➤KONTAKT ➤Kdo má dnes svátek? ➤ Deníček také na Facebook ➤Navštivte také Partyservice-vales.de ➤Výchova příkladem ➤Pony Express-VIDEO ➤Jaroměřice nad Rokytkou ➤Už jste byli v Holašovicích ➤➤➤Seznam písní
➤➤***VIDEO Wells Fargo***
čtvrtek 31. srpna 2017**Dnes je teplo a pod mraky
➤Jistěže jsme nezapomněli na sponzory. Nemalou zásluhou se zapříčinili o
úspěch a bytí Pony Expressu. Děkujeme.
➤Video o Pony
Expressu
pondělí 28. srpna
2017**Dnes je teplo a krásně
➤Od pátku sedíme s Jindrou na vypracování videa o
Pony Expressu. Teda v pátek jsme se po šesti hodinách rozešli s poznáním,
že jsme nic neudělali. Pak mi ráno poslal Jindra mail, ať to udělám jak chci. Po
tom se ozval se zoufalstvím, že to musí být jinak. A tak jsme seděli dalších
šest hodin a ve finále nám třikrát spadl program Movie Maker a vše se
rozsypalo. Pak jsem se do toho pustil sám, ale to jsem již věděl, že program
pracuje spolehlivě tak do sedmi minut a pak si začne dělal co chce. No poslední
verze je k nahlédnutí, doufám, že se bude líbit…
➤Malý bratr
neděle 27. srpna 2017***Teplo a pod mraky
➤Říkat dva a šedesátiletému chlapovi, že je malý se moc
nehodí, ale je to můj o deset let mladší bratr. Ve středu měl v Tutzinku v Bavorsku
autonehodu: jel z práce a asi usnul za volantem. Shodou okolností za ním
jela rychlá záchranka a tak ho hned vezli do nemocnice. Řekl, že jede z práce
a tu oni změnili směr jízdy a jeli do nemocnice, která je na pracovní úraz
specializovaná. Ano, do dnešního dne jsme nevěděli, že cesta do práce a z práce
je vedená jako pracovní doba a tudíš zde platí jiné pojištění. No na štěstí se
bratrovi nic nestalo, ale Superb obrátil na střechu…
➤Jezdil jsem
Kodiaq-Škoda
a
Robert se stal
rytířem
neděle 27. srpna 2017***Dnes je jako v prádelně
➤Včerejší sobota se vyvedla. Nejprve nám Leoš půjčil auto
Škoda-Kodiaq na zkušební jízdu. Tak jsme hned jeli navštívit Mařenku a Ládíka a
chlubili se novým autem. Je to velkolepé auto a má hruď se plní pýchou, že
takovou věc udělaly české ručičky. Nebudu se tu šířit všemi parametry, to si každý přečte jinde, ale co mě zaujalo byla podpora jízdy. Jednouše řečeno,
pokud jsi na dálnici a nebo pokud silnice má na okrajích bílé čáry, tak si
Kodiaq jede sám a
zatáčí do stran, paráda!
Večer pak slavil Robert narozeniny. Byly řízky a
bramborový salát, pak dobrý dort ve tvaru plzeňského piva a pořádalo se
pasování Roberta na rytíře
***VIDEO Robert rytířem***
➤Umírnění muslimpvé spojte se!
