Halloween
pátek, 31. října
2014
Dnes je zase den bláznů. I Pajda se přidal….
******************************
Pamětní deska Pavla Landovského: žil jsem! VIDEO
**********************
Allgäu VIDEO
*******************
Hanka, internet rádio a prstíček
čtvrtek, 30. října
2014
Dnes je zataženo a sychravo
Dnešní téma je trochu prapodivné, ale pokusím se vše
rozuzlit. Chodíme, jak je známo, když jsme na Lhotě s pejsky, v podstatě
takovou vyšlapanou cestou. Vzadu u koníčků mají elektrický ohradník. Vždy, když
jdeme kolem, chtěl bych vědět zda dává ránu a tak říkám Hance: nastav prstíček.
Sám se neodvážím, nalítl jsem již jednou. To bylo v Allgäu a je tomu více jak 40let
Když totiž člověk prvně přijíždí do této divokrásné krajiny Bavorska, je tak
ohromen, že se ani nadechnout nemůže. V domnění, že bílé vrcholky úchvatných hor
jsou pokryty sněhem, jsem zastavil auto a vylezl na mez, kde se páslo stádo
krav a s potěšením sledovalo, jak jsem se dotkl elektrického ohradníku a zařval
bolestí ale hlavně leknutím. Chtěl jsem tu krásu vyfotit! A co se nám stalo
včera? Jezdím s Pajdou po kraji a všelijaká maličkost mě zajímá. Pajdu zajímají
zase jiné věci. Zastavil jsem u ohradníku ve kterém se pásly kozy. Pajda,
chlapík, zvedl nožičku, že udělá znamínko a dostal ránu od plotu. Chudák, bylo
mi ho líto
Internet rádio je zase taková hračka. Hanka ji viděla u Ládi
a zatoužila to mít doma. Tak jsem jí ho, na její přání objednal. Druhý den, tram-ta-ra-dá,
balík přišel. Jelikož jsem takové rádio instaloval ve Lhotě již jednou, v mžiku
fungovalo. Pak ale doma u Hanky si postavilo hlavu a že nepůjde a nebude hrát a
málem jsem té bedně dal facku. Asi se cestou rozbilo, myslel jsem si a zase ho
odvezl domů, kde opět fungovalo. Pak si Hanka vzpomněla, že Wi-Fi nechala dát
jiné heslo než stojí vzadu na přístroji a pak již vše fungovalo. Internet rádio
používá signálu Wi-Fi a není závislé na počítači. Takže můžeš celý den vyhrávat
a PC je vypnuté.
******************************
Via Caroline
nebo-li Goldene Strasse
středa, 29. října 2014
Již leta jezdíme mezi Frankfurtem a Prahou.
V Bavorské
části této cesty stojí občas návěstí, jež nic nevysvětluje, neobjasňuje jen tam
stojí: Via Carolina.
Teprve teď napadlo mou dceru googlovat a ejhle, co
zajímavého se nám objevilo? Tak tedy cesta mezi Prahou a Norinberkem se jmenuje
Zlatá cesta, je lidmi používána již od pradávna. Již Karel IV se zásadně
zapříčinil o toto spojení. Potřeboval obchodní cestu mezi Čechy, Norinberkem a
Frankfurtem. V roce 1513 nesla tato cesta název "Gulden Straß"
Celý úsek této silnice je částí Evropské dálnice čísla 50 a jmenuje se
Via Carolina
******************
Chmurný koutek
úterý, 28. října
2014
Je chladno
Veku je již chladno. Ani ne tak skutečně, spíše v našich
duších se otevřel chmurný koutek. Je tam stále a trpělivě čeká, až si naň
vzpomeneme. Často na něj jednoduše zapomeneme, ale je to absolutní jistota,
jediná co v životě máme. Ten chmurný koutek na nás nezapomene. A proto si
můžeme dovolit my na něj zapomenout; sedět v čekárně hlučné hospody, zpívat
staré písně, popít piva, vína a z plných plic volat: pohleď, ty chmurný koutku,
nemyslíme na tebe. Sedíme v čekárně a je nám dobře, je nám do smíchu! Na smutek
je vždy čas a vždy naň dojde. Jen si teď v tichu podzimu občas více na tebe
vzpomeneme. Nic neříkáš? Co bys měl taky říkat, když tě nikdo nemá rád. Tak přestaň,
chci se smát! Chci se smát, smát, ale nějak to nejde. Však bude zase tepleji,
až slunce vysvitne, pak si zase odpočineš ty, chmurný koutku, ty Ticho Podzimu,
ty hloupý chytráku, ty holá pravdo, ty jsoucnosti, ….
