Veselé krávy VIDEO
Dnes
zase svítí slunce a je teplo
Včera jsme se měli
všichni sejít. Říkal Zdeněk. Říkal Slávek. Jo, přišly dvě kytary a nás bylo
málo, ale než kluci vybalili nástroje, přišla banda mladých holek, tak kolem
čtyřicítky a obsadily sál. Bylo jich asi dvacet, měli sedm kytar a basu. Pravou.
Všechny měly trička vzadu s nápisem „Veselé krávy“ a tak se hrálo chvilku
ve výčepu a chvilku na sále. Pak byl již jen zmatek a nikdo nevěděl kdo hraje. Byla
tu starostka z Čisovic a přišel i můj bratr Karel s kamarádem Petrem.
Než se starostka odhodlala zeptat, co že tu Karel chtěl, byl již zase pryč. Po dlouhé
cestě z Mnichova si chtěl dát pivo a tak jel domů, do Voznice. Veselé krávy
to táhly až do rána a pak se vyspaly na palouku před hospodou.
******************************
The Sparrow and the
Mouse
Vrabec a Myš VIDEO
pátek,
30. května 2014
Dnes
je zima 11° a prší
Včera jsme se vypravili
do Prahy. Madame Melanie Gall z New York
zpívala vlastní malý muzikál o Edith Piaf. Bylo to na Jánském vršku, v muzeu
alchymistů. Chtěli jsme strávit odpoledne na Malé straně, ale počasí nám
nepřálo a tak jsme jeli hned do divadélka. Tak malé divadlo jsem ještě neviděl.
Jestli se tam vešlo dvacet lidí. Nejprve jsme čekali v malé hospůdce a pak
jsme přešli do divadla. Bylo to moc hezké a jaksi naivně okouzlující. Při zpáteční
cestě domů jsme v autobusu potkali Zuzanku a její sestru Báru. Bára si již
dělá řidičák a bere si půjčku a staví si s přítelem dům. Zuzanka zápasí s angličtinou
a v sobotu zpívá na zámku v Mníšku. Nakonec jsme se stavěli v hospodě,
kde bylo docela plno. Motorkáři dojednávali cestu do Rumunska. Byl tam také
Láďa Drda z Bojova…
***********************************
To se může stát jen
jednomu…VIDEO
čtvrtek,
29. května 2014
Zcela jsem zapomněl tuto
příhodu. U Štěpánků prokopávali zahradu, o tom jsem se již zmínil. Když bylo do
příkopu vše položeno, co tam patřilo, tak to vše zasypali a zbyla jim hlína. Povídám:
ta se vám bude hodit, ono si to sedne. Míla na to: to si nesedne, bagr po tom
jezdil a průkop byl vykopán ve tvaru „V“ a to si nesedá. V duchu jsem s ním
nesouhlasil, ale jeden nemusí všechno vědět a tak jsem byl zticha. Můj živočišný
hard disk v mé hlavě mi sice hlásil, že podobnou informaci ještě nezaznamenal a
že to teda uloží do paměti. Den na to šla Hanka doprovodit kamarádku Olinu k autobusu
a byla svědkem této scény: Mílovo auto bylo zaparkované pravými koly přesně na
zasypaném výkopu, jenže nestálo již rovně, ale leželo na boku, jako když se
překotí koráb, jakoby chtělo spadnout do rokle, která tam však není. Před zahradou
se pilně snažilo obrovské hasičské auto, aby auto vytáhlo, což nebylo snadné,
jsouc zcela vcucnuté do výkopu ve tvaru „V“, který jak mi bylo řečeno si
nesedá. A tak jsem tu mylnou informaci z biologického hard disku zase vymazal.
**************************************************
Den otců
čtvrtek,
29. května 2014
Dnes
je pod mrakem a zima 11°
Co je psáno, to je dáno. Dnes je den otců, v Německu je celostátní
svátek, lépe řečeno křesťanský, neboť je dnes 40. den po Velikonocích. Slaví se
vždy ve čtvrtek, ale datum je pokaždé jiný, to podle těch Velikonocích. Je to
svátek na nebe vstoupení Ježíše Krista. Zajímavé je, že je to v každé zemi
jinak. Den otců je den, kdy mají svátek
otcové. Na světě se fakticky slaví během celého roku - ve velké většině zemí třetí
neděli v červnu. V mnoha latinskoamerických zemích, Itálii, Portugalsku,
Španělsku se Den otců slaví tradičně na den sv. Josefa 19. 3. V České republice
se fakticky neslaví, leč oficiálně připadá také na třetí neděli v červnu. První
akcí podporující Den otců byl a stále je Tátafest, pořádaný v mnoha městech
České republiky od roku 2007 Ligou otevřených mužů spolu s různými rodinnými a
komunitními centry za podpory Unie center pro rodinu a komunitu.
