Když létají čarodějnice
pátek, 1. května 2015
VIDEO Když lítají čarodějnice
Včera bylo
pěkně, sluníčko, ale zima. Trnuli jsme hrůzou,
protože se hasičárny nic nedělo
a tak jsme měli strach, že letos nebude májka. Nakonec vše propuklo, pod
ložnicí přitáhl traktor pěknou, dlouhou májku, jejíž korunu Koníček
nadzvedával. Pak se do toho hoši dali a i Dan loupal kůru. Byli jsme se podívat
také u zámku, tam byla velká hranice a určitě ji později zapálili, ale jinak
tam bylo celé dění takové nepřehledné. Také jsme se stavili u domečku „kterému
byla zakázána květinová výzdoba“! zůstal tam stát jen jeden květináč, protože
ten stojí na prahu doku a tady paní Digrínová asi nemůže nic namítat. Pak volala
Jana Ungerová, že se pátek v hospodě bude konat ve čtvrtek, protože dnes
začíná mistrovství světa v hokeji. Tak jsme seděli včera mimo Květy Hanky a
Jany sami chlapi a jen sem tam se zahrálo na kytary. Dnes je zima….
Nová bouda a vozík
chrastí
středa, 29. dubna 2015
Dnes svítí slunce ale vzduch je mrazivý
VIDEO Mirkova nová bouda
Již od soboty jsme měli
naložený vozík plný větví.
V pondělí měli zavřeno a v úterý celý den
lilo a dnes jsme ho konečně odvezli. Museli jsme na váhu a tak jsem pojal
podezření, že se bude muset platit, ale s potvrzením, že jsme zaplatili
popelnice se pán Třídění odpadů spokojil. Pak jsme se jeli podívat na Mirkovu
boudu, má to tam pěkné….
Dva květináče a paní
Digrínová
pondělí, 27. dubna 2015
pondělí, 27. dubna 2015
Překrásné počasí
U mníšeckého
zámku stál a stále stojí domeček. Je hned
vedle honosného vjezdu na zámek, jeho
přední stěna hraničí s tak zvaným před zámeckým prostorem. Zde se pořádají
různé akce, počínaje bleším trhem, bitvy Švédů a i poutě s kolotoči. Nevím
proč, ale jednoho dne město tento malý domek prodalo. Bydlí v něm dva
starší lidé, není to však pár manželský, jak paní Digrínová ve své směšné
omluvě zdůrazňuje. Takže majitelé udělají krok z domu a již jsou na
městském pozemku. Tady si dovolila paní postavit vedle vchodu dva květináče
s buksusem, hezky to domečku slušelo. Jak to paní Digrínová spatřila,
okamžitě volala oné ženě, aby ty květináče odstranila. Celá záležitost byla tak
stupidní, že to pán domečku vyfotil a dal to do Mníšeckého měsíčníku. Měsíčník
to přijal, ale dal prostor, aby se k tomu paní Digrínová vyjádřila. A
představte si, že ona to udělala! Paní kastelánka, asi má málo věcí na starosti.
Zcela se v očích obce zesměšnila. Myslím, že by si měla hledět jiné věci:
máme tu místní rozhlas, což je dost otravný pozůstatek z komunismu. Jednou
denně je hlášení. Nemám nic proto té paní co to hlásí, ale neumí artikulovat,
neumí vyslovovat „R“. Neměla by hlasatelka městského rozhlasu umět mluvit? Tady
by mohla paní Digrínová zakročit….
Pátek jako vymalovaný
Včera
se večer s kytarami povedl. Zase jsme se po dlouhé
době sešli a bylo
veselo. Přišli čtyři kytary a holky jam se patří, bylo plno i na sále se
obsluhovalo. Slávek lítal až se potkával a neustale mě připomínal, že to je
dnes lepší jak na Silvestra. Jsme vcelku všichni rádi, že tu již není Richard,
protože ten byl k lidem nepříjemný a působil nedobře i na Slávka. Lidé
přestali chodit, ale teď se to zase lepší. Přišel i Míla a zuřivě fotil. Ani
nevím, kdy jsme vypadli z hospody, já musel při odchodu zpívat
s Tondou písničku. Pak jsme se stavili u nás doma pro puklici co Láďa
v loni ztratil a ráno jsem o tom nevěděl. Když jsem vykoukl z okna ve
své nové noční košili jel akorát Láďa s Mařenkou kolem a Hanka dělal něco
u kytiček. Chtěl jsem na ni plivnout ale místo toho jsem ji pozdravil. Bylo
teprve devět a všichni se divili, že jsem již vzhůru…..
