. A tak šel Ježíšek po ulici, kde zrovna roztál
sníh a bylo bláto a každé auto, které projelo kolem ho postříkalo špinavou,
studenou vodou, až došel na roh, kde byla armáda spásy. Dostal hlad a tak si
řekl, že něco sní. Sotva vstoupil do místnosti, kde u stolu seděli bezdomovci i
penzisti a bezzubými ústy, srkali vodovou polívku se starým chlebem, postavila
se před něj ženská, široká jako autobus a ještě si dala ruce v bok: tak,
tebe jsem tu dědo ještě neviděla. Ukaž mi přídělový lístek, to bys jinak mohl
obcházet všechny obvody! Co to je, divil se Ježíšek. No Praha jednáá, Praha
dvěěě..
To neznám, divil se Ježíšek.
Hele dědo, tak ty tu budeš hrát divadlo? Sundala ruce z boků a počala mu
vyhrožovat, že mu jako jednu ubalí. Ježíšek se na ni chvilku díval a pak
povídá: a tobě jsem nosil dárky, když jsi byla dítě? Co to blábolíš?, chtěla
vědět. Kdybych věděl, že jsi taková kráva, tak bych ti nic nenadělil.
V tu chvíli se celá
Praha ocitla v milionech blesků, ve Špessartu spadly ještě dvě větrné
elektrárny, takže se tam mohl vítr prohánět jako dříve a po celé Praze
rozkvetly jabloně. Bába se rozklepala a zavolala policii, aby dědu odvezli do
blázince. Veškerá policie hlavního města Prahy vyjela a počala hledat toho, kdo
nechal rozkvést po městě jabloně. Dokonce volali i Scotland Yard. Na dědu, co
měli odvést do blázince zapomněli.
Ta zpráva, že v Praze
v zimě rozkvetly jabloně se dostala i do Nebe. Sám pán Bůh si zavolal
Svatého Petra a chtěl vědět co se děje. Petr se chvilku zdráhal a tak pán Bůh
řekl: řekni to, ty dobře víš, že já všechno vím! Petr chtěl použít Ježíškova
slova, ta o té logice, ale radši řekl pravdu. Tak vidíš že to jde, řekl Bůh a
dodal: poletíme do Prahy, ty jabloně mě zajímají. V tom okamžiku se
Petřínská rozhledna rozzářila jako drátek v žárovce a pán Bůh sestoupil na
zem. Protože byla všechna policejní auta v nasazení, nechal nejvyšší
generál NATO vyjet tanky. Stály kolem Petřína, jak to šlo a mířili na Boha. Bůh
jen tak mávl rukou a šel se podívat na svah na kvetoucí jabloně. Ale pane Bože,
vždyť na vás míří tanky!, děsil se Petr. Ale, vždyť víš, že já vše vím, oni je
zapomněli nabít!, řekl a počal si prohlížet květy jabloní.
Mezi tím Ježíšek došek až pod
Petřín, hladový a zmrzlý a spatřil pána Boha. Co tu děláte, pane Bože?, chtěl
vědět. Prohlížím si jabloně a co tu děláš ty?, zeptal se. Já jsem tu
v penzi, ale už mě to nebaví, počítám s tím, že na štědrý večer zase
nastoupím do služby a budu nadělovat. Alespoň to má nějakou úroveň. Jo, tak to
jsem rád, tak se vrať zase mezi ty anděly, odboráře pitomý a sekej dobrotu! Jak
pán Bůh řekl to ošklivé slovo, zaburácelo nad městem tak silně, že tančící dům
přestal tančit stál tu rovně jako každý jiný obyčejný dům, jabloně se
počaly chovat tak, jak se na prosinec sluší a bylo po dohadech. Ježíšek do
penze nechtěl. Tiše si říkal: budu ještě několik století nadělovat, než být
v Praze v penzi.
Pak počaly ve stověžatém,
zlatém městě zvonit všechny zvony a pohádky byl