Der Vatertag, Herrentag oder Männertag ist ein in
verschiedenen Teilen der Welt begangener Feiertag zu Ehren der Väter und Männer. Im
deutschsprachigen Raum variieren Bedeutung und genaues Datum des Tages. In
Deutschland wird er an Christi Himmelfahrt gefeiert, dem 40. Tag
nach Ostern.
**********************************
Když je hotovo
středa, 28. května 2014
Dnes je pod mrakem a docela zima
Včera se odehrávaly bouřky a přívalové deště. Samozřejmě to nebylo jako na
Balkáně, přesto se voda valila, když jsme se vraceli z Měřína z plavání.
Byli jsme tentokrát na Dobříši u Číňana. Má to vždy dobré. Pro Mílu to byl nový
svět, neměl si z čeho vybrat. Ve finále chtěl smažený sýr. Povídám: to
tady nebude k jídlu, vezmi si něco čínského. Tak si pak dal hovězí na
bambusu a nerad připouštěl že mu to chutnalo. Štěpánkovi měli za sebou perný
víkend, ale zahradu mají již zase zasypanou, vodu, kanál, proud k dolnímu domu
položenou. Akorát azalka vzala za své, asi se na ten binec nemohla dívat. U Štěpánků
se kope 2. díl
*************************
Konečně rozkvetly lekníny
Zeptej se, řekl Robert
úterý, 27. května 2014
Dnes jsou pěkný Slejváky a
bouřky, teplo
Můj chytrý telefon se dá ovládat hlasem. To vám
asi neříkám nic nového. Vždy, když se sedí v hospodě tak se kecá. No přece
tam nebudeme chlastat potichu. Obyčejně se zapleteme do téma a nevíme pak dál. A
tu vždy Robert pohledem na mně přikáže: no zeptej se. Pamatuji si, že se
nevědělo, jak vypadá irský teriér. Tak jsem dal telefon do pozice a říkám:
irský teriér! Nic! Tak tedy opět: irský teriér. Zase nic. Pamatuji se, že jsem
pak celý večer, jak ten blbec říkal do telefonu irský teriér a nechtěl jsem
věřit tomu, že byla na serveru nějaká chyba a on mi toho pitomého teriéra
neukázal. Když jsem přišel domů, ukázal mi ho okamžitě. Irského teriéra.
******************
Příběh
Příběh
Úterý 27.5.2014
Jednoho dne požádala učitelka své žáky, aby napsali jména
ostatních kamarádů ve třídě na list papíru. Zároveň požádala, aby u každého
jména ponechali trochu místa. Pak řekla žákům, aby si promysleli co se dá u
každého jména, spolužáka napsat něco milého, něco, se mu na něm, na ní líbí.
Trvalo to celou hodinu, než byli žáci s touto podivnou
úlohou hotovi. Než opustili třídu, nechali na stole učitelky své úlohy.
O víkendu napsala učitelka jména žáků, na každý list
jedno. Pak připsala všechny milé posudky, které žáci o svých kamarádech
napsali. V pondělí tyto listy rozdala žákům. Po krátké chvilce se všichni
usmívali. „Opravdu?“ bylo slyšet jak se šeptem žáci divili. „Já jsem nevěděl,
že jsem někomu důležitý“, bylo slyšet odjinud, „nevěděl jsem, že pro někoho
něco znamenám.
Pak se již o těchto listech nikdo nebavil. Učitelka nevěděla,
zda si žáci mezi sebou o této úloze povídají, nebo zda se svěřili doma rodičům.
To nebylo důležité. Tato úloha splnila své poslání: žáci byli spokojeni sami se
sebou a i mezi sebou.
Několik let později zemřel jeden z žáků při úrazu. Učitelka
přišla také na pohřeb. Kostel byl přeplněn mnoha lidmi, učiteli a spolužáky. Jeden
po druhém z těch kdo měli mrtvého, mladého muže rádi, nebo ho znali,
přistoupili k rakvi, aby podali zesnulému poslední poctu.
