pátek,
31. května 2013
Dnes
lije a je zima.
Včera jsme s Hankou nevydrželi sedět doma a vydali se na výlet. Nejprve jsme se stavili v Čisovicích u domečku a zjistili jsme, že ještě není ani prodaný a ani pronajatý. Chvilku jsme ta m okukovali, ale protože vydatně lilo, zase jsme zalezli do auta. Pak jsme se vypravili hledat Velkou Ameriku. K obrovskému údivu jsme ji po chvilce bloudění našli. Před námi jelo auto z Frankfurtu a z Lipska. Amerika se v mlhavé hloubce vychloubala svou nádherou. Asi nikde na světě není lidskou rukou postavený Grand Canyon! Je to opravdu zanedbaná památka, napadá mě obrovský potenciál komerčního využití. Jelikož je celý kraj provrtaný tunely, dala by se destinace pohodlně napojit i na pražské metro. Pak jsme se vraceli přes Skalku kde jsme našli osamocenou a zmrzlou galeristu co hlídala výstavu obrazů v klášteru i v Kapličce. Ochotně nám ukázala pěkné obrazy, čímž několikrát vyrazila pojistky. Když jsme dorazili domů přišel nám Míla ukázat tři hříbky, co již rostou v lese.
čtvrtek,
30. května 2013
Celý
den prší 10°
Viděl jsem našeho starostu jen jednou v životě. Stál
na sále v hospodě a odpovídal na otázky občanů, co se tenkrát kanalizace
týkalo. Staří usedlíci mu kladli i jiné otázky, které jim byly důležité a bylo
to i zdoby, kdy starosta ještě nežil. Nesnažil se vžít do pohnutek občanů, ne,
ale nadskočil a vítězoslavně křikl: to jsem ještě nežil. Binec, který má již
druhým rokem na své stavbě ve Stříbrné Lhotě ale popřít nemůže. Avšak ono mu to
je asi putna. Slyšel jsem od mnoha občanů, že se radnici ztrácejí stavební
plány a jiné věci, sám jsem byl postižen. A tak si asi na takového starostu
budeme muset zvykat…
Já ale umím číst, ptáčku
úterý, 28. Května 2013
Předevčírem se do mě obul Mirek, co že nosím do hospody
notebook. Že on, by si takovou kravinu nekoupil. Mínil jsem bodře, že chci něco ukázat Ireně a
Toník chce vědět jak mu jedou vlaky do Brna. Takovou blbost bych nekoupil!,
rozvášnil se Mirek. Jak to? Při snídani se v klidu kouknu co je ve světě
nového, je to prima!! Tak to ne ptáčku,
to já si koupím noviny a já ještě umím číst
a psát!!
Chvíli jsem byl trochu přejet mrazem, než mi došlo, že
Mirek je ze staré školy a o počítači nemá vůbec zdání. Jelikož se nechce o
tuhle technologii zajímat, tak bývá i agresivní. Vždyť já si po ránu přečtu
noviny z celého světa, kdybych chtěl, a kdybych číst neuměl, tak by mi
celý tablet byl na nic. Jo?, divil se Mirek a trošku přibrzdil….
Kameňák
úterý,
28. května 2013
pěkně,
teplo slunéčko
Dnes po ránu vysvitlo sluníčko a to byl fofr. Nejprve do
Měřína plavat. Celou budovu během podzimu a zimy pěkně renovovali, čímž přišly
vlašťovky o všechna hnízda. Navíc si majitel objektu zřejmě nepřál, aby se tam
zase zabydlely, tak tam instalovali takové tenké dráty, které známe z říms
starých domů a jiných památek, aby si tam nesedli holuby a nedělali neplechu.