➤I když se to po teroristických útocích nezdá, podobně jako mezi příznivci fotbalu na stadiónech i mezi muslimy převažují umírnění lidé, kteří netouží páchat žádné atentáty a jen si dobře žít. Bohužel tato umírněná většina se zatím výrazně neprojevuje, na což ovšem může nakonec tvrdě doplatit. ➤čti dále:
➤Vzpomínky
telefonistky na 21.srpen 1968
úterý 22. srpna 2017**Dnes je teplo
➤Dělala jsem léta v telefonní
ústředně v Politických vězňů. Nechci tady prozrazovat nějaké tajemství,
protože technologie telefonních spojů se radikálně změnila. Je tak jednoduše
složitá, že já, ačkoliv jsem se technickou službou ústředny živila celý život, o
novém systému telefonování nemám ani zdání. Ale vzpomněla jsem si na jisté příhody z doby napadení
Československa Varšavským paktem. Ruské tanky se onoho historického rána rozjely po Praze a měly enormní zájem jako
první obsadit československý rozhlas. Nevím po kolika hodinách či dnech ho
obsadily, pro nás pak nastala služba „ve jménu svobody“ v okamžiku, kdy
jsme zaslechli zvláštní hlášení rozhlasu svobodné Československo. Reportéři a
hlasatelé opustili budovu rozhlasu a v pojízdném vysílači se schovávali někde
po kraji a neustále vysílali zprávy o situaci obsazeného Československa. Přitom
permanentně hlásili tuto větu: Děkujeme
zaměstnancům spojů, že nám umožňují toto vysílání!! Nevím proč to bylo, ale
náš úkol byl držet telefonní vedení pro vysílač volné, což se nám dlouho
dařilo. Nevím zda si každý dokáže představit jak taková centrální ústředna Hlavního
města Prahy vypadala. Byl to velký a dlouhý sál v jehož středu stály
kovové stojany dva půl metrů vysoké a v nich běhaly jezdci, které automaticky
spojovali tel. účastníky. Ty stroje dělaly takový kravál, že my mechaničky jsme
seděly ve skleněných dílnách a poškozené součástky opravovaly. Pak jednoho dne
přišla výstraha z vrátnice: Rusové jdou na sál. Byla jsem s nervami na
konci, klepala se hrůzou, když nějací vysocí důstojníci procházeli mezi stojany
a urputně pozorovali kravál co dělaly, jako krabičky od zápalek velké jezdci, a
já přesně znala spoj, kde běží vysílání Svobodného Československa. Sovětští důstojníci
se tvářili důležitě a pak si mně jeden z nich
zavolal a ptal se, kde z těch mašin vypadávají ty noviny. Očividně si
mysleli, že jsou v tiskárně. Naštěstí zrovna přišel vedoucí a něco jim
vysvětloval a já se mezi tím klepala hrůzou. Po té, co důstojníci odešli,
nechali před vchodem sedět šikmookého vojáčka se samopalem. Seděl a pozoroval
obrovské nástěnné hodiny, které vysely nad vchodem do ústředny a každé
přeskočení vteřinové ručičky dotvrzoval škubnutím hlavy a pitomě se usmíval. Asi
takový přístroj viděl prvně v životě. Když tam seděl již druhý den, dal mu
Jirka Tůma trochu guláše s knedlíkem, co si dole ve strojovně zrovna
uvařil. Kluk byl vyhladovělý a snědl to snad i s talířem.
čtvrtek 31. srpna 2017**Dnes je teplo a pod mraky
➤Jistěže jsme nezapomněli na sponzory. Nemalou zásluhou se zapříčinili o
úspěch a bytí Pony Expressu. Děkujeme.