Učitelka přišla k rakvi jako poslední a dlouho se
modlila. Jak tam tak stála, říká jeden z těch, co nesli rakev: „Nebyla jste
Markova učitelka na matiku?“ pokývla hlavou: „Ano.“ „Marek o vás často a hezky mluvil!“
Po pohřbu se většina Markových spolužáků zdrželo, povídali
si. Markovi rodiče byli obzvláště vytrvalí a chtěli s učitelkou mluvit. „My bychom
vám chtěli něco ukázat,“ řekl Markův otec. Z peněženky vyndal starý
mnohokrát rozložený a zase složený kus papíru. Učitelka věděla, aniž by se
podívala, že to byl jeden z těch listů, na kterém byly zapsány ty milé věci,
které Markovi kamarádi o něm napsali.
„Chtěli bychom vám poděkovat, že jste tenkrát udělala
takovou dobrou věc,“ řekla matka zesnulého. „Jak jistě vidíte, bylo to pro
Marka velmi důležité. Stále měl ten list
u sebe!“
Tu se všichni žáci sestoupili kolem bývalé učitelky.
Charlie se trochu usmál a řekl: „Já mám také můj seznam. Mám ho stále v hořejší
zásuvce mého psacího stolu!“ Manželka
Honzy řekla. „Honza mě poprosil, abych list přilepila do našeho svatebního
alba!“ „Já mám ten list také, mám ho v mém deníčku,“ řekla Monika. Pak sáhla
Irena do svého kapesního kalendáře a vyndala ošumělý list papíru. „Já ho nosím
stále u sebe!“ a pak mínila: „Já si myslím, že jsme si ty listy schovali
všichni!“
Učitelka byla tak dojatá, že si musela sednout a plakala.
Plakala pro Marka a pro své žáky, kteří již nikdy nebudou s kamarádem moci
zajít na pivo, promluvit s ním.
Ve spolužití s našimi bližními, příbuznými a známými,
které máme rádi, o které si děláme starost, často zapomene, že každý život
jednoho dne skončí a my nevíme kdy. Proto bychom jim měli včas říci o naší
lásce, dříve, než bude pozdě. Nech vědět ty, které máš rád o které se strachuješ,
že tu pro ně jsi. Mysli vždy na to, že co zaseješ, to také sklidíš. Co do
života druhých přineseš, to se vrátí do života tvého.
Německá verze
Německá verze
*****************************
Před hospodou se hrálo VIDEO
neděle, 25. května 2014
dnes je čerstvý vzduch a
slunce pálí
Byla to shoda okolností. Parta, co se znenadání
objevila před hospodou za sobotního odpoledne, měla hrát nahoře u Dörnerů. Tedy
u čučí huby. Jelikož ale byla bouřka a v hospodě bylo nabyto, přešli
hudebníci k nám. Seděli jsme na zahradě a pozorovali neobyčejný počet
chodců a pak dokonce několik aut, jak zahnulo k hospodě a pak jsme zalezli
před bouřkou domů a nakonec nás vylákal hlahol a zpěv. Tak jsme se tam s Hankou
vypravili. Pajda směl tentokrát s námi, byl velice vděčný a za odměnu nám
neudělal doma hromádku, jak to provozoval již několik nocí. Nakonec přišla
Irenka se svou skupinou a já zase musel konzumovat Metaxu, protože se kazí….
******************
U Štěpánku se kope VIDEO
sobota, 24. května 2014
Dnes je pod mrakem a občas
prší 18°
Dnes je pod mrakem a takové ticho. Zvířata jakoby
si ulevila od posledních horkých dnů. I lidi jsou smutní, kde je slunce? Nakonec
zase tolik nelilo a tak se zahrada u Štěpánku v klidu kope. Staví se
přívod k novému domu, co si malý Míla staví.
Včera odvezla Hanka Helenu k autobusu do
Prahy, který se vydal na cestu do Frankfurtu. Hanku mrzelo, že přijde o něco v hospodě,
ale tam se nic nedělo. Nikdo nepřišel. Ungrovi a já a ještě onen podivný ajťák jedl
zelnačku. Pak tedy přijela Hanka a divila se do prázdné hospody. Muzikanti se
prý sjížděli u Jardy. Tady nenacházím slov.
