Milí,
ještě jednou jdu k počítači a vzpomínám na náš
pobyt ve Vráži. Bylo to opravdu bezva..., snad si Arnoštka vzpomene, jak jsem
jí každé ráno připravila kávičku do velkého hrnku a pak jsem při dobrém jídle i
popovídaly . . .
O té Kubě jsem Vám toho moc neřekla, spíše jen takové
letmé, pro mne úsměvné vzpomínky. Mám toho tady hodně o Kubě a tak jsem
něco vybrala. Kuba je jediná země z celé Latinské Ameriky, kde se nachází
koloniální architektura – sice trochu již poničená, u moře ten vzduch je
příšerně progresivní a vše ničí. Ale snad se to všechno zlepší, snad Kubánci
budou mít pracovní příležitosti ( oni jsou velice šikovní, dokážou
udržovat auta 50 i více let a stále tam jezdí) i peníze a materiál
na opravy. Turisti jsou nadšeni, ovšem jejich cesta po Kubě je naplánovaná, tak
vidí opravdu vše jen to nádherné pro turisty.
Zdravím Vás všechny i Pajdu a přeji krásné zářijové
dny. Eva
**
Padrťská jezera
pondělí 26. září
2016
Překrásné počasí
Dnes jsme vyrazili
na Padrťská jezera. Ony se ve skutečnosti jmenují „rybníky“, ale protože jsou
tak krásná, říkám jim jezera. Byli jsme tam na kolech a hned při odjezdu
nastala první komplikace: Buková, kam jsme měli jet není v naší republice
jen jedna, ale hned několik. A tak po nervových záchvatech, na cti utrhání,
jsme posléze našli tu pravou. Pán, co pracoval na zahrádce nám řekl cestu a
skutečně, krásně jsme to našli. Jenže u jezera seděli trampové a ty přišli po
hrázi mezi jezery a tvrdili, že je tam dobrá cesta. Tak jsme se opět NEVRACELI
CESTOU, KTEROU JSME PŘIJELI. A to byl kámen úrazu. My se dostali úplně jinam a
ten směr jsme vzdali asi 500 metrů před cílem a zase vraceli. Na konci
pětikilometrové cesty jsme potkali milou paní, a ta říkala, že musíme zpět, že
jsme byli skoro na místě. Buková u Věšínu. Když jsme vjížděli do vesničky, měli
tam takové ty radarové měřiče kilometrů, jeli jsme 75∕hodinu !! A to jsme ještě
brzdili. Nakonec jsme našli dobrý hostinec s dobrým jídlem.
*** VIDEO Pilné včeličky***
Zase
doma
sobota 24. září
2016
Dnes zase svítí
sluníčko
Včera jsme se z lázní vrátili zase domů. Nejprve jsme se stavili pro chleba, který si Zdeněk objednal
a pak hned se dali na cestu ku Praze. Na Dobříši jsme si nakoupili v Lidlu,
a já hned koupil kotletky, protože jsme v Lázních měli vždy vše na omáčce,
což já nemusím, a doma pak jsem udělal salát a přírodní kotlety s tím chlebem.
Pak jsme se vydali na kole do lesů a zase zabloudili. Je tam vždy takový kopec,
že se nedá vyšlápnout ani pomocí motoru. Tak jsem při té příležitosti našel nám
ještě utajovanou funkci kola, při které vedeš kolo a motorek, rychlostí chůze,
pomáhá. Musí se držet zmačknuté tlačítko „mínus“. No a večer byl nával v hospodě.
Všechny kytary, které tam kdy chodí tam byly a bylo to fajn. Mně se podařilo
vylít víno, a Slávek mi ani nevynadal. Pak jsme konečně zase spali ve vlastních
postelích.
JEZÍRKO LÁSKY
čtvrtek 22. září 2016
Je to krásné místo, ale
pojí se k němu smutná vzpomínka. Mladá služka se zamilovala do pána ze
zámku a přivedla na svět děťátko. Pán o něm ale nechtěl nic slyšet a tak se i s miminkem v náruči utopila v jezírku. Od té doby ten název. Dnes jsme
se tam vypravili. Nejprve jsme našli pekárnu „U Havlínů“, kde jsme objednali a
zaplatili chleby, které si u nás objednal Zdeněk, a pak jsme jeli k jezírku.
