Duben 2014

Radek

středa, 30. dubna 2014

Dnes je  pod mraky zima na slunci vedro

Včera bylo Roberta. Měl svátek. Vzpomněl jsem si, že když jsem chtěl před více jak čtyřiceti lety dát synovi jméno Robert, vehementně se k tomu hlásila rakouská prababička, že jménem Robert se nejmenuje žádný svatý. Tenkrát jsem si to nekontroloval a syn dostal jméno Adrian. Vyslovil jsem tuto námitku mé babičky večer v hospodě a právě Robert mi poradil, ať se podívám. Můj chytrý telefon rozumí mluveným otázkám, (mimo jiné) a hned mi dal na vědomí, že svatých Robertů je hodně. ODKAZ Jak na to mohla babička přijít je mi záhadou. Zastavil se včera večer také malý Míla s kamarádem Radkem. Radek je bez práce. Dělal číšníka na nádraží v Čerčanech. Měli tam plno zákazníků, štamgastů a cestujících, co se stavili na pivo, i tam vařili. Z jednoho dne na druhý hospodu koupil Vietnamec, který neumí ani natočit pivo. Já vím, kšeft je kšeft, ale neměli by majitelé nemovitostí mít nějakou, alespoň čestnou, povinnost vůči zákazníkům? Aha, ne neměli, máte pravdu, promiňte! Kšeft je kšeft.

Chleba

pondělí, 28. dubna 2014

Ráno bylo hezky, teď se blíží bouřka

Nevím, co to Slávka napadlo, že začal péci chléb. Nejprve jsem si myslel, že to bude nějaká kachna, protože zvěst o tom proběhla internetem po celém světě. Mé pochybnosti se zcela rozplynuly, když jsem ho ochutnal. Opravdu výborný. Jediná chyba je v tom, že mi nechce prozradit recept. Na včerejšek si ho objednal Wendys, ale nepřišel si pro něj a tak jsme měli reálnou naději, že ho dostaneme. On si ale později pro něj přišel. Dnes jsme tedy dostali chleba nově pečený. Musím říci, že je vynikající.

Máme za sebou podnikavý den, plný úspěchů. Jeli jsme nakoupit a mně napadlo, že si pořídím novou flaschku na PC. Již několik dnů jsme čekali na známku na popelnici, kterou jsem již zaplatil v lednu. Všichni sousedé ji měli již nalepenou na popelnicích a my ne. Asi nás přehlédli, i když stála tři týdny na ulici. Hanku napadlo, abych se šel zeptat na radnici, když jsme jeli kolem směrem na Dobříš. Dámy v kanceláři si právě oblékaly kabáty, že jdou na oběd a milostivě mi ji vydaly. Pak Hanku napadlo, že tu  flaschku by mohli mít v obchůdku na telefony a oni ji mněli. Tak jsme si ušetřili cestu na Dobříš. Včera v sociálním klubu (nechci tu pořád psát v hospodě) se Láďa opozdil o tři čtvrtě hodiny. Jeho fanatický smysl pro dochvilnost se asi někam vypařil. Přišel akorát na přednášku o politické situaci profesora docenta Ungra, kterého vystrnadil Slávkův nekonečný příběh, když nám chtěl říci krátkou, vtipnou příhodu. Tak šel s Janou domů. Pak se nechal slyšet Míla, že nás lidi pomlouvají. Pojal jsem to jako kompliment a objednal druhou lahvičku červeného. Za tu mne asi také pomluví. A tak život plyne, stříbrným tokem našeho potůčku, v klidu a míru, dnes jsme ještě stačili posekat zahradu a teď je bouřka…..

***************************************

Babička--- tento vtip zaslouží Nobelovu cenu !!!!!!!

U soudu:"Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?"
Babička:"No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo,tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný a sedl si vedle mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen."

Žalobce:"Bylo vám to nějak nepříjemné?"
Babička:"Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá."

Soudce:"A co následovalo dál?"
Babička:"Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mně tam málem dotknul, pustil mne a zakřičel: Aprííl!' Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!

