Jaro v hospodě tak jsme se zase sešli,
ale je nás stále méně. když si vzpomenu na náš mladistvý zápal, alespoň tři akordy na kytaru zahrát, jak jsme tenkrát nervovali strý chlapi aby nám prozradili akordy, no bylo jim tenkrát kolem třiceti ale měli budoucnost, měli nás....
**deníček*čti dále** **Neděle 10.března 2024* přiliž brzké jarní počasí nadále trvá**
Válka mezi Kanadou a Dánskem
Ostrov Hans
Island toho nemá moc co nabídnout. Má rozlohu jen asi 1,3 kilometru
čtverečních, je neobydlený § a nemá žádné známé suroviny. Neúrodná skála v
Nares Waterway mezi kanadským Ellesmerovým ostrovem a Grónskem byla přesto
místem konfliktu, který zaměstnával celé generace diplomatů.
Grónsko je
součástí Dánského království, které odpovídá za zahraniční a obrannou politiku
arktického ostrova. Dánsko a Kanada vynechaly malý ostrov z hraniční dohody v
roce 1973 a od té doby jej prohlásily za svůj.
Na několik
let to vedlo k podivnému rituálu: s každou expedicí na ostrov asi 1100
kilometrů jižně od severního pólu byla odstraněna vlajka druhé země a byla
vztyčena jejich vlastní vlajka. Zároveň jeden nechal druhého s lahví místní
pálenky: zrodila se „whisky válka“.
Nyní Dánsko
a Kanada ukončily téměř 50letý konflikt a vytvořily pozemní hranici na ostrově,
o který se obě země přou. "Myslím, že to byla nejpřátelštější ze všech
válek," řekla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová na ceremoniálu
v Ottawě po boku dánského ministra zahraničí Jeppe Kofoda a grónského premiéra
Múte B. Egedeho. Hans Island zaměstnával za poslední půlstoletí 26 kanadských
ministrů zahraničí, Joly poznamenal: "Ano, můžete se smát."
**deníček*čti dále**
úterý 5.3.2024*již tu máme jaro*teplo
Pamětní deska a socha připomínají u Ženevského jezera ve
Švýcarsku české dějiny
Při demonstracích v listopadu 1989 se často ozývalo
jméno Jana Palacha. Málokdo tuší, že jeho socha je i ve vzdáleném švýcarském
městě Vevey. A není jedinou památkou na české dějiny ve Švýcarsku. Jak už jste
v našem vysílání slyšeli, v Ženevě byla na české misi při OSN instalována
deska, která připomíná projev T.G. Masaryka z roku 1915.
Socha Jana Palacha stojí ve městě
Vevey na břehu jezera, za kterým se tyčí hory. Proč našla své místo právě zde,
vysvětluje Jaroslav Havelka člen předsednictva Besedy Slovan.
"Byla zde
švýcarská doktorka Madeleine Cuendet, která byla po okupaci Československa v
roce 1968 velmi aktivní a pomáhala všem krajanům. Pomáhala i finančně. Když
došlo k upálení Jana Palacha a Jana Zajíce, tak se ujala myšlenky postavit tuto
sochu. Měla vliv na místní organizace ve Vevey, kde nebylo jednoduché najít
terén a možnost, aby se tam objevil kus českých dějin. Ona to prosadila svými
rozhovory a svým dalším vlivem a umožnila, aby tam pomník byl postaven."
Po roce 1989 doktorka Cuendet
organizovala sbírky na lékařské přístroje do Československa a v 90. letech jí
Václav Havel udělil medaili za zásluhy. Autorem
pomníku Jana Palacha, který byl odhalen v roce 1996 je sochař Milan Knobloch.
Socha upoutá na první pohled, a aby procházející věděli, komu je věnována,
nabízí vysvětlení.
"Výstižný je
komentář, který k tomuto pomníku dali ve formě knihy nebo desky, která popisuje
o co jde. Švýcaři píší, že Jan Palach obětoval svůj život svým spoluobčanům za
svobodu pro ně a též za svobodu pro občany Švýcarska, kterým svoboda je tak
drahá. Umělec pan Knobloch vytvořil po několika diskusích formu, něco jako by
hořící plamen. Někdo v tom vidí i mírovou holubici. Ale myslím, že ideově je to
plamen. Zespodu je hlava Jana Palacha."
Další památkou na české dějiny, i
když trochu staršího data, je pamětní deska, která připomíná projev Tomáše
Garrigua Masaryka v Ženevě roku 1915. Tehdy si zde připomněli 500. výročí
upálení Mistra Jana Husa.