Zase na Lhotě
pátek,
24. dubna 2015
Dnes
je zataženo
Cestu jsme
měli překrásnou a do Stříbrné Lhoty jsme
dorazili za jásavého svitu slunce. Jen
jsme se měli k tomu zajet do zahrady, připletl se nám do cesty nějaký
penzista na elektrickém křesílku, zcela novém. Byl to Míla, novopečený majitel
tohoto vynálezu. Hned jsme se dali do obdivování a já se musel projet. Večer
v hospodě se vše opakovalo. Celá hospoda vylezla ven a obdivovala Mílino
vínově zbarvené vozítko a každý se na něm směl projet. Odpoledne jsme ještě
sekali trávu, bylo jí hodně a byla šťavnatá, přijel i Míla s traktorem a
mně se rozbila sekačka. No, určitě mi někdo poradí….
Když vysvitne slunce
pondělí, 20. dubna 2015
Dnes je krásný den slunce svítí a jiskrný vzduch
Dnes je od rána pěkné počasí.
Slunce pálí a vzduch je
jiskrný. Tak tady mohu deníčku s úlevou svěřit, že mi
konečně funguje ten nový telefon v autě. Dalo nám to s Markem zahulit. Pak najednou
řekl Marek: uděláme všechny pokyny obráceně a ejhle, ono to fungovalo. Včera byla
neděle jako vymalovaná. Byli jsme plavat, pak ještě na kole v lese a pak na
zmrzlině. Přestože tu máme v současné době staveniště, vše se v silnici dělá nové,
voda, kanál, plyn, bylo u Itala nabyto. I parta motorkářů přijela debužírovat. Tak
jsem si vzpomněl na kluky ze Lhoty..
Dnes je krásný den slunce svítí a jiskrný vzduch
Ahoj Arnošte
a Hanko.
Zdravíme Vás
ale zároveň se ptáme :Kde jste ?-to je samé psaní o poledníkách ale nikde
zmínka o Vašem návratu do kolébky Vašeho dětství.
Včera v hospodě padla Vaše jména, ale z Ládou jsme byli bezradní a neuměli jsme
odpovědět kde jste, co tam děláte, jestli ještě žijete a nebo jestli prý nejste
na útěku a hledaný policií. Večer byl klidný až komorní
protože hlavní narušitel Tomáš se nedostavil. Hudební sestava byla-Olda, Tonda
a já. Po zavolání Lojzovi že tady lítají panáky protože se oslavují narozeniny,
tak rychle přijel.. Narozeniny nikdo neměl ale
aby Lojza nebyl tak naštvaný tím podrazem protože přišel i s kytkou kterou po cestě
ukradl, tak panáka dostal od Hanky (Mníšecký) Večer tedy proběhl v klidné
sousedské atmosféře, a všichni jsme odcházeli do svých domovů aniž by jsme měli
porušené ušní bubínky jako vždycky
Z dalekých Brd Vás zdraví Z+J
Jaro
sobota, 18. dubna 2015
Tak jsem dostal vynadáno. Málo se
věnuji deníčku a kdy
vyrazíme do Lhoty také ještě nevíme. Včera jsem odřel blbě
zaparkované auto a tak mám opravdu takový po….ý den. Kim dělá dusno, že jsem jí
vše vyházel a že jsem jí zakázal chodit do zahrady, což sice není pravda, ale
ona to tak tlumočí Adriánovi. Zahrada je vyklizená, tráva posekaná a Kim pláče
doma. Ještě budu mít malér s dcerou a pak vyrazíme do Lhoty. Mám také krásný
nový telefon, který se nechce připojit s autem. Mám pocit, že se zblázním!
