Příspěvky

ČERVENEC 2018



                                                ➤ Na pokračování Má cesta na západ



➤Nic

úterý 31.7.2018**dnes je horko, přes 33


➤Nic. Pro Boha všemohoucího, co je to za slovo: NIC! My lidé téhle doby si nic vůbec nedokážeme představit. Pro nás je logické, že vše má svou logiku. Věci, které nerozumíme hluboce podezíráme, pak se však uklidníme myšlenkou, že tomu rozumí někdo jiný. Jako je třeba nepochopitelné, že nic nenapíši do deníčku. Mimochodem, deníček má nové, moderní jméno: Blog. A že tam nic nenapíši? Asi to bude tím horkem. Ty hrnečky v kredenci se nějak zahřáli. Píši tu blbost? Ale taková blbost to není. Kdyby jste chtěli říci německy „nemá všech pět pohromadě“ museli byste říci: „sie hat nicht alle Tassen im Schrank“ a to právě znamená, že nemá všechny hrnečky v kredenci. Ale abychom se vrátili k tomu NIC. Ve vesmíru, který nikde nezačíná a nikde nekončí, se mimo miliarda  miliard hvězd a planet a sluncí nachází takové „nic“. Všechny tyto vesmírné objekty plují v „nic“ a přesto se v tom nic šíří radiové vlny. Tak jaképak nic?  Nic, přece také musí něco být! Pro nic za nic by si lidské jazyky to slovo nedaly do svých slovních zásob. Kde začíná to - nic?  Kde končí? Jak malý, jak nepatrný je lidský život, svět, chápání bolesti a lásky proti pra- slovíčku: „nic“. Ale nic je vždy tam, kde si nevíme rady. Něco tam bylo a teď  tam není nic. To tedy znamená, že nic je název proto co bylo.  Když řekneme „nic tam nebylo“ , znamená to, že to nic muselo v něčem být. Tady se dostáváme k záhadě slova nic. Po naší smrti také přichází nic. Ano, je tu ta všeobecně známá pohádka, že se dočkáme věčného života, ale pravděpodobnější je že přijde- nic. To celou věčnost trvající nic. Jak to bude vypadat, až budeme po smrti? Chtěli  bychom vyprávět o umírání našim blízkým, až bude po všem? Říci jim, že to bylo skvělé, nádherné, aby se nebáli a mohli se těšit. A nebo příšerné a hrozné? Ono však přijde zase to nic. Dá se vžít do doby, kdy budeme obklopeny tím  nic? Našel jsem jen jedu možnost: představit si dobu před našim narozením. To jsme přece byli „nic“ a tak si to musíme pamatovat. Ale zase si nepamatujeme nic.
Nic není tak záhadné jako slovíčko nic. Takže se dohodneme, že 

jsme se na ničem nedohodli.







Tady zpívá láska!
Cit těchto mladých lidí je skoro hmatatelný. Vzpomínáte si jaké to tenkrát bylo? Ano, bylo to krásné
A teď Alex a Sierra






➤Noc kdy zmizel měsíc
sobota 28. července 2018**je krásně a vedro


➤Takovou noc zažijeme opět za 150 let. No, tak to si přece nevlezeme do postele. V hospodě byla docházka malá ale nálada výborná. Venku se roztáhly mraky a tak jsme Měsíc ani nezahlédli. Každou chvilku někdo šel ven a hlásil, že měsíc zmizel, že je tedy za mraky a nikdo neví co tam vyvádí. Byl prý rudý a přes hodinu zatmělý stínem Země. Jaká to neskutečná atmosféra! Ještě že máme ten Internet a můžeme se podíval jak to vypadalo jinde…



➤Posezení u Mařenky
pátek 27. července 2018**krásně a horko


➤Bylo to moc dobré a bylo to i nádherné, večer plný pohlazení chuťových i citových smyslů,  bylo to báječné, jako ovšem vždy. Od posezení k posezení se neustále zvyšuje lať, která je i tak vysoko posazená. Na tomto místě ještě jednou vše nejlepší Mařence i Ládíkovi, protože ať ze sebe dělá chlapáka, všichni víme, že Mařence vždy pomůže. Akorát do vaření se moc nehrne, ale jak říká staré přísloví, přijde doba přijde i rada. Tak ještě jednou, díky za hezké odpoledne a večer!







