➤Bavorský večer
pátek 30. června 2017** Dnes je pod mrakem
a občas prší
➤Včera
jsme poseděli při Weiβwurstu a Weiβbier a ještě Obatzter a celé jsme tomu
říkali bavorský večer. Byly to telecí
klobásky ohřívané v drůbežím vývaru, drožďové pivo, dovezené z Bavorska
a zadělávaný Camembert. Od samého počátku mé profesionální dráhy mne ten Obatzter
trochu mátl. Je to stará tradice, jí se k tomu ředkve ta dlouhá bílá,
chléb a pivo, proč ale ten
Celý den počínal trochu zmateně, protože ráno strašně lilo a Láďa měl zatopenou garáž. V tom okamžiku trochu za-zmatkoval a zavolal mi, že se
➤Cesta na kole do Voznic ➤Když je vše OK najde se jeden co dělá dusno
středa 28. června 2017** Dnes je dusno
➤Takže to asi všichni známe: když nastane
dlouhou chvíli pohoda, najde se někdo, kdo udělá dusna. Včera v hospodě,
pohoda každý něco vypráví a pak někdo spustil na počítači, co se válel na stole
slovenskou hymnu na plný pecky a bylo po pohodě. No řekněte, co se má laptop co
válet na stole? Ve Voznici vypěnila moje setra a obvinila mně, že se předvádím
a v lese mezi Voznicí a Chouzavou se ztratila Hanka. Jo a ještě jedna věc:
na Marjáně se ztratila slečna, trochu ji hledali a pak se na ni vykašlali. Byli jsme tak zmoženi horkem a plaváním že
jsme se o věci do detailu nezajímali. Ve Frankfurtu na mojí zahradě vydechla
naposled vodní pumpa ale kluci ji již zase vyměnili. Takže je zase pohoda.
➤Optimistická báseň seniorů
➤Napijme se vínka zvolna než přejdeme na vodu.
Sešli jsme se spolu znovu ze studijních důvodů.
➤Zkoumáme a konstatujme, ač je nám to nemilo
za ty roky, co se známe, že se hodně změnilo,
➤Tomu vzali slepák, žlučník a té zase dělohu,
další stůňou na ledviny, pět jich pajdá na nohu.
➤Máme brýle - nejmíň dvoje, z porcelánu protézu,
v uších vatu, v kyčlích nerez, na zápěstí ortézu.
➤Nechceme už šperky, prachy, nechceme už akcie,
potom bychom mřeli strachy, že nás někdo zabije.
➤Přece jen už nejsme mladí, přemáhá nás únava.
Když skleróza hodně řádí, depka s námi zamává.
➤Přibyla nám kila, vrásky a ubyly radosti.
Prořídly nám zuby, vlásky, došlo už i na kosti.
➤Sedíme už doma klidně prostě jak kus pařezu.
Svaly měknou, páteř tuhne, radši nikam nelezu.
➤V plicích píská, v uších hučí a občas pšouk uniká.
V kloubech vrže, v břiše kručí to je pěkná muzika.
➤Nebudeme si den kazit, zvolejme jak jeden muž:
Neztrácejte klid a humor, nezoufejte - bude hůř!
➤Víme dobře - nepomůže naříkat a bědovat.
Ještě přece zbylo hodně, z čeho se dá radovat!
➤Ještě jsme tu, ještě žijem, hřejem se na sluníčku.
S chutí jíme, s chutí pijem, zpívejme si písničku!
➤488miliard➤Jak jsme se stali kolonií....
➤Visegrád v evropském supermarketu ➤nechápající co Čech to politik
➤Policie varuje.
sobota
24. června 2017
➤Dnes jsme šli jako vždy s Pajdou na
procházku. U chaty Ládi Špáse stáli policisté a něco si zapisovali. Když jsme
šli kolem tak nás oslovili. Ptali se, co jsme dělali ve čtvrtek 15. června. Je to
zajímavé, že na to si člověk tak jednouše nevzpomene. Ale o co šlo? Někdo nabídl
opravu střechy manželům, kteří žijí v domě vedle Olinky Minaříkové, nechal
si vyplatit zálohu a zmizel. Jednalo se černou dodávku nebo skříňák s pěti
chlapi mající v espézetce písmeno W což by mohlo být Polské, nebo Německé
auto. Policie varuje: okamžitě zavolat policii, pokud vám bude někdo neznámý
nabízet práce na domě, na chatě a tak podobné….
