Příspěvky

ČERVEN rok 2019


➤KONTAKT     ➤Galerie Fantazie  ➤UNESENI➤Kdo má dnes svátek?  ➤➤Vzpomínka po desti letech-Anička        ➤ Deníček také na Facebook   ➤Seznam písní ➤MUZIKA   ➤Moje recepty  ➤Pony Express-VIDEO   ➤Texty texty   ➤Nalaď si kytaru ➤ Na pokračování Má cesta na západ ➤Seznam léků a jejich účinků ➤➤SEZNAM LET➤➤10. celosvětový potlach  ➤➤Pohádky, Romány, Povídky ➤➤Trampský MAGAZIn


➤Večer v Davli
30. června 2019**horké léto

Tam kde kroužkuje pivo

➤Již několikrát jsem psal, jak je krásné posezení v Davli. Není to jen tím, že tam tu vodáckou Chýši provozuje můj starý kamarád ale také tím, že tam žijí lidé, kteří jsou mile splachovací. Ona totiž řeka vždy v noci to trpké co nás životem provází odplaví. A tak jsem se  zpěvem odpoledne a nočním hulákáním, propracoval až do ticha ranní Davle. Jako vždy, když bývám u Jardy jsem spal pod mostem. On tam totiž žije i Jarda….

 
Bydlení honosné pod mostem
➤Horko a štěstí okamžiku
pátek 28. června 2019**horko a slunečně
Poprvé byl Boží zázrak fotografován



➤Člověk je zmítán v hromadě pocitů a to horko k tomu nepřidá. Šel jsem se včera za poledního vedra schovat k počítači a musel jsme zjistit, stáhnout si video z YouTube není možné, ačkoliv je na webu spoustu návodů, jak je to jednoduché. Jenže když se konečně dostaneš za rovná se=  najdeš tam pouze návod, jak si zaplatit nějaký program, který to sice umí ale své umění si hodlá nechat zaplatit. A asi proto, že bylo venku takové urputné vedro, jsem stále hledal, až jsem jeden našel. Panečku a jak pěkně fungoval, byl jednoduchý na obsluhu a tak jsem stahoval a stahoval, v momentě jsou moji favoriti Alex &  Sierra, vše jsem si uložil a měl jsem báječný pocit, že jsem si udělal takovou radost. Písně těchto dvou interpretů jsou tklivé, dvojhlasné, dá se u nich snít i plakat. Těžko jsem se loučil s mým psacím stolem ale přesto jsme odešel spát, v jistotě, že se ráno zase ponořím do tajů YouTubeByClick ale vše se ráno změnilo. Místo toho báječného programu jsem našel pouze: Skončila vaše jednodenní ukázka našeho programu. Máte-li zájem, kupte si nás. To štěstí okamžiku se v okamžiku změnilo v neštěstí a zoufalství a pocitu jsem dítě a chci to!!!!!! Nicméně nebylo jiného východiska a musel jsem si ten program za 129,99 Kč koupit. Získal jsem tím pádem licenci na doživotí. A zase tu hrůzu letního rána vystřídal pocit štěstí. Ani se nedovedu představit jaká by to byla hrůza, kdybych té duševní pohromě musel propadnout za syrového zimního rána… kamna ještě nehořící a venku mráz. A tak vlastně tomu vedru vděčím za ten 
nový program…


➤Hromadná pohroma…
pondělí 24. června 2019**stále horké léto



➤Tuto neděli se slavily hromadné narozeniny v rodince Zuzany a Jirky. Když se řekne hromadná, tak to slovo přitahuje nějakou pohromu, ale tomu tak nebylo. Poklidné narozeniny tu oslavily čtyři členové rodiny a vše byl ve skvělé počestnosti. Ke konci mladí spěchali na demonstraci na Letnou, ani nebylo tak důležité proč chtěli protestovat, jako spíš to, že se šlo dát světu na vědomí, že tu jsou a že se na ně musí brát ohled. Zuzanka si z vlasů spletla čapí hnízdo a zasunula do něj papírového čápa. Každá generace byla stejná a nějaké domluvy, že jsou zneužívány neplatily. Čtyři dcery přinesly do domu čtyři ženichy a tak bylo veselo….





