Příspěvky

ÚNOR 2020


KONTAKT ⧭Galerie Fantazie  ⧭UNESENI ⧭Kdo má dnes svátek?  Vzpomínka po deseti letech-Anička   ⧭ Deníček také na Facebook  ⧭Seznam písní ⧭MUZIKA ⧭Nalaď si kytaru ⧭Seznam léků a jejich účinků ⧭SEZNAM LET Pohádky,Romány,Povídky ⧭šáteček



➤29. února  přestupný rok
pátek 28. února 2020**větrno a teplo

➤Dnes je přestupný rok. Ti co se na tohle datum narodili, slaví narozeniny jen jednou za čtyři roky. Jak nespravedlivé!  Ještě bych to chápal, kdyby člověk čtyřikrát méně stárnul, ale to je blbost. Zatím co jinde takový datum projde bez povšimnutí, já se nad ním vždy zamyslím. Naše maminka zemřela na přestupný rok. Bylo to roku 2004 a to znamená, že je tam již 16 let. Takže bych si na ni měl vzpomenout jednou za čtyři roky, což je také blbost, myslím na ni častěji. Jednu vzpomínku mám základní: ráda se smála a jakoukoliv životní událost povýšila na veselou maličkost a vydatně se chechtala. .
 Také jsem se dočetl, že přestupný rok není každé čtyři roky, někdy se totiž za jistých okolností 29. únor vynechá, aniž kolem toho byl nějaký povyk.






Hanau 20.únor 2020

 






➤Pátek 21
neděle 23. února 2020**vítr a teplo
VIDEO Pátek 21➤➤➤
➤Dnes je silný vítr. Je tak silný, že se to zdá až nepřirozené. Něco se s tím světem děje. A ne jen se světem. Nemluví se o ničem jiném, jen o počasí, o ekologické katastrofě, o tom, že Evropu zaplaví a dobudou muslimové, že je to plánovaná válka proti Křesťanům!! Ne z cela poctivého úmyslu je zatajována situace v rozbouraných  Arabských měst a o již letitých válkách, útěk lidu není útěk před bídou a strachem o život, ale cílená akce kterou se podrobí Evropa. No kde tu sílu tito zbídačenílidé najdou, ví čert…. 





Hanau 20.únor 2020
➤Proč?

pátek 21. února 2020
**vlezlá zima, pod mraky

➤Když jsem v roce 1968 emigroval do Německa, byl svět zcela jiný. Již v těch dnech, kdy bylo těžké se, se mnou domluvit, jsem počal vnímat to, co jsem doma neznal. Bylo pro mne nepochopitelné, že jsem se s neznalostí řeči lépe dorozuměl s těmi, kteří na tom byli stejně jako já. A tak bylo celkem pochopitelné, že konverzace se vedla s těmi, co do Německa také přišli. V té době to byli Italové, Španělé a Turci také Marokánci. A stalo se, že mnozí mně šli příkladem. Měli již obchody, firmy a byli ochotní a nápomocní. Měli velké rodiny, které je po jejich soukromých hospodářských  uspěšíš  mohli následovat. Tohle jsme nemohli docílit, k nám pouštěli až po patnácti letech jen penzisty, tedy rodiče. Časem, když jsme již byli ve všech směrech integrovaní a rozuměli jsme v rozhovorech s rodilými Němci i skryté myšlenky, jsme pochopili jak báječná je skutečnost, že můžeme s tolika různými lidmi sdílet takovou zem. Bylo to jako v Americe, všichni těžili z takové komunity, každý svou kulturou přispěl celé společnosti. Bylo zcela běžné že se i lidské vztahy sblížili, každý měl mezi přáteli a i v rodině členy s imigračním pozadí.
A právě tady to počalo: imigrační pozadí. Tento výraz jsme tenkrát neznali, nebylo takového problému, abychom ho museli používat. Tak krásný život se dnes strašně změnil. Největší problém je, že se lidé bojí neznámého a tím pádem věří vymyšleným konspiračním teoriím, vymyšleným, zlým  zprávám, štvaním proti menšinám a lhaním o příčinách proudu utečenců. V takovém negativním světě je celkem přirozené, že se rodí teror. Teror a zlo vládne mezi lidmi a pokud se rychle nechopíme správných hodnot, dopadneme dost špatně. Proč se lidé takhle chovají? Možná proto, že se nám daří dobře a mohli bychom vést bezstarostný život. Jisté je že tu jsou zlí lidé, skupiny, seskupení, které to chtějí změnit. Chtějí se chopit moci a dovést nás zase do průšvihu. Nemám slov ani rady a ani mezi politickou elitou nepřichází nikdo, kdy by to změnil….