➤Co se děje v cihelně?
sobota 24. června 2017** Dnes je krásně a horko
➤Vypravili
jsme se dnes do Čisovic, protože mi synovec říkal, že jsou v cihelně rytířské
turnaje. Ach jo! Stará cihelna. Před šedesáti lety to byla můra našich rodičů. Jako
mladí kluci jsme si všude kolem vesnice hráli. Největší sranda byla projíždět
dírami od tchořů stoh skoro u Řitky a druhá zábava byla prolézat starou
cihelnou za nádražím. Bylo to a je to i dnes kouzelné místo. Schované před
světem v záhybu lesa stála stará budova, která jakoby říkala: teď spadnu. No nespadla
a to jistě více generací dětí, než si dovedu představit. Dnes, za obrození a
osvobození českého národa od komunistů se tam zrodilo středověké městečko. S jakým
zápalem mladí ale i starší odhazují život se Skype a Windows a obléknou si roucha
která se již dávno neprodávají a přidají se k družině pohádkového krále. Zcela
nevídaný zážitek pro mě: jako jediný jsme měl v ruce telefon, ten chytrý,
abych mohl fotit, jinak jsem tam žádný
jiný nezahlédl. Kordy, meče, sekery a jiné středověké zbraně, těch tam bylo
plno. Na hřišti za nádražím se konala soutěž mini-kopaná, a v Mníšku u
Maříků ochutnávka vína. Jsem rád, že se český národ baví a že si hraje, někdy
to vypadá, jakoby padesátileté ruské poddanství tu vůbec nebylo.
22. června 2017
➤Stránka věnovaná kamarádům
➤Počátek léta
středa 21.
června 2017** Dnes je horko
➤Celá Evropa se
chvěje v saharské výhni. V Saabrucken naměřili 35⁰ a více. Dnes je také nejdelší
den v roce.16 hodin a 35 minut je dlouhý dnešní den.
Ve Stonehenge
v Anglii, měřil návrat slunovratu již před 5000 lety. Moje hlava podobné
věci nebere a tak se ptám, jak to mohlo zajímat tehdejší lidi.
➤A byli to
vůbec lidi? Konspirační teorie se hned
tady nabízejí, že byli to mimozemšťané?
➤A abychom tomu
rozuměli: zítra se očekává 37⁰ a to v Celsia.
A ještě jedna
zajímavost: na 307 vysokém Nordkap v Norsku trvá den 2 měsíce a 23 dní. Také
dobré že ano?
➤Na Kampenwand, hoře v Chiemgauer Alpách trvá den 15 hodin a 59 minut, se slaví slunovrat obrovským ohněm….
pondělí 19.
června 2017** Vedro
***VIDEO V červnu, když přivezli
dříví***
➤Co bylo u Ireny ve foťáku
pondělí 19.
června 2017** Dnes je Saharské vedro
➤Dnes je den
událostí. Pokusím se vše zachytit jako telegrafem: ráno jsem posekal zahradu a v
tom okamžiku přivezli dřevo. Hanka pověsila prádlo a Helena počala skládat
dřevo. Já zasadil kaktusy, co mi dal bratr a počal vařit Segedín. V tom okamžiku
přijela Mařenka Ládík a Irenka poslala fotky které již dlouhé měsíce nemůže
vydolovat z telefonu. Zajímavá maličkost: u Hovorků mají dnes také Segedín. Nakonec vše dobře dopadlo. Snad bude odpoledne
klidněji…
➤Zamyšlení
17.6.2017
➤Každý, někdy prochází situacemi a časy, které jsou těžké. Život není snadný. Jen pro vaši představu: Věděli jste, že zvláště ti, kteří se tváří statečně a hrdinně jsou nejcitlivější? Že ti, kteří ukazují nejvíce sebevědomí jsou ti, se kterými bylo špatně zacházeno? Věděli jste, že ti, kterým nejvíce záleží na druhých, by měli být pod dozorem přátel? Věděli jste, že nejtěžší je říci „Miluji tě“ „Omlouvám se" a "Prosím, pomoz mi" ? Dokonce i když se člověk směje, neznamená to, že se cítí dobře, že za úsměvem neschovává tíži, kterou právě prodělává. Všem mým přátelům, kteří právě procházejí nějakou těžkou dobou, přeji odvahu prolomit ticho a vyslovit ona těžká slova. My všichni potřebujeme povzbuzení. Chtěl bych požádat všechny, aby laskavě sledovali úzkost a stísněnost, hrůzu a depresi našich spolupoutníků, aby včas požádali o pomoc rodinu, kolegy aby se starali o své zdraví. Podejte pomocnou ruku. Udělejte to, nikdo z nás není proti těmto stavům
imunní.