Vlašťovky tedy lítaly zoufale kolem budov a snažily se nějakým způsobem vtěsnat
mezi ty dráty svá hnízda, ovšem, musí vymyslet zcela jinou architekturu. Bylo
mi jich docela líto. Pozorujeme je pohodlně z whirlpoolu. Byly celkem naštvané
a bylo zjevné, že se radí i se sousedními staviteli, jednoduše měly neustále
brífink, jak na to. Já bych byl rád, kdyby se mi na domě usídlily vlašťovky a
určitě bych jim nedělal schválnosti. To je právě ten problém, co se lidem líbí,
či nelíbí. Vlašťovky byly na budovu v Měříně zvyklý a pokud nevyřeší nové
upevnění hnízd, tak už nikdy nepřiletí. Mně by se hnízda líbila i na nové
omítce. Tak, to byla vážná část výletu do plavečáku a teď přijde ten kameňák:
při obědě na „Marjánce“ jsme si jak to bývá nejprve objednali pití. Byli jsme z počátku
tři. Já si dal nealko, Hanka desítku a Míla požadoval nealko desítku, čímž
zarazil číšníka, jež po krátké úvaze řekl: on ještě někdo přijde? Jo, manželka,
ale to nevím co bude pít. Aha, řekl číšník a postavil se do pozoru: tak chce
nealko, nebo desítku? No ano, mínil Míla a číšník počal pochybovat o svém
zdravém rozumu. Tak jsem to zkrátil: přineste mu nealko….
neděle,
26. května 2013
Dnes
prší je 7° a je to na rukavice
Je to každý den to samé. Zima a déšť jakoby vyřkly zákaz
stávání z postele. V každém případě to není nic veselého, koukat na
mokré stromy, jež nevědí, zda plodit jablíčka či nechat opadávat listí. Nicméně
měla dnes Hanka dobrý nápad. Že bychom mohli uklidit, co když bude zítra svítit
sluníčko? Tak jsme se dohodli že to po procházce uděláme. No jo, procházka se
tomu zápasu s větrem a ledovýma rukama nedá říci. Procházka je něco
milého, něžného, to co poslední dny podnikáme se podobá spíše pochodům. Navíc
jsme dostali od Květy vynadáno, že jsme nepřišli včera do hospody, ale
v teple u kamen a televize to bylo tak pěkné.
Tak abych to nezamluvil: dnes jsme uklidili. Já nahoře a
Hanka dole. Připouštím, že je to trochu
divná zábava na neděli ale hlavně že se dostavil ten dobrý pocit
z vykonané práce…
Chřest u Karla
pátek,
24. května 2013
pod
mrakem, prší, je zima.
Ve středu navečer pořádal můj bratr hostinu
s chřestem. Tady v Čechách je chřest dost nenápadná, místy i neznámá
zelenina. Přestože je velice zdravá, mimo jiné močopudná, nepěstuje se zde tak
vehementně jako v sousedním Německu. Na jaře se promění pole kolem cest i
dálnic v jakési zákopy skoro čtyřiceti centimetrové hrby, jež se táhnou do dáli k obzorům.
Někdy také bývají přikryté nějakou černou tkaninou. V těchto hrbolcích
roste chřest, který nesmí vystrčit hlavičku na světlo, musí se tedy ze strany
specielním nožem včas odříznout a vytáhnout. Říká se tomu „ausstechen“ čili
vypichovat. Pak se chřest loupe, což není zcela jednoduchá záležitost, vaří
v osolené vodě v malým množstvím cukru. Podávají se k němu
brambory, Holandská omáčka a nějaké maso, což však nemusí být. Karel upekl
argentinský roast beef, který se rozpouštěl na jazyku. Byla to pochoutka. Pěstování chřestu
Všechno je jiné
středa,
22. května 2013
Je
zima
Také to vnímáte? Že je najednou vše jiné. Když svítí
slunce tak pálí jak šílené, protože nemá
žádnou zábranu, v ozonu je díra, vítr je ledový a někde v Německých
středohorách padá sníh. Buď je sucho, nebo lije, letní nálada stále nepřichází.
Život se v podstatě nechá snášet pod záštitou červeného vína. Ale na
tenhle fígl přišlo mnoho jiných penzistů. Stane se třeba, že do sociálního centra,
dále jen SC nikdo nepřijde. Právě jsem se rozhodl, že budu hospodě říkat SC. To
proto, že jsem tuhle naštval. Nejprve v Německu tou zkratkou NSU. Jakmile
člověk propásne začátek nějaké kauze je v pytli. Normálně bych řekl, že to
jsou, nebo byla auta ale ne , je to nacionalistická socialistická unie, tedy ty
blbečkové, kteří před deseti lety vraždili Turky a Řeky žijící v Německu.