➤Ztracen v hlubinách brdských lesů…
čtvrtek 20. června 2019**krásné léto



➤Již se mi to stalo. To bylo jednou s Hankou a asi jsme zdolávali ten samý prales. Jako tenkrát i tuhle se mi zdálo, že spojení nejvrchnější cesty s tou prostřední bylo buď dosti vzdálené a nebo se strašným, stoupavým kopcem. A tak jsem vybídl Káju, aby jel touhle lesní, mechovou cestou, jež se na nás vábivě smála z tmavého lesa. Jel jsem za ním a hned jsem se vyválel v klestí, neboť tam byly půlmetrové koleje po traktoru. Vzali jsme tedy kousek dál jinou a lákavější cestu, která nás zavedla tak daleko, že se nevyplatilo se vracet. A tak se stalo, že když již cesta nebyla vůbec sjízdná ani pro kola či naše staré nohy, šli jsme stále dále. Když jsme konečně, v neprůchodném lese, našli náznak cesty, po které jsme se dali, museli jsme ale zjistit, že to byla cesta divokých prasat, protože končila v docela obrovské louži, která nešla obejít. Pak jsme si drápnul nějakým klackem nohu a můj lék na ředění krve počal plnit mou kecku. Krve bylo jako o zabíjačce. Když jsme konečně vylezli z lesa, poslal jsem Karla aby jel za sestrou a já to vzal nejbližší cestou domů, abych si nohu zavázal. Naštěstí se škrábanec uzavřel cestou sám, a já si jen omyl nohu a vypral kecku. Karel pak po audienci u naší sestry musek zjistit, že má prázdné kolo. asi někde píchl. A poučení z této příhody? Neopouštěj v lese cesty…..






➤Den kdy Míla slaví narozeniny
neděle 16. června 2019**chládek a déšť



Zase utekly dva roky a je ti Nicolka se svým přítelem z USA. Je to stále více rozumná dívka, hezká jak panenka a veselá a upovídaná. Míla slavil v sobotu narozeniny, jakoby věděl, že bude dnes v neděli pršet. Po okolí byly bouřky, místy i hodně ošklivé. Ma Slapech průtrž mračen ukončil hudební festival a překlopil plachetnici. Posádka se ale zachránila. Lámaly se teplotní rekordy, bylo i 35⁰ a opět jsou nepokoje kolem Mariánského sloupu na Staroměstským náměstí….





➤A zase zazněly staré písně…
sobota 15. června 2019**horko, teplo vedro…




páteční večer opět zazněly staré písně nad překrásnou Stříbrnou Lhotou. Zněly teskně a líbivě a naříkaly nad skutečností, že se do hospody nevrací každý týden. Kamarádů ubývá a rarita naší hospody přestává táhnout. Přesto jsme za ty chvilky vděčni, za ty písně, za ty melodie a ta slova těch textů….



Soukromí
úterý 11.6.2019**dusno a pod mraky
Volající: Dovolal jsem se do Gordonovy pizzerie ?
GOOGLE: Ne pane, toto je Google pizzerie.
Volající: Pak jsem si tedy musel splést číslo, omlouvám se.
GOOGLE: Nikoli pane, Google minulý měsíc koupil Gordonovu pizzerii.

Volající: Dobrá, rád bych si tedy objednal pizzu.
GOOGLE: Chcete vaši obvyklou objednávku ?
Volající: Mou obvyklou ? Vy mně znáte ?
GOOGLE: Dle Vašeho ID data sheetu volajícího jste si za posledních 12 telefonátů objednal extra velkou pizzu, s třemi druhy sýrů, klobásou, chilli papričkami, houbami a masovými koulemi na vysokém těstě.
Volající: OK! To chci…
GOOGLE: Mohu doporučit, abyste si tentokrát objednal pizzu s riccottou, rukolou, sušenými rajčaty a olivami na tenkém, bezlepkovém, celozrnném těstě ?
Volající: Cože ? Já nenávidím zeleninu...
GOOGLE: Váš cholesterol je vysoký, pane.
Volající: Jak to kur.a víte ?