➤Ano je to muž!

➤Jednoho dne, když jsme byli na chalupě, někdo zvonil. Jezdili jsme v té době na chalupu málo kdy, ještě jsme nebyli v penzi a chalupa byla rovných 500 kilometrů vzdálena od našeho Frankfurtského domicile  a tím pádem bylo vždy velmi málo času na vše co jsme chtěli stačit a co jsme chtěli předělat.
Kdo to zvoní, chtěla vědět žena. Zatvářil jsem se uraženě, asi v tom smyslu, že já nikoho nezval. Jak to mám vědět?. řekl jsem. Žena se trochu naštvala, poznal jsem to podle toho jak rvala cíp záclon, které zrovna na šicím stroji šila: tak by ses tam měl jít podívat. Ohrnul jsme ret a řekl: furt já?…
Čti dále➤➤➤


 


➤Co lidi nenapadne
úterý 18. února 2020**teplo, slunce, vichr
➤Dnes jsem dostal takovýhle mail. Myslíte že by se našel takový naivka a odpověděl by?

➤Ahoj, píšu vám v dobré víre a doufám, že pochopíte duležitost mého e-mailu. Mohu darovat ($ 12.5USD) dvanáct miliónu pet tisíc amerických dolaru vám, mužete jej využít moudre k dosažení mého srdecná touha podpory chudých lidí kolem vás? protože jsem byl nedávno diagnostikován s rakovinou a lékar rekl, že mám méne než 6 týdnu Prosím, odpovezte mi na tento email; gloriajoh02@gmail.com pro více informací. S pozdravem. Paní Gloria Johnson


 








➤Hanka
➤Dnes je tomu jeden rok, co jsi tak nečekaně odešla. Stále na Tebe vzpomínáme.


➤pondělí 17.2.2020

➤Ládíku,
dnes již máš narozeniny tak ti přeji vše nejlepší
a hlavně zdraví. Pozdravuj Mařenku a svíčku Hance zapálím

Arnoštík






➤Velká sobota
neděle 16. února 2020**počasí se kazí, je teplo

➤Včera v sobotu 15.února bylo velké pozdvižení na velkém sále. Všichni byli tak nadšení a když byl vznesen dotaz zda by se dalo vyřešit, že je tu málo místa, šel Robert ukázat Rytířský sál. Nadšení bylo všeobecné. Včerejším večerem se naše hospoda tak proslavila, že se budou muset přikupovat židle. Kdepak, že se zastavil čas! Teď jsme zase up-to-Date neboli current, jinými slovy aktuální…


➤Jdeme na tatarák
čtvrtek 13. února 2020**celý den slunce a zima


Při jednom sobotním sezení nechala se Květa slyšet, že již ví, co si bude přát na Valentina. Ve mně se zatajil dech a myšlenku, která mi přilétla do hlavy vyslovila Irena: dostaneš nový telefon. Zábava u stolu rázem ustala a všichni si pomysleli
  „konečně bude mít ten pěkný, rozkládací“!  ale ne, řekla Květa, chtěla bych abychom šli na Marjánku na Tatarák, tedy na tatarský biftek. A věru byl to dobrý nápad, a tak se stalo, že nás Květa odvezla autem na
Mníšecký nádraží a tady, na Marjánce,  jsme měli objednaný stůl. Byl to povedený večer až na maličkosti ale ty jsme nezavinili my, ale kuchyň. A tak se nám zrodila nová tradice…