➤Video o Pony Expressu
pondělí 28. srpna
2017**Dnes je teplo a krásně
➤Od pátku sedíme s Jindrou na vypracování videa o
Pony Expressu. Teda v pátek jsme se po šesti hodinách rozešli s poznáním,
že jsme nic neudělali. Pak mi ráno poslal Jindra mail, ať to udělám jak chci. Po
tom se ozval se zoufalstvím, že to musí být jinak. A tak jsme seděli dalších
šest hodin a ve finále nám třikrát spadl program Movie Maker a vše se
rozsypalo. Pak jsem se do toho pustil sám, ale to jsem již věděl, že program
pracuje spolehlivě tak do sedmi minut a pak si začne dělal co chce. No poslední
verze je k nahlédnutí, doufám, že se bude líbit…
➤Malý bratr
neděle 27. srpna 2017***Teplo a pod mraky
➤Říkat dva a šedesátiletému chlapovi, že je malý se moc
nehodí, ale je to můj o deset let mladší bratr. Ve středu měl v Tutzinku v Bavorsku
autonehodu: jel z práce a asi usnul za volantem. Shodou okolností za ním
jela rychlá záchranka a tak ho hned vezli do nemocnice. Řekl, že jede z práce
a tu oni změnili směr jízdy a jeli do nemocnice, která je na pracovní úraz
specializovaná. Ano, do dnešního dne jsme nevěděli, že cesta do práce a z práce
je vedená jako pracovní doba a tudíš zde platí jiné pojištění. No na štěstí se
bratrovi nic nestalo, ale Superb obrátil na střechu…
➤Jezdil jsem
Kodiaq-Škoda
a
a
Robert se stal
rytířem
neděle 27. srpna 2017***Dnes je jako v prádelně
➤Včerejší sobota se vyvedla. Nejprve nám Leoš půjčil auto
Škoda-Kodiaq na zkušební jízdu. Tak jsme hned jeli navštívit Mařenku a Ládíka a
chlubili se novým autem. Je to velkolepé auto a má hruď se plní pýchou, že
takovou věc udělaly české ručičky. Nebudu se tu šířit všemi parametry, to si každý přečte jinde, ale co mě zaujalo byla podpora jízdy. Jednouše řečeno,
pokud jsi na dálnici a nebo pokud silnice má na okrajích bílé čáry, tak si
Kodiaq jede sám a
zatáčí do stran, paráda!Večer pak slavil Robert narozeniny. Byly řízky a bramborový salát, pak dobrý dort ve tvaru plzeňského piva a pořádalo se pasování Roberta na rytíře
➤Umírnění muslimpvé spojte se!
➤Vzpomínky
telefonistky na 21.srpen 1968
úterý 22. srpna 2017**Dnes je teplo
➤Dělala jsem léta v telefonní
ústředně v Politických vězňů. Nechci tady prozrazovat nějaké tajemství,
protože technologie telefonních spojů se radikálně změnila. Je tak jednoduše
složitá, že já, ačkoliv jsem se technickou službou ústředny živila celý život, o
novém systému telefonování nemám ani zdání. Ale vzpomněla jsem si na jisté příhody z doby napadení
Československa Varšavským paktem. Ruské tanky se onoho historického rána rozjely po Praze a měly enormní zájem jako
první obsadit československý rozhlas. Nevím po kolika hodinách či dnech ho
obsadily, pro nás pak nastala služba „ve jménu svobody“ v okamžiku, kdy
jsme zaslechli zvláštní hlášení rozhlasu svobodné Československo. Reportéři a
hlasatelé opustili budovu rozhlasu a v pojízdném vysílači se schovávali někde
po kraji a neustále vysílali zprávy o situaci obsazeného Československa. Přitom
permanentně hlásili tuto větu: Děkujeme
zaměstnancům spojů, že nám umožňují toto vysílání!! Nevím proč to bylo, ale
náš úkol byl držet telefonní vedení pro vysílač volné, což se nám dlouho
dařilo. Nevím zda si každý dokáže představit jak taková centrální ústředna Hlavního
města Prahy vypadala. Byl to velký a dlouhý sál v jehož středu stály
kovové stojany dva půl metrů vysoké a v nich běhaly jezdci, které automaticky
spojovali tel. účastníky. Ty stroje dělaly takový kravál, že my mechaničky jsme
seděly ve skleněných dílnách a poškozené součástky opravovaly. Pak jednoho dne
přišla výstraha z vrátnice: Rusové jdou na sál. Byla jsem s nervami na
konci, klepala se hrůzou, když nějací vysocí důstojníci procházeli mezi stojany
a urputně pozorovali kravál co dělaly, jako krabičky od zápalek velké jezdci, a
já přesně znala spoj, kde běží vysílání Svobodného Československa. Sovětští důstojníci
se tvářili důležitě a pak si mně jeden z nich
zavolal a ptal se, kde z těch mašin vypadávají ty noviny. Očividně si
mysleli, že jsou v tiskárně. Naštěstí zrovna přišel vedoucí a něco jim
vysvětloval a já se mezi tím klepala hrůzou. Po té, co důstojníci odešli,
nechali před vchodem sedět šikmookého vojáčka se samopalem. Seděl a pozoroval
obrovské nástěnné hodiny, které vysely nad vchodem do ústředny a každé
přeskočení vteřinové ručičky dotvrzoval škubnutím hlavy a pitomě se usmíval. Asi
takový přístroj viděl prvně v životě. Když tam seděl již druhý den, dal mu
Jirka Tůma trochu guláše s knedlíkem, co si dole ve strojovně zrovna
uvařil. Kluk byl vyhladovělý a snědl to snad i s talířem.