GOOGLE: No, porovnali jsme Vaše číslo s vašimi zdravotními záznamy. Máme výsledky vašich krevních testů za posledních 7 let.
Volající: Dobrá, ale já nechci vaši plesnivou zeleninovou pizzu, léky na vysoký cholesterol už beru.
GOOGLE: Promiňte pane, ale léky neberete pravidelně. Dle naší databáze jste si koupil jen jednou krabičku 30 pilulek na cholesterol v síti "drug RX" před čtyřmi měsíci.
Volající: Kupoval jsem i v jiných lékárnách.
GOOGLE: To se na výpisu Vaší kreditní karty neukazuje.
Volající: Zaplatil jsem hotově.
GOOGLE: Ale dle výpisu Vaší banky jste si nevybíral dostatek hotovosti.
Volající: Mám jiný zdroj příjmu v hotovosti.
GOOGLE: To nesouhlasí s Vaším posledním daňovým přiznáním. Leda byste si je koupil penězi z nepřiznaného příjmu, což je protizákonné.
Volající: CO TO píííp ?!
GOOGLE: Omlouvám se, pane, tyto informace používáme čistě proto, abychom Vám mohli pomoci.
Volající: To stačí! Je mi zle z těch Vašich Googlů, Facebooků, Twitterů, WhatsAppů a všech podobnejch kokotin. Letim na ostrov, kde není internet, kabelovka, žádnej mobilní signál a nikdo, kdo by mě mohl sledovat, nebo mě špehovat.
GOOGLE: Rozumím pane, ale musíte si napřed vyzvednout nový pas, před 6 týdny Vám totiž vypršela platnost.



V jiné čekárně
neděle 9. června 2019**krásné léto







Tento týden jsem čekal ve dvou čekárnách. Tu čekárnu na Bulovce jsem již popsal. Teď se budu věnovat očnímu v Příbrami. Tam chodím jednou za rok, aby se vědělo, zda se to slepé oko nehorší. Na to mají sestřičky různé názory. Přestože jsem od prvního okamžiku toho očního infarktu na to oko slepý, vypouštějí zdravotnice při kontrole pravého oka hlášky: no vidíte, je to lepší, jiný rok, to se ale zhoršilo, a zase jindy: no vidíte a bude to lepší! Nebude, ale to mi nevadí, již jsem se s tím sžil.  Ale chtěl jsem psát o návštěvnících na oddělení: jeden pán, vzorně uhlazen, učesán a korektně oblečen, vzbudil mojí pozornost. Přes rámě měl hozenou kabelkou. Zlatá kůže, samá cingrlátka, dlaň skloněnou k zemi, s prsty ukazující podlahu,na kterých se blýskaly prsteny, hrdě mizel na záchodě a zase znovu a opět pochodoval čekárnou, abychom nikdo nepřehlédli tu kabelku. Dámskou a on byl chlap. Samozřejmě, byl z druhého břehu. Jiný pán, takový halabala oblečen, se sandály do kterých si nezapomněl vzít ponožky, mával bez zájmu s dámskou taškou na dlouhých uchách a místy ji táhl i po zemi! On vůbec nevěděl, že se do sandálů nenosí ponožky! Pak paní s boty křupky, černé a velké oblečená v šatech co mohly být pyžamem na nichž měla v zadu výstřih až ke konečníku, byl jsem vděčný že jsem viděl, jaké měla kalhotky. Pak tam byla paní, vlastně mladá žena. Měla Down Syndrom. Oči daleko od sebe a s tupím výrazem pozorovala své okolí, a neustále vyprávěla. To je nuda, říkala nejvíce. Pak podrobně informovala čekárnu o pocitech svého těla: že se potí, že má hlad, že musí na záchod, na malou, upřesnila, pak že má žízeň, že si jde jen pro prášek, že nemá peníze a že se nudí. Ta sekaná co snědla byla kyselá a ona dostala průjem. Neměla to jíst, dodala si jen tak pro sebe. Pak zesílila hlas do vyčítavého tonu: ale co jsme měla dělat? Měla jsem hlad. Pak po chvilce ticha dodala: a teď mám žízeň. Pak mne hlas paní doktorky zavolal do ordinace a zábava rázem skončila.