Poslala Lea
*************************************

V Davli

neděle, 27. dubna 2014

dnes je pod mrakem a ochladilo se 15°

Včera jsme se stavili u Jardy v Davli. Dělají jim tam novou přístupovou cestu, ale dalo se projet. Avšak nějaký den museli osadníci i chataři nechávat auta na druhé straně Vltavy a chodit starým mostem, nyní již pouze pro pěší. Pajda okamžitě kontroloval rajón a Andy běhal stále za Jardou, protože chodil do kuchyně a tam voněl připravený guláš. Čekalo se na dvě lodě po dvanácti osobách, měli vše připravené a nervozita byla ve vzduchu. Dal jsem si jedno pivo, které mělo říz a pěknou pěnu, no Jarda je frajer, nejenže hraje na kytaru, umí točit zlatavý nápoj ale dokonce ve stáří staví za barákem zeď. Eva se s námi svezla na druhou stranu řeky, kde měla zaparkované auto, aby mohlo stát poslušně před barákem, protože, jak jsem psal, silnice nebyla nějakou dobu průjezdná. Je pěkně udělaná a k chýši  udělali dělníci pěkné schody a tak Jarda uvažuje, že by zdražil pivo. Nová cesta, nové schody, to se bude chodit do hospody!

Odkaz
Jeden večer v Chýši, v Davli
*****************

Když kvetou jabloně VIDEO

sobota, 26. dubna 2014

Dnes svítí slunce 20°

Dnes je krásný den. Slunce pálí jako na dovolené, ptáci zpívají o závod a já si pískám s nimi. Jen by mě zajímalo, jestli takový pták mému pískání rozumí a pak bych ještě chtěl vědět, když mi odpovídá, co říká. Asi že jsem magor. Ale to já vím také. Včera tu měla Hanka na návštěvě Dášu, to je ona, co jim opatřila jezevčíka Andyho. Dozvěděl jsem se pro mne neslýchanou věc: jezevčík se dá vycvičit, takže umí poslouchat a lézt do nor a přinášet ulovenou zvěř. O tom jsem neměl zdání, jelikož jsem u Personů znal jen Biliho a Andyho a ti oba tyto vlastnosti neměli. Dáša měla vždy jezevčíky cvičené a hráli také ve filmech: „Pod jezevčí skálou,“ „Na pytlácké stopě“ a „Za trnkovým keřem“. Takže filmová hvězda. To se již u Andyho nestane. 

Jezevčík Vibo, neboli Brok

******************

 U Jany

čtvrtek, 24. dubna 2014

Slunce, mraky, bouřky, teplo

Včera jsme se stavili u Jany, staré Bréci. Kostlivec (Pajda) a (Autobus) Andy zůstali doma. Pořádali závody v naříkání. Jak dlouho jsem již nebyl na Spořilově? V každé zahrádce kvetl šeřík a i spoustu jiných stromů a květin se tam chlubí svými barvami. Přesto zůstává stále stejný. Mimo nákladně zrenovovaných domů je stále jako za mého dětství. Akorát my jsme již starý rachoty. Jana je po těžké operaci, ale již se zase stává tou, co bývala. Udělala překrásné občerstvení a tak jsem nelitoval, že jsem neobědval. Bylo to hezké odpoledne…

**********************

Jako v pohádce

22. dubna 2014

Dnes je pod mrakem ale teplo, asi bude bouřka

Dnes to bylo jako v té pohádce: aby nevěsta přijela ke králi oblečená, neoblečená, nepřijela povozem ani pěšky. Tak my jsme dnes byli a nebyli plavat. Když jsme dojeli do Měřína, stály závory jako svíce, čuměly rovnou pánu Bohu do okem. Říkám: dnes je vstup zdarma? Není, povídá pan výběrčí za parkování, dnes jsme bez proudu a tak máme zavřeno. A skutečně jsme si v tom okamžiku uvědomili, že jsme cestou zahlédli dělníky, jak něco kutí na vysokém napětí. A tak jsme se zase vrátili. Nic se nastalo, až na tu zbytečnou cestu. Doma bylo jídla od Velikonoc dost, a tak jsem posekal zahradu a Hanka vypichovala pampelišky. Mají krásnou žlutou barvu a králíci ji mají rádi, Hanka však ne. A králíky nemáme. Tak je vypichuje. Má jich vždy plný kýbl. Včera jsme se dívali na telku až do 02:40 a tak jsme dnes oba zmožení, ale asi přijde bouřka, to bude tím. Momentálně řešíme problém, zda máme jít do hospody nebo ne. No uvidíme…