Koleda a tradice
středa, 15. dubna 2015
Dnes je hezky a teplo
Kamarád Ruda popisuje tradici Velikonočního koledování. Popírá smysl tohoto činění. Já sám mám v hlavě také zmatek a důvod mi také uniká. Snad se naplácá dívkám zadeček, aby byly…ale co. I kdyby to skutečně měly být, to plácání tomu asi nepomůže. Pamatuji si z útlého dětství, jak dole pod Spořilovem, v Roztylech chodili v parádních krojích baráčníci. V mých deseti letech jsem tomu, až na to, že se mi to moc líbilo, nevěnoval pozornost. Naše ulice byla samý malý domeček a tak jsem si to vysvětlil, tím, že v těch baráčkách žijí Baráčníci. Teprve v roce 1968, když jsem se dostal, v hospodě na Rychtě v Nerudově ulici, k hraní ochotnického divadla, došlo mi, že Baráčníci je asi něco divného. Za období Pražského jara se rádo zapomínalo na zákaz srocování, od tří osob, co se zastavily na ulici to bylo nedovolené shromažďování, rádo se přehlížely vlaky plných trempů, rádo se zapomnělo, že to vše bylo zakázané. Vše, co nebylo pod kontrolou komunistické strany, byl kapitalistický manýr.
Pak jsem se ze dne na den octl ve Frankfurtu a tím pádem i v jiném světě. Nebylo dne, kdy by se nenašel nějaký kolega, nebo soused, aby mne nelákal do nějakého spolku. „Poznáš tam lidi, najdeš přátele, naučíš se mluvit.“ Později, když jsem již měl hospodu, v areálu tenisového klubu, často za mnou přišli cizí lidé, představili se jako nově přistěhovalí, třeba z Berlína a že jsou teď u nás a hned navazovali známosti a to ne jen sportovní. Takové spolky, a věřte že jich bylo, potřebovaly také finanční prostředky a tak členové platili příspěvky. Pokud tyto finance byly použily výhradně na potřeby spolku, neplatily se daně. Byly to neziskové organizace, zanesené v nějakém rejstříku. Jeden takový spolek, se kterým jsem měl často co do činění se jmenoval „Venkovské ženy“. To co tu píši, je již v Čechách všeobecně známé, ale v 68. roce tomu tak nebylo.
Ať se na to člověk podívá jedno z které strany, spolky, či kluby plnily důležitou sociální funkci: seznamovali lidi. Dnes je to v Česku také takové, a protože komunisti mnohé tradice zakázali, byly obnoveny a nebo byly vymyšleny zcela nové. U nás v Mníšku pod Brdy je jich přemnoho. Každoroční „napadení zámku Švédy, za třicetileté války“, přes hry „bez hranic“ a mnohé jiné. Lidi jsou tvorové, co se rádi schází, mluví spolu a právě proto, že tyto různé aktivity nám přenechala tradice, nebo si to vymysleli kluci z kovárny, rádi se srocujeme. Nezapomeňte: toto právo jsme po pádu komunistů zase získali! Beztrestně!
Jak se baví
penzisti
pondělí, 13. dubna 2015
Dnes jsem měl termín: přihlásila se
Radka, že mi přijde
nainstalovat VIBER, to je něco jako WhatsApp. Také mám nainstalovaný
SKYPE. No není to báječná zábava? Ráno jsem se projel na kole s Pajdou, pak
jsem udělal karbanátky. Hanka přinesla tvarohové šátečky od Penny a byly moc
dobré. Šátečky se snědly, karbanátky také a všechny aplikace byly
nainstalované. Radce se moc líbil překladač a tak si ho také našla v aplikacích
a stáhla si ho. Bylo to příjemné dopoledne, které se protáhlo až do odpoledne a
přibližně všechny lidi co známe jsme zdrbali.
Dron
sobota, 11. dubna 2015
Dostal jsem poštu z Rymaně od Josefa. Poslal
mi pěkné
fotky dělané dronem. Tak se tu s vámi o ně dělím.