***********************
Přivezli dříví VIDEO
pátek, 23. května 2014
Dnes je horko, kolem 30°
.JPG)
Byla to shoda okolností. Jeli jsme v úterý plavat,
byla s námi i Helena. Míla povídá, tak mezi řečí, že dostal SMSku, že mají
nabídku dřeva, bez poplatku za dovoz. No, je horko, kdo by myslel na dřevo a že
bude v zimně potřena. Tak jsem během jízdy zavolal, majíc chytrého Tiguana
s telefonem a dříví mi bylo přislíbeno. Pak se pán ozval ještě jednou, že
tedy přijedou ve čtvrtek. Hanka a Helena byly v Praze, ve dvě hodiny
se vrátily a pak přivezli to dříví. Byla ho halda, ještě, že nás tu bylo dost. Já
nakládal do kolečka, Helena vozila a Hanka ve dřevníku skládala. Půjčili jsme
si ještě jedno kolečko od Míli a tak šla práce od ruky. Byla to dřina. Polínka,
ač vypadala zdánlivě stejně, byla čím dál těžší. Tak jsme to k večeru vzdali.
Pak přišli Štěpánkovi na víno a dnes ráno jsme tu hromadu dodělali. Hanka pěkně
dřevo složila, bylo ho najednou mnohem méně. Slávek přišel ráno okukovat, a že
by se mu hodilo jedno polínko na uzení, tak jsem mu ho přes plot podal. On však
mínil, že je to moc těžké a šel si po svých. Děkuji touto cestou všem
pomocníkům, určitě si v zimně vzpomeneme na tu dřinu…
************************************
Zajímavý ajťák
středa, 21. května 2014
Dnes je horko, slunce 29°
Včera bylo v hospodě veselo. Všichni měli
dobrou náladu, to tím, že se naše těla nahřála konečně blahodárným teplem a
nasála vitamínů D a B a naše ústrojí počalo produkovat serotonin,
jinak známý jako hormon štěstí.
Bylo tedy
veselo. Vedle mě seděl mladík a jedl nějaké jídlo. Dal jsem se s ním do
řeči: ty tady pracuješ? Jo, tam vzadu, mínil. Aha, tak ty jsi ten pokrývač co ti dělníci dnes ráno
nadávali? Měl totiž onen mladík krunýř kolem krku, jak se dává lidem, když se jim nějak
vyhoupne krční páteř. Ne, ne, mínil, já dělám tam vzadu, co se píší ty
počítačový hry, jsem grafikem. Chvíli jsem se naň koukal a dal se do smíchu. Jo,
přesně ten serotonin zapůsobil. Takže sedíš u klávesnice a před sebou máš
monitor? Ano, přesně tak. A u toho se ti stal ten úraz?? Jo, padl jsem hlavou
na desku stolu. Neuvěřitelné. Teprve později mi Irenka vysvětlila, že mladý pán má
padoucnici a to již zase
sranda nebyla….
**********************************
pondělí, 19. května 2014
Dnes se udělalo vedro a
odpoledne byla bouřka
Dnes jsme jeli do Tróji. Synovec od Hanky tam má
hospodu. Je to hned vedle divoké řeky, kde se dějí mistrovství ve sjezdu kánoí a
s rafty. Navigace nás spolehlivě odvezla až do Vodácké ulice, což vlastně prý
ulice není, je to prý naplavenina. Tam jsme byli pozváni na oběd a pokec. Vlaďka,
Tomášova matka perlila jako dříve. Na každém si něco našla, ale co má být: je
to její život. Pak jsme jeli do ZOO. Naštěstí jsme dostali volňásky od Tomáše,
takže jsme platili jen za parkování a za psy. ZOO byla narvaná a hlavně maminkami
s kočárky. Tolik maminek a dětiček na jednom místě jsem ještě neviděl. Určitě
je zahrada krásná, mně to ale moc neříká. Když jsme byli u paviánů, volala
Milena, že nám zachránila peřiny, které jsme před odjezdem vyložil z okna,
že prý je ve Stříbrné Lhotě hrozná bouřka. Moc děkuji ještě jednou touto cestou. Měl
jsem milný dojem, že po dnech hrozné zimy již bude krásně. Vraceli jsme se přes
Zbraslav, abychom se vyhnuli zácpě na dálnici, protože se tam něco opravuje. Pejskové
byli vyhládlí, ale již jsou spokojeni, a
nasyceni….
*****************************************************
Padel ODKAZ
neděle, 18. května 2014
Celý den prší a je zima 8°
Padel je sport, o němž se v Čechách ví, ale
ještě se tu nehraje. Je to taková odmocnina tenisu a squashe. Již se prý budují
potřebná hřiště v Praze a jiných městech. A co jinak? Není o čem psát. Venku je tma
jako vánocích a teplota se také moc neliší. Vzpomněl jsem si na tento sport,
protože ho hraje syn Roberta co vaří na Fuerteventura, Lukáš, v Malaze. Jenomže
jsem si na název toho sportu nemohl vzpomenout až teď, co přijela Helena, dcera
Hanky. Ta si totiž na ten název vzpomněla. Však proč by ne, je jednou tak
mladší než já. Padel se hraje, podobně jako squash v kleci, ne však skleněné
ale síťové. Lukáš má být v Malaze přeborník. Jinak není nic nového na
Lhotě, tedy nic pozitivního. Parta z hospody se rozpadla, náš stůl je považován za blbce, tedy Hovorkovi vyjímaje, a tak si hledáme jinou zábavu. Třeba
je to všechno jen počasím. Možná. Asi jo. Nebo se mýlím?