****************************************

 Velikonoce 2014 Koledníci Velikonoce 2014

pondělí, 21. dubna 2014

Dnes je pod mrakem

Tak máme pomalu po Velikonocích. Bylo toho na mně moc. Kluci z hospody si vymysleli, že jim mám něco změnit na hospodských stránkách a já tam za žádnou cenu nedostal fotogalerii. Nakonec, mezi mnoha návštěvami jsem to zvládl až dnes. Moc jsem si tím udělal radost. Včera tu byli Píseckých, večer jsme byli v hospodě a Irenka dala Hance lahvičku vína, o kterou se Hanka se mnou podělila. To by jste nevěřili, jak takové víno, jehož cena se neobjeví na účtu chutná. Úplná balada. Dnes tu chodí od rána koledníci a jeden chlapeček dokonce pochválil náš látkový strom. Jinak jsme za tu pilnost a snahu obarvit trochu Velikonoce olátkováním uschlé jabloně  dostali jen vynadáno. Tak, pokud jsem zapomněl, ještě jednou veselé velikonoce….

  Míla u Míli, Martin 2014

FOTKY DUBEN 2014

Odkaz na zajímavý článek Český fatalismus a léčba Chestertonem

****************
Dobrý nápad, blbý výsledek VIDEO

čtvrtek, 17. dubna 2014

Již vloni nám uschla třešeň. Byl to pěkný strom a dával příjemný stín za horkého léta. Nechtěli jsme se ho zcela vzdát. Ořezali jsme strom a já naaranžoval barevné látky. Myslel jsem, že budou vlát ve větru a házet stín. No, ale výsledek se nám nelíbí. Asi to zítra zase předělám. Snažili jsme se aby strom obrostl břečťan, ten se však k tomu 

 nemá. Tak kdo nám poradí?

*******************************
Miluška na Lhotě VIDEO

čtvrtek, 17. dubna 2014

Dnes bylo krásně jen vzduch byl ještě chladný

Včera, po dlouhé době, přijela Miluška, s Martinem a se sestrou Evou. Miluška byla vyhládlá, jak první snědla vařené, barevné vajíčko. Pak jsme hodovali, uvařil jsem zeleninu s kuřecími prsíčky ve vok pánvi. Ačkoliv jsme měli poměrně levné víno, byl Martin překvapen jak je dobré. Pak jsme se stavili u Štěpánků, protože se znají z Frankfurtu. Tam jsme vystřídali jiná červená vína a nakonec jsme návštěvu doprovodili k autobusu. Přestože není Martin české příslušnosti, mohl jeti autobusem zdarma. Moc si tuto vymoženost pochvalovali.

********************************************

Špaldová mouka Pasta fidli

středa, 16. dubna 2014

Dnes je zima pod mrakem 4°

Včera jsme se s Hankou vypravili do nové části Mníšku, pod dálnicí a myslím, že se tam  říká v Edenu. Jsou tam nové byty, již ne panelové, je to tam hezky upravené a jsou tam obchody, na které ještě nedošla doba a tak svítí prázdnýma výlohami. Ovšem v jednom obchůdku se pilně pracuje. Firma Náruč tu otevřela výrobu těstovin Pasta Fidli. Práci dělají nějakým způsobem postižení lidé. Koupili jsme si nudle Bazalkové, ale ještě jsme je neochutnali. Měli tam také nudle špaldové a tu jsme se optali co to je. V nadpisu tohoto článku je obojí vysvětleno. Připadá mi ten způsob podnikání chytrý a podle toho, co tam měli za fofr asi i úspěšný. Dílna, kde se nudle dělají je totiž za výlohou a vše, jak tam dělníci pracují, je vidět….