****************
Zase smutná novina
Dodatek
Z fotek udělal onen
chlapík moc pěknou PowerPoint presentaci, kterou tu na deníčku neumím
zveřejnit. Proto jsem vytvořil VIDEO, VIDEO něm.verze, které sice není tak pěkné, ale jsou tam
všechny fotky.
Na tomto místě
přejeme všichni Vencovi sílu a naději…
Arno
****************************
Kde byl Karel Havlíček Borovský?
pondělí, 27. října
2014
Ano, ten byl v Brixenu
a ne v Innsbrucku. A co tam dělal? Byl tam ve vyhnanství. Brixen
je tak krásný kout světa, že si málokdo může dovolit tam strávit dovolenou.
Jenže tenkrát v té době tam pan Borovský moc nestrádal, mluvil německy, a
češtině se pouze zdokonaloval. Hlavně tenkrát v té době jeho slavné vyhnanství
mělo zastrašit obroditele, což se nepovedlo a tím pádem se můžeme my, Češi
chlubit velice jedinečnou věcí: čeština totiž umírala a kdyby skutečně natáhla
bačkory, nedostalo by se jí milosti jako se to stalo u latiny, ne ta by byla
chcípla nadobro. Zmizel by jeden gramaticky z nejtěžších jazyků světa. A jeho
citáty? Borovského?
**Kdyby stáří
dodávalo moudrosti, byl by dubový pařez největším mudrcem.
**Kdo sám v sebe
doufá, ten nejlepší podporu nalezl.
**Nechoď, Vašku, s
pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohy zláme
**Žít je nejvzácnější
věc na světě; většina lidí jen bídně přežívá.
Ten poslední citát byl
ale od Oscar Wilde
******************
Láska je mocná čarodějnice
VIDEO
Zase na příjmu
neděle, 26. října 2014
Dnes je již podzimně ale teď vylézá sluníčko
Tak, a máme zase zimní čas. Poslední týden jsem se moc
nehlásil, vlastně ani nemohl, v nemocnici neměli pro pacienty WI-FI. Byl jsem na
všeobecném vyšetření, jinými slovy, na technické kontrole. Měl jsem na pokoji fajnového pána, který byl již třicet
let v penzi, jinak pracoval celý život u Lufthansy a jelikož se nemocnice
nacházela v přistávacím koridoru, v podstatě letadla nad střechou již vysouvaly
podvozky, vždy mi hlásil, podle zvuku, jaké přistává letadlo.
Jinak se neziskově
staral o Starou tetu JU což je
slavné, staré letadlo, které již před válkou bylo nasazené na linkách Lufthansy.
Letadlo cestuje Evropou a pořádá vyhlídkové lety v různých městech a on tam
jezdí jako pozemní personál, stará se, se svým týmem o chod letů a prodává
upomínkové předměty. Jo vy nevíte co to je Alte Tante JU? Tak se tady
podívejte.
******************************
Dopisovatel z Písků
neděle, 26. října 2014
Dnes je již podzimně
Ahoj kamarádi tak
jsme se dozvěděli že malí Karlík Janza chytil zlej INFARKT. Stalo se mu to v
práci
v jednom objektu ambasády, kde instaloval zabezpečovací zařízení. Měl štěstí že to bylo zrovna na ambasádě
kam přijel okamžitě doktor. Závěr je takový že má ČTYŘNÁSOBNÝ BAIPÁS. Nepil- nekouřil ale pokud vím
tak se v posledních letech neuvěřitelně honil v práci.
Tak že přátelé vemte si z toho ponaučení a řiďte se rčením klasika Jana Zborovského že shon a spěch totˇ
PRO HOVADA DOBRÉ.
Z dalekých Brd Vás zdraví Z+J
v jednom objektu ambasády, kde instaloval zabezpečovací zařízení. Měl štěstí že to bylo zrovna na ambasádě
kam přijel okamžitě doktor. Závěr je takový že má ČTYŘNÁSOBNÝ BAIPÁS. Nepil- nekouřil ale pokud vím
tak se v posledních letech neuvěřitelně honil v práci.
