⧭KONTAKT ⧭Galerie Fantazie ⧭UNESENI ⧭Kdo má dnes svátek? ⧭Vzpomínka po eseti letech-Anička ⧭ Deníček také na Facebook ⧭Seznampísní ⧭MUZIKA ⧭Nalaď si kytaru ⧭Seznam léků a jejich účinků ⧭SEZNAM LETLET ⧭Pohádky,Romány,Povídky ⧭šáteček ⧭všechna videa
➤Test
sobota 30. května 2020**zatím svítí slunce ale je studený vzduch
➤V pondělí přijel po dlouhé době brácha Kája. Strávil v Mnichově tolik dnů v jednom
kuse, že si to Monika ani nepamatuje. Jejich postižený syn totiž nemohl chodit
do té jejich dílny, bylo zavřeno. Takže v podělí si ho opět vyzvedli do „práce“
a bratr mohl odjet. Na hranicích při příjezdu mu sdělili, že buď musí do
karantény nebo si musí udělat test. Ten z kapky krve, což dělají domácí doktoři
ale nechtěli, chtěli ten co trčí dlouhou špejli nosem až do mozku. Tak jsme
počali shánět místo odběru a zjistili jsme že v Příbrami se odebírá před
starou nemocnicí na parkovišti. Sestry tam mají postavený stan a zcela okoukané
od Mack Donald, zůstávají pacienti v autě a odebírající obsluha ti vrazí, ovšem po maratónu předpisů a
vyplňování lejster, špejli do nosu. Za celou
věcí bylo tolik telefonů a rozčilování a teď po odběru se nikdo nehlásí, i když
to slíbili….
➤Jaké to je žít sám
čtvrtek 28.5.2020 **zase se dělá hezky
➤Jednou mi Anička řekla, že neumí žít sama. Do té
doby jsem se nikdy nezamýšlel jaké to je žít sám. Dnes, když se nad tím
zamýšlím, vím, že jsem znal plno lidí co žili sami a nikdy mi nepřišlo se nad
tím zahloubat. Prostě jsem je znal a oni žili sami. Myslím, že se nad tím nikdo
nezamýšlí až do doby, kdy musí sám žít sám. Je to velmi vážný zlom v životě člověka. Všechny věci ať důležité či banální nemusí člověk řešit
sám, je tu ještě ten druhý a odpovědnost se tudíž dělí napůl.
Pak, když jsem osaměl, zůstal jsem nadále v očích mých sousedů a známých ten co patří do dvojice. Jenže zodpovědnost se opírá jen o mne. Kolik malicherných i důležitých věcí jsem neřešil sám, vždy mě podporoval ten druhý a jedno, že to
bylo většinou jen holou přítomností. Oba jsme vždy věděli, že v té věci mi ten druhý nemůže pomoci a tak se jen díval a byl u toho. Pak jsem zůstal sám.
Nejen že teď musím jít sám spát a sám stávat, najednou zjišťuji , že je tu plno nezodpověděných otázek a plno odpovědí, které tomu, co dosud se mnou žil, ještě dlužím. Jsou ale domnělí přátelé, kteří tě vnímali jako on a ona, jeden pár a již se o mne nezajímají. A proč, vždyť pro ně se nic nezměnilo. A tak sedím sám doma a čekám, že mi někdo zavolá.
Nezavolá. Prostě aura kolem mne se zcela změnila a má osobnost vysílá hořké výčitky. Proč já a ne ty? Jediná útěcha, i když se za tu myšlenku stydím je, že to očekává každého. Každý bude jednou osamocen.
A protože čas všechny rány hojí, změnil jsem si způsob života a dokáži být šťasten. I když žít s milovaným člověkem a mít s ním dobrý vztah je nenahraditelný, dnes bych to již neriskoval. Příliš jsem si na pohodlí a svobodu jako single zvykl.
Tak to bylo dávno
➤Jahody
neděle 24. května 2020**počíná být zase hezky
Adrian vaří marmeládu➤➤➤
➤Když jsem jel kolem řeky Mainu, krátce než jsem mohl zahnout do Bischofsheim, jsem
na velkém poli spařil plno aut, a lidi v různých nedefinovatelných pozicích, teprve, když mi Kim servírovala
jahodový koláč mi došlo, co jsem viděl. Pole s jahody a samoobslužní sběrači….
 |
| Tyhle dvě růže jsou také po Aničce |
➤Zahrada
sobota 23. května 2020**lije jako z konve a je zima
➤Zahrada byla dlouho po tom, co Anička odešla na věky, vedena v jejím stylu a duchu. Ale to je již dávno. Nyní tam vládne Kim a to má zahrada úplně jinou filosofii. Za Aničky to byl odpočinek pocukrovaný krásou. Kim je takový zemědělec tu zasadí tam ono, tu zase tuhle tohle a dohromady je to binec a sbírka krámů. Jediné co
po Aničce stále žije, jsou její růže. Myslím, že ty aprikové po ní i voní ….