➤21.Srpen 1968
➤Dnes si připomeňme
smutné výročí přepadení Československa Varšavským paktem.
➤Neděle s koňmi
neděle 20. srpna 2017***Dnes je oblačno
➤Dnešní ráno bylo takové jiné. Ve vzduchu byl již cítit
nedaleký podzim. Ano, léto se chýlí ke konci, zase nás čeká další zima v
dlouhém sledu dnů. Šli jsme v horkém slunci a pozorovali souostroví
bělostných mraků, jež pluly v nekonečném modrém nebi. Pak jsme poltali
děvčata, co vedly koně na pastvu. Tu mne napadlo jméno pro tento den: neděle s koňmi..
➤Na zlatém dnu
sobota 19. srpna 2017**Dnes je zataženo
➤Je to pár dní, co jsme jeli vyzkoumal jihozápadní cestu,
co se táhne od Kytínské hájovny. Je velice pěkná a jde někam ke Zlatému dnu. Jenže
ta jistota tu nebyla. Cesty v Brdském lese jsou asfaltované, to jsou ty
nejlepší, pak tu jsou udusané, pak kamenné, to jsou ty nejhorší a pak travnaté,
ty jdou ale není jisto jestli někam vedou a pak cesty ztracenky, ta se jako
cesty pouze tváří, protože po pár metrech se v lese ztratí. A takovou
travnatou cestu jsme našli, daleko za hájovnou a ta nás vedla zadem kolem
Zlatého dna. Tudy jsem ještě nikdy nešel, vlasně na drátěném oři nejel. Dostali
jsme se na Voznický trojúhelník, kde se Hanka ztrácí, ale neztratila se a
stavili jsme se u Karla ve Voznici. Právě dostal návštěvu z Bavorska, jdou
dnes na koncert v Praze, na Robbie Williams na
letiště v Gbelích.
Těšíme se na Vaši
návštěvu
➤21.Srpen 1968
➤Dnes si připomeňme
smutné výročí přepadení Československa Varšavským paktem.
➤Neděle s koňmi
neděle 20. srpna 2017***Dnes je oblačno
➤Dnešní ráno bylo takové jiné. Ve vzduchu byl již cítit
nedaleký podzim. Ano, léto se chýlí ke konci, zase nás čeká další zima v
dlouhém sledu dnů. Šli jsme v horkém slunci a pozorovali souostroví
bělostných mraků, jež pluly v nekonečném modrém nebi. Pak jsme poltali
děvčata, co vedly koně na pastvu. Tu mne napadlo jméno pro tento den: neděle s koňmi..
➤Na zlatém dnu
letiště v Gbelích.
➤Večer pro Lojzu
sobota 19. srpna 2017***Dnes je zataženo
➤Včera se v hospodě sedělo ve vzpomínkách na Lojzu. Bylo
vedro a sedělo se na sále, protože jsme se do výčepu nevešli. Co ještě dodat? Měli
jsme kluka rádi. Lojza – Sam bylo jeho umělecké jméno, to tenkrát, když kráčel
po nekonečných savanách Brdského kontinentu. Budeme vzpomínat!
➤Byl tu nebyl Pony Express
pátek 18. srpna 2017
➤Dnes kolem
desáté hodiny dopolední projel Stříbrnou Lhotou Pony Express. Nikdo ho nečekal
a nikdo tu nebyl. Asi je to nová
strategie, jak uniknout pozornosti.