➤Jízda pražskými veřejnými prostředky zdolána
úterý 11. února 2020
➤Dnes jsme jeli s bratrem do Prahy, abychom vyřídili dědictví po naší sestře. Měli jsme termín v Blanické ulici 28. Rozhodli jsme se jeti veřejnou dopravou. Autobusem jsme dojeli na Smíchovské nádraží a pak čtyřkou na Mírák, pak kolen kostela sv. Ludmily na Vinohradskou ulici, (tady by mě Ládík opravil na Královskou Vinohradskou) a pak za rohem byl  již dům, kde sídlil náš notář. Zpět jsme jeli desítkou na I. P. Pavlova kde jsme se najedli v  Kentucky fried Chicken a dále pak zase čtyřkou na Smíchovské nádraží, kde do čtvrt hodiny byl náš autobus do Lhoty. Bylo to jakoby to vše naplánovala Květa, naše Reiseexpertin. Dokonce s námi jela domů. Vše proběhlo v klidu, na naše časté dotazy na spolucestující jsme dostali vždy ochotnou odpověď. Praha je krásné město a žijí v něm báječní lidé…



➤Já mé ženě nikdy nepomáhám
 pondělí 10.2.2020
➤Ať je to jakkoliv překvapivé, s názorem tohoto muže souhlasíme. On totiž doma ženě nepomáhá, ale …
Než by se vám zvedl tlak a pomysleli byste si o tomto muži své, přečtěte si, co tím vlastně myslí, když své ženě nepomáhá. Nakonec si možná pomyslíte: kéž by takto přemýšlel každý chlap!
„Nedávno jsem byl sám doma a navštívil mě dlouholetý kamarád. Bavili jsme se jen tak o životě,“ říká Michal, manžel a otec dvou dětí.
„V jisté chvíli jsem mu řekl: Hned přijdu, jen rychle umyji nádobí. Kamarád se na mě zvláštně podíval, jako kdybych šel stavět vesmírnou loď. Celý překvapený dodal: Jsem rád, že pomáháš své ženě. Já to nemám ve zvyku, a když přece, nikdy mě nepochválí. Minulý týden jsem například vysával a neřekla ani obyčejné děkuji …
Sedl jsem si zpět k němu na pohovku a vysvětlil jsem mu, že já své manželce „nepomáhám“. Co se týče domácích prací, moje žena nepotřebuje pomoc, ale PARTNERA. Při domácích pracích jsem jí partnerem a nevnímá to jako pomoc.
Nepomáhám ženě uklízet, protože žiji v tomto bytě a také v něm musím uklízet.
Nepomáhám ženě ve vaření, protože i já tady chci jíst, tak musím i vařit …
Nepomáhám ženě s mytím nádobí, protože i já používám talíře, z nichž jíme …
Nepomáhám ženě s dětmi, protože ony jsou i mými dětmi a mým úkolem je, abych byl jejich otcem …
Nepomáhám ženě prát, skládat prádlo a žehlit, protože jsou to nejen její šaty, ale i moje a našich společných dětí …
Nepomáhám ji doma. Já zde totiž žiji, patřím sem. Jsou to i moje povinnosti, nejen manželčiny. A co se týká pochvaly, kamaráda jsem se zeptal, kdy jeho žena skončila s úklidem, praním, výměnou ložního prádla, vykoupání dětí, vařením a tak dále a on jí řekl: DĚKUJI. Tipněte si, co mi odpověděl.
A nejde tu jen o poděkování, ale o uznání. „Ano, jsi fantastická!“ A ty, kamaráde, když si jedinkrát v životě vysál, co si vlastně očekával? Vyznamenání? A proč vlastně? Jen proto, že v naší kultuře si byl tak vychován, že toto všechno je práce ženy?
Nebo si snad myslíš, že toto všechno je hotové raz dva a ty nemusíš hnout ani prstem? Tak ji chval tak, jak očekáváš, že tě bude chválit i ona.