➤Ve Frankfurtu
Sobota 23.5.2020
➤Ve čtvrtek jsem se vypravil do Frankfurtu. Cesta byla výborná, sluníčko ale ne horko absolutně žádný vítr no prostě paráda. A tak jsem plně vychutnával Tiguana. Systém držení se linie funguje perfektně a tempomat, který sleduje vozidlo před tebou, podle jeho jízdy zrychlí či zpomalí a nebo zůstane i stát. Je to fascinující hra s novými technologiemi. Zato tady na počítači se mi vše smazalo asi ho vezmu do Lhoty a celý ho předělám- Jo abych nezapomněl, pozdrav z Frankfurtu. Je tu pod mraky a dusno...
➤Zábava vysokého věku
pondělí 18. května 2020**dnes je překrásný den
➤V sobotu oslavovala
Janí narozeniny. Dostala pamflet í a přichystala spousta jídla. Byl to
mejdan s požitky vysokého věku. Jedlo se a pilo se a vyprávělo, přenesli
jsme se hladce do 4. třídy základní školy a i devátá třída byla zdrbána a vzpomínky
se hlavně točily kolem jistého výletu, který se konal již po školní docházce ve
Stříbrné Skalici, pod krycím jménem „klapalo okénko“. Z onoho výletu, kterého
se zúčastnilo pět kluků, jsme zbyli již
jen my dva: já a Jirka Jukl. Děkujeme za pohoštění…..
➤S chutí do toho a půl je hotovo
pátek 15. května 2020**ještě je pod mraky ale sluníčko vykukuje
➤Tak se
kluci znenadání dali do práce. Aniž bych to požadoval. Chtěl jsem po Markovi,
aby spravil stříšku u Poolhaus a oni se
dali do nahazování a natírání domu, teda alespoň toho zadního. Myslím, že z toho
mají teď sami radost. Není nad ten pocit, něco si udělat, postavit
zorganizovat, na celé té záležitosti je pak ta pýcha co člověk pocítí, nejlepší
pocit. No posuďte sami….
➤100 let historie
Přátelé, kamarádi.
Uplynul rok od ukončení naší spolupráce na projektu
TRAMPSKÁ OSLAVA 100 LET ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY.
20. 5. 2020 je pro nás den, kdy budeme vzpomínat.
Soustředil jsem některé filmové dokumenty od kamarádů amatérů ale i
profesionálů a pokusil jsem se vytvořit pro vás trvalou vzpomínku. Dovolte
mi malou připomínku.
Naše spolupráce s kamarády, nejen z USA a Austrálie, je nezvratným důkazem
o možné spolupráci všech lidí dobré vůle na celém světě.
K TOMU NÁM DOPOMÁHEJ BŮH.
Za T.O. JIŽNÍ KŘÍŽ PŘÍBRAM A T.O. KEY WAY LITOMĚŘICE
Pišvejc, koordinátor zahraniční spolupráce
PS.
Všem, kdo jste se nezištně zapojili do spolupráce a nemáme na vás kontakt k
osobnímu poděkování, doporučujeme nahlédnout na mé stránky
Jindřich
Bilek
➤Jindra Bílek zpracoval události kolem 100 let Československa a trampského hnutí do následujícího videa. Příjemný poslech...
VIDEO➤➤
➤Europäischer Union, European Union, Evropská unie
_______________
středa 13. května 2020**ještě je stále mrazivo
➤Nemám rád
euroskeptiky. Jsem toho názoru, že se nám, malé české zemi nemohlo stát nic
lepšího, než vstoupit do Unie. Skoro vše co vyrobíme, od nás ostatní země a
hlavně Německo koupí a zase to pivní politici vnímají jako zotročování národa.
Proboha, co by chtěli? Nejsilnější měna na světě, Euro, jim není moc dobrá,
raději riskují oslabení měny při každém uprdnutí ekonomie. Ale tentokrát mě
Evropa opravdu naštvala. Chceme být
jednotný stát, ale jako to vypadá, jen se o tom mluví. Ve skutečnosti si
všechny státy hrají na svém písečku a na ostatní kašlou. Jak si může Unie
dovolit zavřít ty staré hranice, ty co bývaly za Rakouska za Hitlera, za
Napoleona, vypadá to jakoby ne lidé, ale ty státečky dostaly virus a Covid 19 a
teď se potácí v horečkách. Kdyby chtěl
přijet můj bratr z Německa, musel by si nechat udělat pro tři lidi test za
450 Eur, ti co dojíždí za prací tedy jen jednou za 14 dní, to je za měsíc 5000
korun, kolik by měli vydělávat? Proč ty bývalé hranice opět oživovat? Ve všech
státech se léčí stejným způsobem, je více méně podobná zdravotní péče a navíc,
když není v jedné nemocnici nějaký přístroj, co je zapotřebí volný,
převeze se pacient z Francie do Německa, tady se na hranice nehledí. V tomhle
mě Evropa hodně zklamala. Jakoby se dal
nějaký vir uzavřenými hranicemi odradit. Ještě jedna zajímavost, o které se
nemluví: všechny po komunistické země střední Evropy mají nejméně nakažených a
také v průměru nejméně úmrtí. Napadá mně jediná spojitost: v těchto
zemích se bezmála padesát letech očkovalo proti všemu co bylo nutné. Bez výjimky,
bylo to vládní nařízení. Je možné, že se tu lidé stali odolnější….