➤Večer pro Lojzu
sobota 19. srpna 2017***Dnes je zataženo
➤Včera se v hospodě sedělo ve vzpomínkách na Lojzu. Bylo
vedro a sedělo se na sále, protože jsme se do výčepu nevešli. Co ještě dodat? Měli
jsme kluka rádi. Lojza – Sam bylo jeho umělecké jméno, to tenkrát, když kráčel
po nekonečných savanách Brdského kontinentu. Budeme vzpomínat!
➤Byl tu nebyl Pony Express
➤Poslední rozloučení
pátek 18. srpna 2017***Dnes je vedro
➤Dnes jsme se byli rozloučit s kamarádem
Lojzou. Měl plný kostel a obřad byl velice vkusně veden, čest jeho památce.
➤Obchodní placebo-efekt.
➤Proč
chutná drahé víno lépe.
➤Patok,
nebo výběrová kvalita? Znalci vína si často nechají namluvit, že drahé víno je
lepší. Musí být dobré
víno automaticky drahé? Vědci objevili proč drahé víno lidem lépe chutná,
ačkoliv se jedná o stejný mok. Víno chutná
lidem lépe, jakmile za něj zaplatili větší cenu. Za tuto skutečnost jsou odpovědny
určité receptory v lidském mozku. Tyto časti mozku jsou naprogramovány dát
organismu odměnu. Za hodně peněz, musíš být odměněn. Na to přišli na univerzitě
v Bonnu a zveřejnili to v Fachjournal "Scientific
Reports". Vědci tomu říkají placebo efekt.
Systém odměny se při vyšších cenách vína
automaticky silněji aktivuje a zesílí
tímto způsobem chuťový zážitek. Napínavá je otázka, zda se dá tento odměnný
receptor tak trénovat, aby nebyl tolik náchylný na tento placebo efekt.
V jedné pokusné studii ochutnávalo 15 žen a 15 mužů
víno při čemž leželi v Kernspintomografu, tedy v tunelu. Nejprve těmto probantům
byla oznámena cena vína a pak pomocí hadice dostali ochutnávku. Pomocí tlačítka dávali
pokusní vinaři na vědomí, jak si víno cenní. Víno v hadici zůstával stále
stejné. Cena vína se pohybovala mezi třemi euro a osmnácti euro. Jak se dalo
očekávat, drahé vino všichni probanti označovali za lepší a chutnější.Tady se
ukázalo, že odměnný systém našeho těla si z nás dělá legraci. Tento systém nás odměňuje
chemickými látkami, frontalhirnem a Striatumem a nechává nás vychutnávat vino,
které si to nezaslouží. Ovšem když se to přežene, třeba patok za 100 euro, tak
na to se náš systém odměny nenachytá. Tak
tedy- na zdraví…
➤Smutná zpráva
úterý 15. srpna 2017**Dnes je vedro
➤Včera večer se nám donesla smutná zpráva: Lojza, kamarád z hospody nás
navždy opustil. Byl to hodný kluk a nedávno slavil sedmdesátiny. Rád se smál a
zpíval a hrál na kytaru. Vždy když
byla „kytara unavená“, jak říkal, šel si pro
nějaké děvče zatancovat. Pak sedával a
poslouchal řeči. Jeho pořekadlo bylo: „jůůů, to bylo pěkný! A čem to bylo? Ano,
to byl Lojza. A dnes už tu není. Už nikdy neřekné jůůů, o čem to bylo. Čest
jeho památce na tomto místě vyslovují kamarádi z hospody.
pondělí 14. srpna 2017*** Dnes je krásně a horko
➤Komunisty utajovaný, ve světě oblíbený spisovatal
➤Když se řekne Franz Kafka, lidem se vybaví
slavný literát, možná až zprofanovaná ikona Prahy, morous s podlomeným zdravím,
jenž seděl v pojišťovně, nebo doma u psaní. Kafka byl přitom fyzicky zdatný
veslař a plavec, milovník wellness pobytů, cestování, dlouhých túr. Kdyby
předčasně nezemřel na tuberkulózu, vysnil si, že by odešel se svou láskou do
Palestiny.