 

Přečti si:

➤V čekárně
pátek 7. června 2019**pod mraky, teplo
➤Čekárna to byla na Bulovce, v pavilonu 11, tedy kardiologie. Kdysi mi nechal  ve Frankfurtu jeden profesor implantovat EKG recorder, který měl odhalit, co mi chybí, protože se nic nenašlo. Je to v podstatě takový mini holter, pod kůží. Ten pak do měsíce našel závadu v mém systému, ale protože byl odsouzen pobývat pod kůží, vydržel tam pět let. Tři roky byl funkční a poslední dva roky čekal na vyříznutí. Toto pondělí jsem tedy nastoupil do nemocnice. Můj kardiolog z Novodvorské má manželku a ta je chirurgem na Bulovce. Co se mnou budou dělat si doktorští manželé možná řekli doma u snídaně, personál ale neinformovali. Takže jsem se brzo dostal do tísně. Jedna sestra mně chtěla poslat domů, protože jsem nepřinesl písemnou zprávu. Druhá tomu zabránila v domnění, že zpráva přijde elektronická. Jeden Indický doktor s indickou češtinou mne poučil, že dostanu nové baterky a ráno půjdu domů. Protože mně ve Frankfurtu hodinu po zákroku poslali domů, myslel jsem, že to bude tady v Praze zrovna takové. Ale to jsem se mýlil. Uložili mne do postele a dali mi andělíčka o sedm čísel menšího, takže, že jsem si připadal jako na šibenici. Pak chodili jeden důležitý člověk po druhém, neustále něco vyplňovali a kroutili nade mnou hlavou. Snídat jsem nesměl a oběd  mi nedali a bylo již skoro 16:00 hodin. Konečně jsem přišel na sál. Rutina, asi pět sester pobíhalo sem a tam a mne, nahého jak mě pán Bůh stvořil,  si nevšímaly, až pak mne jedna sestřička  přivedla na operační stůl a dala mi plenu. Zepředu i zezadu. Asi mají své zkušenosti. Pak jsem teprve spatřil manželku mého doktora ale to již držela skalpel v ruce. „Jdeme na to“, řekla. „A vy víte co mi budete dělat? Tady v nemocnici to nikdo neví!“ Usmála se a řekla: „my si to s manželem vyříkali u večeře,“ a dala se do práce. Moc dobře mi ten přístroj vyřízla, ale přes noc jsem tam zůstat musel . Ráno se mne ptala jedna důležitá uklízečka: „tak co, už se ví proč jste tady?“


Návštěva z Holandska
➤Nyní pro změnu jsem tu měl návštěvu z Holandska. Vlastička má dceru, co žije v Holandsku a za muže má Holanďana. No a ti přijeli navštívit maminku, tedy naši Vlastu. Tak jsme byli v sobotu v Davli, kde Jwam hrála prakticky neustále, protože ráda hraje a zpívá a Jarda byl nějaký unavený, tak byl rád, že nás odbyl dvěma písničkami. Jo vám dělá potíže vyslovování jména  Vlastiččiny dcery? Hned to napravíme: čte se to Žoan. Tak, docela snadné, že? Jo a abych nezapomněl co jsem chtěl psát! V neděli jsme byli na výletě na kolech, Vlastička jela po třech letech na kole a navíc elektrickém, prvně a hrdinně dvakrát při přistávání upadla, ale velice elegantně.Podobně startují  a přistávají Albatrosy. Jinak byl výlet velice krásný, akorát naši holandští hosté postrádali holandskou rovinu, kopce nahoru a kopce dolů byly prý jen napohled hezké. Z těch našich, českých, je bolely nohy….