Příspěvky

Listopad 2014



 

 

 

Hlášení z Brd

 

Ahoj přátelé konečně jsme se dostali do salonu Lhotka a sešlo se tu opět zlaté jádro.To je Makanda, Lojza, Tomáš, Mirka, Hanka, a my.Také se objevila Hanka z Mníšku z Jarkou (vrahovou.) Jinak tam byla nějaká skupina němců pravděpodobně rodinka.
U našeho stolu už při našem příchodu seděla místní parta motorkářů, a celý večer probírali své nové cíle.
My jsme jako obvykle začali hrát svůj oblíbený repertuár bez ohledu na hlahol a šraml, který se táhnul od bavících se skupin celou hospodou. Večer probíhal jako vždy v rytmu Tomášových vtipů , košilkatých vzpomínek a zrovna vymyšlených pohádek.
Jinak Vaše opuštěné domečky jsou v pořádku, ale smutně čumějí do krajiny a vyhlížejí Váš návrat Arnošte Tvoje jezero vždy plné ryb a chutného planktonu které je všema obdivované, je nyní jako mrtvé moře v Izraeli. Je to smutný pohled i pro žáby a ropuchy které hledají na zimu své útočiště ale do mrtvé vody to víš Arnošte,
by nedaly ani svého pulce.

Z dalekých Brd Vás zdraví Z+J

******************

Zase táhnou
sobota, 29. listopadu 2014
Dnes je pod mraky, 4,5° C

 

Včera, když jsem byl s Pajdou na kole vzadu v lukách, zase jsem zaslechl ten zvuk: pokřikování, nadávání a ano, i fandění najednou padalo z nebe. Když jsem vzhlédl, viděl jsem tažné ptáky. Myslím, že to byly husy, nebo Kormoráni, v tom já se zase tolik nevyznám. V pěkné formaci si to mířili na jih a zase tím pádem křižovali příletový koridor obrovských letounů, co přistávají na frankfurtském letišti. Tak jsme jim s Pajdou  popřáli šťastnou cestu, i když si myslím, že psa ptáci moc nezajímali.

************************

Schůze uličního výboru VIDEO Jak se bourá dům

středa, 26. listopadu 2014

Dnes je sychravo 4,5º C

Včera jsme měli schůzi obyvatelů naší ulice. Bude se příští rok obnovovat. Schůze se konala v městském domě a bylo narváno. Konečně se zase vrátí trh, který se koná vždy v pátek na své původní místo, tj. uprostřed ulice naproti kostela. Nejprve se mluvilo o místě, kde se bude trh konat, jak ho chtějí uspořádat a že se na to místo vrátí starý Brunnen, což by se v češtině mělo chápat jako kašna. Není to žádný zázrak, mám pocit, že si řemeslníci udělali práci jednoduchou, ale bylo to někdy dávno a tak ho tu občané chtějí. A pak byla diskuze: a co když se budou kolem kašny scházet feťáci? ..a co když to moje děťátko nepozná, že končí náměstí a začíná jízdní dráha? .. a když tam zasadíte strom, budu muset autem zajíždět do dvora popředu! … a nemohli by jste tam zasadit více stromů? ..a jak budu přecházet na druhou stranu, když jsou tu nakreslené samé parkoviště? Jinými slovy, byla tam legrace. Byl se mnou Marek a Annabella a tak jsme si dali večeři. Annabella sice protestovala, že drží dietu, ale pak si dala řízek a půl litru kečupu. Hostinský říkal že je unavený, že mají doma miminko a že celou noc řvalo. Na to si také vzpomínám… ale je to již hodně dávno.



****************
Včera jsem by v hospodě a takle jsem dopadl!


MOUDRA  VIDEO moudra, poezie z Brd

pondělí, 24. listopadu 2014

Poezie která přišla z Brd od Zdenka, abych se prý zamyslel

***************



Penzion u Ungerů VIDEO Penzon u Ungerů

Sonntag, 23. November 2014

Ve slavných Dětenicích je otevřen nový penzion. Je to penzion u Ungerů. Kamarád Zdeněk z Brd se ani nepochlubil, ačkoliv musí být na svého syna a jeho manželku moc pyšný. Zásluhou rozvědky která pro náš Deníček pracuje v podzemí Českých luhů a hájí, jsme se to ale přesto dozvěděli. Penzion je velice luxusní a má opravdu výborné a hlavně profesionální stránky. Přejeme touto cestou mladým Ungerům hodně štěstí v podnikání a samozřejmě posíláme srdečné blahopřání….