➤Švestky a jejich tajemství
➤Déšť,
dnes prší
pátek
11. srpna 2017
➤Za oknem pláče den
Velké skleněné slzy
Je slyšet jeho tichý sten
Ta bolest světa mrzí
**
Kapky bubnují známou melodii
Kterou si často smutně zpívám
Duhové paličky zemi bijí
Já jim tu krutost nezazlívám
**
Po dešti zase zkrásní
Jak žena po něžném polibku
A celá podobná je básni
Dobrému vínu ze sklípku.
*
Od Ivany Marešové
➤Ano, dnes přišel déšť. Přestože byl
zapotřebí a příroda si tyto studené polibky vychutnává, padá na nás lidi taková
hloupá tíseň. Život na zahradě se zastavil, zalezeme do domů a koukáme, jak
venku dělá příroda zázraky. Malé zrnko mikroskopického prachu na sebe přitáhne
vodu a představení začne. Nejprve se v hledišti setmí a burácivý hrom
připomíná, že opona se zvedá. Pak vypustí režisér pár kapek, jakoby zkoumal,
zda je hlediště plné a pak počne pršet. Kde se schovává to pohoří jemného
prachu, aby se mohly narodit kapky, které pak deštěm zvlhčí zem, dá napít
stromům, trávě, polím, řekám i jezerům aby se posléze ztratily v moři? Kdo
to ví? Příroda je mocná kouzelnice a tak se budeme dále dívat z oken domů,
z hlediště divadel na její čarovnou pohádku, na její kouzla!
➤Mariánské
lázně
středa 9. srpna 2017**Dnes bylo pěkně
➤Dnes jsme se vypravili na dlouho plánovaný výlet do
Mariánek. Milena s námi jela, chtěla se podívat do míst kde prožila
krásné, veselé i smutné chvíle a na poslední chvíli se k nám přidali i
Mařenka a Ládík a tak jsme byli veselá tlupa a moc se nám ten výlet vydařil.
➤Výlet na Berounku
pondělí 7. srpna 2017**Dnes je krásně
***VIDEO
Berounka***
➤Dnes jsme si vyrazili na Berounku. Nechali jsme auto stát v Řevnicích
a pak jsme proti proudu řeky jeli na kolech ke Karlštejnu, kde jsme přejeli mohutný
tok řeky, a zajeli si až k romantickému hotelu u mlýna, pak jsme se vrátili
a zajeli si přes Lety až do Dobřichovic až k lávce, kde jsme byli vloni na
koncertu dyxilendu. Pak jsme si cestou zpět dali pivo a dojeli dobře domů.
➤Když máš chalupu, tak máš pr..l v kalupu
pondělí 7. srpna 2017 ***Dnes je krásně a teplo
***VIDEO Tank na dešťovou vodu***
➤Když máš doma chalupu, tak je pořád co dělat. Vždy se něco přihodí, nebo se něco dodělá.. jak říká staré židovské přísloví:
Jak dostavíš dům, přichází
smrt!
➤Eskadrona v Davli
neděle 6. srpna 2017 ***Dnes je krásně
➤Psala tuhle Eva, že se bude uzavírat Davelksý most. A prosím,
ne ta lávla, ten starý most, ale ten velký, nový. Potom bude zajížďka prý 36
kilometrů. Tak jsme se včera vypravili do Davle. V naší hospodě se konala
Techno párty a tak jsme odjeli. Byl to pěkný večer, spali jsme pak pod širákam
a teď jsme zase doma. Techno párty tu nezanechalo žádné stopy, alespoň
viditelné ne. V Davli jsme měli divný incident: před hospodou, asi dva
metry od místa, kde jsme se na trávě ukládali ku spánku, stálo auto s anglickou
poznávací značkou, dálkové osvětlení zapnuté, běžící motor a zamčené. Byli jsme
dost bezradní a tak Jarda zavolal policii. Ovšem než policie přijela angličané
odjeli. Vylezli z vedlejší letní hospody. Byli to mladí lidé a asi něco zapomněli.
Na zadním sedadle obrovského SUV byly instalovány dvě dětské sedačky. Záhada?