Tak že přátelé vemte si z toho ponaučení a řiďte se rčením klasika Jana Zborovského že shon a spěch totˇ
PRO HOVADA DOBRÉ.
Z dalekých Brd Vás zdraví Z+J
Zdravíme Vás z páteční merendy ve Lhotce. Zajímavé je že se připrděli i odpůrci naši hospody.
Dokonce si Tonda dělal nároky na svoje místo(u záchodu). Vyháněl doktora až mu Tomáš Talůžek řekl-jo je to
tvoje místo ale když tu nikdo nesedí. Chodíš do jiní hospody tak jaké tvoje místo.
Zdraví Vás Z+J
*********************
Přečti si:
Lze porazit Islámský stát?
***********
Reportáž ze záchodu
sobota, 18. října
2014
Dnes je nádherný
den 20ºC
Ačkoliv nejsem umělec, ani spisovatel, či básník, o všechno
toto jsem se snažil. Snažil ve smyslu, že jsem to rád dělal a že mě to bavilo. Našlo
se hodně těch, co našlo zálibu v mých slovech, našlo se hodně těch co naprosto
odmítli brát mé myšlenky jako literárně hodnotné a ve finále se našli i lidé,
kteří, když navštívili mé stánky, měli pocit, že se nacházejí na veřejných
záchodech. Ještě že si můžeme všichni psát co chceme, pokud nejmenujeme a
neurážíme. Pokud jsem farizejský a škodolibý hlupák, tak si mohu psát co chci, nikdo
mě již na mých stránkách nenavštíví. Zaplať pánbůh! Nechtěl jsem být nikdy
spisovatelem, chtěl jsem jen napsat jednu knihu. Nebo dvě. Jen tak, protože se
mi čtení líbilo. Ano, krásná beletrie, ta mi dokázala vyrazit dech. Důmyslný děj,
nečekané zápletky a ohromující rozuzlení. A hra se slovy. Jak nekonečně
důmyslná je lidská řeč a tím nemám na mysli češtinu, ta je také dokonalá, je to
však spíše řečička, je příliš malá, kapesní, mluví jí jen pár lidiček v takovém
malém údolíčku. Ale vezmeme si například angličtinu Shakespeara když mluví ústy
Romea. Takový farmář z Oklahoma Country, který používá ten samý jazyk mu asi
neporozumí. Ano, mám velkou úctu před spisovateli, jenže asi nevím, co to
spisovatel je?! Takový, co napíše několik
knih, (píši knih, nemohu tu psát o románech) ve kterých neustále dokola dáví ich bezogene, sebe středné zvratky,
jenomže pokaždé se ta kniha jmenuje jinak, prosím vás, co to je? Narodil jsem
se, dospíval jsem, přišel jsem o panictví, dospěl jsem, byl jsem opuštěn, ovdověl
jsem, zestárnul jsem, zemřu. To je přece život, který prožíváme všichni a pokud
tyto věci, které s námi skutečně hýbou, nezabalíme do pořádně pěkné story, tak
o tom přeci nemusíme mluvit. Znásilnit vydavatele s různě pojmenovanými zpovědními
žvásty je trochu nudné. Hlavně tyto příhody, psané češtinsky na jedničku,
zároveň být tohoto názoru sám o sobě, je na palici. Je to dobré, když je člověk
na konci neúspěšného života, pak to pomáhá. Je to čistá sebelítost, která se snaží
přesvědčit, že je užitečná, poučná, že dokáže ukázat i tobě cestu životem. Je to
míchačka slov, která slova důkladně promíchá a odsype následovně do čtyř, či
pěti pytlíků a vzniknou knihy. Tak to ne, já mám radši beletrii, jak nás naučný
slovník poučuje,
*********************************
Zajímavá fotka
pátek, 17. října
2014
Zdeněk mi poslal zajímavou fotku. Domnívám se, že je to
foceno klíčovou dírkou, že je tam vidět část okna naší hospody a domnívám se,
že se fotograf nacházel v absolutní tmě. Kde však našel tmu, když část okna
vypadá, jako by venku svítilo sluníčko? Ať to bylo vyfoceno tak či onak: mě
fotka zaujala z jiného důvodu. Takhle totiž vidím na moje pravé oko.