***************



Totensonntag

neděle, 23. listopadu 2014

Dnes bylo krásně, slunečně modré nebe

Totensonntag je tady v Německu to samé, co u nás Dušičky. Chodí se do kostela a zapaluje se svíčka pro ty co nás opustili. Normálně to má být taková pošmourná neděle, plna smutku a teskné nálady. Jenomže to nám vše nevyšlo. Ráno jsem po prvé musel zahřívat auto, nebylo zamrzlé, jen takové zpocené. Všemu tomu počínání vévodilo modré nebe a sluneční svit. Jeli jsme s Hankou do Spessartu na plavání, louky se ještě zelenaly trávou, v oknech venkovských chalup ještě muškáty z léta a městské služby instalovaly vánoční osvětlení v ulicích.  Na co? Vždyť to vypadá, jako by mělo přijít jaro. Pro nás to mělo výhodu, že v bazénech, jak to tam mají nazvané, Východním a Západním bylo skoro prázdno, v horké bahenní lázni jak by smet. Na druhou stranu bylo zase plno v hospodách, rodiny se scházely a vyšly si na jídlo. Takže jsme museli trochu déle čekat. Když jsme se vrátili, čekali na nás pejskové. Vyrazil jsem s Pajdou na kole do lesa, a jinak opuštěné polní cesty byly narvány procesím lidí, co ještě měli snahu nastavit tváře poslednímu slunci a jeho paprskům. Bylo překrásně. Vzpomněli jsme na ty, co tu s námi byli, šli kus cesty života po našich bocích, ale zároveň i na ty, co tu ještě jsou ale nebaví je život. A tak bych tu chtěl jmenovat název jednoho filmu: "Život není pro zbabělce!" Musíme ze všeho udělat to nejlepší. Že jsme dostali život, není naše zásluha. Teď když ho máme, musíme žít. A tak hlavu vzhůru, denní bitva počíná každé ráno…..

 *************



Sobota  

 Naty Hrychová - Hallelujah

Samstag, 22. November 2014

Dnes svítí sluníčko a je 10ºC

Dnes je sobota a poštou mi přiletěla taková Zuzanka Valešová, jenomže se jmenuje jinak. Zato umí také dobře zpívat. Marek se vrátil z operace kolena, už to je snad třetí. Byl tam jen přes noc. Brdský dopisovatel Zdeněk mi posílá takové romantické obrázky, že je tu ani nemůžu zveřejnit. Jednak již nevím na co to je a co bych si s tím počal pak, je to nemravné. Jenže co je nemravné v našem věku? Co je nového v Brdském saloně nepíše. A ještě jiný kamarád mi tu poslal píseň sklerotiků, kterou zpívá no ten, no honem, no jak se jmenuje? No vždyť jsem to teď zrovna věděl…..

*******************



Tak se nám vrátila Jana z Mariánských lázní
 
Ahoj Arní a Haní a všichni přátelé,
pátek, 21. listopadu 2014
Dnes svítí sluníčko a je 11ºC

už jsem vrácená z lázní. Byla jsem tam opravdu MOC spokojená a to se vším. Jak s ubytováním / něco jsem si připlatila a měla jsem apartmán pro 2 osoby a ložnici jen pro sebe/, tak se stravováním / snídaně a večeře byly ve formě švédských stolů a oběd menu výběr ze 4 jídel /, tak s léčebnými procedurami. Každý den jsem chodila ještě k tomu plavat. Klientela byla německá, ruská a česká. Němci a Češi chodili ke stravování, mimochodem do nádherného sálu společensky oblečení, ale Rusáci zásadně v teplácích... A jak se i jinak chovali, no to Vám budu pak vyprávět !! Podzim v Mariánských lázních je překrásný, ještě jsem chytla takové teplo, kdy jsme se všichni mohli po kolonádě při cucání Rudolfky z pohárků procházet v krátkých rukávech. Pak jsem tam hned druhý den, toho 28.10 zažila kolosální oslavu české státnosti. Průvod s hudbou a mažoretkami, dětičky, ale i dospělí za nimi s lampiony. Průvod skončil nahoře na kolonádě, kde celou slávu průvodu končil projev Čecha, ale i Slováka anžto se vzpomínalo i na První republiku a tatíčka Masaryka a do finále zazněla hymna. Načež vzápětí začala hrát doprovázena barevnými efekty zpívající fontána. Zazněla Smetanova Vltava a to bylo opravdu dojemné !! Hned po ukončení jsme se celý dav otočili o 45 stupňů a sledovali kolosální ohňostroj. Tak zatím , těším se na Vás , pa Jana
*******************