➤Slavná pražská lahůdkářství: Dům potravin
pátek 4. srpna 2017***Dnes je vedro a vítr
➤Když je řeč o
lahůdkářstvích, nesmíme zapomenout na Dům potravin. V reprezentačním
prostředí po válce postavené budovy - původní dům zničil nálet - vznikla
vlastně první socialistická prodejna. Zboží, které bylo považováno za buržoazní
luxus a pro člověka komunistických idejí zbytná rozmařilost, zde dostalo
zelenou. Pod taktovkou Jiřího Hlávky vznikaly ve zdejší výrobně
chlebíčky, které byly svého času poměrně silnou konkurencí pro tři podniky,
přeživší z předválečných časů. Dům potravin se stal fenoménem a chlebíčky
od Hlávky módou. Jméno Dům potravin bylo od konce padesátých let zmiňováno v
souvislosti s dobrotami častěji, než Paukert či Zoufalý. Nepamatuji se,
zda to bylo díky cenám, které tam byly nastaveny poměrně vlídně - konzerva
Chatky, znamenitého masa z kamčatského kraba, stávala nějak okolo pětikoruny.
Rozhodně však svou roli hrála lokace prodejny. Prakticky všechny cesty vedly
přes Václavák a koupit pár dobrot pro nečekanou večerní návštěvu bylo u Hlávky
ranou jistoty. Zvlášť po roce 1974, kdy začala fungovat síť pražského metra.
Vzpomínám na gruziňák, který tam byl běžně k mání
za dobrý peníz, kaviár také, a lahůdkových salátů nespočetně. Dnes lze to, že
Dům potravin nepřežil, vnímat jako nešťastné. Význam Václavského náměstí,
frekvence kolemjdoucích, už řečená optimální lokace – metro, nádraží
s příměstskými linkami, to vše mohlo být zárukou pro jeho další existenci.
Tím spíš, že skutečných lahůdek dnes aby jeden pohledal! Obchodní dům Bílá
labuť (respektive vlastník, společnost Rephana), který zde od roku provozoval
svoji „dceru“, vsadil na hypermarket a světovou síť fastfoodu. Ovšem ukázalo
se, že za těmito zástěrkami jsou skryty její jiné aktivity. Z Domu
potravin se měl stát hotel a měla nad ním přibýt věžová střešní nástavba.
Naštěstí k tomu nedošlo. Chlebíčky či stopku koňaku si tam už nedáme, a
všichni ti, kteří by tak učinili, se zřejmě nestanou štamgasty onoho fastfoodu.
Tím spíš, když se o návyku na jeho produkty ze zdravotního hlediska dost
pochybuje. Možná se pletu, nebo nemám informace, ale pochyby na závadnost
lahůdkových salátů, jsem nezaslechl nikdy. Tedy krom občasného váhání nad
jejich čerstvostí.
Éra Domu potravin skončila někdy na počátku
devadesátých let dvacátého věku. Netrvala dlouho, ani ne čtyřicet let. Ovšem
stopa, kterou v povědomí mlsných zanechala společnost i osoba Jiřího
Hlávky, ta ještě tak úplně nevychladla. Což je v čase, kdy nemonetární hodnoty
mnoho neznamenají, potěšující.