********************************************

Zlaté dno- Packard

 středa, 16. dubna 2014

Měl jsem na ten víkend úplně jiný plány, dokonce jsem odřekl několik pozvání od kamarádů na tramp. Nakonec to dopadlo úplně jinak a s pátečním setměním jsem šlapal lesem tam, kde řádíval Packard se svojí partou kamarádů, dokud je nacisti nepozabíjeli. Cítil jsem to jako svou povinnost, ačkoliv jsem měl na pietnost Zlatého dna vždy jiný názor, než ten oficielní a tomuto místu jsem se spíše vyhýbal. A neuplynuly ani tři týdny od chvíle, kdy jsem to kamarádům u jednoho brdského ohně říkal, že by určitě Packard byl raději, kdyby se na Zlatém dně normálně tábořilo, jako kdekoliv jinde, než aby tam chodili poutníci a tvářili se posvátně.
Ale tohle bylo moc i na mne. Když jsem sešel z cesty a vzal to krleš podél potoka (teď už správného), očekával jsem, že na nedalekém Samotáři narazím na spoustu kamarádů, brdských trampů. Byl tam jen jeden...
Zlaté dno již nebyl kemp, Zlaté dno bylo pietní místo (ač byl můj názor jakýkoliv) a až ve chvíli, kdy jsme v sobotu vyhrabávali placky doslova zaježděné do země, uvědomil jsem si, jak hluboce se mne to dotklo.
Když na vlastní oči vidíte, jak kamarádi lezoucí po čtyřech z vrstvy pilin vyhrabávají obrázek Packarda s rozbitým sklem, který tam naprosto bez sebemenší úcty dopravil společně s dalšími desítkami placek nějaký neznabrd, máte skutečně knedlík v krku.
Nakonec se tam objevila spousta kamarádů, někteří skutečně na dvě hodinky doslova a do písmene slezli z rozdělané střechy.
Rozmluvu s panem Kocourem jsem spíše sledoval zpovzdálí, nepřišla mi důležitá, opět mám trošku jiný názor, než ten obecný. Spíše jsem se v tu chvíli těšil, až se odebereme s kamarády tábořit.
Nechci a nehodlám nikomu sahat do svědomí, někdo tam přijel, někdo ne, někdo tam byl v jiný den, někdo tam raději nejel ("radši ne kamaráde, bych musel dát někomu přes držku"), ale když pak čtu reakce a komentáře v diskuzích na internetu, je mi smutno. Kuba T.O. Brdský dobráci - 
******************************************************

Nová kavárna Malý mnich

úterý, 15. dubna 2014

Dnes je zima, prší a padají i kroupy

Dnes jsme byli jako každé úterý plavat. Ráno bylo nevlídné a lákalo si vlésti opět do postele, ale jak má člověk partu, tak se musí šlapat. Dnes řídila Eva. Na Měříně nebylo plno, bylo tam příjemně avšak pan Žvýkačka se opět válel v chrliči vody a zároveň v bublinkovém ostrůvku, jako vždy, celou dobu pobytu. Přemýšleli jsme, že mu ponoříme hlavu na krátko pod vodu, Míla se měl k dílu, ale ženské nás odradili. Pak jsme byli na Marjánce na obědě, měli plno a jídlo bylo jako obvykle dobré. Když jsme dojeli domů, vzpomněl jsem si, že mám u doktora předepsané léky a že mi dluží poslední injekci proti tetanu. Byl jsem tam vyřízen během pěti minut. Hanka si chtěla vyzvednout peníze na kartu, protože jí při tankování nefungovala a tak byla celá nervózní. Já jsem se k bankomatu taky přidal, abych měl nějaké svoje peníze, protože to, co jsem měl schlamstla domácí pokladna. Automat se tvářil normálně, projel vším co jsem si přál, ale místo peněz mi vypadl lístek, že mám propadlou kartu. Tak jsem zase švorc. Zahlédli jsme, že je na náměstí nová kavárna a tak jsme tam zašli. Moc pěkné to tam mají, různé druhy kávy, čaje, hudba z gramofonu a příjemné prostředí. I dortíky měli dobré. Již léta si na to místo pomýšlím, že by bylo pěkné na kavárnu a on se mého nápadu někdo chytl. Vřele doporučujeme…