 Přečti si: Evropská cesta

****************

Pánové
Zdravím Vás,ze Švýcarska, pánové já jsem se neztratil. jsem pořád na živu, ale já když jsem na Skypu tak nikoho nevidím, že by byl  on-line tak, že si říkám,ze jste v klidu

jako já  a že se pomalu připravujete na vánoce Tak, že

až náhodou někdo bude mluvit s Adamem B. tak mu vyřiďte,

že ještě žiji, ale jsem nějak zazimovaný. Ozvu se Vám až

přijde ten správný čas

Opatrujte se

žijící Láďa

***************


čtvrtek, 20. listopadu 2014
Dnes je tma jako v pytli
Když jsem dnes přijel s Pajdou na kole k jezeru, Hanka tam již byla. Vyprávěla mi že poznala Adama. Jo, Adama, ale jakého? No to já nevím, to jsou tvoji kamarádi. Ano, Adama B. znám ze Lhoty ale co to mělo dělat u jezera jsem nechápal. Pak, když jsme nakrmili kachny, řekla Hanka jak to bylo. Míla Skypoval zrovna když u nich byl na návštěvě Adam B. a oba úpěnlivě chtěli po Hance, aby zjistila, co je s Láďou, neb ten se prý ztratil. Říkal jsem, že nejlepší by bylo, kdyby vytočili jeho číslo, ale oni to chtěli mít asi komplikovanější. A proto tu vyhlašuji pátrání po Láďovi. Ládíku, ozvi se!

Takže jak jsme nakrmili kachny, projeli se lesem a doma to vše probrali. On se Míla naučil Skypovat s Hankou a asi se chtěl pochlubit před bráchou Pavlem, protože ten tam také byl a Evička nadávala, aby buď měli návštěvu, nebo internet. Ale to je právě u našeho Míli problém: on by nejraději vše najednou.

 ******************


Let it be
úterý 18. listppadu
prší. prší prší 

Dnes mne nic jiného nenapadá! 




Lennon-McCartney


Když mám někdy starosti

přichází ke mně matka Marie

říká moudrá slova, nech to být

a v mé hodině temnoty

stojí právě přede mnou

říká moudrá slova, nech to být

nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

šeptá moudrá slova, nech to být.

**

A když se lidé se zlomeným srdcem

co žijí na světě, dohodnou

bude tu odpověď, nech to být

protože ačkoliv se možná rozešli

stále je šance, že prohlédnou

bude tu odpověď, nech to být

nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

bude tu odpověď, nech to být.

**

Nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

šeptej moudrá slova, nech to být

nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

šeptej moudrá slova, nech to být.

**

I když je noc zamračená

je tu stále světlo, které na mě svítí

bude svítit až do zítra, nech to být

zvuky hudby mě vzbudí

přichází ke mně matka Marie

říká moudrá slova, nech to být

nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

bude tu odpověď, nech to být.

**

Nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

tady je odpověď, nech to být

nech to být, nech to být, nech to být, nech to být

šeptej moudrá slova, nech to být.


************************************
  Co tomu říká pan Ross Hedvicek?
ODKAZ
***************************

Marek měl narozeniny  M.narozeniny

sobota, 15. listopadu 2014

Pořád je teplo ale pod mrakem a tma

Včera slavil Marek narozeniny. Pozval si partu kamarádů a kamarádek ke mně do obýváku. Přišel taky ještě jeden Adrian s malým pejskem a tak měl zábavu i Pajda byla sranda a jak to bývá, nejzajímavější příhody se stanou vždy, když se lidi opijí. Sama ta opice je již srandovní. Dívali se na video z letní párty vzadu u bazénu, a pak Marek vytáhl video z roku 2001 a to jsme se nasmáli. Kluci tam byli ještě skoro děti a Marek i Daniel ještě měli vlasy. Jo Véno, to jsi mýval vlasy…..
  *************

