➤Poslední a první
den v roce
čtvrtek 2. ledna 2020**hezké sluneční
počasí
➤Zase jsme slavily poslední a první
den v roce. Tentokrát nás doprovázelo krásné počasí a to tak pěkné, že
jsem vyndal kolo a jezdil jsem po kraji. Večer jsme byli pozváni do
hasičské zbrojnice, kde se podávalo pití a občerstvení a pak se šlo v hojném
počtu dozadu k rybníku a zde byl odpálen ohňostroj, ten který je vidět ve
videu je z Mníšku, poslala mi ho Jaruška. Mně se ztratila aplikace z telefonu
zrovna když jsem chtěl začít filmovat. Pak jsme seděli doma, jedlo se a pilo a
pak se také střílelo. Ráno na nový rok byla slezina na Skalce, to video mi
poslal Irenka. Takže ještě jednou vše nejlepší do roku 2020…
➤Celý život
úterý 31. prosince 2019**sluneční den
➤Dnes jsme s Karlem v domově
důchodců vyzvedli celý tvůj život. Vešel se do jednoho vozíku. Dokonce jsem si
našel čas a probral jsem fotky. Byla jsi vždy centrem naší rodiny a nebyla jsi
jednoduchá. Dalo se s tebou dobře hádat a bylo málo toho, co jsi neměla na
povel. Do všeho jsi se pletla. Ale budeš nám určitě chybět. Jako dcera velkoobchodníka
jsi v mých očích dělala jen ostudu, neměla jsi ani za špetku obchodního
ducha. Demokracii jsi chápala jako nůši nadávek a sprostých výrazů. Ani jsi
vlastně nebyla daleko od pravdy. Měla jsi ráda historii a památky naší země,
ráda jsi cestovala. Jako spolujezdec vedle šoféra jsi byla absolutní kámen
úrazu. Přestože jsi sama neřídila auto radila jsi šoférům asi tak, jak když kdysi
hlásili v radiu fotbalový zápas, nahlas a v pokřiku. Asi právě proto
nám budeš chybět. Klidný spánek…
Arnoštka
pondělí 30. prosince 2019**slunce a mrazík
Včera v neděli 29.12.19
v 00:15 hodin odešla navždy má sestra Arnoštka. Odchod na věčnost neměla
snadný a proto pro ni bylo poslední vzdechnutí vysvobozením. Budeme na ni
vzpomínat.
➤Vánoční
jídelníček
čtvrtek 26.
prosince 2019**začíná mrznout
➤Je to neuvěřitelné, co to dá práce vymyslet
si, co se bude na vánoce jíst. Zrovna tak je složité vše obstarat, nakoupit a
sehnat, i když slovo sehnat již není takové strašidlo jak tomu bývalo před
třiceti lety. Dnes se již neshání, jen se jde nakoupit nebo se to vygoogluje v
internetu. Takže, abychom nesešli ze stopy: polévka, předkrm, hlavní jídlo
(řízek, kapra, bramborový salát) a desert, pak spousty dobrot a vždy se ještě
něco v lednici najde. Dopolední zákaz jídla se většinou zapomene a je
často skutečností, že se usedá k slavnostnímu stolu s plným břichem. Již
v polovině hodování vychází najevo, že se nakoupilo na vícero vánočních
svátků, přestože jsou vánoce v ročním kalendáři jen jednou. A tak se jídlo
někde uskladní, protože na druhý svátek vánoční se koupila husa a ta již čeká
na vyhřátou troubu. Přestože by rodině stačila husa jedna koupila se pro
jistotu ještě nějaká stehna a prsa, aby bylo dost. Zelí dvou barev a knedlíky
jak by smetl. Po obědě pak již lezou hostům z jídla oči z důlek a také se jim již stýská po pohodlí domova, po gauči či pohodlného místa u televize. Hostitelé počnou o návštěvu zakopávat, protože tam kde normálně
nic není tam jsou boty či kufry drahých příbuzných. Bohudíky je tu již ještě jen jeden den ale naštěstí se po
obědě odjíždí. Každý z utýrané rodiny si pak zaleze do svých koutů a vzdychá. Vzdychá
jednak štěstím a jednak nacpaným břichem. Konečně je to za námi! U mě byly
vánoční svátky neobvyklé, protože byly poprvé. Po prožití štědrého večera,
který měl kouzelnou atmosféru, kterou přinesly dobří přátelé, jsem zůstal sám. Celé
svátky dojídám bramborový salát, někdy s vajíčkem natvrdo a jindy, pro
pestrost, s volským okem, řízky i kapry také zdolávám a opravdu, asi je to
ten slavný vánoční zázrak, to jídlo vůbec neubývá…..