***************************************
U Prašné brány
pátek, 17. října
2014
Dnes je pod mrakem
ale stále docela teplo
.jpg)
Dnes jsem dostal poštu od sousedky Mileny. Neustále
bojuje s mým krtkem, že prý je na Nobelovu cenu. Také mi píše, že Tonda zase
letí ke klokanům a že měla na návštěvě Nelinku. Říká o ní, že je to herečka a
je velice fotogenická, no posuďte sami. Jako kdyby stála u Prašné brány, píše
mi hrdá babička. Hlavně, že je legrace. Nelinka je po dědovi. Přesně na tomhle
místě seděl Vašek a tomu je trochu více než rok a žebral. Celá ves na to přišla
podívat! Tak tu přejeme šťastný dolet Tondovi do Austrálie a hodně zdraví lidem
dobré vůle.
***************************
Burani
středa, 15. října
2014
Dnes svítí sluníčko
15º
***************************
Domy, svědkové minulosti
VIDEO
pondělí, 13. října
2014
Dnes je deštivo, 17
º
Na ten domeček si pamatuji od té doby, co tady, v našem městečku
žiji. A to je takových dobrých 40 let. Z počátku stával v zahradě starého domu
a byl docela fešák, takový s láskou postavený zahradní dům. Pak se zřejmě
změnil majitel nemovitosti, a hlavní dům dostal nový kabát i okna, domeček v
zahradě zůstal netknutý a počal chátrat. Kdo ho postavil? A kdo je ten, co ho nechce
ani opravit, ani zbourat? Co mu brání zahradní domeček, kdysi krásný, nyní
šeredný, odstranit? Pravděpodobně je svědkem z hluboké minulosti! Možná, že připomíná
někomu první lásku, možná tu někdo vydechl naposledy, ale zcela určitě je tu
někdo, který si tuto vzpomínku chrání. O pár kroků dále býval starý, napůl zborcený
hrázděný domeček, příliš malý, aby se tam mohl někdo nastěhovat, stával tam
přilepený ke zdím jiných domků. Ale pak najednou dostal nové majitele, mladou
rodinku, která domeček s láskou upravila a zanechala zcela bývalý styl. A pak
zase na dalším rohu předělali majitelé hrázděnku takovým způsobem, že připomíná
panelák. Styděli se za její stáří? Kousek dál je malá kůlna. Pokud vycházíme z
té skutečnosti, že kůlna má něco schovávat, něco tam má dát odstavit, tak jsme
vedle. Ta již ani nic neschová, stále tam ale stojí a je svým způsobem hezká. Mně
se moc líbí, je to takový vysloužilec jako já a nestěžuje si. Nakonec na posledním
rohu osiřel domeček, kde bydlel námořník Eberhard se svojí černou manželkou. Ano,
byla to Felicitas, která ukradla Eberhardovi starodávnou pušku a střílela s ní
po ulici pánu Bohu do oken. Teď jsou již oba pod zemí a v domečku řádila firma,
jež měla na nákladním voze smutný nápis: Entrümpelungsfirma.
Likvidační
společnost. Tečka! Eberhard projel lodí celý svět v penzi byl co jsem ho znal a
teď domek jednoduše vyklidili! Určitě sebou vzali i ten portrét Hitlera, který měl viset v obýváku nad gaučem….
****************
Podzim 2014 VIDEO
neděle, 12. října
2014
Dnes je pěkný,
slunečný den
Dnes jsme byli s Hankou po dlouhé době opět ve Spessartu
ve slaných lázních. Bylo docela příjemně prázdno! Zato po ulicích se všude něco
dělo. Dálnice byla také narvaná, jakoby to měla být poslední neděle s pěkným
počasím. Byli jsme na obědě v Bürgerhaus, jsou tam již delší dobu noví Pächter, Jugoslávci a dělají velmi dobrou
gastronomii a nyní se jim jejich snaha vrací; dnes jsme našli poslední dvě
volná místa. Mají opravdu kvalitní maso, vaří vše čerstvé a nic neodbudou, ani
když je nával a oni pořádně plavou. Pajda čekal doma, někdo ho pustil na dvorek
a tak ječel jako vlk, když zaslechl mé auto. Tak jsme hned projeli na kole naše
stará loviště, potkali Marti a Martina. Mají tam již po sezóně.