Vztáhni ruku a chovej se jako skutečný partner, ne jako host ve vlastním domě, který se přijde jen jíst, vyspat se, osprchovat, případně uspokojit své sexuální potřeby … Skutečná změna v naší společnosti začíná doma. Naučme naše syny a dcery, co je to vlastně být skutečným partnerem! „
➤ZDROJ Internet






➤Pátek se nehraje
sobota 8. února 2020**je jako na jaře

➤Přestože to byl pátek „se nehraje den“ bylo plno. Přišli lidi o kterých jsme ani nevěděli že přijdou, že ještě žijí a chodí. A Zuzana naladila kytaru a zahrála nám Terezu. To byl v době dávné vždy zlatý hřeb večera. Jo to byly časy, to se sedělo i do tří do rána. Včera jsme dokonce vyli u mě a dělali „Absacken“ což znamená spadnout někam, potopit se a taková věc se stává, když člověk ztratí rozum a je velmi jásavé nálady. Na jednu „Republiku“ se u mě stavil Dan se svojí paní, ale o čem jsme si povídali to již nevím.









Neber božího jména nadarmo.
čtvrtek 6.2.2020
Tak zní druhé přikázání z desatera. V Česku se mnoho lidí nehlásí k žádnému náboženství. Podle statistik jsme jednou z nejvíce ateistických zemí na světě. nebylo tomu tak vždy a potvrzuje to i běžná mluva, ve které se používá celá řada křesťanských výrazů.

Celou národní historii prolíná linie křesťanství, hlavně katolicismu. Navzdory slavným husitským a českobratrským protestantským tradicím. Poznáte to nejen podle kostelů, které jsou snad v každé vesnici, podle klášterů a dalších sakrálních staveb. Poznáte to i v samotné češtině. 
Některé výrazy, které pravidelně používáme dodnes, mají celkem očividný původ. Patří mezi ně zvolání JežíšJežíšiJežíšku! Pro boha! Bože! Kristepane! Nebo ještě lépe: Kriste Pane na nebesích, či už méně užívané Jéžišmarjá! a Ježíšmarjájosef! To ještě hojně používali naši prarodiče. 
Pro drtivou většinu lidí jsou to dnes prázdná slova stejně jako třeba jéjejéminejemináčku. Ale kdysi je lidé nepoužívali tak samovolně, protože všechna porušují druhé přikázání desatera: Neber boží jméno nadarmo. 
Když Češi nechtěli být za špatné křesťany, rouhače či bezvěrce, tak vymysleli řadu způsobů, jak se porušení tohoto přikázání vyhnout. Když se nepoužije samotné Boží jméno, tak se přece nic neděje. Ze zvolání prokristapána se tak stalo propánakrále. Velmi inspirativní bylo německé Mein Gott či Herr Gott, které se v češtině tak dlouho upravovalo, až vznikly výrazy jako hergothernajsšmankotejeminkote nebo ještě jéminánku. To všechno jen proto, aby se naši předkové vyhnuli klení. 
Samozřejmě mnoho zvolání se do češtiny dostalo z latiny. Dodnes je vcelku běžné sakra, které v latině znamená svatý. Věděli jste ale, že safraporte pochází ze stejného slova? Podobně se z latinského krucifix, česky ke kříži připevněný, zrodily výrazy krucinálkrucinálfagot a krucipísek. I francouzština obohatila český slovník, a tak se z Mon Dieu, což je Můj bože, stalo rázné české mordyjé, nebo vylepšené mordyjé hadr! 
Z dalších konkrétních přirovnání můžeme vybrat starý jako Metuzalém, podle Bible nejstarší z lidského rodu. O lidech, kteří se vychloubají vědomostmi, říkáme, že jsou chytří jako Šalamoun, to je další biblická postava. Pokud si situace vyžaduje pejorativnější výraz, můžeme o vychytralých lidech dokonce říct, že jsou chytří jako Šalamounovy gatě. Zrádce můžete označit jménem Jidáš, a člověka, který nevěří ničemu, dokud to nevidí na vlastní oči, za nevěřícího Tomáše. Když je vám 33 let, dosáhli jste Kristových let
A ještě jeden příklad, který má velmi kuriózní původ. Už jste někdy slyšeli někoho při údivu či překvapení zvolat panenko skákavá? Mluvíme tady o Panně Marii, lidově o Panence Marii, a ne o nějaké veselé dívce, která ráda skáče. Proč ale skákavá? Panenka skákavá je zjednodušený název slavného obrazu Panny Marie v kostele v obci Skoky, což bylo slavné mariánské poutní místo. A tak se dlouho říkalo Panna Marie Skokovská, nebo také, jak říkala posluhovačka na četnické stanici v Putimi, Panenko Marie Skočická. Obec již zanikla, ale toto zvolání máme díky literatuře v českém jazyce dodnes. 
Zdroj:
Cyklus Hezky česky  studenti FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka











