KONTAKT ⧭Galerie Fantazie ⧭UNESENI ⧭Kdo má dnes svátek? ⧭Vzpomínka po eseti letech-Anička ⧭ Deníček také na Facebook ⧭Seznampísní ⧭MUZIKA ⧭Nalaď si kytaru ⧭Seznam léků a jejich účinků ⧭Pohádky,Romány,Povídky ⧭šáteček ⧭všechna videa IT WAS MY LIVE Vánoční pohádka 2020 Babiš Můj příběh ⧭ komunistický psi POSLECHNI si trampské písně►►
➤➤
►Podpora mladých zakladatelů nové firmy
neděle 29.
srpna 2021#počasí jako před
vánocemi – zima a deštivo
VIDEO: Aylin a Stefan Vicen Moreno►►
►Město Frankfurt již po několik let
podporuje mladé zakladatele nových firem formou soutěže. Vyhrává ten, kdo
prezentuje nejlepší nápad a komise po té posuzuje, zda je nápad realistický. Do
finále se dostane šest účastníků z toho první tři dostávají 30 tisíc Euro
jako start kapitál. Mezi šest nejlepších se dopracoval Štefan, syn mé nejlepší
kamarádky Milušky. Takže držíme palce, ať v pondělí, za přímého přenosu
televize, vyhrají….
►Dvacátý první srpen
úterý 24.
srpna 2021#je stále pod
mraky a zima, jen 7⁰►
►Jistěže jsme na to smutné výročí nezapomněli. Bylo nás tenkrát milion, co jsme opustili naši zem, i když většině z nás nehrozilo mučení a smrt. Bylo to roku 1968 a všechny země světa nám nabízely azyl. Potíže dělali Australané, brali pouze manželské páry. Nikdo se neptal jak po nás jdou, samotný jev, že jsme nemohli svobodně opustit naši zem, bylo politické stíhání a bezpráví a vztahoval se na to emigrační zákon. A přesně my, náš milion, se pohoršuje nad utečenci arabských zemí. Že prý jsou to hospodářští utečenci a ať si zůstanou doma. Jenže v lidských právech figuruje také právo na práci. A již jsme namydlení. My je tu prostě nechceme, není tu pro ně místo. Skoro všichni co přešli v šedesátém osmém roce hranici směrem na západ jsme v současnosti v důchodu. Více méně zaujati, či pohoršeni sledujeme dnešní situaci. My jsme svůj boj o kus koláče, o úspěch ve světě, dobojovali. Náš názor nikoho nezajímá. Když se na to dívám z pohledu vlastní emigrantské zkušenosti, je to problém rasový- barvy kůže. Můžu něco z mých zážitků poradit? Ne, nám tenkrát také nikdo neradil.
►Pony Expres
neděle 22.
srpna 2021#od rána prší
►Včera se konalo ve Stříbrné Lhotě tradiční
předávání pošty. Bylo kolem plno zábavy, ale toho předávání se dočkali jen ti,
kdo vydrželi dlouho přes půlnoc. Ale bylo jinak plno zážitků, kapela hrála vrhalo
se noži a burácely špičky bičů a padali divocí oři při sevření las, jež byly
děti na tříkolkách. Sousedé se bavili se sousedy a sousedky vyprávěly o zážitcích
tureckých lázní a masáží, snad i duch Fred Astaira stepoval za zvuků hudby, převtěleného
do sympatického tanečníka. Grilovalo se a
v podvečer se otevřel Rytířský sál, kde hrála jiná kapela. Celá akce se
dost vydařila.