****************************************

 Stěhovaví ptáci

pondělí, 14. dubna 2014

Dnes je dubnové počasí, sluníčku bouřky kroupy

Dnes je jako v dubnu. Aha, on je duben, takže svítilo sluníčko, byl vítr lilo, bouřilo a padaly kroupy. Po poledni jsme byli na masážích a pak jsme po obědě gruntovali. Tedy, já si vyluxoval nahoře a Hanka gruntovala dole. Dnes do hospody nejdeme. Včera jsme tam byli, protože jsme tak říkajíc slétli. Mařenka a Ládík ze Švýcarska a my z Německa, Jana a Zdeněk z Písků. Bylo o čem povídat, Mařenka se s Janou vrátily do dětských let, kdy strkaly do nožiček hříbků kamínek, aby více vážily, (ty houby) a Ládík s Hankou králi někde na Vinohradech (královských) kuličky. Shodli se na tom, že skleněnka byla nejcennější. Dokonce přišel i Ajťák Dan s dortem, protože jeho hošík měl narozeniny. Byl mu jeden rok, Honzíkovi. Odborně jsme probrali IT problémy a shodli jsme se na tom, že „Krvácející srdce“ je více či méně novinářská senzace, nic vážného se nestalo. Při zpáteční cestě našel Zdeněk u nás na botníku tašku, co si zapomněl na Vánoce, a domluvili jsme se s Evou a Mílou, že zítra pojedeme plavat. Telefonoval jsem se sestrou od španělské Míly, že zítra s Martinem letí do Prahy a ve středu přijdou na oběd. Evička má ruku v sádře, ale jinak vše nachystáno…

************************************

Běh kolem Brd VIDEO

sobota, 12. dubna 2014

na sluníčku je vedro ve stínu chladno

Dnes se pořádal běh kolem Brd. Startovalo se v Mníšku na náměstí a běželo se 50 km a cíl byl opět na náměstí. Cílová rovina, jak by se dalo říci, byla kolem naší chalupy. Ne že bych běžel také a že bych o té akci předem věděl, to vše se nedá říci. Ale večer v hospodě sedělo u stolu pět němců, co byli tam ubytovani. Dal jsem se s nimi do řeči, co tu jako dělají a jak se jim líbí, a tu mi řekli, že se účastní běhu kolem Brd, což jsem mohl jen zásluhou mé inteligence pochopit, protože slovo Brd je v němčině nevyslovitelné. Ne že bych se chtěl vytahovat, že čeština je královna. Němci mají také perličky. Třeba slovo: Rassenhühnerzuchtverein. Na takový překlad potřebuje čeština více slov. Jedná se o spolek pěstující šlechtěné slepice. Ale abychom se vrátili ke včerejšímu večeru. U stolu byli dva pro mě neznámí pánové, s kytarou a banjem. Kdybych já věděl, jak se to píše. Slávek měl na návštěvě novou paní a rozdával sladké pusinky. Zábava byla v plném proudu, když přišel Láďa Špás a vyčítavě hleděl, jak sedím na jeho/mém místě. Jak jsme dostali domů, ani nevím, ale ráno jsem byl v mé posteli.

Na Lhotě VIDEO

pátek, 11. dubna 2014

Od rána slunce, vedro, ve stínu 12°

Cesta byla dobrá. Jako vždy, v létě o 15 km kratší. To se divím, že se tak chytrý Tiguan nedokáže na letní gumy přepnout! Bylo pod mrakem a zima. Zatopil jsem v kamnech a hned jsem dostal mail od Ládíka. Ten ale dokáže člověka naštvat. Psal: sedíme tady ve Švýcarsku ve Vevey na balkoně, máme 27° a přemýšlím, zda si nemáme s Marií nechat vychladit bílé víno, na váš příjezd. On pacholek jistě věděl, jak nám tu leze zima do kostí. A tak jsme šli do hospody a ochutnali výborný Slávkův chleba. V neděli večer již nebude! Na mém místě seděl Láďa Špás a tvrdil, že je to jeho. Celý podzim tam nechodil a neseděl a teď se budu hádat? Na sále postavili ping pong, asi z toho udělají tělocvičnu. Dnes jsem chodil po vsi a zval lidi na pivo, aby měl Slávek co dělat a neskypoval s kamarádkou v kuchyni. Jo, posekali jsme zahradu Ládíku, na tebe to ještě čeká, ha, ha. Milena Hanzlíkova nám darovala věnec z vyfouklých vajec, je jich na něm minimálně 30 a těch věnců již prý udělala sedm. Tak jsme se Hankou dohadovali, co s tou náplní asi dělala. Jediná možnost, která nás napadla, že ji zamrazila.