➤Vánoční přání
pondělí 23. prosince 2019**je větrno a teplo
➤Dnes máme již jeden den před svátky. Stres
se vybíjí, napětí stoupá. Úklid, nákup vaření, ještě poslední dárky zabalit a
ve finále pak usnout u stromečku. Chtěl bych zde na tomto místě popřát všem
klidné svátky, a pohodu ve vlastním těle. Ta se získává nejhůře. Snad teprve ve
stáří, když zůstane člověk sám se najde pokoj v duši. Někdy také ne. Jedno
je však jisté: ty krásné svátky se zase přeženou. Pak s rodinou v jedné
místnosti, tedy v situaci na kterou nejsme zvyklí, je důležité neklást
hloupé otázky! Již dávno dospělým dětem, kdy se budeš ženit, vdávat, máš již
někoho, pohledem na břicho, jsi si jist, že si chceš přidat? Takové a podobné
otázky jsou dynamitem a věřte, že Vánoce jsou vždy nebezpečně naložené
výbušninou…
➤Slunovrat
neděle 22.
prosince 2019**mlha a tma
➤Zase uběhlo trochu času, máme tu
zimní slunovrat, dobu, kdy dávní lidé, neznajíc Boha slavili, že se zase vrací
slunce. To byli nevěřící a v našich myslích a vyprávěních, jakési negramoty, kteří ještě nic neznali. Jak
se ale v tom případě dozvěděli o tom, že se k nám zase vrací slunce,
slavili to co křesťané pak převzali a udělali z toho vánoce, narození
spasitele. Ale je to stará historie, která se opakuje každý rok. Do tohoto
svátku letos padla i moje sestra. Nepřipouštím si, že umírá a myšlenka na to,
že leží na smrtelné posteli je taková románová. Bože copak se to v normálním
životě používá? Smrtelná postel? Musím stéle přemýšlet o tom, jak mi jednou v návalu
vzteku má sestra řekla, že jednou, ve
stáří, zůstanu sám. Ano, byla celý život
zlá i když se to snažila ukrývat, její proroctví se vyplnilo. Mám k sestře
negativně podbarvený pocit, a přece jsem rád, když tu je. Je jisté, že tu
jednoho dne nebude a pak mi bude chybět. A to co právě prožívá jí skutečně
nepřeji. Koho má pán Bůh rád, toho si zavolá, nečekaně a bez bolesti. Nikdy jsem
netoužil po tom, abych to na vlastní osobě prožil, a stále prožívám. Kladné
na tomto článkuje pouze skutečnost, že
se k nám zase vrací slunce.
➤Narozeniny
➤Za hezký večer děkujeme dodatečně.
Díval jsem se tuhle na Jana Krause, který měl jako hosta
známou herečku Chantal Poullain. Její čeština je kouzelná, dalo by se říci
nepopsatelná. Během povídání se herečka nechala slyšet, že hraje také role
záporné a také ztvární postavy blbečků a že se časem stala nositelkou špatných
kritik jak tady tak i ve Francii. K tomu to Kraus vyslovil větu, která mě
zaujala. Kritici jsou zlostné trosky co šíří pomocí televize svoji žluč.
➤Andělé existují?
úterý 17. prosince 2019**stále vlažně a
slunce
➤Někdy je to záhada ale většinou to není
pravda. Někdy se však najdou velké pochybnosti. Takový anděl, který vstoupí do
tvého života, musí být sympatický a pro tvé oči hezký a kouzelný. Pak tu musí
být nějaké okolnosti, které tě s tím andělem pojí. Nějaké kouzelné
vlastnosti, které jsi miloval, na které jsi i žárlil a nadával, ale které byly vždy
takového rázu , na které si vždy vzpomeneš. Když takový anděl přijde, zdá se být
nenápadný, nenáročný, skromný a hned tě strhne do své osobnosti. Najednou pocítíš,
že jsi v jeho společnosti rád. Nic více a nic méně. Taková bývala moje
žena. Ráda dělala radost, dokázala rozdat i to co neměla, dokázala rozdat úsměv
a útěchu i těm, co k utěšení nebyli. Dokázala obětovat svůj čas i sílu, kterou
nešetřila. Byla ona andělem? Je možné, že andělé mají sílu poslat do světa
anděla? Ne nebudu o tom uvažovat, budu jen vychutnávat, co mi život dal.
A jak je to když lidé lžou lidem? Ty zprávy, které jsou vymyšleny?