Věděli jste že měl Pajda vedlejšák?

➽VIDEO➽
https://www.youtube.com/my_videos?o=U


➤Maintal v červenci
úterý 24. července 2018**vedro krásně

➤Tak se naše mise blíží ke konci. Koho jsem potkal toho jsem naštval a zase to upatlal do původní polohy a ráno se zase jede směrem východním. Je tu nesmírné vedro. Ale nejhorší je, že je tu strašné vlhko. Teď je 72% a to ještě není poledne. Již jsme projeli všechny kouty a zase se těšíme na naši tichou a kouzelnou Lhotu Stříbrnou. Tak jsi jdu někam zalézt.. ale kam?

Kostel má burku

 
➤Návrat domů
neděle 22. července 2018**teplo a dusno a trochu deště
➤včera v sobotu, když jsme si povídali u piva, ptal se mě Ládík pro co jako do toho Frankfurtu jedeme. Ale, říkám, mám tam žebřík, který je tam na nic a chci si ho přivést sem. Jo, a máš zahrádku na auto? Jo, takový ty dvě kolejnice.. ale to nesmíš, já ti půjčím zahrádku, ráno před odjezdem se u mne  stav. Ráno mi Láďa namontoval takové dvě kolejnice a vyjeli jsme. A pak to začalo. Sotva jsme vjeli v Mníšku na dálnici povídá Hanka:  nech toho pískání. Já nepískám! Vždyť to slyším. Po chvilce nám došlo, že to píská ta zahrádka na střeše. Od 70km­ počalo pískání, při 130km přestalo pak se zase rozeznělo při 140km. Povídám:  máme zvukový tachometr. Bylo docela nával na dálnici ale šlo to dobře a rychle. Samozřejmě jsme nemohli jet konstantně 130km a tak jsme si toho pískání opravdu užili. Jinak je tu strašné vedro a hlavně vlhko…


 

➤Miluji tě, zpívá Valentin Poenariu a nechává
naše slzy a husí kůži bez povšimnutí.
Stále zpívá...


➤Skalecká pouť
sobota 21. července 2018**krásně a vedro


➤Dnes vypukla v Mníšku pod Brdy Skalecká Pout. Je to opravdu prastará záležitost, i  v knize Kája Mařík se o ní píše. Já mám dokonce vzpomínku z dětství. Žili jsme tenkrát v Čisovicích u potoka a na pouť jsme jeli s maminkou tatínkem a se sestrou. Auta tenkrát mohla jet nahoru a já si vzpomínám, že jsme seděli na dece a tatínek byl opřen o zadní kolo Opela Armirála. Je to dnes již 70 let, kdy jsme se s pláčem vraceli, protože tatínkovi to sezení nebylo pohodlné. Chtěl raději sedět ve svém křesle u radia Telefungen, kde poslouchal Svobodnou Evropu a oddával se marným snům, o tom, že komunisti padnou. Za jeho života nepadli.

Tak jsme pak  projeli všechny kouty a  přes Kytín se zase vrátili domů. Bylo to pěkné. Potkali jsme naši sousedku Milenu. Ještě jsem jí nepoděkoval za nádherné koláčky, pouťové, které upekla a než jsem je stačil vyfotit jsme je snědli. Byly s tvarohem, mákem, povidly,  a meruňkou. Taková nádhera a já to nevyfotil.




Dobytí Babky
pátek 20. července 2018**překrásné počasí

Tak jsme se tam včera vydali. Tedy jeden pokus jsme udělali již ve středu, ale to jsme nedorazili. Pak jsme se tam vypravili včera a to jsme Babku zdolali. Je to na pořádném kopci, jsou tam mohyly a kříže a i fotky,je to v podstatě lesní hřbitov. Zpět jsme jeli přes Halouny, kde jsme si dali pivo.