************************************
Být objektivní
Být objektivní
čtvrtek, 15. května 2014
Zima zima zima
Člověk má být objektivní. Posoudit vše ze všech
stran. Hlavně mají být objektivní novinové, televizní a radiové zprávy. I můj
deníček. Jednoho dne, za jisté situace se změnila naše hospoda navždy. Otázka je,
kdo udělal chybu, kdo neviděl důsledky jistého rozhodnutí. A již se to nikdy
nenapraví. Právě pro tu objektivnost tu uvádím: jak
to vypadá v sousední hospodě. Tak, a teď obraťme list, nehodlám
věc dále komentovat. Dnes jsme s Hankou byli v Obořišti nakoupit
kytky. Přijeli jsme tam právě v čas, neboť Ungrovi by nám vše vykoupili. Hanka
doma všechny zasadila, já se zabýval technikou uschlé jabloně, na kterou jsme
zavěsili květináče a bylo zapotřebí uvést do provozu tak zvané květinové
výtahy. To aby se mohlo zalévat.
**************************
13. skříňka 13 Bouřka VIDEO
úterý, 13. května 2014
Zima, déšť bouřka
Dnes jsme byli opět plavat. Jeli jsme za deště a
zimy. Jako zcela normální plavání až na to, že jsem dostal skříňku číslo třináct.
S Aničkou jsme měli šťastné číslo, bylo to také třináct. A dnes je také třináctého. Jak jsem psal,
byli jsme s Hankou a Mílou a Evou na Skalce na koncertě, což se nám moc
líbilo a paní sopranistka z New York paní Melanie Gall hraje, nebo lépe řečeno stvořila
muzikál „The Sparrow and the Mouse“ (Vrabec a Myš) jež pojednává o Edith Piaf. Hrají
ho v Praze v Museu Alchymistů a tak jsme si s Hankou řekli, že
se tam pojede. Vrhl jsem se k počítači, že si koupím vstupenky. Dostal jsem
od spořitelny novou kreditní kartu, ale ta mi při placení hlásila, že je
nefunkční. Byl jsem tedy včera v bance
a vyčítavě jsem tu situaci paní Talůžkové vylíčil. Vzala kartu a podívala se do
počítače: jo, vy tu nemáte aktivovanou platbu přes internet, to zařídím. Ale bude
to funkční až zítra. A to bylo dnes. A tak jsem to zkusil znovu a hned jsem si
mohl vytisknou dvě vstupenky na představení. Dnes odpoledne dávali v televizi
život Editd Piaf a tak se to vše hodí. Při odpolední procházce se psy se přes
Brdy přihnala bouřka, vypadalo to hůře, než to dopadlo.
*************************************
Koncert na Skalce VIDEO
pondělí, 12. května 2014
Slunce, zima, déšť
Dnes jsme byli na Skalce v klášteru. V rámci
Americké Jaro tak koncertovala sopranistka Melanie Gall a kytarista Tomáš
Hanzlíček. Město přistavilo u duchoďáku autobus a tak jsme se svezli. Bylo to
jedinečné vystoupení, Melanie se dokonce uváděla legrační češtinou a mělo to
dobrý ohlas.
Koncert na Skalce fotogalerie
Koncert na Skalce, pouze hudba
Koncert na Skalce fotogalerie
Koncert na Skalce, pouze hudba
**********************************************
Milena nám poslala skvělou kuchařkuPODÍVEJ SE
************************************
Neuschwanstein
neděle, 11. května 2014
Dnes je zima pod mrakem a
bude pršet
Irena měla v sociálním klubu několik dní absence,
včera se provalilo proč. Byla s Robertem konečně navštívit pohádkový hrad Neuschwanstein
v Allgäu, v Bavorsku.