➤U Jardy v Davli
sobota 17. června 2017**Dnes je venku zima…
➤Včera jsme
se vydali do Davle. V naší hospodě nikdo nebyl. Byla celý den zima a tak
jsem si vzal bundu. V Davli bylo teplo asi na soutoku Sázavy a Vltavy ty
masy vody ovlivňují teplotu. Ano, všichni měli kraťasy a trička s krátkým rukávem.
Jarda se hrozně divil, že mám bundu. Uběhla ale hodinka a pan hospodský přiběhl
z venku.. brr, tam je zima.
Abych nezapomněl,
Šestákovi mají nové auto. To staré odepsali při nějakém smyku na mokré vozovce.
Ještě že se jim nic nestalo. Dnes jela Hanka do Prahy, přijede Helena, tak ji
na Florenci očekává.
➤Lesy vzduch a dobrý spánek
pátek 16.
června 2017**Dnes je pod mraky
➤Mám
poslední dny okno u ložnice stále otevřené, ve dne i v noci. Přitom spím
jak zabitý a ani jsem neregistroval dnešní noční bouřku. Možná, že to dělají
naše projížďky na kole. Pečlivě propracovávám trasy: předevčírem to byla Řidka,
Líšnice, Bojanovice, Bojov, Čisovice, (23 KM) včera to byl Mníšek, Nová Ves,
Voznice, Chouzavá, Kytín (20,8 KM) a vždy se stavíme u Jardy na pivo. Jarda na
zastávce má dobré pivo, čisté sklo a dokonce ví, že se myjí popelníky. Pak u
televize pravidelně kolem půl dvanácté usneme, pak si vynadáme, proč jako spíme
a jdeme si lehnout.
➤Černý pes
středa 14.
června 2017
➤Když jsme
jeli tuhle na kole, vylítl mi před křížkem černý pes pod kolo. Chtěl se do mě zakousnout,
ale zabránilo mu v tom auto přijíždějící z Mníšku. Dalo by se říci že
se dostalo nárazníkem na jeho tělo a donutilo zvíře útočit jiným směrem. Byl to
blbý pocit, měl jsem docela velkou rychlost a představa, že budu ležet
poškrabaný od asfaltu a dívat se ze spodu do tesáků velkého psa, nebyla vábná. Pes
byl velký jako vlčák a černý a kudrnatý jako pudl. Skoro ve stejném okamžiku
vyběhla majitelka jakoby od Jeřábků a zahnala psa domů. Pro tentokrát to dobře
dopadlo.
➤Mozek- domácí úkol 4. tř
úterý 13. června 2017 Dnes je hezky
➤Myslíme si,
že mozek máme na myšlení. Mimo toho je nutno ho mít na bolení hlavy. Nachází se
v hlavě přesně za nosem. Když musíme kašlat, kape. Mozek je velmi citlivý
orgán proto ho většina lidí nepoužívá.
Ingberg
Maricre |Scholz
Dobře napsáno 2/Pal
➤Ukrajina
sobota 10. Června 2017
➤Seděli jsme
nedávno na jednom pivu na rovinách u Dernerů. Přijeli jsme z lesů na
kolech a měli jsme žízeň. Paní Dernerová nám říkala, že by také chtěla el. kolo
a že na tom manželovu jí bolí záda, že to zkoušela. Pan Derner byl toho názoru,
že je to blbost a jeho paní říkala že jezdila dvacet let na Ukrajině a záda jí
nebolela. Odnesli jsme si s Hankou poznání, že paní Dernerová je z Ukrajiny.
Včera v Rytířským sále na to přišla řeč a Olda nás opravil: paní Dernerová není z Ukrajiny,
ale ona jezdila dvacet let na kole značky Ukrajina. Takhle jednoduše se rozvíjí
fámy…
➤Jühnemann a Markovi kamarádi
...připravují Vánoční večeři ve školní jídelně
➤Oslava v rytířském sálu
sobota 10. června 2017 Dnes je oblačno,
horko a zima
➤Den, kdy se konala svatba
pátek 9. června 2017 Dnes je vítr ale je
krásně
➤Tak se náš
ajťák Dan přeci oženil. Vzal si svou Naďu dnešního krásného dne a protože jim
nepršelo štěstí, aspoň jim foukal vítr. Bylo překrásně. Jeli jsme na Skalku na
kolech a pozorovali z povzdálí cvrkot. Dan objednal autobus a ten svatební
hosty odvezl ke starému klášteru.. Je to místo, jako by to bylo kousek nebe. Vysoko
nad městečkem, skoro v oblacích dal Dan své ano, statečným ale chvějícím
se hlasem. I Naďa řekla své ano avšak trochu nervózněji, protože Honzík
zaujímal celou její pozornost. Neustále se snažil být středem pozornosti, tu
odholil čepici tu zase chtěl stáhnout ubrus z obřadního stolu. Zato Eliška
se chovala vzorně, měla totiž skoro stejné šaty jako máma a proto dělala
důležitou. Jakmile jsme se dozvěděli, že oba řekli ano, jeli jsme na kolech na Roviny na oběd. Byla krůtí roláda a k tomu
pivo Diamant. Když jsme byli již doma, přijel teprve autobus se svatebčany aby
vysadil Milenu a pak ujížděl na oběd do Kytína, do pivovaru.