Pak jsme měli minulý týden v Mníšku referendum a tam se zkratkami jen
hemžilo. Takže hádejte: MBÚ, UVR, OKS, a další! Čtete článek a nevíte o čem až
někdy ke konci si najednou redaktor vzpomene a nějakou zkratku přeloží. Takže:
mechanická třídírna a biologická úprava komunálních odpadků. Jste již
v obraze? Nakonec je to stařecká slabost neznalost zkratek se neomlouvá,
mládež, když si posílá es-em-esky jich zná mnohem více. Jenže jak si tyhle
důležité problémy z duše odmluvit, když do SC nikdo nejde, protože je
zima?
Horké slunce ledový vzduch
pondělí,
20. května 2013
Podivné
léto čti nahoře a dole
Včera se nádherné počasí drželo až do večera. Sedli jsme
si u restaurace dokonce prvně na zahrádku. Na mopedu zase poprvé přijel Mirek
z Thajska a v závěsu i Tonda. Toníkovi nějak protlačovali zažívací
trubici, nemohl prý ani vodu spolknout. Již je to lepší, tak mu držíme palce.
Pak se dostavil zlatý hřeb večera Wendys, s jeho psíky. Zároveň jsme
registrovali bestiální zápach, který se stále točil kolem našeho stolu. Až se
zjistilo, že jeden Wendysův pes, jak šel kolem statku, se musel vykoupat
v močůvce. Jak se s jistotou zjistilo který pes tak smrdí, tak se
Wendys vrátil k Mílovi a osprchoval ho, což tolik nepomohlo. Pak, když
projel kolem hospody malý Venca, nechal psy Wendys odvést do Prahy. Bylo po zápachu
ale přihnala se krutá bouře a tak jsme zalezli do hospody. Protože Slávek za
pátek a sobotu utržil hromadu peněz, byl celý bez nálady, žádný kloudný slovo
z něj nevylezlo. Když pak začal Miloš prudit, že chce hokej na plátně se
zvukem a ve výčepu bez, ani nevylít z kůže, což by se Slávkovi za
normálních okolností určitě stalo. Irenka se vrátila z dvoudenního výletu
do Mnichova a byla plná dojmů. Říkala mi
doslova: „tak jsem si jezdila po Mnichově a přemýšlela, proč se ten Arnošt
stále vrací do Čech?“ nic jsem na to neřekl, ponechal jsem si to jako velké
tajemství…..
neděle,
19. května 2013
dnes
svítí slunce jako u moře, jako v daňovém ráji
Dnešní den je od rána krásný. Sedíme venku a kocháme se
tou nádherou a tím životodárným sluncem. V jabloni, kde visí budka co nám
spravil soused pan Mandák se nastěhovala rodinka sýkorek a již asi mají mladé,
protože oba dospělí pilně krmí. V břečťanu u venkovního krbu zase bydlí
kosové a již také krmí. Kosové jsou drzí, dávají najevo, že je to jejich rajón
a to, že dnes zrovna sedíme venku jim moc nesedí. Ráno se Láďa zaběhl, viděli
jsme ho u Míli, tak jsme se tam stavili. Cestu lesem, posíleni novou odrůdou
vína co Míla objevil u Penny, jsme
zvládli a odpoledne se zase stavil Míla, že by jel na kole. Tak to u nás
nepochodil. Ale domluvili jsme se na sedmou na schůzi na jedno! A hádejte co….
Ach jo, to jak se Slávek málem zbláznil, to bylo
v pátek!