➤Povídka o kapru Bořivoji

➤Starý kapr se protáhl a zhluboka si povzdechl.  Jmenoval se Bořivoj a říkalo se o něm mezi ostatními obyvateli rybníku,  že již nejmíň stokrát vyklouzl z háčku a nechal rybáře vytáhnout prázdnou udici. Vždy prý zaplul do rákosí a hlasitě se chechtal. Rybáři to již znali, a tajně si o tom povídali. No představte si, že si strejcové, co chodí na ryby sednou v hospodě a vypráví si o chechtajícím se kapru. Ne, tu ostudu si nedělali, vyprávěli si o tom u rybníka, když si ve vodě v létě chladili lahváče. 




➤Písně ze Lhoty do světa 
sobota 1. února 2020**vítr a teplo


➤Tímto dnem skončil měsíc leden. A věru byl to povedený den. V hospodě se sešlo tolik lidí jako již dávno ne. Hlavně tu byli zástupci ze skalky, pak také přijeli Lojzíci, tak jim říká Hombre. Jsou to příbuzní našeho Lojzy a stále na ně myslí a jezdí na Lhotu aby uctili jeho památku. Já jsem se bavil se Zdenkem  a nechtěně jsem se dozvěděl, kde by mi opravili kytaru. Na kytary.cz  v Praze v Modřanech Mezi vodou 26 je obchod plný kytar a jinak všech hudebních nástrojů na které si člověk vzpomene. Tak jsem tam odvezl mou kytaru. Jinak jsem nechal natáčet i Zdenka aby Ládík viděl kdo sedí  na jeho místě. Že se něco chílí se píše chýlí to vím…  





➤Už je únor
 Sobota 1. Února 2020*teplo, vítr,  slunce

➤..jenže ne  jen tak kdejaký. Letošní má totiž o jeden den více. Je totiž přestupný rok. Jo a také dnes již není Anglie v EU. Konečně přestaneme slýchat ten protivný Brexit. Já jsem brexitu nefandil, myslím si, že spojení evropských národů byla jedinečná věc a v historii lidstva neopakovatelná. Malé národy sice reptají ale bohatství, kterého docílily je usvědčuje ze lži. Také nám vyhlásila světová zdravotní organizace globální stav zdravotní nouze. A to pouze pro skoro neviditelnému Koronaviru. Také byla vyhlášena válka falešným zprávám. Rozšiřování takových lží se bude těžce trestat. A také byl vyhlášen boj proti alkoholu, máme únor bez pití. No, zdá se mi toho na jeden měsíc který má jen 29 dní trochu moc….





➤VZPOMÍNKA: Svobodná Evropa a ukradené prase



➤Tuto vzpomínku musím zařadit do období, kdy jsem sloužil vlasti z roku 1966. Bylo to v Líních na letišti které dnes již neexistuje. Bylo to tenkrát sladké, dlouhé, něžné období, co předcházelo známému Pražskému jaru. V té době svíral na trůně žezlo Antonín Novotný. Byl to dobrák, neboť moc lidi nezlobil a dokázal dokonce uvést věhlasné KGB v nedbalý spánek. ➤Čti dále➤