Příspěvky

ŮNOR 2016




Počítač
pondělí, 29. února 2016
Dnes bylo hodně zima, ale sucho


Dnes mi odešel počítač. Včera se ještě uvolnil a jednoduše pracoval dnes již nevyjel. Ať jsem dělal co chtěl, prostě nefunguje. Večer tu byl pak Krok a vzal ho sebou. Něco se asi zachránit dá, ale jinak budu mít Windows desítku, aniž bych se hrnul jí míti. Koupil jsem si takový šikovný Notebook a pak Krok mi vynadal, že to je nic a vzal ho sebou, že ho pořádně nainstaluje. Takže jsem osamělý pán se psem ale bez počítače. Jo, jo, takhle jednou dopadneme všichni..


Docházka: nedostatečná
sobota, 27. února 2016
Dnes je docela slunečně a jiskrný vzduch kolem 0°C

Včera se v hospodě nikdo nesešel. Jako první přišel Lojza a za ním nikdo. Pak přišla Hanka z Řitky s prázdným autem. Nakonec zavítal do lokálu zcela nečekaně Alex a divil se, že nehrajeme. My seděli se Štěpánkovými u stolu a jinak se nic nedělo. Tak jsme šli asi v deset domů. Dnes jsme pakovali a zítra jedeme domů. Večer jsme ještě chtěli posedět s Irenkou a Robertem, jenže ti šli do divadla. Takže po dlouhé době se zítra zase vypravíme domů!


Kos
pátek, 26. února 2016
Dnes je slunečně ale jen 4°C


Dnes jsme šli jako každý den s pejsky. V jednom, ještě bez listů, prázdném, křoví seděl kos. Počal jsem si s ním povídat. Jednoduše jsem pískal a on, nebo ona mě pozorně naslouchal. Jenže jsem si nevšiml ve větvičkách dalšího kosa, který nás prakticky přistihl při povídání a sedla si vedle toho, s kterým jsem si povídal a vynadal mu. Takže můj kos se naštval a uletěl. No jo, až se zase na jaře vrátíme, určitě nějakého nového kosa najdu…. 

Měřín
středa, 24. února 2016
Slunce vítr sníh

Včera jsme byli po dlouhé době zase ve vojenském plavečáku v Měříně. Mají vždy leden a skoro celý únor zavřeno. Tentokrát byli ale pilní: Udělali zbrusu nové šatny a sprchy. Již sebou nenosíme klíče, ale jen čip, který se připevní na ruku jako hodinky. V šatně jsou zrcadla, která mají v jednom místě buňku, a ta po přiložení čipu ukáže číslo skříňky a na menší moment ji otevře. Po převléknutí se skříňka sama zamkne. Po návratu z bazénu se opakuje stejná procedura. Je to vše pěkně a čisté. Po plavání jsme byli s Karlem a se sestrou na obědě u Číňana na Dobříši. Pak jsme jeli ještě do Penny pro knedlíky v prášku pro Milušku a do Vervy pro kolečka na brambory, ale zjistili jsme, že Verva zavřela. Mimo pár krabic tam nic nebylo a tak nevím, kde to kolečko můžeme koupit? 
           
Penzisti sportem do spitálu
Přišlo od Zdena Boušky                                                                        ODKAZ

Nela bude slavná herečka


Vybouchly saze
sobota, 20. února 2016
Venku fičí studený vítr

Včera v salónu vybouchly saze. Nevím přesně co to je, ale mám představu děsné rány, která za okamžitého rozprášení černého nánosu v komíně udělá z bytu neobyvatelné peklo. Tak něco takového se včera stalo. Ani přesně nevím o co šlo, ale líbilo se mi, že si protivnické partaje během minuty všechno řekly, lépe řečeno vykřičely a pak pokračovala, zcela bez přechodu, zase zábava. Včera přišli i Lea a Luděk, Lea vyprávěla jak jí vyndávali z kotníku šroub a Luděk si zahrál na kytaru. Moc povedený večer.

Odcházení
pátek, 19. února 2016
Je zima a chladno a fičí

Stále je nás tu méně. Ale ubývá nám i hodně elektronických přátel. Třeba Petr Krejčí , již nebyl více jak rok na Webu a přitom byl zcela jedinečný. I kluci z hospody se občas rozhodnou a již nikdy nepřijdou. A jaké to je, již nikdy se nevrátit? Svět je tolik barev a tak krásný, a tak to jistě bude stejné, jenže zase něco nového. No nechám blbých keců, chtěl jsem vám ukázat tady jeden obrázek.

Máme rýmu
úterý, 16. února 2016
Zataženo 4°nad nulou
Máme již čtvrtý den rýmu. No jo, Hance teče z nosu a já jsem zralý na „rychlou“, jak to u chlapů bývá. Jinak jsme od pátku nebyli v hospodě, zato okupujeme gauč a televizi. Počasí je takové uplakané, že by do toho člověk kopl. Dnes v noci jsem si ve Frankfurtu otevřel stánek a prodával svíčkovou s knedlíkem, měl jsem takový nával, že jsem se vzbudil. No řekněte, je ještě někdo tak padlý na hlavu jako já?