Jelikož setra nakoupila koblihy, tak nás láska netrápila a jeli jsme pak do
kavárny na zámku a objednali si k nim kávu. Byl to hezký den a večer ještě
jdeme plavat a ráno se vypravíme domů.
Písek
čtvrtek 22. září 2016
Ráno je mlh a teď vylézá
sluníčko
Včera jsme konečně seděli
u večeře pohromadě. Dali jsme si lahvičku červeného a pak na pokoji ještě
druhou. Povídali jsme si až do jedenácti a pak jsme padli únavou do postele. Před
tím jsme ale probrali celý svět, hlavně Evička s jejími příhodami z Kuby,
kde s rodinou dlouhá léta žila. Dnes jsme zase rozházeni po celém zámku na
procedurách. Večer ještě máme plavání a ráno… no to zase pojedeme domů. Na tomto
místě zdravím Pajdu, který má leháro u Mileny. Ještě jednou díky, Mileno za
azyl, co jsi mu poskytla.
Kruté ráno
středa 21. září 2016
Je pod mraky ale neprší
Dnešní ráno bylo kruté. Bylo
zapotřebí vstávat již v sedm a po dobu snídaně jsem měl dvě procedury. Bylo
to potřeba promyslet. Sedli jsme si s Hankou k televizi a stálo nás
to láhev červeného, než jsme přišli na to, že mi Hanka přinese ovoce a čaj na pokoj.
Že tedy vůbec do jídelny nemusím. Když jsem si samozřejmě zase vlezl do postele
a opět usnul, zbudila mně sestra, že sedí s Evou v kavárně a jestli
nespím. Jo SPÍM řval jsem klidně a zase usnul. Pak jsme jeli do Písku a našli
tam krásnou kavárnu, kde měli i chlebíčky. Odpoledne jsme absolvovali prohlídku
parku a zámku i kaple. Je to tu moc hezké
Již jsme v lázních
úterý 20. září 2016
Je docela chladno, ale
neprší
Tak jsme dorazili do lázní
Vráž. Před tím jsme obědvali v Písku, nedaleko kamenného mostu,který je
přibližně o 100 let starší než Karlův most v Praze. Bydlíme ve staré části
krásné budovy. Dostali jsme již rozpis všelijakých procedur, vypadá to, že se
nebudeme moci ani najíst.
Tři mušketýři
pondělí 19. září
2016
Již druhý den je
zima a prší
Ze dne na den se
počasí změnilo. Z krásného léta se udělal krutý podzim. Vítr se honí ve
špičkách Brd, cyklisti zapomněli vyjet a v pátek za ukrutné bouře se nešlo
ani do hospody. Zase nastala doba televize a hořících krbů. A tak se nám velice
hodilo, že jsme byli v divadle na Smíchově. Synovcova dcera hrála v d´Artagnan,
ve Třech mušketýrech. Je to ochotnické divadlo, ale mladí lidi hrají tak
fantasticky, že si to člověk za celý večer neuvědomí. Moc krásné a dojemné
představení…
Když
nastaly deště
sobota
17. září 2016
zima
a déšť
Tak a máme po létu.
Již se k nám jistě nevrátí. Ale bylo opravdu pěkné, bylo to jako o
dovolené
Pozdrav z Frankfurtu posílá Marek a Karolína
Dnes
pátek 16.9. 2016
by oslavil 83. narozeniny náš manžel, soused, kamarád a dědeček Václav Hanzlík. Vzpomínáme...
Překvapení
čtvrtek 15. září
2016
Sále pěkné letní
počasí
V úterý byl v naší
hospodě večer plný překvapení. Protože obsluhoval Miloš, bylo docela plno. Byl krásný
teplý večer a tak se pěkně povídalo. Najednou šel kolem pan starosta s manželkou.