►Na kole a pak u Mařenky
VIDEO: Na kole a pak u Mařenky►►
►Čekaný a nečekaný telefon
čtvrtek 19.
srpna 2021#zima a větrno ale
neprší
►Ve středu zazvonil telefon. Ano, to byl
ten očekávány a zároveň nečekaný. Volal jsem totiž jednou týdně paní na
Hobythek, to je ta firma co jsem si objednal přístřešek, jelikož stále nebyli
lidi, aby mi ho, instalovali. A pak najednou se dalo vše do pohybu. Včera volali
a dnes přijeli a dali to dohromady. Takže stojí. Jelikož ty sloupky
zabetonovávali, tak udělali ještě podporu na 24 hodin, že tam nemám pro jistotu
parkovat. Celá stříška nestojí na čtyřech nohách, jak se zdá, ale jen na dvou…
►Skončilo léto
úterý 17.8.2021
►Dnešního úterý jakoby skončilo léto. Včera
v pondělí se počalo počasí měnit, hnaly se mraky, zatím tiše, jakoby se
styděly, ale s příchodem večera počalo stydlivě pršet a dnes od ráno to
již jede. V Brně padaly kroupy velké jako vejce Moravou se zase prohnala
bouře, spíše hurikán a v Kabulu se snažil dav lidí naskočit do
rozjíždějícího, obřího, vojenského stroje, myslíc snad, že se udrží kol, co je
to za blázinec? Je takový divný čas, po celém světě se děje jedna hrůza za
druhou jen my tady v Evropě si ještě plníme břicha a my tady v Čechách se všemu opovržlivě
posmíváme. Jisté je, že se lidé z jižních a dnes již nevídaně horkých zemí
budou snažit utéci do našich chladných pásem a nebude to žádné spiknutí
mobilních telefonů, bude to jen proto, že ti lidé, tam doma u nich již nemůžou
žít. Čemu máme věřit, když jsme víru v Boha odhodili do komunistických
dokumentů minulého režimu. Nějakou jinou víru mám nikdo nenabídl a se strachem,
kterým nás chtějí ovládnout, si nějak nemůžeme poradit. A tak vyčkáváme….
►Český Krumlov
čtvrtek 12. srpna 2021#krásné letní počasí
►V úterý osmého jsme se vypravili do Českého
Krumlova. Kája totiž ta měl sraz s Jakobem a s jeho ženou. Přijeli tam
od Stamberger See, z Bavorska. Jelikož se bratr musel stavit u Lidl, dohodli
jsme se, že se sejdeme až v Krumlově. Jeli jsme totiž dvěma auty. Kája
Monika a Andreas a v Tiguanu jsem seděl já, Eva a Martina. Měli jsme se
sejít až v Krumlově u kostela. Ke kostelu jsem ani nedošel, sešli jsme se
na náměstí. Parkoviště jsme našli zůstalo mimo tu část města které leží před
řekou. Pak jsme se počali toulat městečkem, je to absolutní nádhera. Šli jsme
pak na oběd, jídlo bylo drahé a docela to ušlo. Město bylo zavalené lidmi ale
prý tam chybělo deset autobusů Číňanů a tak to prý šlo. Pak jsem ztratil
orientaci a nebylo se mnou k vydržení. Nevěděl jsem, kde najdu autu. Nakonec
vše dobře dopadlo, |Evička se orientovala.
►Sto slov 8.8.2021 Láhev šampusu stála již delší dobu na barovém stolku. Pak se jednoho dne šlo narychlo na návštěvu a tak se láhev hodila. Na etiketě v dolním růžky bylo znát, že se někdo snažil odtrhnout cenovku. Hostitel láhev přijal s úsměvem při čemž se na ni nepodíval a postavil ji na jejich barový stolek. Po nějakém čase jsme byli pozváni k jiným známým a tam jsme na jejich barovém stole objevili naši láhev. Uběhlo několik měsíců kdy jsme pořádali my večírek. Známi sebou přivedli přátele, které jsme dosud neviděli, a ti přinesli naši láhev s dolním natrženým růžkem.