_______________
čtvrtek 7. května 2020**je krásně
➤Je to docela
závažné téma do kterého se tu pouštím, ale leží mi na srdci již několik dnů. Po
světě běhají většinou lidé štíhlí, nebo alespoň takový, jaký mají být. Co se
váhy týká, nemají žádné potíže, teda alespoň ne takové, které bych znal. Chodí si tam a
sem, nic jim nebrání, když se musí
sehnout a do schodů jen tak zlehka frčí. Pak jsou tací, co jsou jen kost a kůže stále
mají hlad ale nic v břiše neudrží. Chudáci. Pak jsou ještě ti, co se
podívají na jídlo a hned přibudou kilo. A jistě, ještě tu máme ty s nadváhou
a pak ty obézní a také chronicky tučnotělesní. Pro tento překrásný výraz jsem
si došel do němčiny. Fettleibig.
Musím říci, že
být tlustý není jednoduchý. Jistě se tu dohodneme, že zhubnout je v podstatě
velmi jednoduché a levné. Jednoduše pít jenom vodu a čekat, až nabudeme těch vyzáblých,
koncentračních postav. Budeme mít těla plná
žeber, visacích zadečků a prstů jak kolíčků na prádlo. Hlavu jako vyschlá brambora co byla zapomenutá ve sklepě od loňska. Tak v čem
je problém?
Upřímně? Takhle zhubnout
se dá skutečně jen v tom koncentráku, protože normálně hubnoucí závodník
tak pevnou vůli nemá. Stačí, když znejistí tělo pouhou myšlenkou, že třeba dnes
večer nebude již nic jíst. V tu ránu se dostaví silný hlad, tak silný a
zjančený, že si žádná lednička nedovolí, aby byla prázdná. Upřímně té lednice,
co by si to dovolila, lituji!!
Jednoduchý pokus
počít nějakou dietu, se dá definovat jako vypovězení války. Každá tuková buňka ,
která se v těla zahnízdila již v kojeneckých
letech potřebuje svou výživu a v tomto okamžiku vysílá do žaludku pluky
hladových zvědů, aby zjistili, co se děje. Ano, hlásí: ten pitomec co bydlí nahoře
v hlavě chce zhubnout. Nastává nepopsatelný zmatek a boj o moc. Přichází mírové
vyjednávání a nakonec se dostaví kompromis: žaludek dostane jen zeleninu a
bílkoviny, žádný cukr, žádný chléb, rýži
či brambory.
Pak se situace
utiší a zákeřného vyjednávání žaludku se střevy si nikdo nevšimne: všechno
zpracovat, zpracované ještě jednou probrat a vše uložit do tukových buněk,
kdyby bylo málo, vytvořit buňky nové, jen se nebát tloustnutí, hrozí nám hlad.
Hlad. Ačkoliv si
lidé naší doby a zeměpisné šíře na hlad
nevzpomínají, někde to musí mít zakódované, jako strašný a bolestný stav,
který může končit smrtí. Proklatí předkové. Takoví lvi ve volné přírodě loví
potravu jen když mají hlad. Pak se válí v prérii a netečně pohlíží na
antilopy jak se jim pasou před čumáky. Ne to my lidi nedokážeme, dokážeme vařit
nasycení a zavářet a nakládat a zamrazovat s plnými břichy- jak to? J
➤A zase tu je první Máj
_______________
pátek 1. května 2020**chladno, vítr, mraky
➤Měli jsme opravdu překrásný duben. Zemědělci a vodohospodáři nebyli moc nadšeni, ale pro nás, zato, že nás vlády tohoto světa zavřely do našich bytů, to byl tak trochu balzám na nervy.
Chlapci naší Stříbrné Lhoty postavili zase májku, letos obzvláště krásnou. No, ona je krásná pokaždé, ale letos obzvláště: přinesla do našich životů zával obyčejnosti, pocit, že se vrátilo to, co nám symboluje všední pravidelnost, kterou jsme v uběhlých měsících tolik postrádali. Tak tam teď stojí, vítr si sní hraje a ona je ta, co kolemjdoucím hlásí: pohleď jací jsou občané této vesničky, když za něco vezmou takhle to dopadá. Ano, mezi lidmi se mnohé změnilo, jsou k sobě milejší a pozornější…
Vesele do nového měsíce➤➤➤➤➤
Vesele
