PROSINEC 2015

Velká otázka roku 2016

31. 12. 2015 

„Jak můžeš spát?“ je slavná otázka, kterou John Lennon položil v písni Paulu McCartneymu po jejich rozchodu. Na to samé bychom se dnes měli zeptat elity západního světa – politiků, centrálních bankéřů, ředitelů korporací, duchovních vůdců i aktivistických herců. Naše civilizace čelí krizi na nejméně pěti frontách – neudržitelné zadlužení, nevyhratelné války, kapitalistický systém vymykající se kontrole, náboženství ztrácející svůj morální kompas a relativizace významu vzdělání.

Výsledkem je krize identity. Západ neví, čím se stal a jestli přežije. Rodiče nemohou ujistit svoje děti, že se jednou budou mít lépe než oni, a jednotlivci nemají koho požádat o pomoc.

Naše elity selhávají. Je jasné, že se jejich příslušníci nedostali tam, kde jsou, protože to byli milí lidé. Bez ohledu na jejich pole působnosti se prosadili, protože byli nemilosrdní, chamtiví a sobečtí. Přesto přijde čas, kdy si i oni musí uvědomit, že v sázce je i jejich blahobyt. Musí si uvědomit, že jejich chování a nedostatek pozitivní snahy nás svádí na špatnou cestu. Místo aby situaci zlepšovali, ještě ji zhoršují.

Je načase se jich zeptat: „Jak můžete spát?“

Převzato ze ZEN magazínu.

Ohňostroj 2015

***VIDEO ohňostroj 2015***

Slovo na konec roku

středa, 30. prosince 2015

Počíná být mrazivo

Čtu knížku „Tajemství papežovy knihovny“, je to román a tak beru fakta zcela lehce. Přivdlo mě to k přirovnání k dnešku.

Démokrit byl v jeho filosofických a vědeckých pracích silně ovlivněn svým pobytem v Babylónii, což byla kolébka vědy tehdejší doby. Démokrit sepsal knihy matematické, astronomické,

fyzikální a zabýval se logikou a etikou a zabýval se učením duševním.

V Démokritově etice stojí na prvním místě uměřenost:

"Zvíře v nouzi ví, kolik potřebuje; člověk ne".

"Člověk se má zaměřit na to, co je možné, a být spokojený s tím, co má."

Neodmítá tělesné slasti, ale výš staví poznání a myšlenkovou práci:

Tady dva z jeho citátů:

 Mnozí mnoho-učení nemají žádný rozum, nebo Člověk je vesmír v malém.

Přestože žil 400 let před našim letopočtem, zastával teorii vzniku světa a lidstva hodně podobné tomu, jak to vidíme my dnes.

 Přirovnáním k naši jsoucnosti a jsoucnosti obzvláště v dnešní době vidím vše jako malicherné a nicotné. Bojíme se nového, bojíme se přistěhovalců a bojíme se teroristických atentátů. Když vezmeme rozum do hrsti, musí nám dojít, jak hloupí jsou Islamisti. Nad nimi teď lítají spojenecké bombardéry, jim umírají lidé. Jedině lidé, kteří žijí v duševní bídě se nechají takhle zfanatizovat. Jednu velmi kladnou stánku má jejich teror a oni si to neuvědomují: nejsme ohromeni strachem, ale jejich údery nás stmelují, dávají dohromady, nechají nám dát pocit sounáležitosti, nejen mezi lidmi jedné zemně ale i mezi národy i globálně. Jakoby nějaký mechanizmus nebo počítač našel jedinou možnost zániku tak zvaného Islámského státu v podobě jejich teroru. Defakto tato teroristická organizace již nežije. Tohle si jistě neuvědomují. Jedna věc by byla radikální, přesto že vím, že to není možné! Zamlčovat jejich teroristické útoky. Útoky a mrtví, brutálně umučení je pro ně vedlejší věc. To, jak vše media světové veřejnosti presentují, to je pro ně důležité. Co takhle jim to přání nesplnit?