Robert se ukrutně vytočil, kolik že to máme těch
černej, ať si tam uděláme pořádek. Nic jiného k vyprávění neměl. Teprve, když
si objednal svíčkovou, za protestu Ireny, se trochu uklidnil. Irena byla toho
názoru, že se již nevejde do rukávů od košil, no každý stárnoucí tělnatosti říká
jinak. Ona například by se k tomuto téma neměla vyjadřovat, již dlouho nechodí
nakupovat do dětských velikostí. Nicméně se pak rozpovídala, jak se tam
Robertovi líbilo. Neuschwanstein je slátanina stavebních slohů, která z tohoto
pohledu nemá žádnou hodnotu. Pohádkový bavorský král Ludvik byl tak praštěný,
že ho tehdejší vláda nechala zavřít do blázince, kde se pak se svým dvorním
lékařem záhadným způsobem utopil. Ludvik stavěl po celém kraji pohádkové hrady
a zámky a vláda na to již neměla. Dnes těží mnoho peněz z turistů, kteří
sem jezdí. Celý večer se Robert nemohl přestat rozčilovat nad tou skupinou
tmavších občanů Německa, až jsem musil zakročit řka, že mu také nezávidím jeho
Romy. To pak již vypěnil opravdu. Asi byl po dlouhé cestě unaven.
Slávek nám upekl chléb, tak jsme se o něj podělili se Štěpánkovými. Byl zrovna vyndaný z trouby a horký, hned jsme si doma dali. Pajda byl tentokráte s námi a Andy, co zůstal doma sám z toho měl asi průjem.
Slávek nám upekl chléb, tak jsme se o něj podělili se Štěpánkovými. Byl zrovna vyndaný z trouby a horký, hned jsme si doma dali. Pajda byl tentokráte s námi a Andy, co zůstal doma sám z toho měl asi průjem.
********************************************
Konkurence
sobota, 10. května 2014
Dnes je horko na slunci a
zima v chládku
Tak se to konečně provalilo. Na Stříbrný Lhotě se
hraje ve dvou hospodách. Ne proto, že by nás bylo tolik, ne, počet se
nezvětšil, jen ten hraje tu a ten zase tamhle. A jsou i tací, co během večera přebíhají
z jedné hospody do druhé. Jak stárneme tak blbneme. Nyní jsem zralí do
mateřské školky. Časem budeme nosit i plínky. Nic nám však nebrání dále vést
blbé keci a ty, jak říká Jirka, nemají cenu….
**************************
Tváří v tvář VIDEO
pátek, 9. května 2014
dnes je oblačno, horko a
zima
Dnes ráno jsme stáli tváří v tvář bachyni se
selátky. Dlouho si nás nevšímala, jelikož šel vítr od ní a proto nás necítila. Bylo
to prvně, co jsem ji spatřil živou a ve skutečnosti. O tom, že se prochází v Mníšku po náměstí se
píše i v novinách, ale vidět ji na vlastní oči to je jiné. Nejprve jsem ji
vyfotil a pak to oznámil Hance, aby se také podívala a pak jsem ji křikem
odehnal. Zvedla hlavu, odměřila vzdálenost, asi promýšlela zda mně má napadnout
ale pak odběhla do lesa. Selátka za ní, v jedné řadě. Další cestou ranní
procházky jsme obdivovali Milošovo, odborně opravené auto. Americké!
*********************Zázračná hadice VIDEO
čtvrtek, 8. května 2014
Dnes na slunci vedro pod
mrakem zima
*********************************************
středa, 7. května 2014
Kdo by neslyšel o Dětenicích? O její proslavené středověké
knajpě? Až naškudlíš, přijď se zase nažrat? Tam si buduje Tomáš se Zdenkou
hotýlek. Budou to mít asi moc hezké. Až otevřou, pojedeme se tam podívat.
*******************
Svátek
středa, 7. května 2014
Dnes prší
Dnes má svátek Slávek. Máme jednoho v hospodě
a tak mu touto cestou přejeme vše nejlepší. Ája mu včera upekla limonádový
koláč, ve světě známý jako Fantakuchen. Chtěla mu upéci „Mraky“, ale neměla
potřebný materiál. Večer Slávek upekl škvarkové placky s kmínem, který
neměl a tak si ho Ája půjčila u nás. Bylo hezky, tak jsme její návštěvu spojili
se skleničkou vína. Dnes tu má Hanka na návštěvě kamarádku Olinu.