V souvislosti s vývojem obchodu lahůdkami
v porevolučním období je třeba zmínit jednu událost. S odstupem času
viděnou jako až ostudnou. V prosinci 2013 byla s velkou pompou
otevřena Prodejna lahůdek Julius Meinl na ulici. 28. Října. Ve čtyřech
podlažích slibovala až patnáct tisíc druhů zboží - například 400 druhů sýrů, na
250 uzenin. Oddělení ryb potom vedle žraloka, humra, obřích krevet z Indie a
ústřic nabídne na druhů sladkovodních i mořských živočichů. Po prvotním nadšení
však přišlo rozčarování, hned u prvních regálů za vchodem. Produkty zde byly
stejné jako v každém řetězci. Jen o čtvrtinu až třetinu dražší! Nedosti
však na tom. Po pár dnech provozu nastala situace, kterou management bez
dalšího nezvládl. Během noci došlo k poruše na elektřině, která znamenala
výpadek všeho, i lednic. Logické by bývalo bylo prodejnu načas zavřít a pořádně
znovu připravit na zákazníky. Ale nestalo se, a „chrám lahůdek“ – promiňte mi
expresivní výraz – páchl jako tři rybářské vesnice pod žhavým sluncem. Při
vzpomínce na vyvoněné regály v mateřské prodejně na vídeňských Příkopech,
nebo pult uzenin berlínského KaDeWe - kde vás vůně desítek a desítek druhů
šunek dostane tak, že si koupíte alespoň plátek na utišení Pavlovova reflexu, i
když původně jste šli jen pro krém na boty – se labužníkům chtělo až zaplakat. Všechny hlasy hovořily o brzkém konci. Ten opravdu
nastal. Po necelém roce fungování, v říjnu 2014, Dům lahůdek svou
neslavnou kariéru ukončil. Netuším s jakými záměry šla společnost do
provozování tak rozsáhlé prodejny navíc komoditně velmi ošidné. Navíc
v tehdejších podmínkách hodně riskantní, o ne zrovna šťastném místě, kde
působila nemluvě. Jestli český trh podcenil sám Julius Meinl nevím, ale zkušení
čeští manažeři museli tuto situaci předvídat. Navíc, až šestkrát přepálit
odhadované příjmy, to není jen tak! Nemohu si pomoci, ale až příliš se to podobá
scénáři o dalším osudu budovy, jaký kdysi nastavili majitelé Domu Potravin a
jeho přeměnou na hotel.
Zdroj: Milan Ballík pro portál i60
➤Gruss aus der Heimat" čti..
➤Trapné
čtvrtek 3. srpna 2017
➤Někdy jsou věci trapné a přesto se tomu dá zasmát, ale také jsou takové, nad kterými se nejde ani pousmát.
➤Taková dobrota
středa 2. srpna 2017***Dnes je vedro
Teprve s pivem se to dá vydržet |
Má někdo také červený bazén? |
➤Dnešní ráno nám připravilo opět práci na vodárně. Bylo poškozené jedno
tšsnění a to tak, že jsem musel dojet pro nouvou hadici. Když bylo hotovo dal
jsme se do vaření. Byl salát, americké
brambory a Irský rumpsteak.
K tomu byla ještě hladová Hanka. Moc dobře to chutnalo.
➤Když se spravuje pumpa
úterý 1. srpna 2017** Dnes je
vedro
➤Byla to skoro malá Odysea. Počalo
to celkem nenápadně: pumpa při točení vody stále zapínala a vypínala a proud
tekoucí vody byl kolísavý. Pak, když jsme jeli na kolech tak jsme objevili na
Madlenkách domek, na jehož plotě byla připevněna domácí vodárna a tak jsme tam
zazvonil a pan ochotný odborník na pumpy nám prozradil, že musíme dofouknout vzduch,
že je tam malý tlak. Tak jsem se do toho v pátek večer pustil a pozléze
jsem za asistence Míli zjistil, že je gumový vak, který se v kotly nachází, prasklý. Tak jsme si řekli, že vak pojedeme v sobotu sehnat. Ráno v sobotu
jsme nejprve jeli na Madlenky k panu odborníkovi jestli náhodou nemá
takový vak na skladě, pak jsme jeli do Hornbachu, protože tam ho prý mají, ale
neměli ho ale poslali nás do Let, že prý to je jejich opravna, tam ho také
neměli a tak jsme jeli na Dobříš tam, kde jsme tu pumpu koupili a tam jim došel
ale mají ho prý v jejich prodejně v Příbrami, ale tam za pět minut
zavírají. No jeďte za pět minut do Příbtami. Tak jsme tam sjeli v pondělí ráno
a měli jsme zase problém, najít jejich prodejnu. Byla v Dlouhé ulici a
nebyla k nalezení až jsme ji nakonec našli, pod krycí značkou „Pumpy“! No
hledejte pumpy, když hledáte železářství Říha. Pak jsme to včera dali za pomoci Míli
dohromady a voda teče. Hurá!