Projedu, nebo to na mne spadne

úterý, 29. prosince 2015

Pokaždé, když se blížím ve Stříbrné Lhotě ke školkám, trnu hrůzou. Jedná se o tak zvanou lesní školku, která působí na Kvíkalce v Rondelu na pravé straně silnice. Dříve tam stával TíPí, ale jelikož ten se v zimně blbě vytápí, postavili tam ten Rondel a ty tyče, které jsou zapotřebí na TíPí opřeli do větví stromu, který stojí u plotu, tak říkajíc nad silnicí, a ten kdyby spadl, pohřbil by celou Stříbrno Lhoteckou silnici. Nedej Bůh, že by to spadlo zrovna když tam běhají děti, či jede auto. Nedovedu si představit, kolik by padlo na městské radnici hlav, včetně starosty, protože ten tudy jezdí nejméně dvakrát denně.

Rodina Koblihová

29. prosince 2015

Začíná být trochu jako v zimě

V neděli 27. Prosince přijeli na návštěvu Tomáš a Jiřina. Jelikož Tomáš kroutí tím koláčem zrovna jako to dělal Zdeněk z Písků, tak oznámil svůj příjezd i jemu a Zděnek se u nás stavil. Abychom si rozuměli: točení koláčem je v Tomášovi hantýrce jezdit s náklaďákem.

Štědrý večer 2015

26. prosince 2015

Dnes slunce svítí a ptáčkové se ve křoví srocují, jako na jaře

***VIDEO Štědrý večer 2015***

Štědrý večer jsme trávili v klidné náladě, za praskotu ohně v krbu, bylo to hezké. Evička uvařila rybí polévku a kubu, ke které jsem udělal salát. Pak jsme měli medailonky z krůty s pomerančovou omáčkou, broccoli a šafránovou rýži. Pak byly jablečné řezy s pomerančovou polevou. Nakonec byly jednohubky, kterých jsme udělali příliš, vypadá to, že toho již tolik nesníme. Včera v poledne na boží hod jsme byli u Štěpánků na obědě,tady jsme měli kapra a salát. Pak se nám nechtělo do kostela, protože od 16:00 dávali vánoční koncert od Pana Ryby. Byli jsme smluveni se Zuzanou a s Jirkou, že tam půjdeme, ale krátce před čtvrtou jsem dostal SMS, zdali jsme ve vnitř, že oni se tam nemůžou dostat. Tak jsem odepsal, že jsme doma ať přijdou na kávičku. A tak jsme strávili hezký podvečer a dokonce přišly vhod ty jednohubky. Na vyvrcholení večeru jsme se dívali na Helene Fischer, v současné době jedné největší zpěvačky v Německu. Bylo to úžasné. Dnes ráno nás odchytila ještě Milena, že ona na Rybovy byla, že to bylo úžasné, že smekala klobouk před naším Mníšeckým ženským, kostelním pěveckým sborem. Ostatní hudebníci byli z Národního divadla. Prý se tam nevešla ani kostelní myš, která tam již léta hladoví…

Smutná zpráva

pondělí, 21. prosince 2015

Dnes je pošmourno a chladněji

S velikým zármutkem Vám oznamujeme, že naše maminka, babička, prababička, manželka a sestra p.Bohumíra Mašková po dlouhé nemoci 20.12.2015 zesnula. Jménem příbuzenstva děkujeme za projevenou soustrast.

Milá rodino,

měli jsme tu čest ještě nedávno s Mirkou mluvit.

Myslím, že v našem zármutku by měla hořet jiskřička,

která by Mirce ten zasloužený spánek přála.