Nevím co to do mne vjelo, povídám: pane starosto, dejte nám pivo. Hned jsem se
zalekl a očekával s hrůzou přísné
pokárání! Ale ne: on se usmál a posadil paní ke stolu a šel nám objednat pivo. V tu
chvíli přicházel Petr s Vlastou a já říkám: přišli jste pozdě, pan starosta nám
šel pro pivo. Pan Digrín mne však zaslechl a vrátil se a objednal ještě dvě piva. A tak
jsme pak seděli zaražení a popíjeli obzvláště dobrý mok, protože byl placen nejvyšším
občanem města Mníšku. Chtěl bych na tomto místě poděkovat za pivo, chutnalo
dobře. Ono totiž být starostou není moc jednoduché, protože tato funkce
vyžaduje automaticky, samé dobré skutky a spoustu rozhodnutí, které se zalíbí
všem. A proto je také asi zvykem, že se o dobrých rozhodnutích nemluví, ta se
považují za samozřejmé, tak říkajíc za starostovskou povinnost. O těch kauzách,
které se starostovi nepodaří se mluví, křičí a píší se o nich i dlouhé stánky v internetu.
Ale ne, náš pan starosta se usmál a zaplatil nám pivo.
pondělí
12. září 2016
Je
stále krásné letní počasí
Včera jsme se
vypravili na kolech do Čisovic. Jeli jsme kolem Síkoráku, až jsme dojeli k potoku,
který hrál v mém životě velkou úlohu. Na jeho břehu jsem vyrůstal, do jeho
vod jsem neustále padal a když v zimně zamrzl, měl jsem to blízko do
školy. Projeli jsme všechna ta známá místa. Jenže již nevypráví ani si nezpívá
tu starou píseň dětství, je to již asi moc dávno.
Zabloudit
v hloubkách lesa
pátek 9. září 2016
Jezdit koly po
lesech je velice dobrodružné. Každého chodce, či cyklistu hezky pozdravíme,
dnes nám jeden pán odpověděl italsky: buongiorno. No dělal jsem jako by nic,
jsme přece spjati se světem, tak proč by se nedalo zdravit na Brdech krásnou
italštinou, ještě navíc proto, že tu máme i mafii. Nakonec jsme zase
zabloudili, ale 13⁰ tmavá točená v Kytíně nám byla odměnou.
Úterý 6.září 2016
U Penny
Plněná kapusta
úterý 6. září 2016
Dnes je zase pěkně
Včera jsem vařil
plněnou kapustu. Jak na to? Koupí se mleté, nejlepší je jen hovězí, z kapusty
odlámeme několik pěkných listů, na 500g mletého asi šest. Zbytek kapusty
nakrájíme na jemné nudličky. Připravíme si velkou pánev s pokličkou a trochou
vody a zde listy spaříme. Pak je odložíme na pracovní plochu. Mezitím si
zaděláme mleté, do kterého dáme zbytek kapusty, ale také skoro domněnka spařené
a pečlivě vymačkané z vody. Přidáme asi tři vejce, sůl, pepř, česnek a majoránku,
podle chuti a nakrájíme trochu špeku. Na zahuštění masy asi dvě plévkové lžíce braborového škrobu. Pak vše promícháme a poklademe na
připravené kapustové listy a sázíme do vymaštěného plechu, kam se také může
přidat špek. Pak bochánky pokládáme spárem dolů do nádoby a asi hodinu pečeme.
Dobrou
chuť.