Přišlo od Miládky, naší slavné kuchařky


**********

Kam se poděly mističky a jiné důležité věci
pátek, 14. listopadu 2014
Je pod mraky a roční dobu teplo
Dnes má Marek narozeniny. Pozval si pár kamarádů a tak tu bude večer vzrůšo. Ládík mi konečně poslal fotky o tom jak do Vevey přijel st. Martin na koni, ale sníh stejně nepřivezl. Aspoň že tam pekli toho býka.
Pekli ho na rožni a celou noc. Jinak jsem zapomněl na důležitou věc: ztratily se mi mističky. Jsou takové pěkné a mají ve znaku, jako ostatně všechno mé nádobí, husičky. Jednou jsem se o tom problému zmínil před Hankou a ejhle, ono se našlo řešení. Hanka totiž hodná holčička, když je u mne a myčka je plná umytého nádobí, tak ho vyklidí. A při tom si vymyslela úplně jiné místo na moje mističky. Takže jsou zase na světě.
*******************



 
Smutná zpráva
středa, 12. listopadu 2014
Je tu neustále pod mraky

Ahoj lidi dneska vám píši že dnes zemřel pan Buldr to je ten co má chatičku až u lesa chodíte okolo ní na procházku mam dojem že jste ho znali.Našla ho vnučka někde na zahradě a už mu nebylo pomoci mě to volala Irena ona bydlí kousek od něho tak tam viděla policii sanitku a na konec havrany.Tak je to tady nějaký mor nejdřív upadla Hanka pak pan Rys a pani Matoušová ta je ještě v nemocnici a nakonec Jarda a všichni na zahradě. Jinak je docela teplo ale pořád jako v mlhách a občas mží. Mě včera naposled letos Vašík posekal zahradu tak mám snad do března pokoj.Váš krtek a můj se činí takže nevím kde to mám likvidovat dřív zatím to stačím.Začala jsem uklízet ty moje skleníky a jako vždycky nadávám ale stejně to uklidím a nic nedokážu vyhodit.V sobotu má naše princezna oslavu budou ji 3 roky a tak každého pozvala a já to mám na triku jako vždycky ale pokud můžu tak to jde.Tak jsem vám toho napsala už dost tak se mějte a nashle vaše
                                              Milena


Dodatek očitého svědka
Jaroušek od lesa od křížku se jmenoval správně pan Budra. Když ho jeho vnučka našla, ležel již tři dni mrtev ve své zahradě. Asi u toho byly nějaké nesrovnalosti, proto přijela i policie. Náš očitý svědek nechce být na tomto místě jmenován, zasloužil se především toho, že na přání vnučky pana Budry jí stál po boku v její těžké chvíli, zavolal záchranku a posloužil útěchou. Velice si vážíme jeho dobrého skutku.

******************** 

Dnes je Martina
úterý, 11. listopadu 2014
zataženo ale na roční dobu teplo
Na Martina má přijet svatý Martin na bílém koni, což znamená, že má již padat sníh. Místo toho se trhají teplotní světové rekordy. Kamarád Ládík byl ve Vevey na náměstí, aby mi nafilmoval ten svatý příjezd, který se ve Vevey slaví na náměstí:

Ahoj

Dnes tady na náměstí slavili St.Martina tak jsem se tam

byl podívat.Grilovali tam bejka pití bylo co kdo chtěl

ale vše placené,Chci poslat video ,ale říká mi to že jsem

překročil kapacitu.Tak to zkusím v druhým mailu

Lada
Tak Ládíku, tady je to video


***************
Hlašení brdské rozvětky
úterý 11.11.2014 
Mirka měla svátek GRATULACE
Ahoj přátelé konečně se začalo něco dít a tak se jako spící buňka ozývám. Minulý pátek nebyla
v hospodě ani noha a tak nebylo co hlásit. Tentokrát se sešli v salonu Lhotka samí krásní mladí lidé.
Samozřejmě jsme nemohli chybět ani my. Přijeli sestřičky Mirka+ Hanka a jako vždy začaly svoji oblíbenou
polévkou. Slávek na ně už netrpělivě čekal a v okamžiku objevení se ve dveřích, pokládal horkou polévku
na stůl.Večer byl komorní protože Hombre se choval neuvěřitelně slušně, a jeho radostné výkřiky byly
spíš sporadické. Bylo nás tak akorát na sdělení si nejnovějších drbů a hezky v klidu si zazpívat. Mirka měla
oslavu svého svátku, a tak se otevřely 2 lahve šamanského. Richard radostí běhal po hospodě v trikolore
svého oblíbeného fotbalového klubu, a pokřikoval různá hesla fanoušků.