►Začíná se žít
neděle 8. srpna 2021#dnes hezký letní
den
Sto slov 3.8.2021 Hospoda je posvátné místo, kde
spolu mluví otec se synem, když to již doma nedokáží. Hospoda sbližuje lidi. Já
bych chtěl dnes psát o jachtařské Chýši. Tam chodí lidé, co mají koníčka
brázdit řeku různými plavidly a zajdou si tam občas na pivo. Hosté chýše se navzájem znají od jinad. Schází
se tu lidé každého věku. Mladí a staří, muži a ženy a i s těmi letitými pardy se každý baví. Také se v Chýši muzicíruje.
Každý si zazpívá a tobě dojde, že se dá v Chýši klidně a důstojně
zestárnout. Za vše vřelý dík našemu hostinskému.
Dnes prvně píši sloupek „Sto slov“. Inspiroval mě k tomu Australský seriál. Tam ale píše ovdovělý otec dvou dětí, který před tragickou smrtí své ženy utíká s rodinou na Nový Zéland, sloupek 800 slov. Nemají to emigranti z Austrálie lehké, však přes nutné najít si bydlení, přátele a proniknout do myšlenkových pochodů lidí z malého městečka Word, zapomínají na krutý bol, který jim osud nadělil. Vyměnili jeden problém za druhý ale s tím novým se dalo
něco udělat. Dalo se vše ovlivnit, nebylo vše tak konečné a beznadějné. Pak odjede dcera do Sydney a vrátí se s popelem své matky.
pondělí 2. srpna 2021#ochladilo se ale zase ukazuje slunce
►V sobotu jsme pořádali první výjezd na
kolech. Irenka konečně dostala drátěného oře a tak jsme vyrazili. Bylo krásné
počasí ale louže po deštích ještě všechny nezmizely a tak se do jednoho hezky
elegantně posadila Eva. Irenka zase vyvinula jedinečné seskakování z kola,
vždy jaksi ponechá kolo svému osudu a zabrání tím pádu na osud kola nehledě. Já jsem zase
ztroskotal pod statkem, protože přívaly vody nahromadily jemný písek a pokryly
ho oblázky. Tak jsem seskočil z kola, převrátil se a ve finále jsem padl
na hlavu. Kdyby tam nebyla děvčata se mnou, ještě bych tam teď ležel, nemoha vstát.
Ať žije léto a el-kola………..
►Cesta do srdcí
neděle 1. srpna 2021#celou noc pršelo a dnes je pod mraky
►Tentokrát se noc v Davli vydařila. Večer
byl krásný, všichni co měli přijít přišli a Zuzana si přivedla kamaráda se
kterým byli pěkně sehraný. Kamarád Robin hrál na kytaru, mandolínu, foukací
harmoniku a ještě na ten náhubek co se zvukově podobá saxofonu. Měl tablet velikosti
A4 kde měl texty písní, praktické, to by mě nenapadlo. Hrály se melodie které
vcházely do našich srdcí, pohladily naše duše a bylo prima. V noci pak
počalo vytrvale pršet. Měl jsem v Tiguanovy ustláno, pro pohodlí jsem si
sundal kalhoty a zabalil se do peřiny. Večer pro tuto akci nebylo problému, bylo
všude sucho, ale ráno mi kalhoty spadly do louže a tak jsem jel domů ve
spodkách.
►Zítra máme opět srpen. S nelítostnou pravidelností
se rok co rok neustále vrací. Je to měsíc jež připomíná krutou komunistickou
moc, jež otevřel mnoha věřícím oči. Náboženská výuka komunismu padla během
jedné noci, pohádka skončila za burácení pásů Ruských tanků. A již dávno se
ukázalo, že ani žít v demokracii nemusí být snadné. Tolik o významu měsíce
srpna pro naši vlast, významný je i pro mne. Tenkrát v tom krutém srpnu
1968 se odstartovala i moje emigrantská kariéra v Německu. Zůstával jsem v té
době s vědomím, že ač nedaleko, již
nikdy neuvidím členy mé rodiny, již nikdy nebudu moci navštívit svou vlast. Se Sovětským
Svazem na věčné časy. Zaplať pánu Bohu, že se soudruzi mýlili.