Lázně
Vráž, autem i na kole
neděle 4. září 2016
Ráno bylo slunečně,
odpoledne pršelo
Dnes jsme se
vypravili do lázní Vráž. Ukázalo se, že to byla dobrá myšlenka, protože tam
jedem za dva týdny na kůru a abychom znali cestu. Jenže moje navigace tvrdila,
že žádná obec Vraž neexistuje. Tak jsme se vydali naslepo, směrem na Písek, ale
mně pořád vrtalo hlavou, proč se nedá napsat á,? Říkám Hance, to tam není
dlouhé á? Jo, a tu je, ale s takové německé ä. A osvícen duchen povídám:
tak ho zmáčkni několikrát za sebou. A ono to klaplo, již jsme měli á a hned ten
parchant elektronickej věděl, kde je Vráž. Tak jsme si tam pojezdili na kolech,
dali si oběd a ještě si sedli ve Voznicích na čaj…
Pátek sobota
sobota
3. září 2016
Celý
den pod mraky ale teplo
*** VIDEO U Miládky u Sázavy***
V pátek přišel
poštou držák na kola. Myslel jsem, že to nedá, dohromady ale |Míla mi přišel pomoci.
Hned jsme nechali kola na nosiči a že si uděláme dnes výlet do Davle. Tušil jsem
tam krásné cyklostezky, ale nestálo to za nic. Kousek za Miládkou byla cesta postavená
z kamenů, skoro to nešlo na kole zvládnout. Pak byl skoro nepřekonatelný
hrb skály k lávce do Pikovic a na druhé straně to šlo ale také nebyly cety
moc dlouhé. Všude končily. Když jsme se vraceli do Davle, jeli jsme dále a tam
byla krásná cesta kolem Zahořanského potoka, se spousty chat. Pak jsme se
vrátili a vypili jednu sodovku u Jardy a
Evy. Jarda (Sátník) měl tričko s Československým znakem. Slušelo mu to,
dědouškovi…
Jo a v pátek řádil
Hombré jako utržená střela
Borůvkové knedlíky
čtvrtek 1. září
2016
Již od minulého
týdne si denně u Dernerů vyprávíme, že by měly být k obědu Borůvkové knedlíky. Paní
Dernerová pak řekla, že budou ve středu. Tedy dnes. Nechtěli jsme vypadat
nenažraně a tak jsme dorazili pět minut po dvanácté. Hospoda byla narvaná a
všichni jedli borůvkové knedlíky. Pět minut po dvanácté!!!! Pan Derner běžel
kolem nás a povídá: je, my jsme na vás zapomněli. Utíkal do kuchyně a našel tam
zbytek sedmi knedlíků. Porce byla čtyři a tak si Hanka vzala tři a já čtyři. Byly
výborné, akorát to kakao co bylo navrch bylo chuťově trochu nezvyklé.
čtvrtek 1. září
2016
Krásné, slunečné
počasí
Tak nám zase jedno
léto uběhlo. Bylo letos velice pěkné, ale to nic nezmění na tom, že pro spousta
občánků se dnes radikálně změnil život. Šli do 1. třídy. Tady v Čechách je
to tradičně 1. září a to si budou žáci pamatovat celý život, jako si to pamatujeme
my penzisti. Na tomto místě bych chtěl upozornit, že celostátní počátek školy
tohoto dne není ve světě znán. V sousedním Německu začíná škola v různých
dnech a zcela rozdílně ve spolkových státech. Jak je to jinde ve světě nevím. Dnes
jsme šli proti stopě 1.B v usedlosti u dvou Hafanů byla párty. Scházeli se
tam prvňáčci a bylo kolem toho plno hlahole a povyku. Zásadní rozdíl mezi dětmi zde v Čechách a
v Německu jsou obrovské kornouty naplněné vším možným: od penálů a sladkostí
až po tužky a barvičky. Ale to jistě nebude trvat dlouho a mocný kapitál se tu v Čechách s tím utrácením také prosadí…
Co řekl Voltaire
Donnerstag, 1. September 2016
Stále je krásně
Slavný francouzský básník a spisovatel Voltaire napsal
před cca 300 lety o posvátné knize všech muslimů - Koránu toto:
"Korán je nestravitelná kniha, jejíž každá stránka otřásá zdravým lidským rozumem. Učí strachu, nenávisti a pohrdání druhými. Vražda je v něm legitimní prostředek šíření a udržování této ďábelské doktríny. Znevažuje ženy, rozděluje lidi do tříd a žádá krev a ještě víc krve."Když toto věděli chytří a vzdělaní lidé před 300 lety, tak proč to ti současní" chytří a vzdělaní" odmítají vidět dnes?