Jinak počasí je až neuvěřitelně krásné, na pokročilou roční dobu což taky z radostí využíváme.
Z dalekých Brd Vás zdraví Z+J
*******************


Dnes je dobro něco neobvyklého
úterý, 11. listopadu 2014
Dnes je mlhavo a chladno
Následující artikl jsem dostal od Irenky. Je to velice pěkná příhoda, dojímavá k slzám. Avšak napadá mě jedna myšlenka: dělat dobro!? To vyšlo již z módy? Pamatuji si, když se zamyslím nad výchovu v mém dětství, že to, co udělal onen taxikář, by vlastně mělo být samozřejmostí. Nech staré lidi sednout ve vlaku, pomoz jim s nákupem a nic za to nečekej! Když budeš mít štěstí, tak ti mladí, až budeš starý, také pomůžou, to byla slova mé maminky, která mi stále zní v uších….
Neskutečně silný příběh newyorského taxikáře
Zveřejněno dne 15.9.2014
Přijel jsem na zadanou adresu a zatroubil. Po několika minutách čekání jsem zatroubil znovu. Měla to být moje poslední jízda toho dne, a tak jsem si říkal, že bych mohl odjet, ale místo toho jsem auto zaparkoval, šel ke dveřím a zaklepal. „Chviličku“, ozval se za dveřmi slabý hlas starší ženy. Slyšel jsem, jak tam něco táhne po zemi.

Po dlouhé čekání se dveře otevřely. Stála přede mnou malá, přibližně devadesátiletá žena. Byla oblečená v hedvábných šatech a klobouček se síťkou, jako v nějakém filmu ze čtyřicátých let. Vedle ní stál na zemi malý kufřík. Byt vypadal, jako by v něm nikdo po mnoho let nebydlel. Všechen nábytek byl zakrytý prostěradly. Na stěnách nebyly hodiny, na poličkách nebyly ani hrnečky ani nějaké ozdůbky.V rohu stála kartónová krabice plná fotografií a skleněného nádobí.„Pomohl byste mi odnést tu tašku do auta?“, požádala mě. Odnesl jsem zavazadlo do auta a vrátil jsem se, abych pomohl té ženě. Chytla se mě za ruku a pomalu jsme šli k vozu. Neustále mi děkovala za laskavost. „To přece nic není“, řekl jsem jí, „snažím se jen chovat se ke svým pasažérům tak, jak bych chtěl, aby se lidé chovali k mé matce“. „To jsi opravdu hodný chlapec“, řekla mi. Když jsme se usadili do auta, nadiktovala mi adresu a zeptala se, zda bychom mohli jet přes centrum. „To ale není nejkratší cesta“, upozornil jsem ji. „Ach ano, já vím“, řekla. „Já nespěchám. Jsem na cestě do hospice“.Podíval jsem se do zpětného zrcátka. Její oči se leskly. „Už nemám žádnou rodinu“, pokračovala tichým hlasem. „Lékař říká, že mi nezůstává moc času“.Pomalu jsem natáhl ruku a vypnul taxametr.„Jakou cestou byste chtěla jet?“, zeptal jsem se. Následující dvě hodiny jsme jezdili po městě. Ukázala mi budovu, kde kdysi dávno pracovala jako obsluha výtahu. Jeli jsme čtvrtí, kde s mužem žili jako novomanželé. Přivedla mě ke skladu nábytku, v němž byl kdysi taneční sál, kam chodila ještě jako malá holčička. Občas mě požádala, ať zabrzdím před konkrétní budovou nebo uličkou. Seděla schoulená v koutku, beze slova. Najednou řekla: „Jsem již unavená, asi pojedeme“. Jeli jsme mlčky na adresu, kterou mi dala. Byla to nízká budova, něco jako maličké sanatorium s příjezdovou cestou podél průčelí. Jakmile jsem zastavil, přišli k autu dva ošetřovatelé. Opatrně jí pomohli vystoupit. Museli ji čekat. Otevřel jsem kufr, a zanesl její malé zavazadlo do dveří. Žena už seděla na kolečkovém křesle. „Kolik vám dlužím“, ptala se a vytáhla kabelku. „Nic“, řekl jsem. „Vždyť si musíte vydělávat na živobytí“, namítla. „Mám i jiné pasažéry“, odpověděl jsem.Téměř bez přemýšlení jsem se k ní sklonil a objal ji. Ona mě také pevně objala.„Daroval jsi staré ženě trochu štěstí“, řekla. „Děkuji ti“. Stiskl jsem jí ruku a odešel. Dveře se za mými zády zavřely a byl to zvuk uzavírající další knihu života… Na zpáteční cestě jsem nebral žádné pasažéry. Jel jsem, kam mě vedly oči, ponořený do myšlenek. Nemohl jsem ten den ani s nikým mluvit. Co kdyby ta paní natrefila na nějakého naštvaného řidiče, nebo na někoho, kdo by nechtěl tak dlouho čekat? Co kdybych jí odmítl splnit její prosbu nebo co kdybych byl jen párkrát zatroubil a prostě odjel? Nakonec bych chtěl říct, že nic důležitějšího jsem ještě v životě neudělal. Jsme zvyklí si myslet, že náš život se otáčí v kruzích kolem velikých okamžiků, ale ty veliké okamžiky nás často zastihnou nepřipravené, protože jsou krásně zahalené tím, co někteří mohou považovat za maličkost.
 ***************************