Bazén
sobota, 11. dubna 2015
Dnes není tak pěkně jako bylo včera,
ale je hezky. Objeli jsme s Pajdou
naší cestou a zrovna, když jsem frčel z
kopečku musel dělat hovínko, ale já to předvídal a včas jsem pustil řemínek. Před
tím jsem ještě pustil vodu do bazénu. Již bude brzo plný.
Dnes byl první
letní den
pátek, 10. dubna 2015
Krásně, celý den
Dnes jsme měli den jako vymalovaný,
kluci, co tu před nedávnem běhalo po
zahradě, sotva metr vysocí, dnes již
živitelé rodin a podnikatelé, prvně grilovali. Marek vyčistil bazén a dnes,
tedy již od včerejška plníme vodu, dva dny to trvá, než se pool naplní. Já jsem
si dopřál nový telefon a tak jsem nedělal nic jiného, než se zabýval jeho taji.
Hanka mi chvíli diktovala hesla, ale pak, když přišel Marek aby mi pomohl, šla
domů. Asi viděla, že bych se jí stejně nevěnoval. Tak zatím je vše funkční…
 |
| Pak přišel klouček Oldřich |
 |
| a s pilou motorovou ji zahubil a hospada teď smutní... |
Jarní úklid (Blázinec)
středa, 8. dubna 2015
Tak jsem se dal do jarního úklidu. Bude to velký
blázinec, protože chci vyhodit vše, co mi přijde do ruky. Včera jsem byl již
velmi pilný, spoustu dřívek tyček či prken jsem na zahradě spálil. Neustále jsem
čekal, že mě někdo udá, jako tuhle, když jsme grilovali. Ale zatím to dopadlo
dobře. Právě čekám na kontejner, abych tam vše naházel. No jistě, říkali, že
přijedou v osm ráno a teď máme již půl desáté a kontejner nikde. Zároveň čistíme
bazén, Marek se to chce naučit ale někam zmizel…takže čekám dále!
Velikonoční posezení
5. dubna 2015
Helenka se svým Gerdem nám přinesla
malé dárečky a to nás moc potěšilo, takže jsme dostali zajíčka…
PÁTEK V HOSPODĚ
sobota, 4. dubna 2015
Včera se na Lhotě Stříbrné sešlo plno
lidí. Byli tam v podstatě všichni, jen my ne. Však dáli pán Bůh tak to
doženeme.
Velký pátek
pátek, 3. dubna 2015
Dnes je Velký pátek. Protože poslouchám
Country rádio, vím, že se doma v Čechách ještě chodí do práce. Tady ale vždy a
ve všech spolkových státech je svátek. Jelikož nás nikdo nevedl ke křesťanské
výchově, tak si jaksi nevíme rady, co s tím dnem. Zítra je sobota a ta je zase
pracovní. Nabádali včera v německém rádiu, aby lidé nebláznili, nekřečkovali,
že si mohou i v sobotu nakoupit. Je to zvláštní fenomén: před volnem hodně
nakoupit a cpát se mezi davy, to se děje i v Čechách a nikomu jaksi nevadí, že
tam mají obchody i v neděli otevřeno. Jenže co je na dnešku tak pěkné? Svítí sluníčko
a ustal vítr. A příroda se probouzí. Peču plněné kuře s Velikonoční nádivkou,
našel jsem dokonce mladé, šťavnaté kopřivy.
Počasí
čtvrtek, 2. dubna 2015
zima a vítr vichřice Niklas
se vyznamenává
V Německy mluvících zemích si vichřice vyžádala 20 obětí
na životech. Jezdíme s Hankou na kole a je to vždy dobrodružství se sejít. Když
si dohodneme čas a místo svítí slunce, když chceme vyrazit lije jako z konve.
Včera jsme přišli domů zmrzlí jako kdybychom se vrátili ze sjezdovky. V Čechách
je také špatné počasí, Láďa psal, že takové v Čechách ještě nezažil. Mimo toho
se mu vylágrovalo kolečkové ložisko u auta, celou cestou ze Švýcarska jim něco mlátilo
v kufru, no hlavně že dojeli. Ano, duben, ještě tam budem…
A již tu máme opět duben
a hned Velikonoce!
Takže přejeme všem čtenářům hezké svátky a pomlázku...