Nebezpečí
poplašných zpráv spočívá hlavně v tom, že sebe absurdnější tvrzení,
pokládají-li jej lidé za pravdivé, stává se realitou ve svých důsledcích, takže
se tu lež vlastně stane pravdou. Takhle se dají zvolit, ale i smést vůdčí
lidské osobnosti, presidenti i králové, v tom důsledku jsou lživé zprávy ďáblové
co přišli na svět, a ti nejsou vždy nepohlední…
Přečti si : ➽Jak se manipuluje s občany➽
Blázinec
neděle 15. prosince 2019**je větrno a slunečně
12⁰
Trochu jsem si postěžoval, že
mi ten předvánoční blázinec vlastně chybí, protože žádný nemám a už tu je. Počalo
to v hospodě v pátek, nešlo topení a kytary se nekonaly. Ve sklepě bylo plno vody a
Bandička běhal jako za peníze a nechával otevřené dveře tím pádem krásně táhlo.
Když je náhodou zavřel, nechala je otevřené zase Zuzana. Přesto to byl hezký
večer. Bylo celkem jasné, že se sobotní sezení konat nebude. Jenže Robert se tu
v sobotu během dne objevil a dal vše do pořádku, což jsem nevěděl. Proto jsem
nabídl můj dům jako útulek pro posezení, kdyby bylo potřeba. Nikdo se nehlásil
a tak jsem se šel podívat do hospody. A ono bylo plno a teplo a bylo fajn. Sezení
se vyvedlo a opět se vše probralo. Přišel i Dan a dal do kupy WiFinu s nemožným
heslem, připadali jsme všichni jako na té Islandské sobce toho dlouhého jména Eyjafjallajökull, alespoň podle délky toho hesla. Karel zase pobláznil
Arnoštku že chce telefon od Marušky aby se zeptal jak se jí daří, nemělo to
žádnou souvislost ta vždy zůstává ukryta hluboko v jeho myšlenkovém
pochodu. Maruška je noční sestra v domově důchodců. Tak jsem mu to číslo
sehnal od zdravotní sestry. Takže, ať žijí Vánoce….
➤Jakou má cenu život
čtvrtek 12. prosince 2019**zahlédl jsem první
sníh
➤Jedno kdo nám dal strach, ať
to byl stvořitel nebo evoluce, myslím, že to byl ten nejlepší tah, co si tito
pánové mohli vymyslet. Jakou má cenu život, když nemůžeš mluvit, protože ti
otekl krk, kterého se bojí každý chirurg, když nemůžeš polykat, protože se ti do
úst nic nevejde, když nemůžeš nic pozřít a výživu dostáváš sondou přímo do
žaludku, která je tak účinná, že dokonce i málo přibereš na váze, když je ti
skoro devadesát a přesto chceš a máš sílu žít?
Ano, je to ta síla, která
nás neustále hlídá, abychom ochránili i život, který v podstatě již
nestojí za to žít. Pokud se nad touto silou zamyslíme, a necháme si v našem
duševním kině přehrát všechny filmy o záchvatech strachu které jsme za život
zažili, asi bychom dávno nekoukali na tento svět. Kdybychom neznali strach,
kolikrát bychom ukončili náš život? To se asi nikdo z nás nedoví. Ale můžeme
se alespoň pozastavit nad tím neobyčejně chytrém rozhodnutím, které nás neustále
nabádá, abychom byli opatrní, abychom se ohlédli, abychom to zkusili ještě
jednou, abychom se té možnosti vzdali, abychom
se vydali tou delší, ale jistější cestou. Kde bychom byli, kdybychom neměli náš
strach? Tuhle otázku nám nikdo neodpoví. Někde však musí být jistič, který se
přepne a udělá rozhodnutí které s životem nesouvisí, který rozhodne, že
teď to již opravdu nestojí za to žít. Ano, tento jistič se jmenuje smrt, ale proč je tak silný,
neúprosný a bez ohleduplný? Tady asi stvořitel nebo pan evoluce udělali chybu….
Buráky
středa 11. prosince 2019**ranní mráz a slunce
➤Zase nás zlobí WiFi v hospodě. Chvilku tu jde a chvilku ne. Během večera šel Robert do auta a přinesl oříšky s tím, že to jsou americké. Miloš se ohradil, že v Americe buráky neexistují. Nezdálo se nám to. Mně v uších zněla píseň „louskat buráky a jít do války“ ale ověřit to nešlo, protože nešla ta WIfi. A tak jsme se nemohli informovat. Napravil to dnešní náhled do Google.
Podzemnice olejná pochází z jižní Ameriky, kde byla domestikována a vyšlechtěna už před asi šesti tisíci lety. USA je třetí největší dodavatel buráků na světě a pěstuje se ve všech jižních státech USA. Tak teď mi spadl kámen ze srdce. V něčem se podobají bramborám, rostou pod zemí…