"Bylo to v
době, kdy v roce 1915 Masaryk začínal probouzet mezinárodní vědomí o potřebách
obnovit pocit česko-slovenské národnosti. Mělo to politické dopady v rámci
Rakousko-uherské říše. Někteří studenti byli uvězněni, pak jejich tresty byly
císařem zredukovány - z trestu smrti dostali nižší tresty. My si všímáme ironie
historie, že doba temna, která začala po Bílé hoře, končí nedaleko jiné bílé
hory, i když poněkud vyšší, u Mont Blancu v Ženevě."
Jak dodal Jaroslav Havelka,
pamětní dvoujazyčná deska byla pět let po Masarykově projevu položena Jednotou
kostnickou do budovy Domu reformace v Ženevě. V roce 1971 však došlo ke zrušení
budovy a deska, která měří dva metry na metr, byla uložena na jiných místech. "Před rokem 1989 k nějakým
bližším kontaktům nedocházelo. Bylo neoficiálně známo, že někde taková deska
vážící se k historii ČR je. Po roce 1989 při různých kontaktech s
předsednictvem Domu reformace jsme se dozvěděli, že desku mají ve sklepě a rádi
by nám ji předali. Předali ji tedy Besedě Slovan v roce 2006 a pak jsme se mezi
přáteli dohadovali, kam desku uložit. Přestože byly některé návrhy převézt ji
do České republiky do Husova muzea nebo do jiných muzeí, zůstali jsme u prvého
názoru, že tato deska, která se týká historie ženevské společnosti i nás, že by
měla zůstat na ženevském území."
Krajané proto jednali s
velvyslancem české mise při OSN v Ženevě Tomášem Husákem a ten se rozhodl
umístit ji v budově rezidence.
"Tato deska je
součástí historie, která sahá před začátek vzniku Československa a proto jsme považovali
za velice důležité, že máme vůbec tu šanci desku zachránit a dát jí alespoň
částečně takový význam, jaký jí patří."
Při organizaci večera, na kterém
Masaryk v roce 1915 vystoupil, pomáhala i tehdejší Beseda Slovan. Krajané ze
Ženevy pátrali i po tom, zda se dochoval text Masarykových projevů z té doby. A
měli štěstí. Při rozhovorech zjistili, že se dochovaly dvě publikace, které
obsahují projevy funkcionářů té doby včetně projevu Masaryka. Pamětní desku možná v Ženevě čeká ještě jedno
stěhování. Uvažuje se totiž o stavbě nové budovy české mise při OSN. Pamětní
deska by tam našla své čestné místo, dodal velvyslanec Husák.
"Máme už docela
přesnou představu. Je připraveno místo v lobby, aby při vchodu do budovy mise
byla tato deska všem vstupujícím na očích."
Slavnostního setkání krajanů se v
Ženevě zúčastnila i delegace českého parlamentu, kterou vedla předsedkyně
podvýboru pro krajany poslankyně Helena Mallotová.
"Já jsem
překvapená s jakým vlastenectvím, s jakou láskou mluví o své staré vlasti krajané
ve Švýcarsku. Po celá ta léta kdy neměli možnost navštěvovat ČR a neměli
možnost se s námi stýkat, tak si zachovali lásku k vlasti. Musím říct, že naši
zemi po roce 1989 velice podporovali. Podporovali ji jednak dobrými radami, ale
i finančně. Jejich pomoc při povodních v roce 1997 a v roce 2002 byla velmi
významná a o tom se skoro neví."
"Kontakty s
krajany byly navázány po roce 1990. A od té doby se v těchto kontaktech pouze
pokračuje a stavíme na tom, co naši předchůdci připravili. Tady máme celkem to
štěstí, že krajanská společnost je aktivní, takže my nemusíme vymýšlet
jednotlivé akce. Krajanská komunita připraví návrhy a my v rámci našich
možností na těchto akcích spolupracujeme."
dodal český velvyslanec při OSN v
Ženevě Tomáš Husák.
ZDROJ Internet, vikipedia
**deníček*čti dále**
*
Pátek 2.3.2024*mírné počasí na roční dobu je teplo
VIDEO: japomecka***
1.března se sešli kamarádi aby osladili svůj
život sladkými vzpomínkami na mládí na dobu chrabrých činů a vznešených přání. Kytary
doprovázely jejich zpěv do slané noci, jež již nechala tušit vůni jara.
**deníček*čti dále**
Březen roku 2024 je prý nejteplejší co lidé kdy naměřili.já to ovšem
neměřil a ani bych s tím nesouhlasil, protože mi je pořád zima.