Byla to super kamarádka a zůstane tu po ní

prázdné místo. Hlubokou soustrast vyslovuje

Arno a Hana
*****************************

Večer ve středověké krčmě

jsem dostal darem od Miládky

podívej se

Sedmdesátníků- je nás hodně

neděle, 20. prosince 2015

Dnes venku prší a je mlha

***VIDEO Jarda je 70***

Magická čára času proběhla krajem. Nás, těm co je sedmdesát je docela hodně. Když si to člověk spočítá pozpátku, pravděpodobně prosvítala v dubnu 1945 jiskřička naděje, že válka brzo skončí. Měli bychom mít všichni přívětem: Vítězslav.  Vítězslav Arnošt, Vítězslav Fanda, Vítězslav Jarda a tak dále. Včera jsme slavili Jardu a jeho sedmdesátiny, bylo to v chýši a jako vždy moc pěkné. Nějak se nám nechtělo se podřídit vůli taxikářů a tak jsme tam jeli autem. Tam jsme jeli zkusmo přes Zbraslav, já měl pocit že to je natotata, ale mýlil jsem se. Zapomněl jsem Vrané, Měchenice, Skochovice a pak teprve Davle. Je to skoro 30 kM, přes Čisovice pouhých 19 KM. Byla mlha a tak jsme jeli krokem ale potkali jsme jen jedno auto a na Stříbrné Lhotě, kousek před Hovorkovými nám přeběhli cestu dvě srnky a v zápětí dva divočáci. Miládka vydala veškerý um, nadělal chlebíčků a dokonce vytvořila Jardovi salámovou kytaru. Děkujeme za pozvání a přejeme touto cestou ještě hodně zdraví a šťestí.

Pátek slavil Fanda

sobota, 19. prosince 2015

Počasí jak na jaře 12°

***VIDEO 19.Prosince***

Také Fandovi chlapci od kytar, bylo sedmdesát. Fanda je takový dobrák, na svět se usmívá a každý ho má rád. Myslím, že je to největší dobrák co jsem kdy potkal. Měl plno hostů a darů, škoda, že jsme to nevěděli. Hombré opět perlil, a měl pro Janu jeden slušný vtip. Tak nevím, co to bylo. Dnes jsme byli jako obvikle na procházce a bylo teplo a sluníčko svítilo, kde jsou Vánoce co bývaly?

Irenčiny narozky

19. prosince 2015

Dnes je jako na jaře 14°

***VIDEO Irenčiny narozky***

A zase nám Irenka oslavila nové narozeniny. Robert to vždy bere z jedné vody načisto, pro firmu udělá školení a večer pak, když je v hospodě teplo, přijde vždy zlatý hřeb dne, což je  Irenčin DEN. Zase jsme se sešli skoro v plném počtu, jen Wendys tu nebyl, ale na tom a Irenčin úsměv nic nezmění. Určitě by se usmívala jako šílená, kdyby to dokázala, ale jsou věci, které se lidmi neovlivní. Bylo jídlo bylo pití a Irenka musela ráno do háku.

Ještě jednou přejeme vše nejlepší a a dík za pozvání, touto cestou…

Vánoční pečivo

Předvánoční shon

Putin a svět

15. prosince 2015

Dnes sem tam svítí sluníčko a je jako na jaře.

Rusko nebude muset plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě! Tato slova pronesl pan Putin.

Jsem již dost starý a prožil jsem na vlastní kůži tři režimy. Ten první, do toho jsem se narodil. Do toho druhého jsem utekl a v tom třetím se právě nacházím: je to postkomunistický bordel v bývalých východních zemí Evropy. Ach jo, v podstatě jsem ještě zažil vznik Evropské unie. To je také podařený společenský režim, který se asi neměl uskutečnit. Nebo třeba ano, ale až tak za sto let. Společná měna Euro mohla existovat i tak, měla by jednoduše v každé zemi jinou kupní hodnotu. A basta. Ale o to, jak mají být zahnuté banány a jak velké preservativy, o to, což byla jediná počáteční činnost, se nemusela starat EU, to zařídí trh sám. Když padla v Berlině zeď dohodl se pan Kohl s tehdejším vedení Ruska, že by to byl Gorbatschov, (?) že podpoří velkou finanční sumou odsun Sovětských vojsk z východního území Německa. Přitom přislíbil, že se nebude NATO roztahovat východním směrem. A co se stalo? I Ukrajina je již v NATO a chce do EU. Copak dělal pan Kennedy, když si Rusové chtěli postavit rakety na Kubě? Vzpomínáte? Žít a nechat žít. Nejprve se všechny státy na nátlak Evropy a USA na Rusko naštvali, kvůli Krimu, a teď, když jde o to, porazit IS, všichni zase přilézají a najednou Putinovu diktaturu přehlížejí. Vědí, že Araby bez něj nezvládnou.