*******************
Ungerovi, ZOO a Ebola VIDEO
sobota, 11. října
2014
Zapomněl jsem se zmínit o tom, co bylo v nemocnici neobvyklé.
Když se mnou sepisovali papíry, co byly
potřeba vyplnit k příjmu na stanici, byl jsem několikrát otázán, zda jsem nebyl
v Africe, nebo zda jsem se nesetkal s lidmi, co se z Afriky vrátili. Moje odpovědi
byly záporné a moc jsem o tom nepřemýšlel. Pak jsem si všiml plakátů, které v
podstatě visely všude a na nich se ptali to samé, v několika jazycích. Pak mi
to došlo, no přesně řečeno mi to došlo až v souvislosti návštěvy Ungerů v
pražské ZOO. Zdenek má teď ten proslavený "MOROBURUS" a Jana je také
nastuzená. Očividně měli styk s Afrikou. Snad každý třetí obyvatel ZOO byl v
Africe. Že by to byla Ebola?
******************
Člověk si musí udělat radost v každém věku
Člověk si musí udělat radost v každém věku
sobota, 11. října
2014
Dnes je vlhké
teplo, pod mrakem
Dnes jsem šel do lékárny ověřit si léky. Pan primář v
nemocnici mi předepsal to samé co mi předepsali na Příbrami. Všiml jsem si v
nemocnici, že mi minimálně třikrát denně měřili krevní tlak. Jednou mě sestřička zbudila již v půl osmé
ráno, já se tak lekl, že jsem měl vysoký tlak. Posléze jsem měl zase měl normální.
V posudku diagnózy, který byl shodný s popisem z Česka stálo, že si mám
kontrolovat tlak. A tak jsem si v lékárně koupil takový přístroj co měli v
nemocnici. Ani nemohu popsat, jakou jsem si udělal radost.
*********************
Ahoj kamarádi včera
jsme v hospodě nebyli a tak Vám nemohu žádné zprávy hlásit.
Jana měla rýmu- kašel a.t.d. a samozřejmě že mě při nekontrolovaném styku nakazila. Ona byla marod
sotva tři dny ale já s tím bojuji celý týden. Tak že žádná hospoda ale teplo a čajíčky.
Jinak hlavní zprávu je že včera večer umřel náš soused Pavel Landovský. Bylo mu 78. let a tak se uzavírá jedna kapitola života.
Zdraví Vás Z+J
Jana měla rýmu- kašel a.t.d. a samozřejmě že mě při nekontrolovaném styku nakazila. Ona byla marod
sotva tři dny ale já s tím bojuji celý týden. Tak že žádná hospoda ale teplo a čajíčky.
Jinak hlavní zprávu je že včera večer umřel náš soused Pavel Landovský. Bylo mu 78. let a tak se uzavírá jedna kapitola života.
Zdraví Vás Z+J
********************
Johan Wolfgang von Goethe,
pátek, 10. října 2014
Dnes je pod mrakem a vlhké teplo
..je universitní nemocnice ve Frankfurtu. Je to v podstatě město ve městě,
pokud to mohu posoudit, je to tak velké jako Mníšek se Lhotou a Rymaní
dohromady. Když jsem z domu č. 8 jel na prohlídky do domu č. 85 jel jsem
místním autobusem, který neustále pendloval a vozil nemocné sem a tam. Proč jsem
tam posledních pár dní byl? Chtěl jsem si diagnózu českých lékařů potvrdit:
měli bohužel pravdu. A tak půjdu životem dále jen s jedním okem.
Ještě zážitek z oční kliniky: protože to bylo oční oddělení, tak asi neměli
zapotřebí udělat do pokojů záchody, ty byly na chodbě. Některé na pravém konci,
jiné na levém konci chodby, tam jich bylo více. Jak je známo, ráno se
"musí" Na pravém konci bylo vše obsazené, na pravém konci hlídala
záchody černoška-uklízečka a řvala nic, nic, vytřeno jdi támhle, a ukazovala na
druhý konec chodby, kde bylo obsazeno. Tak jsme skákali po jedné, dokud nevydala důležitá žena s černou pletí,
záchody k použití. Jiný a to byl černoch, ten zase převlékal postele: Německo-
zima, Španělsko- zima, Afrika?- teplo. Tak jsem důležitě pokyvoval hlavou, k
této duchaplné debatě….