➤Dají si ano?
čtvrtek 8.
června 2017 Dnes je zase krásně
➤Dnes je
krásně a je Medarda. Když to vydrží až do večera, budeme mít 40 dní pěkně. Dnes
ráno jsem odvezl Auto do Prahy na vytahování boulí, Evička mne tam doprovázela
abych se dostal zpět. Zítra tu bude velká sláva, Dan a Naďa si dají své ano a
to na Skalce, v jedenáct hodin. Pojedeme tam nakole.
➤Dodatečně dnes přejeme Heleně vše nejlepší k narozeninám
➤6.6.2017
➤V doupěti u Barvokaze
úterý 6.
června 2017 Dnes se zatáhlo a bude pršet
➤Tak jsem se
stavěl u Milana v Kytíně. Důvod byl docela prostý: odřel jsem si Tiguana. Byli
jsme v Čisovicích, protože jsem přivezl z Frankfurtu houpacího psa pro
Toničku. Tonička moc zájem nejevila, za to můj synovec okukoval jak jsem si
odřel auto. Mají tam tak těsný vjezd do dvora.. no že jsem nenechal auto stát
venku, nebo raději psa ve Frankfurtu. Nicméně vše je zařízené a alespoň je co
na práci a může se vyvíjet činnost. A při té příležitosti nám Milan ukázal janá parádní auta zase opravuje...
➤Dobytí Poustevny
neděle 4.
června 2017 Dnes od rána prší a hřmí
sobota
3. června 2017 Dnes je překrásné, letní počasí
➤Včera
večer se přestalo v hospodě kouřit. Proběhlo to zcela lehce. Opravdu mě to
udivilo, protože po tolika řečech, že to teda ne, já si tady v hospodě zapálím
kdy chci, nakonec všichni a bez řečí přestali kouřit
➤Mají trampové svého Boha?
pátek 2. června 2017 Dnes je krásně a teplo
➤Včera jsme se vypravili do lesa. Můj záměr,
který jsem ale Hance neprozradil, byl, najít konečně Zlaté dno, neboli Packard.
Již jednou jsme tam málem byli a nějaký kolem jdoucí tramp nám řekl, že jsme
nedaleko, že by nás tam odvedl, ale má právě naspěch. Včera seděli u cesty dva
trampové tak v našem věku a povídali si. Slušně jsem pozdravil a pravil: já
tu před padesáti lety jezdil na Zlate dno a teď ho nemohu najít! Trampové se
usmáli a říkali: tady tu mýtinu projděte dolu k potoku a jste tam. Když o
tom přemýšlím, tak to byli určitě andělé, které tam posadil Trampský Bůh. A tak
jsme znovu objevili Packard. Je dosti zanedbaný a nepřístupný a vláčet tam kola
bylo chvilkami docela šílené a chvilkami jsme mysleli že to bude stát náš
život, ale zdolali jsme to. Dokonce ani bahno, které nás vtahovalo do zrádných hlubin nás nezmohlo. Hurá, dobyli jsme Zlaté dno.
➤Historie Zlatého Dna
➤„Na jaře roku 1929, krátce po únorových
plískanicích, v době, kdy na řece plula tříšť, byl několika kamarády
z Brdské pivní (zimní) armády založen tábor Dice camp, překřtěný později
na Zlaté dno. Jeho zakladateli byli Packard, Svenny Krupička, Dawe, Venca Kunc
a Johny. Tento nádherný tábor byl ukryt v opravdové brdské divočině.