Hodili jsme řeč a došli jsme k tomu, že jsme byli na pionýrským táboře v Kácově nad Sázavou a že tam byl bývalý skautský vedoucí, který nám zpaměti vyprávěl román „Pes Baskervilský“, což tedy asi nemohl být někdo jiný. Četl/vyprávěl ho na pokračování. K obědu máme Krautspätzle. To jsou nudle, které se dělají v okolí Stuttgartu, jinak je prodávají u LIDL. Je to jednoduchý recept: osmahne se cibulka, česnek, kyselé zelí, zamíchá se vše do vařených nudlí a bohatě se promíchá se strouhaným sýrem, čím více smrdí, tím lepší. Pak se vše zapeče v troubě. Dobou chuť.
Hodili jsme řeč a došli jsme k tomu, že jsme byli na pionýrským táboře v Kácově nad Sázavou a že tam byl bývalý skautský vedoucí, který nám zpaměti vyprávěl román „Pes Baskervilský“, což tedy asi nemohl být někdo jiný. Četl/vyprávěl ho na pokračování. K obědu máme Krautspätzle. To jsou nudle, které se dělají v okolí Stuttgartu, jinak je prodávají u LIDL. Je to jednoduchý recept: osmahne se cibulka, česnek, kyselé zelí, zamíchá se vše do vařených nudlí a bohatě se promíchá se strouhaným sýrem, čím více smrdí, tím lepší. Pak se vše zapeče v troubě. Dobou chuť.
***********************
úterý, 6. května 2014
Dnes je slunečně a teplo
Měli
jsme uprostřed zahrady velkou třešeň. Mimo toho, že měla plno dobrých třešní,
dávala pěkný stín. V loni nám zašla. Mysleli jsme si, že se letos chytí,
ale ne. Tak jsme ji ořezali a pokoušeli se mnoha výmysly navodit stín. Jedna varianta
byla, že natáhneme plátno od větve k větvi a uděláme jakousi zahradní
plachetnici. Pokus se nevydařil, mimo posměchu sousedů jsme nic nezískali. Pak jsme
strom ověnčili pentlemi a jediný kdo nás pochválil byl jeden malý chlapeček,
ale to bylo tím, že si mnoho vykoledoval. Teď jsme na strom pověsili košíky do
kterých zasadíme visací kytky. To se již ve vsi ujalo. Ale pořád jsme nedocílili
ten stín! Až jednou jsem plakal na správném místě v správnou dobu a
vykoledoval si Pardála. Měl sice skobu jako hrom, ale Hanka to zašila. Dnes jsme
stojan vestavěli do trávníku, aby se dala dobře sekat tráva a věc je hotová. PardálPardál
**************************************
Jak Hanka šlápla do hovna
pondělí, 5. května 2014
Dnes svítí sluníčko ale je
zima
Dnes jsme jeli nakupovat a rozhodli jsme se, že
necháme psy doma. Nakoupeno, stavili jsme se ještě u studánky pro vodu a automatická
brána do zahrady se otevřela (Hanka vystoupila odemkla vrata) a pak jsme počali
nosit nákup domů. Psy ze jako vždy vyvalili ze dveří a skákali, no radost, jako
bychom nebyli doma 10 let. Nákup se vždy odnese do kuchyně a pak se třídí a
prakticky se nejprve roznáší přibližně tím směrem, kam co patří. Ovoce na velký
stůl, pasta na zuby na schody, aby se příležitostně dostala až do koupelny a
tak sále. Jak Hanka nesla tu pastu na schody, zjistila, že psy rozbili vázu s umělým
pískem a takovou umělou kytkou. A tak mi jedným dechem říkala: „hele, oni shodili
vázu, já jsem šlápla do hovna!“ No,
pejskové se asi hnali po schodech dolů, protože nahoře u arkýře nás vyhlížejí,
rozbili vázu a Andy se asi u toho posral. Odhadujeme to jen podle velikosti
hromádky, co jsme našli. Tak to je naše dnešní příhoda. Čekáme, co se stane dál…
*****************************
Sociální klub
Sociální klub
sobota, 3. května 2014
Dnes prší a je zima 5°
Včerejší večer se nebude moci zapsat do rekordních
návštěv. Z party kolem kytar nepřišel ani jeden. Jen náš stůl byl plně
obsazen. Akorát Wendys s Hankou přišli a hned zase odešli. V podstatě
to vypadalo jako domluvené. To se stává, když se hospoda dostane do špatných
pomluv. Já to za mého působení coby hospodský znám moc dobře. To se valí
pomluvy jako načasované, v pravidelných přílivech. Dobré vlastnosti
hospodského se ponoří ke dnu a v pěně příbojů se jeví jen to špatné. Obyčejně
se pak již nic nezachrání. Buď si hospoda najde nové hosty, nebo jiného hospodského.