V rytířským sále se hrálo
neděle 15. července 2018** krásné počasí

Včera se hrálo na sále. Ale jaký pěkný sál to je, to by jste koukali. Mladí muzikanti si na podiu rozbalili nářadí a rozjeli to. Škoda, že přišlo tak málo lidí. Naše parta seděla za hospodou, nádhera…



➤Schön Wetter Wolken
sobota 14. července 2018**dnes je krásně

➤Ani nevím, jestli má pro to čeština tak hezké pojmenování. Němci jim říkají mraky krásného počasí. A je to opravdu fascinující: ta Bavorská obloha, jen modrá a bílá, jaká to pastva pro oči. Modrá je barva královská a bílá je svědek toho, co nám je v životě důležité: zrození, svatba,  smrt. Jakousi zvláštní touhou nás pohled do mráčků prohřeje, jakoby vše co bylo a bude, bylo a bude krásné. Tomu co nás nenadchlo přikreslíme růžovou a tomu co bylo krásné dobarvíme  bílou, vše necháme plout v nekonečné modři a život? Život je krásný a bude kolébat naše štěstí, protože právě to štěstí je jen takový obláček bílý na kterém se můžeš myšlenkou svést do dáli tam kam bílé mráčky jdou…




➤úvaha k zamyšlení
➤Proč jsem neadoptovala dítě v Africe?
A proč nezachraňuji deštné pralesy?
My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost.
V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa.
                                                                                            ➽čti dále

Blahopřání:


Dnes 13.7.2018 přejeme také Mařence vše nejlepší

Ještě jednou vše nejlepší




Nový 5.díl Má cesta na západ

➤Miládčina kachna
pátek 13. července 2018**po chladným čtvrtku zase slunce



➤Bylo to kouzelné odpoledne. Byli jsme pozvaní na kachnu se zelím. Bylo tři druhy zelí, červené, bílé a ještě jedno. Kachna byla dokonalá a nakonec se podával speciality Miládky: Nebe v hubě.  Miládka má chatu na břehu Sázavy v kouzelném údolí za Davlí.  Jo ještě nás odpolednem provázely sušené švestky zabalené ve slanině a zapečené. Tadé docela dobrá pochoutka. Ještě jednou díky Miládko, bylo to báječné…



Krmelec Vlaška
středa 11. července 2018**pršelo a je zase hezky



Dnes jsme se dostali na Dobříš do Restaurace Krmelec na Vlašce. Byli jsme nakupovat a pak jsme tam jeli. Je to krásný kout Dobříše, je tam vidět na velký rybník a jsou tam přepychové vily a jiné drobné bungalovy, ale silnice je tam hrozná. My tam již jednou byli ale to jsme jeli kolem Obory, od nás přes Roviny, takže jsme tam přijeli ze zadu a na kolech. Dnes jsme si dali plněnou roládu, z čerstvými bylinkami, ale byla v ní jen houska. Jinak toho bylo hodně a dokonce i trochu oblohy ze zeleného salátu. Restaurace je velice pěkně a vkusně zařízená a pod stropem je takový most, po kterém přejede každou půlhodiny vláček. Nevím proč jsem si myslel, že je to tenisový klub, to není, je to základna tuláků po Brdech. Tedy turisté. Takže jsme zase neochutnali jejich kuchyň, myslím to a lá Karte. Pak nám tu odpoledne lilo a do toho přivezli dříví a Hanka to překrásně naskládala. Divil jsem se odkud to umí? Říkala že se to naučila ve Frankfurtu v nakladatelství kde dělala: schválně pokuste se to vyslovit:
Bücher Gilde Guttenberger
Včera navečer jsme měli krásnou duhu



➤Švédové v Mníšku
neděle 8. července 2018**horko a sucho


➤Říká se, že za třicetileté války napadli Švédové Mníšecký zámek. A tak  se o tom vypráví v nové tradici, kdy se tento památný boj na prostranství před zámkem odehrává. Celé předzámčí je obleženo starobylým stanovým městem. Švédští psi se povalují před vchody do stanů a hlídají tím bojovníkům ukořistěný lup, protože muži bojují o hrad v urputné bitce. Před diváky se odvíjí také milostný příběh, který se tenkrát v těch dávných letech skutečně a zaručeně neodehrál. Každou chvíli zazněl výbuch z děla a řev zraněných nechával stydnou krev v žilách. Na prostranství se také nacházel středověký trh s jídly té doby, pracoval tu kovář a bylo vše co hrdlo ráčilo. Dole na pěší zóně se v nové kavárničce točil kšeft, snad se zaběhne….