Neobyčejný
nával
sobota,
18. května 2013
Ráno
lilo a navečer se rozzářilo slunce. Vzduch je chladný
Včera byl neobyčejný nával v hospodě. Patnáct lidí
měli ubytovaný na hotelu a pěkné počasí nahnalo na kytary kde koho. Bylo tam
lidí, které člověk neviděl již pěkně dlouho. Hospodský Slávek nevěděl kde mu
hlava stojí a když počal mlátit sklem, na stoly i do dřezu, zavolal jsem
Robertovi! A co se děje? Těch patnáct lidí mělo jít někam za zábavou! Ne, ty
právě objednávají jídlo, výčep je plny a zahrádka taky. Robert něco bručel a já
jsem telefon vypnul. Myslel jsem, že se nic nebude dít, ale po chvíli se za
výčepem objevil Miloš a záhy i Květa. Pak měli plno práce ve třech. Nestřežené
chvilce jsem se ptal Slávka: kde se ti tu najednou vzala výpomoc? Nevím, jak
to mám vědět, řekl a pokrčil rameny…
Není ve vaší zemi povoleno
pátek,
17. května 2013
Dnes
se prý ženou velké bouřky, zatím je jen vítr
Litujeme, ale toto video není ve vaší zemi povoleno! Ano,
jde tu o autorská práva. Poslední dny jsem uveřejnil na YouTube několik videí a podložil jsem je všechny
hudbou, která zapříčinila, že nebyly v Německu funkční. Ještě že máme
Helenu která hned mamince mailovala, protože byla pochopitelně zvědavá co tu
vyvádíme. (Když přijde člověk do let, počne se situace mezi dětmi a rodiči
obracet. Někdy mám dojem, že půjdu prvně k zápisu!) Rozhodl jsem se, že je
tedy předělám a při té příležitosti jsem zjistil, že na stránkách You Tube s tímto problémem počítali a dá se audio
změnit. Ovšem pokud jsem to zatím pochopil, pouze za melodie z jejich
nabídky. Tak jsem se zase něco přiučil, a jsem zvědav zda to bude fungovat.
Dnes jsme měli v Mníšku referendum, občané mají
rozhodnout, zda bude v areálu hrudkoven postavena palírna odpadků. Město
to nemohlo rozhodnout a asi nechtělo, protože taková palírna za humny přinese
plno peněz do městské pokladny. Možná ale také třeba jen starostovi nebo jinému
funkcionáři, dnes již člověk nevěří ničemu. Tak si přemýšlím, jak je takové
referendum výhodné. Stačí trochu podvádět a již si občané spalovnu odpadů
přejí….
Lucie
Dostal jsem od kamaráda Zdenka z Brd odkaz na
perfektní číslo a skvělé umění vést loutku. To stojí za to se na to podívat… LUCIE
čtvrtek,
16. Května 2013
Dopoledne
slunečně, navečer vítr a teplo
Dnes jsme s Hanou věnovali jen zahradničení. Byli
jsme ve Lhotě za Dobříši v zahradnictví a nakoupili muškáty a levanduli.
Levandule před studní vypadá moc pěkně. Ještě jsem nakoupil Pajdovi na jeho
zásobu a hned to začal vařit a to chodili oba pejskové, Pajda i Andy po kuchyni
a natahovali čumáky. Teď půjdeme do hospody, Slávek dělá škvarkové placky a ty
on umí moc dobře. Dnes jsem také zpracoval video od Radky, o dni, který
strávila s Andym v Praze.
středa,
15. května 2013
Dnes
bylo pohádkové počasí, teplo a slunce a přímořský vánek
Jak to tak bývá, každý neplánovaný mejdan se většinou vyvede. Teď
jsem možná mladší generaci vyvedl z rovnováhy- mejdan, to bylo za mého mládí
to, čemu se dnes říká párty. Většinou se
taková událost pojila na jistou povinnost! U nás to bývalo vstupné jedné
litrové láhve "Pražského výběru", což byly splašky vín, po kterých
jsme měli vždy strašný bolehlav. a tak
zrovna tak neplánovaně a pro mně jako překvapení přijela v neděli Radka s
manželem Andym a bylo veselo. jsou lidé, kteří jsou předurčeny k tomu, aby
bavili ostatní. a tak se Radce překvapení vyvedlo...
úterý,
14. května 2013
Je
stále docela zima, sluníčko s nimi nemluví...
V neděli po tom, co Radka a Andy i Jana dorazili do
Lhoty, jsme byli v hospodě a někdo přišel s nápadem, objednat na pondělí večer
u Slávka vepřová kolena. Přestože bylo podělí a tu mají řezníci zavřeno, haxny
nakonec byly. Byly dobré, šťavnaté a křupavé a všech osm lidí, co si je
objednali se dostavilo. Dokonce i Dan přišel a nadlábl se hnal se domů. Dan má
doma malého Honzíka, jeden měsíc a přítel od Dáši prohlásil: oni tě pustili
akorát na večeři, že? Irenka vyzvídala, jak Slávek ty kolena dělal, zda je
předvařil a já se měl zeptat. Sama se zeptat nechtěla. Opět jsem vychvaloval
jak pěkně vymalovali ve výčepu, i výzdoba je nová a Irenka to nějak nerada
slyšela a tak prohlásila, že je to tu moc teplé... na to se Slávek rozzlobil a
řekl: nechtějte Irenko abych po vás hodil Kabelku..božíččku!