**********************
V čínské restauraci
VIDEO
U Štěpánků se udilo
VIDEO
**************************
Blázinec
pondělí, 6. října 2014
Dnes je pod mraky 14º
Včera jsme se přesunuli do Frankfurtu. Irenka nám poradila, že je lepší jet
přes Prahu, tedy za Zbraslaví se vydat na Plzeň. Teoreticky by to asi
fungovalo, kdyby na počátku plzeňské, ještě skoro v Praze nevyhořelo osobní
auto. Takže jsme tam trdlovali asi 20 minut. Pak to odsýpalo. Jelikož byl v Německu
v pátek svátek, tak se vypravilo spoustu lidí na prodloužený víkend. To se u
nás v Čechách také zná, ovšem ne takové fiasko: dálnice byly nacpané, všude se
muselo čekat, nebylo výběru, jak to projet jinudy. Na rádiu Bayern 3 hlásili
každou čtvrt hodinu zácpy. Nové bylo, že říkali pokaždé jak dlouhá je zácpa a
kolik minut budou mít cestující zpoždění. Hlášení trvalo pokaždé více jak deset
minut, takže více hlásili situaci na dálnicích, než stačili hrát muziky. Nakonec
jsme dorazili domů, Annabella jela fantasticky. Tiguan čekal poslušně v garáži
u Hanky a okamžitě nastartoval. Akorát brzdové obložení trochu drhlo, ale dcera
šlápla dvakrát na brzdu a bylo to dobré.
Říkala. A tak jsme zase ve Frankfurtu. Pajda si již vše zkontroloval, byli jsme
i nakoupit a koupili jeho dobrůtky. Tak vás všechny, co jste zůstali doma
zdravíme…..
*****************************************
Léto s kamerou od Míli
***********************************
Bagr VIDEO
pátek, 3. října 2014
Dnes je pěkný podzimní den
Včera jsme poseděli na skleničku u Míli a Evy. Vedly se řeči a malý Míla
prohlásil, že zítra mu přijede bagr. Bude dělat průkop od elektrického sloupu
na pozemek. A opravdu dnes ten bagr přijel. Pracuje tam celý den a je tak
roztomilý, že by si ho člověk nejraději dal doma do proskleného sekretáře….
************************
Říjen
čtvrtek, 2. října 2014
Dnes je hezky, 15°
Tak jsme se ani nestačili ohlédnout a máme tady podzim. A za tři měsíce
bude zase nový rok. A tak se to zdánlivě točí stále dokola. Ale je to opravdu
jen zdánlivé! Jednou se kolotoč zastaví. Vědci v Německu teď vydali
studii, o tom, že lidstvo momentálně spotřebovává tolik energie a nerostného
bohatství, jako bychom měli k dispozici dvě a půl naší Zeměkoule. Jenomže my
máme tu Zemi jen jednu. A o tom, že bychom se mohli uskrovnit se mluví pouze teoreticky.
Prakticky to ani nejde. Lidé vyzkoumali vše možné aby přišli na to, že vlastně
nic nevědí. Nedokáží ani správně objasnit zdánlivě nesmyslné texty z Bible
podle nich popisuje Enoch, kterého Bible vlastně zamlčela, že cestoval s bohy
v ohnivém stroji a říká, to co prvně viděli lidé, když letěli vzducholodí
k severnímu pólu. Letěl od území středozemního moře a popisuje sníh a
ledovce severního pólu a to již viděl
několik tisíciletí před Kristem. Takže až se navzájem vyhubíme, počne vše zase
znova, jako ona civilizace, která tu již jednou byla. A zase budeme vynalézat
to, co se již dávno, v hlouby času, vynalezlo.
********************************
Smutné výročí
středa, 1. října 2014
Dnes je tomu rok, co nás navždy opustil náš kamarád, soused, spoluobčan, manžel, otec, strýc a dědeček Václav Hanzlík. Mileno, jsme všichni , v těchto pohnutých chvílích,
s Tebou spolucítíme a vzpomínáme…
*****************