Jak říkám, jsem starý a vše vidím jinak ale jedno je jisté: kapitalismus se svojí demokracií není ideální lidské uspořádaní. A tvrdím, že jakmile se kapitalismus nechá na příliš dlouhém řetězu, bez mrknutí okem, zahubí demokracii. A tak tedy pana Putina docela chápu, i když se to příčí mým mlado-životním zásadám.

Stříbrná Lhota

neděle, 13. prosince 2015

Dnes prší a je teplo

Celou cestu bylo pod mrakem, ale sucho. Teprve když jsme přejeli hranice, počalo pršet. Když jsme se blížili k Plzni, vypadalo to jakoby v dáli svítilo sluníčko. Hanka mínila, že to je sluníčko u nás, ze Stříbrné Lhoty. Bohužel to bylo spíše od Zdic, když jsme opouštěli Dobříš, lilo jako z konve. Na vyložení auta se sluníčko neukázalo ale také nepršelo. Tak jsme zase tady, na Lhotě.Huráááá

Fleischbällchen

sobota, 12. prosince 2015

Dnes prší a je nad nulou

Včera se konal každoroční den masových kuliček zapečené s tomátovou omáčkou

 a sýrem, to vše na zelených nudlích.no zelené nudle jsme již dlouho neměli ale obyčejné to také zastanou. Byl tu Oliver a tak se mluvilo o starých časech. Také měla Hanka narozeniny, ale ty slavíme až dnes, jdeme k Číňanovi. Vždy se krásně najíme a napijeme vína, ale ten počet těch lahví je rok od roku menší. A tak se v podstatě vždy radujeme z toho, že ještě žijeme. A tak hurá na cestu, jedeme zase do Lhoty. Jo a víte kde je Broumov? Ne? Tak tam nejezděte, běhá tam divoký vlk, fotopast to dosvědčila.

Prosinec 2015

středa, 9. prosince 2015

Někdy bývá takhle i v létě

***VIDEO Prosinec 2015***

Zcela jsem zapomněl své čtenáře upozornit na to, že je již prosinec. Je to informace docela důležitá, protože pohled z okna, či procházka přírodou to tají. Tak, jak bývají měsíce letní nepříjemně studené, jsou teď měsíce zimní teplé. Ani snad nemá cenu se nad tím rozčilovat. Copak mohu běhat po dvoře a vysvětlovat sedmikráskám, že mají ještě spinkat? A co teprve pupence, co se nalívají… hele, hele, já tu sprostou písničku také znám, ale já myslím ty opravdové pupence. Ještě rok a nebo dva a bude se starý zvyk- Barborka, konat na zahradě. Tedy, jabloně pokvetou na štědrý večer. Člověk by měl chuť jít pálit čarodějnice, než si kazit náladu na Vánočním trhu. Hlavně jestli nás najde ten Ježíšek.. když jsme byli tak hodní? 

6. prosince

neděle, 6. prosince 2015

Počasí bylo hezké

Nejsem tady, jezdím po Praze v tramvajích, zadarmo..