Pozor,
tyto fotografie nejsou doporučené pro slabší povahy
Přišlo
internetem
pondělí, 13. května 2013
dnes konečně svítí sluníčko ale je 13°
Dnes se vše konečně normalizovalo. Radka s Andym odjeli
do Prahy a vrátí se navečer. V hospodě jsme objednali vepřová kolena, ale
jestli je hospodský Slávek sehnal, když tu má řezník v pondělí volno to nevím.
Já jsem dnes zjistil, že na občanku mám ještě čas, dělají ji na Dobříši. Máme
zcela novou poštu, teda, ta budova je stará ale interiér je nový. Byl jsem tam zaplatit
daň z nemovitosti. Mezi tím se ozval ajťák, že přijde odpoledne a již tu byl,
tak si posíláme s Hankou majly, protože máme konečně wifinu. Telefon jde a
tablet jde a čtečka také. Venku je ledový vítr a slunce naň nestačí, máme prý
těch zmrzlých. Měl jsem pocit, že ty termíny jsou mezi Českem a Německem
rozdílný ale Seznam.cz a Google.de se docela shodují. V rybníčku nám chcípla
jedna ryba a ty ostatní byly nějak líné, ale teď se zdá, že jsou zase probuzeny
k životu. Tak jdu teď prvně posílat text na deníček bezdrátově. Zdalipak se
uvidíme?
Zase na Lhotě
neděle,
12. května 2013
Dnes
již svítí sluníčko a je hezky
V pátek po čtvrtečních oslavách u rybářů, jsme vyrazili s
Hanou do Lhoty. Celou cestou Bavorskem bylo pěkné počasí ale za hranicemi, v
Čechách lilo jako z konve a neustále. Na Lhotě byla tráva tak nasáklá vodou, že
jsme celou sobotu zaháleli. Dnes, kdy očekáváme Radku a Andym a Janu, jsme celé
dopoledne honili po zahradě, aby to alespoň trochu vypadalo. Ach jo, málem bych
zapomněl se zmínit o pátečním večeru. Bylo to nádherné shledání všech tuláků,
ze Švýcar, z Frankfurtu, z Písků, bylo to
příjemné posezení a hlavně dobré víno.
Mým synům
čtvrtek,
9. května 2013
Dnes
na den otců je pěkně, sem tam přeháňka, ale svátek se vydařil
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi —
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi —
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!
Škodolibost
středa,
8. května 2013
Dnes
je hezky, sluníčko a teplo akorát
Škodolibost
je taková blbá lidská vlastnost. Většinou jsou to příhody, kdy se srdečně
člověk zasměje. Jak jsem se již zmínil, Michael Frischkorn si pronajal dvůr po
zemřelé paní Jackel, dal si na dům nadpis "Hintergasser Hoff" vrata
do dvora jsou dokořán a Michael se snaží prodávat vejce od šťastných slepic a
brambory a cibuli. Ve dvoře žije pes, (přes vždy otevřená vrata neuteče, to by
se Pajdovi nemohlo stát) a běhá tam malé dítě. Tak a teď k věci. Když jsme dnes
přijeli z plavání a naložili u mně Hančino auto, jela kolem dvoru ošátkovaná
maminka s kočárkem a s jedním batolátkem, které vedla za ruku. (to že byla
maminka ošátkovaná bych nemusel psát, tady v Německu mají všechny maminky
šátky, německé ženy děti nerodí, ale mí čtenáři nejsou odsud). Ze dvora vyběhl
pes a ošátkovaná maminka měla pocit že je chce napadnout a tak počala ječet.
No, ještě jsem neslyšel ječet ošátkovanou maminku, to stálo zato. Pes se také
lekl a zaběhl do dvora, pak mu celý incident přišel asi divný a tak vyběhl
ještě jednou a zase se ulicí ozvalo ošátkované ječení. Tak se zase schoval v
otevřeném dvoře a s láskou pozoroval paničku, ta šátky nenosí. Nemohl jsem se
udržet hlasitého smíchu..