Slavné dny  
pondělí, 10. listopadu 2014
Dnes je zamračeno a chladněji
 Kam na Silvestra 2014?

Včera slavil německý národ pád Berlínské zdi. Zaručeně je to pro národ velká událost. Hlavním městem byla opět postavena 15 km dlouhá bývalá zeď v podobě bílých svítících balónků, které v časové době skutečného pádu byly vypuštěny do vzduchu. Bylo po celém městě plno slávy a ukazovaly se staré záběry z té doby. Pád Berlínské zdi zavinila špatně pochopená tisková zpráva Güntera Schabowského, který na tiskové konferenci prohlásil, že hranice ke Spolkové republice jsou otevřeny okamžitě a neprodleně. Tyto obrovské, vzpomínkové oslavy v podstatě nechaly německé sousedy v klidu, ne však  na Stříbrné Lhotě! Tam se slavila VŘSR, jak mne o tom informoval pan Richard….
******************


Jak jsem přišel k huse
neděle, 9. listopadu 2014
Dnes svítí sluníčko a máme 10º
Právě při tom bláznivém čtvrtku na sebe Kim prozradila, že má doma husu. Že ji má připravenou na Vánoce. Říkám: Kim, husa se jí 11.listopadu! Ona na to: a to jsou již Velikonoce? No, je s holkou legrace. Je to buddhistka z Thajska a v těch křesťanských svátcích má dost velký binec. A co je tedy toho 11. listopadu? To je den, kdy má svátek Martin a ten přijede vždy na bílém koni; metaforou míněno, že napadne sníh a všeobecně se jí pečená husa. Teď ale nevím, zda tento zvyk znám z Německa či z Česka! Jednoduše Martinsganz! A tak jsme se dohodli, že uděláme husu a že se zase jednou pořádně najíme. Adrian dojel pro knedlíky, dělají je tu v nějaké fabrice u Drážďan a jsou mnohem lepší než české- kupované a docela se tu dobře chytly. Böhmische Knödeln. Hanka přinesla víno, já uvařil zelí a nakonec vše zbylo na mně, protože Kim se v době, kdy bylo již potřeba šoupnout husu do trouby vytratila i s jízdním kolem. Pak jsme ji sežrali. Tedy tu husu, ne Kim. Marek také přišel, přinesl video o jeho letní slavnosti vzadu v naší zahradě u bazénu, což byla velkolepá událost, jíž následovalo ochlazení vztahů všech našich sousedů. Adrian si na telefonu instaloval talking Tom, což je aplikace při které jsme se moc dobře bavili….
 ****************