Pro nás je to období trochu nešikovné, nechceme totiž nic jiného, než se sejít
a pokecat si. Ale nezbývá nám nic jiného než vyčkávat.
Dnes jsem si dal do
překladače slovo Anlieger. To totiž stojí v Německu pod značkou zákazu
vjezdu, tam co v Čechách stojí „Pouze pro dopravní obsluhu“. Pořád mi
připadalo, že to není výstižné. Vždyť tam třeba bydlím, nic tam nedodávám. A přátelé,
které jsem pozval ke mně také přece mohou přijet! A tak jsem dnes zjistil, že
německé „Anlieger frei“ znamená, že tam sousedi smí. Je to jednoduché a výstižné.
Slovo Anlieger jsem nepoužíval, protože soused
má také v němčině obdobu: slovo Nachbarn. Tak jsem zase o kousek
chytřejší. Dnes mi také dodal Zdeněk fotky ze čtvrtečního posezení: Večeře
u Mařenky
********************************
Koníček, rádio a Hitlerovi narozeniny VIDEO
pátek, 2. května 2014
Dnes je hezky, bouřky,
zima i teplo
Včera mi přinesl bratr Karel staré rádio, které
jsem kdysi daroval Píseckým. Je tomu nejméně 30 let. Takže se rádio zakoupené
ve Frankfurtu dostalo přes Novodvorskou na Stříbrnou Lhotu. Píseckých totiž
opouštějí pražský byt. Ten, kterému slibovali, že se tam vrátí, až budou staří.
Švagrovi je 91 let, kdy ale budou staří zapomněli říci. Nyní ten byt pronajímají.
Bratr s tím má běhání a tak si stačil u nás vypít jen kávu. Pracuje v Bavorsku
jako kuchař ve starobinci a mimo řeči mi říkal, že měl Hitler včera narozeniny. Zajímalo mě,
jak na to přišel. Docela jednoduše: polovina pacientů, lépe řečeno, důchodců,
je uzavřeno na zvláštním oddělení, kde dožívají postižení stařeckou demencí a
ty Hitlerovi narozeniny slaví. To se totiž událo v jasných chvílích jejich
myslích a že prožívali dlouhé období, kdy se tomuto pánovi již nefandilo,
zapomněli. Gott sei Dank že jsou většinou upoutaní
na lůžko. K tomuto téma od D. Mentzlové: Cesta do Berlína.Vzpomněl jsem si na mladé lidi co pískali při vztyčování evropské
vlajky. Ty ale na lůžko upoutaní nejsou. Možná, že je to vina nás starých! Nedokázali
jsme dost barvitě popsat jaký byl život pod vládou Sovětského svazu. Ta mláďata
si myslí, že být v EU je to samé….Ach jo, koníček dnes vezl dceru ze školky...
pátek, 2. května 2014
V noci se udělal zima
14°
Včera tomu bylo 10 let,
co jsme se stali členy Unie. Nikdo to neoslavil, nikdo si nevzpomněl. Pro media
to nebyl důvod ke zmínce. A přesto:
Česko vstoupilo do
Evropské unie 1. května 2004. Tomuto kroku však předcházela dlouhá léta
vyjednávání. Myšlenky na vstup do tehdy ještě Evropského společenství se
objevily hned po sametové revoluci 1989. Na novou realitu však nebyli
připraveni ani Češi, ani západoevropští politici. Nastala doba mnohdy
bolestivých změn a reforem, ale i oddalování vstupu nových zemí do unie. Dnes je
tendence z Unie zase vystoupit. Volím korunu, volím jistotu, křičí u
dálnice nějaký poslanec. Ano, krást v korunách je přehlednější a zblbovat
lidi také. Na to, aby občané zjistili, že je na západě vše levnější si člověk
musí vzít kalkulačku. Kdyby tu platily Eura, bylo by to vidět na první pohled. Možná,
že splní naivní přání a osvoboditel přijde zase z východu. Již je na
cestě, pak ale bude pozdě bycha honit…
*********************************
Máj ODKAZ
Slunce a mraky, jiskřivý
vzduch
Když jsme včera odjížděli na návštěvu, nedělo se
před hasičárnou nic. Měla se stavět májka. Již jsme se smířili, že letos nebude
a ejhle, při návratu tam stála v celé kráse. Chlapi si dělali oheň a ve
finále se uložili ve spacákách kolem krásné, spanilé májky. A samozřejmě že
lotři přišli a chtěli ji porazit. Naši se však nedali a bránili májku vlastními
těly. Míla Štěpánek jim ráno přinesl čaj.