Uprostřed kufrů
úterý,
7. května 2013
Dnes
je zataženo, poprchává ale teplo
Tak zase pakuji, abych se vypravil do Lhoty. Ještě
půjdeme zítra s Hankou plavat, ve čtvrtek na svátek otců grilovat a v pátek
vyjíždíme. Ať se přemýšlí sebe více, něco jistě zapomeneme, ale to je asi všude
stejné. Jen těch kabelů k těm všem elektronickým přístroječkům, které každým
rokem přibývají. Dnes jsem byl jako vždy s Pajdou, potkal jsem u Klubu Güntra
Brauna, tak jsme si povídali o starých časech a nakonec jsme se dostali jako
vždy k tomu, kdo umřel, kdo má umělá kolena, kdo kyčle, kdo ještě hraje tenis a
že se u toho nového hospodského nedá jíst, dělá samé skopové na česneku. No, co
by měl jiného dělat, když je to Jugoš? A stejnak to prý brzo zavřou, no jo,
řeči, které jsem poslouchal 30 let. Takže v tomhle směru se nic nezměnilo.
Takže, zítra plavat, pakovat auto, večer má Markova parta "Stammtisch"
pozítří grilovat u rybářů a v pátek ráno pojeden zase domů.........
pondělí,
6. května 2013
Dnes
je krásně a sluníčko svítí jako včera
Včera jsme jeli s Hankou jarní, skoro již letní krajinou.
Vzduch byl plný barev, něžného vánku a vůně. A právě tu vůni bych chtěl
zobrazit. Zvláštní, je to jediné co mne právě napadá a co lidstvo ještě
nedokázalo převést do elektronického záznamu. Tak jsem se tu o to pokusil...
sobota,
4. května 2013
je pod
mrakem a poprchává
Je zajímavé, jak se staré věci neustále vrací. Jako móda.
Dnes mi poslal Zdeněk animaci, houby. Tu jsem měl již před lety také na
počítači. Je to taková blbůstka, která pobaví. Takových je nespočetně. Jediné,
co mě na internetu udivuje, je jeho zdánlivě nekonečná paměť. Jen těch videí co
se dá nahrát a které většinou nemají patu ani hlavu. Jako například: Denní cesta s Pajdou .. je
nahrávka sportovní kamerou, která se dá přidělat na helmu, na paži či na kolo.
Je to taková perfektní hračka pro penzisty....
Pošli to dál
čtvrtek,
2. května 2013
To jedna nová maše. Pošli to dál, pošleš-li to sedmi
známým, něco se ti zjeví na obrazovce. Vtip je v tom, že se nic na obrazovce
neobjeví, vždyť to ani není možné, ale - ty jsi zvědavý a pošleš to dál. Já
nalít dvakrát.... odkaz
To byla rána
čtvrtek,
2. května 2013
klidné
a chladné počasí, málo sluníčka
No taková rána to zase nebyla, jako ta v Divadelní ulici
v Praze. Pajda se ale přesto lekl. Byli jsme poslední den v dubnu na kole u
pumpy a já si přifoukl zadní pneumatiku. Plášť byl již starý ale ještě držel. Na
prvního máje jsme vyjeli do luk a najednou pfíííí, Pajda se lekl a odskočil, já
se nejdřív divil co se stalo a pak jsme již jeli na ráfkách. Tak jsme se
vrátili a já si pučil kolo od Kim a tak jsme absolvovali naší denní cestu. Dnes
chytil již první letošní klíště. Hned jsem mu přidělal obojek, který jsem měl,
prozřetelně, koupený. V úterý večer tu byl Oliver, na nudlích s Fleischbällchen,
bylo to opět dobré posezení, skončili jsme asi ve čtyři ráno. Hanka se tu
odpoledne stavila pro prvomájové políbení a tak se jeden ani nenaděje a je
květen.
Nechme mluvit básníka
středa,
1. května 2013
dnes
je zima ale sluníčko slibuje...
Je první máj, je lásky čas, hrdliččin hlas, zve ku lásky
hrám.....to je vše co mi zbylo v hlavě z této poezie o lásce. Dnes jsem si
přečetl tu báseň celu. Je to mord a totschlag, to jsem netušil.