Proč si sakra dnes hrajeme na to, že nás muslimové mají rádi? NIKDY nás rádineměli a NIKDY nás mít rádi nebudou...
Je to jeden z těch krásných příkladů proč naši předci před muslimy bránili Evropu do posledního dechu, dobře věděli, co je to za lid a nebylo jim líto obětovat vlastní životy jen aby se sem nedostali,dělali to pro budoucnost svých dětí a tím pádemi pro naši budoucnost.
Doufám, že jednoho dne přijde chvíle, kdy zrádce, co je k nám pozvali, bude lid trestat. Pro všechny humanistické, multikulturní, soucitné, solidární, korektní a různé jiné pomáhající duše, co se mohou přetrhnout, aby se nějak zavděčily "uprchlíkům" říkám :
Uvědomte si prosím, že podle Koránu, jste jenom jejich služebníci a cokoliv pro ně uděláte, cokoliv jim dáte, je z jejich strany považováno a chápáno za pouhé splnění vaší povinnosti, jako otroka svým pánům!
Vaše soucitnost a milosrdenství je chápáno a interpretováno Koránem, jako výraz ponížení, podřízenosti a přiznání nadřazenosti muslimů, nad ostatnímilidmi. Čím lépe a více jim sloužíte, tím více jich bude chtít přijet a užít si dobrovolných otroků a zejména otrokyň
Od malička jsou v tomto vychováváni, takto je učí a nebude to nikdy jinak! Po příchodu do Evropy se v jejich očích toto učení potvrzuje a zhmotňuje! Tak už toho, propána, vy pitomci, nechte, dostanete nás všechny do maléru, z kterého nás už nikdo nedostane !!!
Jiří Kobza, bývalý čs. diplomat v islámských zemích.
"Korán je nestravitelná kniha, jejíž každá stránka otřásá zdravým lidským rozumem. Učí strachu, nenávisti a pohrdání druhými. Vražda je v něm legitimní prostředek šíření a udržování této ďábelské doktríny. Znevažuje ženy, rozděluje lidi do tříd a žádá krev a ještě víc krve."Když toto věděli chytří a vzdělaní lidé před 300 lety, tak proč to ti současní" chytří a vzdělaní" odmítají vidět dnes?
Proč si sakra dnes hrajeme na to, že nás muslimové mají rádi? NIKDY nás rádineměli a NIKDY nás mít rádi nebudou...
Je to jeden z těch krásných příkladů proč naši předci před muslimy bránili Evropu do posledního dechu, dobře věděli, co je to za lid a nebylo jim líto obětovat vlastní životy jen aby se sem nedostali,dělali to pro budoucnost svých dětí a tím pádemi pro naši budoucnost.
Doufám, že jednoho dne přijde chvíle, kdy zrádce, co je k nám pozvali, bude lid trestat. Pro všechny humanistické, multikulturní, soucitné, solidární, korektní a různé jiné pomáhající duše, co se mohou přetrhnout, aby se nějak zavděčily "uprchlíkům" říkám :
Uvědomte si prosím, že podle Koránu, jste jenom jejich služebníci a cokoliv pro ně uděláte, cokoliv jim dáte, je z jejich strany považováno a chápáno za pouhé splnění vaší povinnosti, jako otroka svým pánům!
Vaše soucitnost a milosrdenství je chápáno a interpretováno Koránem, jako výraz ponížení, podřízenosti a přiznání nadřazenosti muslimů, nad ostatnímilidmi. Čím lépe a více jim sloužíte, tím více jich bude chtít přijet a užít si dobrovolných otroků a zejména otrokyň
Od malička jsou v tomto vychováváni, takto je učí a nebude to nikdy jinak! Po příchodu do Evropy se v jejich očích toto učení potvrzuje a zhmotňuje! Tak už toho, propána, vy pitomci, nechte, dostanete nás všechny do maléru, z kterého nás už nikdo nedostane !!!
Jiří Kobza, bývalý čs. diplomat v islámských zemích.