➤Myš
sobota 7. července 2018**slunce a studený vítr
➤Myši jsou sporná zvířátka. Nepopírám, že jsou roztomilá obzvláštně pak ta z těch kreslených sešitů od Watt Disney, ano ale já je tedy nemusím. Mám takovou jakousi klaustrofobii. Když jsem byl ještě kluk a bydleli jsme v domku po otcovým velkoobchodu, kde tenkrát zbourali staré dílny a garáže, co byly plné myší, ty se pak nastěhovali  do našeho domečku a byly všude. Maminka před nimi schovávala bábovku na skříň, kterou myšky také zdolaly a zanechaly kolem bábovky důkazy o tom, že tam byly. Ve Frankfurtu v klubu jsem také proti nim vedl války, byly to myši polní ale byly to myši. No a teď  ve Lhotě jsme je měli v zimě nastěhovaný v domě. Pochutnávaly si na modrém zrní. Včera, když jsme se vrátili z hospůdky domů, jednu myšku Hanka zašlápla. V koupelně. To mi připadalo nevěrohodné a tak se Hanka musela obhajovat. Ještě dnes chtěla abych uvěřil a když mi pohrozila, že myšku z popelnice přinese, rychle jsem jí dal zapravdu. Hlavně, že jsem ji neviděl.



➤Věrnost
čtvrtek 5. července 2018**vlhké dusno



pozoruji to již delší dobu, vlastně to vím již dávno, ale teď, kdy náš Pajda bojuje se stářím to více vnímám. Ve svém chování má absolutně naplánovaný mustr. Jeden z nejdůležitějších bodů je hlídání mé osoby. I když ve svém volném čase ukazuje větší náklonnost Hance (zrovna jako dříve Aničce) zabývá se ve skutečnosti více se mnou. Vypadá to, jako by měl služby které mi prokazuje, placené. Jako první jeho povinnost je, že mě musí mít neustále na očích. Jelikož jsem během dne jednou tady a podruhé támhle a to mluvím o přízemí i patru, je Pajda neustále nucen se probouzet ze svého denního spánku a lézt do schodů a zase zpět, a že mu to již dělá potíže. Druhá jeho povinnost je mne ráno zbudit. Jeho enormním zájmem je, abychom byli s Hankou v jedné místnosti a on nás měl na očích. Když mě vyžene z postele, dává najevo, že chce jít na procházku a to musím jít také. Jsou výjimky kdy odejde s Hankou sám ale to velice nerad. To bývá když někam jdeme. Pak se mnou ve dnech, kdy jdeme do hospody již hodinu před odchodem vyjednává, že chce jít také. Poslední dobou ho to v hostinci unavuje a tak po chvíli požaduje jít domů. Když se odchází a on mne přehlídne vrací se do hospody protože je toho názoru, že ještě sedím u vína. A nakonec mne večer honí do postele. Protože se většinou zaseknu u počítače, chodí z ložnice do pracovny sem a tam, dokud to nevzdám a vlezu si do postele. Pak usne. Je však v neustálém stresu a svým šestým smyslem dává pozor, abych nespadl z postele. Taková poctivá věrnost se za žádné peníze nekoupí….


➤Ve Lhotě přistál balon  
středa 4. července 2018**Dnes je vedro





➤Včera navečer, když jsme se blížili k hospodě, přistával asi za Hanzlíkovými horkovzdušný balon. Byla to impozantní podívaná, obzvláště, když jsme si mysleli, že tu přistává nouzově. Ale asi to nebyla žádná nouze, protože nedlouho po tom co balon zmizel za plotem jel kolem náklaďáček, který měl koš, či kabinu na korbě a balon asi složený. Tak jsme tu měli nevídané vzrůšo….


➤Svatý Jan pod Skálou
pondělí 2. července 2018**dnes je krásně, slunce


➤Když jsme se vraceli od mé sestry z Dobříše, vzali jsme to oklikou a projeli jsme krásné údolí Berounky a projeli jsme kolem kláštera Svatý Jan pod Skálou. Tady jsme si dali kávu čaj a koláče a kochali se krásou. Opravdu to stojí za podívanou.






                                                 ➤Město kde žiji
neděle 1. července 2018




➤Je to opravdu pěkné místo kde žijeme. Mníšek pod Brdy a jeho okolí mě dopřává štěstí již po mnoho let. Jakoby bylo zabalené do okolních lesů leží  pokorně pod Skalkou která jako středověká stráž chrání městský poklad: Mníšecký zámek. Přijeďte jednou k nám se podívat…