Visegrád
úterý, 16. úbora 2016 
Zataženo 4°nad nulou
Odkaz na článek



Země visegrádské čtyřky (V4) se na pondělním summitu v Praze jasně postavily proti politice německé kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi, shodují se němečtí komentátoři a konstatují, že je Německo v Evropské unii se svým postojem stále izolovanější.
        Z historie: Vyšehradská smlouva byla smlouva uzavřená roku 1335 v uherském Visegrádu mezi českým králem Janem Lucemburským, polským králem 
Kazimírem III. a uherským králem Karlem I. Robertem.
Byla uzavřena v listopadu 1335 po dvouměsíčním jednání a jejím základem bylo uzavření protihabsburské koalice a dále vzdání se práva Jana Lucemburského jakožto polského krále výměnou za uznání české suverenity nad Slezskem a sumu 20 000 kop českých grošů.
A tak jsme zase u toho: vždy, když se něco rozhodlo v Praze, mělo to hrůzné následky! Pražskou defenestrací roku 1618 počala 30. letá válka.




Na dvou svatbách najednou
sobota, 13. února 2016
Dnes je mrazivo a sem tam vysvitne sluníčko

Ano, na dvou svatbách se tancovat nedá. Včera jsme v hospodě poznali, že to jde. Na sále byla oslava, nějací kluci z Mníšku. Hráli na kytary a měli zesilovač. Říkal jsem si: to bude průšvih až to uvidí Tonda, ten steky půjde domů! Ale nic podobného se nestalo. Kluci z Mníšku chvilkami obléhali výčep, Slávek nejevil nervozitu, Ondřej mu vypomáhal. Jeden mladík, když se na mně podíval, prohlásil, že nám přinese něco k jídlu. Nevím proč, vypadám tak vyhladověle? Skutečně přinesl chlebíčky a dobrou masovou roládu. Pak najednou někdo zavřel lítačky do sálu a již se hrálo tady i tam. Takže ono to někdy na těch dvou  svatbách tancovat jde. Ve finále přišel Tomáš Minařík, a že by si dal pivo, ale nemá peníze. Povídal mi „jste Švýcaři?“ Říkám že ne že jsme Němci a to pivo jsme mu zaplatili. Prozradil nám, že dělá v nové restauraci u Rotta, tam kde dříve bylo železářství. Mařenko, ten Tomáš je ten frajer, co tě vedl do kostela v Kytíně, když se vdávala Markéta.

Zatím dobré zprávy
čtvrtek, 11. února 2016
Dnes je jako před bouří


Včera přijela Jana na návštěvu. Uvařil jsem osvědčený vok, a jablečné řezy, Jana přivezla lahvičku červeného a pak přišla Eva s Mílou. Mluvilo se o všem možném a hlavně o tom, že Ládík je po úspěšné operaci, Jana z Písků také a Zdeňkovi se snad také daří dobře. Počasí je takové divné: vítr je nepříjemný, ale místo aby to byl severák, připomíná spíše jarní vánek. Jo a abych nezapomněl: konečně jsme viděli v televizních reklamách naši Nelinu. Suverénně tam hraje svou roly. I když tvrdí, že jí to nechutná.

Došlo od Ládi

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak dme se pýchou pouhý parazit,
jak pokřiví se každá dobrá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak lidskou slušnost korumpuje moc,
jak zchromlá vláda na nás bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak blbost zpupně schopným poroučí,
jak prostá pravda je všem jenom pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, už chci být, lásko, v hrobě,
jen nemuset tím sbohem dát i tobě.
 Tento  sonet je starý 400 let.
Napsal ho:
 William Shakespeare



Přenecháme to koňovi
neděle, 7. února 2016
Dnes svítí sluníčko a je klid. Předpovídají vichry!



Kluci ze Stříbrné Lhoty, členové dobrovolných hasičů, jsou vskutku kabrňáci. Na každé akci města se podílejí, statečně vychází do kraje, když se hledá ztracený člověk, i vlastními těly hlídají přes noc májku, aby ji chasníci z druhé vesnice neukradli. Teď se již potýkají dlouhou dobu problémem. Dohodli se, že do služeb dobrovolných hasičů zapojí také koně. Jednoho koně. Chtějí to mít zanesený v nějaké smlouvě, tvrdí, a je to pravda, že kůň s jezdcem lépe a rychleji najde pohřešovanou osobu. Jenže město si neví rady! Jednak by to byl první kůň ve službě dobrovolných hasičů, a pak, majitel koně, nechce žádný příspěvek za živení koně ani za jeho služby. A to podle zákona nejde! Město musí koni něco zaplatit. Takže celá Stříbrná Lhota nespí, obyvatelé čekají, zda budou mít prvního koně jako dobrovolného hasiče!