*****************************

Problém
středa, 9. dubna 2014

Dnes balím. Kufry. Mívali jsme s Aničkou ještě v době, kdy jsme si mysleli, že budeme na světě pořát takové úsloví: máš problém, tak si sbal kufry a jeď domů. Tenkrát to platilo o synovci, který měl pořád nějaké problémy. Ano, tenkrát jsme si mysleli, že se dají všechny vyřešit. Ale to se ukázalo jako zcela nesprávná myšlenka. Nakonec jsme ten největší problém nevyřešili. Dnes mám problém s počítačem a jsem z toho rozhozený a tak si balím kufry a jedu domů. Počítač půjde do karantény k panu ajťákovi na několik týdnů. Naštval jsem se něj!
Slávek mi psal, že nakoupil bedny Habánského červeného, poslal mi román co s Richardem napsali (Že to mají rybáři největší) a Richard mi poslal básně. Jo, on také řeší problém. Kdybych chtěl použít metafory, že staré železo půjde do sběru, tak by to nebylo to pravé. Ono totiž to železo ví kam půjde, ale my, starý lidi to nevíme. Jediné co víme je, že Habánské nám dá chvilku zapomenutí a kdybychom si zabalili třeba deset kufrů, stejně nevíme kde je ten domov, kam se máme vrátit. Ono totiž to balení kufru je problém, protože nevíme co si zabalit.
A tak si balím kufry i bez problému a nechám se inpitvat Richarden a budu psát básně....

Uvězněné jaro

Dnes jsem potkal jaro
Jak se to stalo?
Jel jsem krajem na kole
Rozhlédl se do kraje
A ono tu bylo
Bylo tu schované
Asi něco provedlo
Bylo zavřené za mříže.
Bylo mi ho líto
Chtěl mu dát svobodu
Ono však nechtělo
Prý, že je tu na chvíli
A že za tou mříží
Cítí se jisté před lidmi
Co by ho utrhli
Protože nevědí
Jak krásná je chvíle
Když čeká na léto
Na léto, na léto
A bojí se podzimu
A bojí se
Bojí..

******************

Je to malér

středa, 9. dubna 2014

dnes je chladněji ale ještě svítí slunce

Dnes končí Windows XP. Je to malér? Je a není. Pokud budeš počítač používat OFF line, je vše v pořádku. Ale takový počítač je na prd. Oproti mému očekávání je to opravdu blbé. Microsoft totiž na tento systém dnes přestává obnovovat dataje a hájit systém před napadením. Proto tento internetový gigant nabízí nové systémy a samozřejmě za peníze. Je to kšeft, a velký. Málo který kutil typu JÁ si to dovede přeinstalovat sám. A tak dostanou práci i ajťáci. A jsou to samozřejmě neslušní ajťáci, tak zvaní hakeři co si záludné viry vymýšlí. A tak si myslím, že přestanou vymýšlet časem viry pro XP, proto již nikdo nebude tento systém vlastnit. Takže počkat půl roku a XP bude bez chyby. Tady se nabízí domněnka, že takoví ajťáci sedí přímo u Microsoft. Musíme si to představit tak, jakoby sklenář po nocích rozbíjel okna domů, aby si je pak majitelé u něj nechali zase zasklít. A tak majitelům XP asi nezbude nic jiného, než přejít na nový systém!