Bláznivý Donnerstag  Cesta tramvají
pátek, 7. listopadu 2014
Dnes je tma a počíná být chladněji 12º
Včera byl bláznivý čtvrtek. Počalo to již po ránu. Nemohl jsem se v Tiguanu upoutat, nešel kurt zastrčit. Něco tam bylo, Marek mi to spravil až doma. Jeli jsme pak za toho nepříjemného pípání… Měl jsem termín v Univerzitní nemocnici Frankfurt a tak jsme se s Hankou dohodli, že tam pojedeme tramvají. Hanka se nabídla, že mě doprovodí a zjistila si kdy to jede, kde musíme přestoupit a jak se všechny stanice jmenují. No, já se totiž pořád ptám. A ona by ráda chtěla odpovědět, ale v našem věku si to již musíme napsat. Já se ptám, protože moje babička říkala, že kdo se neptá, nic se nedoví. Autem jsme měli jet jen ke stavebninám Bau-Haus, tam na parkovišti necháme auto a že pojedeme tou tramvají. Jela až před hlavní vchod do nemocnice, teda, měla jet. Ale najednou tam ty koleje nebyly a ona uhnula místo doprava, doleva. Museli jsme jet stanici zpět a pak vzít nějaký nouzový autobus. Pak jsme se zase vraceli: to si nedovedete představit co je to za parádu, nechat se vést s koukat. Co jsem ve Frankfurtu, jsem tramvají nejel. Jo, podzemní dráhou jsem jel vloni. Když se tak blížíme zase k nám, museli jsme projet celým městem, hlásí nám pan strojvedoucí, že nastal nějaký problém, že musíme jít dále pěšky, nebo počkat na taxíky, které jsou již objednané a platí je dopravní podnik. Jenomže: Německo se od včerejška nachází v celostátní vlakové stávce a tak kdo mohl, jel autem a popřípadě i taxíkem a to bychom tam stáli ještě dnes. Tak jsme ty dvě stanice došli pěšky. Čeho jsem si všiml? No, měl jsem pocit, že se v celém Frankfurtu již nemluví německy. Dokonce i lidi, kteří vypadali normálně, jako třeba my dva, se domlouvali nám neznámou řečí. Pan profesor jakby smet, tomu jsem musel napovídat co mi našel, protože jeho němčina také nebyla rodná. Zážitek na celý den končil Thajskou večeří a Kim i Adrian, přítomni byli i Mařenka, Láďa, Míla a Eva via Skype.

****************************



Nový Boeing 797 a lety do vesmíru VIDEO 
pondělí, 3. listopadu 2014
Dnes prší
Již jsem se jednou zmínil na mých stránkách o letu do vesmíru i pro obyčejné smrtelníky. Tedy pro obyčejné smrtelníky tento výlet asi nikdy nebude, 250 tisíc Eur bude stát pár minut pobytu ve vesmíru. Tenkrát, když jsem tento Článek psal, byla to ještě utopie a dnes již skutečný SpaceShipTwo má po slávě. Havaroval. Samozřejmě to jeho tvůrce pana Richarda Bransona neodradí, aby si postavil nový letoun. Má již zaplacenu zálohu od mnohých prominentů. Ovšem co se nového Boeing 797 týká, to není utopie. Již když konstruktéři stavěli A380, prohlásili, že to je poslední letoun, která se vyvíjí s trupem. Tedy okřídleným tělesem. V budoucnu boudou v podstatě lítat jen obrovská křídla. Tady se musím zmínit o mé klukovské fantazii. Auta která známe pod označením VAN jsem měl již nakreslené v druhé třídě, obrovské létající šipky trochu později. Jen jsem si to nenechal patentovat. Jako náš český vynálezce očních čoček profesor Wichterle. Ten dostal i Nobelovu cenu a komunisti mu tenkrát koupili MBéčko. Kdyby si svůj vynález mohl patentovat, byl by multimilionář!



 **************************
Věci obyčejné   VIDEO
Dnes je mlha je podzim…
Ano, již máme opět blíže k Vánocům. Nastaly podzimní mlhy. Máme listopad. Předevčírem jsem se velice dobře pobavil: dávali na 3SAT "Pfandflaschen". Aha, teď tu chybí překlad. Jsou to "Vratné lahve", samozřejmě dabované do němčiny ale báječně. Němci mají úžasný cit pro češtinu, dokonale dabují nejen přesně se pohybující rty, ale i hloubku myšlenek, které se za slovy skrývají. Dokáží také vyjádřit to co český text říká, takzvaně mezi řádky. Pamatuji si, že jsem po prvním shlédnutím tohoto filmu zůstával nedojmuv. Asi jsem byl příliš mladý. Pak teprve později, když jsem se dostal do let jsem hloubku filmu pochopil. Podobné to bylo s "Koljou". Ten film dokázali němci také výborně dabovat. A tak se dostávám k nadpisu: věci obyčejné dokáží mít neskutečně hlubokou hloubku…