Příspěvěk od Mileny
Pohádka o tom, jak přišel Bandička ke svému jménu
sobota, 6. února 2016
Dnes svítí sluníčko a je 5°C


Včera byl takový, jak by agent z Písků řekl, komorní večer. Hombré nepřišel, tím pádem nelétaly veselé skleničky a pěkně se hrálo a zpívalo. Ve finále nám Bandička osobně vyprávěl, jak přišel ke svému jménu. Dělal takové pohyby, jako když mužské dlaně sjíždí ženské tělo a u boků se, přirozeně, od sebe vzdálí, což zapůsobilo, že si Hanka co seděla proti němu myslela, že se mluví o nějaké ženě. Ne, mluvilo se o baňaté bandičce na pivo. S víkem. Vždy, když byli kluci vyhozeni z hospody, nechal si Bandička naplnit tuto krásnou bandičku pivem, ale bohužel, u křížku již byla prázdná. Takže nosil bandičku do hospody prázdnou, ale pivo domů nedonesl. A tak přišel Bandička ke svému jménu. Musela to být opravdu krásná bandička. Vyprávěl nám ten příběh se zarosenýma očima.


Jak život běží
čtvrtek, 4. února 2016
Venku se asi valí sníh

Letos je přestupný rok, to znamená, že bude mít tento měsíc 29 dní. Stejně je to věda, která se nějak nedá pochopit. Aby se shodovala roční období, aby v červnu bylo léto a v lednu zima, musí se dny a měsíce propočítat a dokonce, jednou za určitou donu přidat nebo ubrat dvě vteřiny. Pro mne je to materie nepochopitelná a obzvláště skláním hlavu před dávnými vědátory, kteří se schovávají někde mezi Aztéky či starými Řeky, kteří nezávisle na sobě měli zapotřebí toto vše vypočítat. Naše novodobá „inteligentní“ společnost jen pomocí PC překontrolovala, aby zjistila, že se nemýlili. Jaké by to bylo, žít bez kalendáře? Někdy ale přináší kalendář také nesmysle: třeba ten co má narozeniny 29.února, slaví jednou za čtyři roky a přesto stárne jako ostatní. Moje maminka zemřela na Pleši 29. Února takže jednou za čtyři roky? Jo, jsou věci, které se nedají pochopit. Především se tu jedná o takzvaných Software!         Toto slovo našlo své uplatnění v počítačích. Aby byla Software funkční, je k ní zapotřebí Hardware. Jinými slovy, aby byly na světě myšlenky, musí tu být i člověk. A takový člověk je daleko dokonalejší        počítač a jeho Software daleko složitější. Tak se jednoduše může stát že člověk odejde z domova a již neví jak se vrátit. Právě mi volala sousedka, švagr odešel a již ho od 11:00 hledá policie, městská i státní. Přitom je to jen maličkost: vše je v Hardware „člověk“ funkční, jen Software „paměť“ je v čudu. A restartovat se nedá. 

Konečně
středa, 3. února 2016
Dnes bylo hezky, sluníčko a kolem 5°C




Dnes jsme opět jeli navštívit pana doktora, aby mi napařil 24 hodin tlakoměr. Aby mi neulétla poklice z hrnce, jak se vyjádřil Ládík. Ale co se konečně přihodilo? V Chuchli po závodišti jezdili koně. Nebo běhali? No byly to vesměs ranní rozcvičky, žádné závody. Ale já jsem tam dlouhá léta koně neviděl, což bylo určitě zapříčiněno tím, že jsem tam jel, když neběhali. Ale na ta dlouhá léta také rekord. Jinak se Hornbach vytahuje, že brzo otevře. Má již hotové parkoviště, zasazené stromy, upravené trávníky a výjezd a vjezd rovnou z dálnice, když se jede od Prahy. Jak se tam bude jezdit od Zbraslavi to nevím, možná ale postaví ještě jeden Hornbach u řeky. Zítra a příští týden zase jedeme kolem, tak podám informaci.

Podívej:Stará Praha
Dual
pondělí, 1. února 2016
Dnes je teplo a vítr

Dnes máme již  zase únor. Večer jsme se rozhodli, že se pojedeme koupat. Sedíme v autě a já si dával topení na méně a Hanka v tom okamžiku také na topení fumlovala. Ty chceš mít jiné teplo než já, to je dual. Ne, já chci mít teplo jako ty a zmáčkla dual. Říkám, dual nesmí svítit, to má každý teplo jinak. No tak to udělej, abychom to měli stejné, jednoduše, co budu povídat, nedávali jsme pozor na silnici a v tom okamžiku vyběhl od Al Kapone velký pes, já stačil zabrzdit a on také takže se  nic nestalo. Poučení? Nebavte za jízdy s šoférem. Po koupání na Příbrami jsme byli na obědě v Pizzeria Olive, bylo to moc dobré.