Nedaleko Zlatého dna, směrem na východ i směrem na západ, byly v té době
na pasekách milíře. Poslední milíře, které snad bylo možno na Brdech spatřit“,
píše Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu z roku 1939 (vydány byly o
rok později, pozn.
aut.). Zlaté dno přežilo německou okupaci i čtyřicet let
komunistického režimu, který brdské campy programově ničil – vypaloval,
vyhazoval do vzduchu trhavinami. Po válce zde vyrostla mohyla na památku
slavných trampů „generála“ Jerryho Packarda a Billa Brochese, umučených za
odboj německými okupanty. Zahynuli v koncentračních táborech v zimě a
na jaře roku 1943. Bylo to místo každoročních pietních setkání. Po pádu
komunismu mohylu restaurovala Česká tábornická unie, na pietní akty sem dokonce
zajížděly televizní štáby. Zlaté dno neboli Packard, jak mu také říkají pražští
trampové, nesloužilo k noclehu, bylo to opravdu pietní místo, kam se trampové
přicházeli poklonit, tiše posedět, než zase táhli dál. Možná to bylo
nejvýznamnější smuteční místo českého trampingu. Natáčeli jsme tam hluboko na
podzim (dokumentární cyklus České televize Zvláštní znamení touha). Motorové
pily se už blížily k Zlatému dnu, museli jsme s televizní technikou
přelézat padlé stromy a odřezané větve. To je ovšem obvyklé, majitel lesa provádí
plánovanou těžbu. Jenže těžba se nezastavila tam, kde jsme nejen my očekávali.
Zřejmě 17. února porazily motorové pily poslední stromy
na Zlatém dnu. Po internetu se rozletěly děsivé fotografie zplanýrované zkázy.
Píší o nich Brdské listy i Trampský magazín. Zlaté dno bylo srovnáno se zemí.
Právně je asi všechno v pořádku, majitel prostě kácí ve svém lese. Jenže
neviditelná ruka trhu zničila pietní místo vysoké morální hodnoty. Jen tak,
stačilo pár stromů s připevněnými plackami a cancátky, jež sem přinášely
generace trampů, nechat stát. Kdybych tušil tu míru tuposti, sám bych těch pět
stromů od majitele koupil. Renomovaný historik Jaroslav Čvančara pobouřeně
napsal: „Packard a Broches neváhali v boji za svobodu obětovat vlastní
životy. Jsme my Češi ještě vůbec schopni přijmout ponaučení, ať už z doby
totalitních experimentů nebo z dnešní schizofrenní doby? Lidská hovada
kradou bronzové pamětní desky na pražských domech, na hřbitově v Terezíně,
další hovado ukradlo sochu dítěte ze sousoší zavražděných dětí z Lidic.
Tentokrát nějaká kreatura zničila trampské pietní místo, doslova posvátné místo
nejen pro nás trampy, ale pro všechny slušné lidi. Necháme to jen tak? Nebo nad tím jen mávneme rukou?
Jarda Čvančara, TO Zlatý Horizont.“
Podobných reakcí jsou už stovky, hovoří se dokonce o
demonstraci v Praze. Tento víkend pojedou poklidit zbytky Zlatého dna
trampové z Prahy i dalších míst. Neviditelná ruka trhu zasáhla opravdu
viditelně.
➤ Když se dělá pořádek
Čtvrtek 1.
června 2017
***VIDEO Když se v Clubu slavilo***
➤Někdy člověk
dostane chuť udělat pořádek. V mém případě zdůrazňují někdy, protože se mi
tento stav dostavuje opravdu málokdy. Jak jsem se již dříve zmínil, upravil
jsem si psací stůl a teď došlo na šuplíky. Ten horní byl jednoduchý, polovinu
věcí jsem vyhodil, přitom po celé místnosti rozsypal kancelářské spony, no
znáte to! Dolní šuplík byl trochu složitější, tady jsem měl CD čka s různými
programy a software na přístroje, které jsem již dávno vyhodil. Je to zvláštní:
zdánlivě žijeme v době komunikativní, máme čím dál lepší způsoby k uložení
mluveného, nebo psaného slova, obrázky pošleme během vteřiny kolem světa ale,
kdyby tu nebylo to ale! Máte ještě možnost si přehrát obrovské kotouče magnetového
záznamu? Máte ještě audio kazety? Máte ještě diskety? Máte ještě Windows 68? Jasně,
nic takového již dávno nemáme, zato MP3 MP4 flasch-ky a tak dále. I staré
vypálené CD hlásí, že takový formát není známý a to vlastníte vychvalovanou Windows
desítku. Jo aha, proč to píši? Našel jsem jedno CD z doby mé minulé činnosti.
Náhodou bylo ještě funkční. Hostinského a provozovatele cateringu, Partyservice Vales.