********************************************

Dny jako tyto

úterý, 8. dubna 2014

Po dovolené to vždy vypadá, jakoby začínal nový život. Koš se špinavým prádlem přetéká a pračka je v neustálé pohotovosti. Pomalu se vkrádá do výjimečného života hotelového pobytu, který jsme zanechali skoro 4 tisíce kilometrů na ostrově větrů, všední rutina; večer spát ráno stávat, sledovat pořady v televizi, jednoduše se vrátit tam, kde jsme byli před dovolenou. Ano, vrátit se do všedního dne. Snídaně ráno na stole nestojí, oběd se sám neuvaří a večeře se neodehrává  v pohostinném španělském prostředí s číšníkem, co již druhý den našeho pobytu ví, co má přinést k pití.
Po dlouhém a zpožděném letu, po kroužení nad Frankfurtem, protože ještě nebylo pět hodin ráno, kdy se letiště otvírá, jsme přistáli do ranního Hessenska, kde jsem po dlouhé době spatřil východ slunce. Počasí se nechalo vidět, skoro to bylo, jako bychom ho přivezli letadlem. Alespoň nám to naši blízcí říkali. Stávku pozemního personálu jsme proleželi u poolu hotelu Iberostar na Fuerteventura. Byl nám přidán jeden den dovolené. Sotva se nával v koši na špinavé prádlo, jako pára nad hrncem vytratil a pračka byla zbavena svých úkolů, počali jsme přemýšlet nad dalším přesunem. Chystáme se do Lhoty. Ještě jsme nepočali balit, zato, jsme třikrát změnili termín odjezdu. V neděli jsme byli v Bad Soden Sallmünster, celý kraj se od poslední návštěvy zcela změnil. Tráva je již zelená, stromy se zase oblékly do jarního hábitu světle, šťavnaté zeleně a spoustu keřů je již v plném květu. Je to pučení nového života, jak to známe každého jara. Všude počíná nový život, onoho zázraku, který musíme vnímat, cítit a dýchat. Ano, jaro se k nám vrátilo, přestože tu letos nebyla zima. Asi na nás zapomněla. Snad se již nevrátí....

************************************* 

Panelák- Mesa Verde odkaz na článek

***************************************************************

Sahara v Evropě

pátek, 4. dubna 2014

Dnes bylo zdánlivě zataženo

Sandsturm neboli písečná bouře, tu jsem zažil již před mnoha lety ve Španělsku. Ve Valencii jsem viděl co dokáže. Všechny domy byly na jižních fasádách žluté ne jak je  v této zemi zvykem bílé. Ze severu byly bílé a vypadalo to strašně divně. Je zajímavé, že Fuerteventura, ostrov v naprosté blízkosti Sahary, je sopečného původu a nenajdete tu žádnou úrodnou půdu, neboli ornici, jak se u nás říká, přesto však má překrásné bílé pláže, desítky kilometrů dlouhé. Tento písem sem navál ze Sahary. Ostrov má dokonce tak zvanou Wanderdüne, což by se dalo přeložit jako neustále se přesýpací duny, někde uprostřed ostrova.  Dnes tuto bouři zažíváme u nás v Evropě. Nejvíce je postižená Anglie. Přes britské ostrov se valí písek, který je pouhým okem neviditelný přes Skandinávii na naše území. Poznáme ho pouze při západu slunce, kdy se obloha barví do pohádkových, oranžově rudých barev. Později ho najdeme na karoseriích aut a tady pozor! Jde pouze vodou odstranit, hadříkem či smetáčkem to jde také, ale poškrábe se lak, jako by jste se na kapotu vrhli šmirgl papírem. Pro zemědělce a to je zajímavé  je vítaným hnojivem, obohatí úrodu.

*******************************************************

Odkaz Hotel Cordinal Mogan Playa Gran Canaria 
Iberostar

Duben Apríl Apríl

2. dubna 2014

Poslední dny je teplo jako v létě. Slunečně

  Dnes je krásně, jako vymalováno. Ovšem ze Sahary sem přichází písečná bouře a obloha bude mít oranžový nádech. Jestli to tak bude to nevím, ale v rádiu to hlásili. Včera jsem měl stres, protože mi přestal fungovat Internet Explorer. A aby to nebylo vše, odstranil jsem již dříve všechny jiné vyhledávače, takže jsem byl namydlený. Můj ajťák na to potřeboval dvě hodiny a ve finále se mu podařilo nainstalovat jen  Firefox. Ne že by to byla špatná mašina, ale je jiná. Převzala však všechna oblíbené až na pár maličkostí a tak jsem zapnul laptop, který byl v provozu naposledy ve Lhotě a tam Explorer také nefungoval. Takže to byl možná útok na Windows, nebo na moje IP číslo. Sledoval jsem zprávy  v rádiu ale nic nehlásili. Tak proto je tu moje rada: nechte si nějaké vyhledávače v rezervě. Pokud to mohu posoudit, probíhá právě jejich boj o zákazníky. Jinak jsem nadělal na zahradě plno práce, konečně jsem předělal pumpu a jezírko a voda v poolu se již také čistí. Takže ať žije krásné počasí…Aha, Pajda tu má dnes kamarádku!