VIDEO Sedmdesát

Ransdorf a 350 milionů Eur

sobota, 5. prosince 2015

Dnes je trochu mrazivo a sluníčko

Včera jsem byl s Markem na Stammtisch, to je takové posezení přátel, taková chlapská jízda. Shodou okolností jsme všechny hochy více či méně vychovávali v tenisovém  klubu. Když do mého života vstoupila Anička, bylo Markovi asi něco přes rok. A jelikož je klub na samotě, sháněla děti, aby si měl s kým hrát. To byl pouze zimní problém, v létě bylo dětí až příliš. No a oni do dnešních dnů jsou kamarádi a je s nimi legrace. Všichni již mají své povolání a daří se jim dobře. Ještě než jsem na sezení odcházel hodil jsem oko do Seznamu.cz a tam psali o evropským poslanci Ransdorfu, musí to být Slovák, který ještě s partou jiných chlapů chtěli vybrat ve Švýcarské bance 350 milionů Eur. Jak naivní můžou lidi být? Prý měli falešné papíry. Banka zavolala policii a hoši ještě teď sedí…

Trh

pátek, 4. prosince 2015

Zamračeno ale poměrně teplo

Jaký pak trh, to je jako když se řekne „utrh se pes“ tak to by věděl každý Kájamaříkovědec. Jarmark to je. Tak u nás v ulici je každý pátek trh a minulý pátek v poledne ve škole Marek zjistil, že mu někdo škrábl auto. Škrábnul a utekl, to je bourání s útěkem, jistě je pro to v Čechách odbornější výraz. Stojí to řidičák. Tento pátek, tedy o týden později pozoroval Marek jak sem trhovci najíždějí a přistihl jednoho, který málem naboural jiné auto ale na tom místě, co byl před týdnem zaparkovaný své. Hned na něj vlítl a ono se to potvrdilo. Měl ještě kus barvy z Markova auta na svém prodejním přívěsu. Tak si předali dokumenty, pojišťovny a telefonní čísla a již to musí platit pojišťovna. Trhovec byl přešťastný že to není u policie ale malý Alex, kamarád z party Markovi vynadal, že to neudal, on je totiž policista. No, Marek není práskač, ale jistě že trhovci pohrozil policií. Řešili to vše v klidu, u mrkve, brambor a kedluben, ale celá vesnice se seběhla a vše bedlivě sledovali. My, tedy obyvatelé naší ulice ten trh nemáme rádi.

 

Adolf

čtvrtek, 3. prosince 2015

Venku je zamračeno ale na tuto dobu dost teplo

Dnešní ráno počalo vesele. Připravoval jsem se na jízdu na kole, což znamená dost složité logistické vypětí, rukavice, řemínek, vrátka odemknout a zamknou a v tomto okamžiku mě napadl soused Adolf. Normálně nezdraví, vzájemně se vyzývavě okoukneme a každý

jde svou cestou. Tentokrát se na mně musel hodně naštvat. Parkuji totiž před mým vjezdem do dvora. Má to výhodu, že se mi tam nikdo jiný nesmí postavit a tím pádem mám vždy volné místo. A to je přesně to, co Adolfa strašně štve. V minulosti už mi vyhrožoval, že je to požární příjezd. Jeho branka je v těsném sousedství a snad mu vadí, že pohodlně projede do svého dvora a já si auto do dvora nedávám, nevím jaký čert ho honí. Jak tu máme tu novou ulici, tak udělali takové záhadné bílé dlažky, s plastickými pruhy, já si myslel, že je to pro slepce, ale Adolf tvrdil, že je to pro vozíčkáře. Přesto však na tomto novodobému výmyslu, který je na přechodech a na autobusových zastávkách nerozumím. Jenže já na tom, ať je to co je to, nestojím, a Adolf se rozčiloval. Vyhrožoval, že to řekne na policii. Ještě štěstí, že se ten vzteklý mužík do sousedovi rodiny přistěhoval, sousedka si ho přivezla z lázní, a když jde do tuhého, tak ho odvolají a někam ho strčí. No představte si, že když jde náhodou na procházku s jejich psem, vede ho na řemínku a nedovolí mi očichávat rohy a čůrat na ně! Tak proč s ním chodí?